Sociální demokracie za dobu svého vládnutí, od roku 98, zdvojnásobila veřejný dluh.
Výrok premiéra Nečase byl označen za základě statistických údajů za pravdivý. ČSSD za své vlády mezi lety 1998 a 2006 veřejný dluh opravdu zdvojnásobila.
Od roku 1998 do roku 2006 se dluh v procentech HDP opravdu zvýšil dvojnásobně. Premiérův výrok je tedy pravdivý.
Údaje z Eurostatu týkající se veřejné dluhu uvádějí toto:
Rok1998
19992000200120022003200420052006Veřejný dluh v % HDP
14.5 15.8 17.8 23.9 27.1 28.6 28.9 28.4 28.3
Těchto čísel se držíme při hodnocení výroku, neboť změny dluhu uváděné v procentech HDP jsou nejpoužívanějším ukazatelem jeho růstu či poklesu.
Pokud bychom ovšem vycházeli z méně častého ukazatele, tedy výše dluhu v reálných číslech, tak se od roku 1998 do roku 2006 zvýšil více než čtyřnásobně. Eurostat uvádí následující:
19992000200120022003200420052006Veřejný dluh v milionech euro
8482.0 9420.9 11525.8 18299.6 22006.2 23703.327829.1 30531.1 34495.6
Slovensko má dneska 3% ekonomický růst a my mínus 0,7 %.
Výrok Lubomíra Zaorálka je vzhledem k čerstvým údajů českého a slovenského statistického úřadu pravdivý.
Nejaktuálnější data statistických úřadů obou zemí ukazují pokles HDP v České republice v 1. kvartálu roku 2012 o 0,7% a růst na Slovensku ve výši 3%.
Pro doplnění uvádíme data Eurostatu o růstu HDP za rok 2011 a také předpoklad růstu pro rok letošní. Česká republika v roce 2011 měla tempo růstu ve výši 1,7% a letos by měla zpomalit na úroveň 0%. Slovensko rostlo v minulém roce tempem 3,3% a predikce pro rok 2012 dosahuje výše 1,8%. Lubomír Zaorálek tedy uvádí správné údaje, v nejpoužívanějším ukazateli ekonomického růstu - růstu HDP (na rozdíl od meziročního porovnání 1. kvartálu), jsou už čísla méně odlišná. To však uvádíme pouze pro doplnění, výrok hodnotíme jako pravdivý.
Když jsem naposledy navrhl odstranění desítek výjimek u právnických osob, což byly zaměstnanecké benefity, protože to jsou výjimky u právnických osob, nikoli u fyzických, tak první, kdo protestoval, byly odbory.
Tento výrok označujeme za pravdivý. Návrh reformy přímých daní a odvodů byl ministerstvem financí publikován 18. března 2011. Jeho součástí jsou rovněž analýzy příjmů fyzických (pdf.) a právnických (pdf.) osob osvobozených od daně. Zaměstnanecké benefity jsou součástí legislativní úpravy osvobození u daně z příjmů fyzických osob, neboť jsou určeny zaměstnancům. Jejich uplatnění se však vztahuje primárně na vůli zaměstnavatele (právnické osoby) - nejsou povinné. Uvedený návrh obsahoval zrušení těchto benefitů a jejich nahrazení uplatněním slevy na dani pro zaměstnance. Protesty proti takto koncipované reformě byly vedeny jak z řad odborů, tak dalších aktérů především zaměstnavatelů i vládních stran (ODS, Věci veřejné). Z dalších zdrojů např. týden.cz, rozhlas.cz, aktualne.cz, ČT24 a další.
Nemůžeme jednoznačně ověřit, jestli byly odbory skutečně první, ale jednoznačně protestovaly záhy, takže výrok hodnotíme jako pravdivý.
