Přehled ověřených výroků

Výrok Petra Bendla na základě zpráv Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Informačního centra bezpečnosti potravin hodnotíme jako pravdivý.

V současné době Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svých internetových stránkách zveřejňuje problémy týkající se potravin v jednotlivých obchodních řetězcích, a to v rámci tiskových zpráv. Spotřebitel se v případě informací o závadných potravinách na českém trhu může obrátit rovněž na internetové stránky Informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP), které jsou zřizovány odborem bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství. Uživatel se má možnost na internetových stránkách ICBP zaregistrovat a následně mu budou zásílány prostřednictvím e-mailu zprávy o závadných potravinách zachycených v tržních sítích. V sekci Varování před závadnými potravinami má uživatel možnost nahlédnout do zpráv, které informují o stažených potravinách v obchodních řetězcích a o jiných problémech. Spotřebitel má tedy možnost do jisté míry sledovat problémy jednotlivých supermarketů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona skutečně měla vstoupit v účinnost již k 1. lednu 2012, nicméně jako příčinu tohoto opoždění vidí Peake pouze sociální demokraty, což není vzhledem k dohledaným materiálům zcela přesné.

Novela zákona, tak jak byla puštěna do legislativního procesu, skutečně měla vstoupit v účinnost k 1. lednu 2012. Historie návrhu novely zákona je následující. Vláda předložila návrh Poslanecké sněmovně 23. května 2011. 1. čtení proběhlo 7. června 2011, následně byl návrh přikázán do výborů, konkrétně do Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a do Hospodářského výboru. Oba výbory projednávání přerušily a pozměňovací návrhy přijaly 25. října 2011. 2. čtení proběhlo 26. října. 3. čtení bylo postoupeno 4. listopadu 2011 (hlasování).

Návrh dále putoval do Senátu. Zde dorazil 22. listopadu 2011 a po pozměňujících návrzích z výborů (Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu; Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí; Ústavně právní výbor) proběhlo dne 14. prosince 2012 hlasování a návrh byl Poslanecké sněmovně vrácen s pozměňujícími návrhy.

Sněmovna pak hlasovala o návrhu 31. ledna 2012, kdy setrvala na svém původním názoru a novelu schválila (hlasování).

Transparency International vyzvalo (.pdf) 24. října 2011 poslance, aby nepodporovali pozměňovací návrhy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, neboť se obávali zkomplikování procesu přijímání této novely. Na jednání Hospodářského výboru dne 25. října 2011 pak členové výboru pro jednotlivé pozměňovací návrhy hlasovali, a to poměrně jednotně. Nelze tak tvrdit, že by za jednáním výboru stáli pouze sociální demokraté.

Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona o veřejných zakázkách prošla dohromady za asi 8 měsíců. Z této doby v Senátu strávila asi 3 týdny, což nelze považovat za obstrukci. Co se týká výtky poslankyně Peake směrem k pozměňovacím návrhům, tak ty např. v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny prosazovali poslanci napříč politickým spektrem a nelze tak tvrdit, že za zdržení při přijímání zákona může pouze ČSSD.

Výrok Petra Šilara byl po analýze volebního programu ODS z roku 2010 označen za pravdivý.

V roce 2010 proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Při této příležitost ODS vytvořila zatím poslední ucelený volební programový dokument s názvem Řešení, která pomáhají (.pdf), z něhož jsme při hodnocení výroku vycházeli.

Analýza tohoto dokumentu tedy potvrzuje slova Petra Šilara, o potravinové soběstačnosti zde není opravdu zmínka.

Některé části textu mohou pouze okrajově napovědět postoj ODS k této problematice. V kapitole zemědělství je zmíněn význam podpory výroby typických regionálních potravinářských specialit a celkově podpory domácích potravin. Hned v úvodu dokumentu je ovšem uvedeno, že"Česká republika není izolovaný ostrov. Její ekonomika je provázána s okolním světem."

