Leoš Heger
My máme připravený věcný návrh zákona o zdravotních pojišťovnách, který sloučí dohromady všechny pojišťovny pod jednu střechu.
Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, předložený ministerstvem zdravotnictví, můžeme nalézt v Knihovně připravované legislativy zde, zadáme-li do vyhledávání "Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách" a vybereme-li dále záložku "Přílohy", kolonku "Materiál" (systém Knihovny připravované legislativy bohužel neumožňuje uvést přesný odkaz a Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách věcný záměr zákona nezveřejnilo).
O ambici uzákonit jednotnou právní úpravu pro všechny pojišťovny (v současné době existují dva samostatné zákony, jeden o VZP a druhý o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách) hovoří návrh v kapitole 2.1. Výrok ministra zdravotnictví Hegera tedy hodnotíme jako pravdivý.
Jaromír Drábek
Já jsem v roce 2009 byl několik měsíců společníkem firmy, kterou založila mezinárodní obchodní komora, která zpracovávala projekt elektronického oběhu účetních dokladů. Tuto firmu po mém odchodu z funkce předsedy Mezinárodní obchodní komory v České republice koupila skupina Vítkovice Group.
V roce 2009 byl skutečně Jaromír Drábek společníkem ve firmě iDTAX, podle záznamů v obchodním rejstříku od 26.května do 2.listopadu 2009. Smlouva o převodech obchodních podílů zbyvajících podílníků byla uzavřena 16.11. 2010, tedy v době kdy už nebyl Jaromír Drábek podílníkem. Nebyl jím v té době už ani náměstek Šiška, který skončil jako jednatel firmy 27.7. 2010. Nejde tedy ani o střet zájmů, jak padlo v diskusi.
Výrok samotný můžeme považovat za pravdivý.
Zbyněk Stanjura
Nejsme teda s tím (pravomocí prezidenta republiky udělit milost, pozn.) úplně výjimeční. Je to v mnoha jiných státech.
Institut milosti hlavy státu skutečně existuje v mnoha státech, tento výrok je pravdivý.
Určitý reprezentativní výčet zemí lze nalézt na anglické Wikipedii. Milost může udílet hlava státu např. Ruska (článek 89 ústavy), Spojených států amerických (Hlava II. článek 2. odstavec 1.), Řecka (.pdf) (Hlava III. článek 49.) nebo Iránu (článek 110 ústavy). Liší se však v proceduře nutné k jejich udělení. Hlava státu může udělovat milosti bez dalších omezení, může dbát na doporučení komisí k tomuto účelu zřízených případně ministra spravedlnosti, může vyžadovat kontrasignaci. V některých zemích, např. Kanadě, milosti může udílet jak generální guvernér, tak komise zřízená pro udělování milostí. Ve Švýcarsku milosti, v případě menších provinění, uděluje federální parlament (článek 173 ústavy).
Najít nějakou jinou srovnatelnou demokracii, kde by byl stejný právní i faktický stav prezidentských milostí, tzn. kde by prezident měl pravomoc jak agraciace (odpuštění části nebo zbytku pravomocně uděleného trestu), abolice (nezahájení nebo nepokračování v trestním řízení) tak i rehabilitace (zahlazení následků odsouzení, tedy považování osoby za bezúhonnou) bez výjimky pro jakékoliv trestní řízení, dále neměl povinnost své rozhodnutí odůvodňovat, nebyl ze své funkce komukoliv odpovědný, jeho rozhodnutí nebylo kýmkoliv přezkoumatelné, nemusel ho s kýmkoliv konzultovat a počet milostí se pohyboval v řádu desítek ročně, nejednalo by se tedy o zcela výjimečně udělené milosti pro několik jednotlivců za volební období, je však téměř vyloučeno.
Petr Fiala
Pro mě ta klíčová podmínka byla řečena hned na začátku. A to byl příslib, který zazněl potom i veřejně, podpory ze strany Petra Nečase. A také souhlas všech tří subjektů, které vytváření vládní koalici s tím, že moje jméno je to správné pro to, abych zastával post ministra školství.
Na základě mediálních vyjádření zástupců všech 3 koaličních subjektů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Premiér Nečas skutečně 2.5. 2012 vyjádřil Fialovi "plnou podporu" (jeho vyjádření lze shlédnout také např. i v tomto vydání OVM). Podpory se Fialovi dostalo také od předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, který se o něm v OVM z 29.4. 2012 vyjádřil jako o "báječném kandidátovi". Také Karolína Peake podle České televize považuje Fialu za "mimořádně kompetentního".
Josef Novotný
Víte, tady v tom kraji v současné době máme podle statistických ročenek zhruba 150 výzkumných pracovníků.
Výrok hejtmana Novotného je nepravdivý.
Poslední dostupná Statistická ročenka Karlovarského kraje (z roku 2011 - uvádí data za rok 2010) v části Věda a výzkum -Výzkumní pracovníci podle krajů (.xls) uvádí, že v daném roce působilo v Karlovarském kraji 57 výzkumných pracovníků. Toto číslo se již výrazně odchyluje od čísla, které uvedl hejtman Novotný.