My jsme obecně řekli, že my s tímto principem dobrého hospodaření s prostředky souhlasíme, my jsme se hlásili k těm principům 3 %, 60 % někdy v minulosti a snažili jsme se to dodržet, dokonce jsme předávali republiku v roce 2006 tak, že jsme všechna tato kritéria splnili. (...) My jsme vždycky respektovali ty kritéria, která říkaly, že se musíme chovat jako dobrý hospodáři a předávali jsme v roce 2006 republiku jako vládní strana s 30 % celkovým dlouhodobým dluhem
Tento souhrn výroků hodnotíme jako pravdivý.
Řeč je o tzv. konvergenčních kritériích. Princip 3 % znamená, že "poměr schodku veřejných financí a hrubého domácího produktu nesmí překročit 3 %". Princip 60 % znamená, že "poměr veřejného dluhu a hrubého domácího produktu nesmí překročit 60 %".
ČSSD ve svém volebním programu z roku 2006 (.pdf), konkrétně v šestém bodě "Deseti závazků občanům České Republiky" na straně 10, uvádí slib: "Nadále budeme snižovat tempo zadlužování a udržovat nízký podíl veřejného dluhu k HDP. Učiníme vše potřebné pro přijetí společné měny euro v roce 2010." Na straně 34 je pak explicitně řečeno: "Hlásíme se k Paktu stability a růstu". Podobně na své stránce Hodnoty, cíle a principy ČSSD je znovu uvedena "podpora zavedení eura a začlenění ČR do hospodářské a měnové unie."
V roce 2006 byl dluh veřejných rozpočtů v poměru k HDP podle Eurostatu 28.3 % a schodek veřejných financí 2,4 %. Čísla se liší podle zvolené metodiky. Podle Českého statistického úřadu to bylo 29,4% a 2,6 %. Nicméně obojí potvrzuje slova Lubomíra Zaorálka.
Ten hlavní cíl (reformy sociálních dávek, pozn.) ušetřit více než 1 miliardu korun na provozních nákladech ročně, to si myslím, že je obrovské číslo, tak ten cíl je plněn.
V současné chvíli, tedy měsíc od aplikace změn v systému vyplácení sociálních dávek, není možné daný výrok objektivně posoudit. Úspory, o kterých ministr Drábek hovoří, jsou zatím ve stadiu proklamací. Na webových stránkách sociální reformy z dílny ministra Drábka je neurčitě poukazováno na úspory v rámci systému, aniž by byly blíže kvantifikovány. Konkrétnější představu nabízí ministr Drábek ve svém rozhovoru pro MF DNES z 16. ledna, kde říká, že " jen sjednocením úřadů práce a převedením agendy z obecních úřadů se ročně ušetří miliarda". Nicméně v současné chvíli nejsou k dispozici žádná objektivní data, která by potvrdila/vyvrátila výrok ministra Jaromíra Drábka.
O té finanční ústavě se právě jedná. Mimochodem vyjednává se o ni v pracovní skupině, jejíž součástí je i sociální demokracie. (...) Říkám znovu, je tady jakási pracovní skupina, sedí v ní i pan Mládek za sociální demokracii, ta jednání probíhají.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jeho hlavní část - existenci a vyjednávání v pracovní skupině - potvrdili i zástupci jiných stran, mimo jiné i opozice. Vzhledem k nedostupnosti oficiálních primárních zdrojů nelze ověřit, jestli v ní za sociální demokracii sedí pan Mládek, je však jisté, že někdo z opozice se jednání účastní.
Představitel opozice Lubomír Zaorálek jednání na zmíněné platformě potvrzuje (viz OVM 4. března 2012 - "Účastním se toho, jako znám ty texty, ale nechcu teď předbíhat událostem, protože opravdu, jak bylo řečeno, je to předmětem jednání."). Dalším zdrojem, potvrzujícím existenci pracovní skupiny, je rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem uveřejněný 18. února v deníku Právo, který její ustanovení rovněž potvrzuje.
Návrhy na formulaci finanční ústavy je možno dohledat již v samotném programovém prohlášení vlády (zmíněný zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti). Nejaktuálnější stanoviska vládních a opozičních stran v této oblasti lze nalézt v publikovaných článcích zpravodajských serverů, ať již v souvislosti s nepřistoupením ČR k tzv. fiskální unii či pouze jako samostatné deklarace jednání či možností jednání (např. IDNES, novinky.cz, E15 atd.).