Výrok hodnotíme na základě nedostatku veřejně dostupných informačních zdrojů jako neověřitelný.

Výrok Ivana Bartoše hodnotíme na základě analýzy zdrojů Ministerstva kultury ČR jako pravdivý.

Ministerstvo kultury zahájilo na začátku roku 2011 veřejnou konzultaci k novele autorského zákona. Česká pirátská strana opravdu zaslala (.pdf) své připomínky a stanovisko k dané novele.

V záznamu (.doc) z úvodního jednání k přípravě novely autorského zákona (AZ) je uvedeno, že na tyto konzultace byli pozváni všichni, kdo zaslali podněty a návrhy k novele autorského zákona (AZ) v průběhu veřejných konzultací na jaře 2011; tudíž také Piráti.

Z dalších jednání je pak zřejmé, že se na nich Česká pirátská strana aktivně podílela a spolupracovala tak s Ministerstvem kultury ČR.

Na základě textu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a projevu předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye při slavnostním podpisu paktu o rozpočtové kázni hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Premiér Petr Nečas argumentuje, že podpis fiskálního paktu je pro Českou republiku nevýhodný, mimo jiné protože se ČR nebude moci účastnit summitů eurozóny, čímž bude jako budoucí člen eurozóny znevýhodněna. Podobný postoj zastávalo například i Polsko a Švédsko. V textu fiskálního paktu (.pdf) je v rámci článku 12 stanoveno jakým způsoben budou probíhat summity eurozóny (tj. 17 zemí platící eurem) a summity zemí, které podepsaly fiskální pakt (tj. nyní 25 zemí EU bez Velké Británie a ČR). Členské státy EU neplatící eurem přistoupivší zároveň k fiskálnímu paktu budou, jak potvrdil Hermann Van Rompuy při projevu při slavnostním podpisu smlouvy, informovány o jednání na summitech eurozóny. Jelikož však ČR nepřistoupila ke smlouvě o fiskální odpovědnosti, nebude se moci účastnit ani summitů zemí eurozóny se zeměmi, které podepsaly pakt a zároveň nejsou součástí eurozóny.

Vzhledem k častým ústním projednávaním evropské agendy na zasedáních vlády nemůžeme výrok ověřit, protože nemáme přístup k stenografickým záznamům z jednání.

Vláda se v roce 2012 zabývala problematikou čerpání evropských fondů a operačních programů na zasedání 29.2. 2012, 22.2. 2012, 18.1. 2012, a 11.1. 2012, nemůžeme však určit, jestli i v kontextu výhrad Evropské komise ve věci personální politky v oblasti administrace evropských fondů.

Výrok hejtmana Novotného hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací Českého rozhlasu z května letošního roku.

Český rozhlas 22. května 2012 informoval v příspěvku Chyby v čerpání fondů EU mohou Karlovarský kraj stát o tom, že audit firmy Deloitte popsal výši sankcí za špatné čerpání na úrovni necelé miliardy Kč. Ministerstvo financí pak odhadlo tyto sankce na 33 milionů Kč. Skutečná výše sankcí je však otázkou budoucnosti.

Na jednání Zastupitelstva Pardubického kraje (.pdf) dne 23. února 2012 se projednával také bod 12 , který se zabýval dopravní obslužností v kraji. V zápisu z jednání se píše: " Klub KSČM podal návrh na rozšíření ukládacího bodu usnesení takto:Radě Pk předložit Zastupitelstvu Pk komplexní zprávu o činnosti OREDA v PK včetně všech schválených usnesení Rady a Zastupitelstva Pk, k této problematice uzavřených smluv a případných sankcí vůči OREDU." Lze tedy dokladovat, že zástupci KSČM v kraji byli v rámci problematiky Oreda aktivní, nepodařilo se nám však dohledat konkrétní výzvu k výměně ředitele firmy, která by byla právě tímto apelem naplněna. Na webových stránkách společnosti jsou uvedeni 2 jednatelé - Záleský a Král.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.