On celkový balík, co lidé zaplatí z vlastní kapsy je asi 45 miliard a z toho je více než polovina za věci, které prostě vůbec nepotřebují lidé kvůli svým nemocem. Jsou tam ty kosmetické výkony, jsou tam ale takové věci jako vitamíny, různé potravinové doplňky a věci, které jsou zbytečné v podstatě. Pilulky na růst vlasů a podobně.
Dle aktuální publikace výsledků zdravotnických účtů, které pravidelně vydává ČSÚ, vynaložily v roce 2010 domácnosti na zdraví 41 867 mil. korun. Soukromý sektor celkem vynaložil 45 754 mil. korun. Do soukromého sektoru systém zdravotnických účtů řadí soukromé pojištění osob, domácnosti, neziskové organizace a korporace.
Pokud se podíváme konkrétně na výdaje domácností na zdraví (viz. kapitola 4 výše zmiňovaného dokumentu), největší podíl výdajů tvoří výdaje na léky (20 341 mil. korun, z toho 8 605 mil. korun na předepsané léky, 11 077 mil. korun na volně prodejné léky a zbylých 659 mil. korun na ostatní léky) a na léčebnou péči (12 923 mil. korun, z toho 6 907 mil. korun na stomatologickou péči). Další důležitou položkou jsou prostředky zdravotnické techniky (5 662 mil. korun, z toho 4 361 mil. korun na brýle). Nejnižší položkou jsou výdaje na rehabilitační péči (celkem 2 941 tis. korun).
Budeme-li mezi potřebné výdaje řadit předepsané léky, stomatologickou péči a brýle, dostáváme se na částku 19 873 mil. korun, která tvoří 43,4 % celkových přímých výdajů domácností, čili skutečně méně nežli polovinu. Bohužel, detailnější rozpis výdajů domácností nelze dohledat, proto není jasné, zda jde skutečně více než polovina přímých plateb domácností do oblastí, o kterých hovoří ministr Heger. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Jeroným Tejc
Tak samozřejmě úspory, které našla ona Tomáškova komise, byly podle plánu zhruba 980 milionů, možná 1,3 miliardy, ale ve skutečnosti, pokud bychom do toho započítali výsluhy, to bylo jen 17 % té částky, to je 170 milionů.
Závěrečná zpráva (.pdf) tzv. Tomáškovy komise udává možnost úspor v Policii ČR ve výši zhruba 1,3 miliard, přitom 980 milionů připisuje možným úsporám na platech policistů. Server Česká pozice v listopadu uvedl, že policejní prezident Petr Lessy v reakci na závěry této komise připustil možné úspory pouze v částce 167,8 milionu korun. Tento fakt Lessy v médiích zdůvodnil náklady na zcivilňování pracovních míst. Stejnou informaci poskytuje také zpravodajský server ČT24 nebo Novinky.cz.
Jelikož konkrétní výpočty možných úspor z pera policejního prezidenta nelze dohledat, hodnotíme výrok jeronýma Tejce jako neověřitelný.
Pro úplnost ještě dodáváme, že v současné době je "na stole" návrh úspor policejního prezidenta Lessyho ve výši 440 milionů (zprávu o tom podává např. server Novinky.cz).
Miroslav Kalousek
Složená daňová kvóta je poměr, poměr odvodů k hrubému domácímu produktu. To znamená: roste-li hrubý domácí produkt, tak autonomně klesá daňová kvóta.
Uvedený výrok ministra financí hodnotíme jako pravdivý.
Jak dokumentuje například Ministerstvo financí ČR v Národním programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20), složená daňová kvóta se definuje jako podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách. Ministr byl sice ve svém vyjádření skormnější, první čast jeho výroku však hodnotíme jako pravdivou.
Druhá část tvrzení Miroslava Kalouska hovoří o logice fungování daného poměru. V případě neměnné výše odvodů a rostoucího jmenovatele (velikost HDP) tak zpravidla složená daňová kvóta klesá. Celkově tak tvrzení hodnotíme jako pravdivé.
Jiří Běhounek
No, na naší silnici nerozhodujeme, to je i vaše silnice a nerozhodujeme o tom sami. To se musí vyjádřit policie a další. To není možný pověsit značku jen tak, jakože si vzpomenete.
Dle § 124 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích stanovuje krajský úřad úpravu provozu na pozemních komunikacích až po písemném vyjádření příslušného orgánu policie.
Martin Půta
Do konce loňského roku bylo na povodňové škody vyčerpáno z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj méně než 20 milionů korun.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na stránkách Libereckého kraje je použit odkaz na nefunkční stránku MMR, a proto zde není možné informaci vyhledat. Nějaké informace o dotacích lze získat z tiskové zprávy z r. 2011: Liberecký kraj postupně likviduje následky loňských povodní, avšak o faktickém čerpání dotací ke konci r. 2011 zde informace nejsou.
Ministerstvo pro místní rozvoj v závěrečném účtu za rok 2011 na straně 54 uvádí bod 3. 8. Podpora obcím na odstraňování následků povodní z let 2009 a 2010 na základě nařízení vlády. V roce 2011 bylo v rámci tohoto programu vyčerpáno cca 20,9 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že povodně let 2009 a 2010 zasáhly více krajů, je pravděpodobné, že celková vyčerpaná částka do Libereckého kraje z tohoto programu nedosáhla výše 20 milionů Kč.