A ten problém je v tom u těch obvodních oddělení, že už dnes 30 procent těch místních a obvodních oddělení policie má méně než 15 policistů.
Výrok hodnotíme na základě níže uvedené e-mailové komunikace s tiskovým mluvčím Policie ČR Janem Melšou jako neověřitelný (žádná konkrétní potvrzující data se nám nepodařilo získat).
Přikládáme jeho odpověď na náš požadavek na statistiku počtu policistů na jednotlivých místních a obvodních odděleních: Dobrý den,
tato informace veřejně dostupná není, jde o údaj z analýzy, kterou si nechalo zpracovat vedení Policejního prezidia ČR v rámci podkladů na jednání s MVČR. Mohu Vám ji tedy bez bližších podrobností potvrdit, samotný materiál je však určen pro vnitřní potřebu Policie ČR a Ministerstva vnitra ČR.
S pozdravem
kpt. Mgr. Jan Melša
vrchní komisař, tiskový mluvčí
Financování politických stran bylo nastaveno někdy na začátku roku 2001, nebo tak nějak za našich vlád.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Zákon, jež určuje základní pravidla pro financování politických stran a hnutí, pochází již z roku 1991, nikoliv z roku 2001, jak se vyjádřil poslanec Bublan. Zákon byl několikrát novelizován, k úpravám sa vyjadril i ústavný soud, když předpisem zrušil navýšení příspevku na mandrát poslance nebo senátora. První novelizace (.pdf) po vzniku samostatné ČR pochází z dílny vládního kabinetu V. Klause z roku 1994.
Zároveň bych byl pro to, abychom jako Česká republika propagovali dokončení jednotného trhu, což je ostatně také předmětem toho dopisu, který Český premiér spolu s 12 dalšími premiéry poslal předsedovi Evropské komise.
Premiér Nečas skutečně, spolu s dalšími dvanácti premiéry, poslal dopis týkající se dokončení jednotného trhu EU. Dopis byl adresován předsedovi Evropské komise José Manuelu Barrosovi a předsedovi Evropské rady Hermannu van Rompuyovi. Tuto informaci oficiálně potvrdil informační portál Euroskop.cz. Summit Evropské rady také zohlednil požadavky tohoto dopisu. 12 zemí (Švédsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Irsko, Španělsko, Itálie, Polsko a Nizozemí), které tento dopis iniciovaly, se přiklonilo k požadavkům tohoto dopisu, navíc se k nim připojilo i Německo a Malta. Přesné znění dopisu se dá najít zde. Výrok tedy můžeme označit za pravdivý.
Rakousko a Německo má zelenou naftu, ale také má daleko vyšší mzdové náklady, taky to má daleko jinou cenu půdy.
Výrok ministra Kalouska je pravdivý. Jeho tvrzení dokládají zjištění Eurostatu, Českomoravského svazu soukromých zemědělců a Asociace soukromého zemědělství ČR.
Podle Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů mají Rakousko i Německo v současnosti tzv. zelenou naftu také. Je v každé zemi nastavena různě, nicméně zásada podpory zemědělské prvovýroby díky vrácením daní z minerálních olejů je totožná.
Podle statistik Eurostatu (.pdf) je srovnání České republiky, Rakouska a Německa v oblasti mzdových nákladů následující. Hodinová cena práce v eurech v roce 2011 činila v ČR 10, 5 eur, v Rakousku 29, 2 eur a v Německu 30, 1 eur.
Eurostat nabízí srovnání s Německem. Zde byla cena půdy v roce 2006 (poslední Eurostatem vydaná data) ve výši 8 909 eur za hektar. Ve stejnou dobu se pak v České republice pohybovala cena půdy na úrovni 1 625 eur za hektar. Asociace soukromého zemědělství ČR pak vydala srovnání cen půdy v některých zemích, ze kterého vyplývá, že ceny půdy v Rakousku jsou oproti českým reáliím násobně vyšší.
