Lenka Kadlecová
Ve chvíli, kdy to vzbudilo negativní ohlas, radní skončilo vyplácení odměn, veškeré odměny vrátili. (Jde o vyplácení odměn pro radní kraje za sezení v dozorčí radě nemocnice)
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť nebylo zastaveno vyplácení odměn a k jejich vracení docházelo postupně později.
Vyplácení odměn (a jejich zvýšení) v řádu desetitisíců pro radní kraje, kteří byli členy dozorčích rad některých krajských firem (např. Krajská nemocnice Liberec), vzbudilo negativní ohlas i reakci opozice. 24. listopadu 2011 bylo přislíbeno navrácení odměn, přesto ještě 12. prosince 2011 Pavel Petráček svou odměnu nevrátil. 11. června 2012 do situace zasáhla také Policie ČR a mj. obvinila i primátorku Liberce Martinu Rosenbergovou.
Čeká se tedy na to, zda obvinění porušili povinnosti při správě cizího majetku.
Pro doplnění: Ne všichni radní pobírali odměny.
Petr Nečas
Irsko došlo k názoru, že přece jenom to (fiskální pakt, pozn.) znamená přenos pravomocí na, na nadnárodní instituci, a bude dělat referendum, přestože původně Irové říkali, že nikoliv.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože irská vláda sice skutečně vyhlásila v souvislosti s přijetím tzv. fiskální smlouvy referendum, nikdy však nedeklarovala, že se k němu neuchýlí, ale že konečné rozhodnutí padne až po zveřejnění celého textu.
28. února 2012 irský premiér Enda Kenny v parlamentu skutečně oznámil rozhodnutí o konání referenda v souvislosti s ratifikací tzv. fiskální smlouvy EU, i když se v minulosti o jeho uskutečnění pochybovalo. Po prosincovém summitu se irský premiér vyjádřil, že rozhodnutí o konání veřejného hlasování nebude vydáno až do zveřejnění finální podoby textu, který měl být následně postoupen k právnímu posouzení. Na konci prosince 2011 pak Kenny potvrdil, že vláda by se ráda vyhnula pořádání všelidového hlasování o přijetí smlouvy, avšak jen do momentu, kdy to bude skutečně nevyhnutelné, tj. v případě nutné změny irské ústavy. Z ústavního hlediska tedy irská vláda nemohla konání referenda vyvrátit, proto hodnotíme výrok Petra Nečase jako zavádějící.
Václav Mencl
Ten zákon (o audiovizi, pozn.) v prvním čtení a vůbec ani v dalším projednávání výborovém a tak dále, nenarazil na žádný odpor. Takže má plnou podporu napříč politickým spektrem.
Výrok poslance Mencla hodnotíme jako zavádějící. Zákon o audiovizi skutečně bez problémů prošel 1. čtením ve sněmovně, má podporu napříč politickým spektrem, ale ve výboru projednán zatím nebyl, a tudíž tvrzení, že tam nenarazil na odpor je předčasné.
Vládní návrh zákona o audiovizi se v 1. čtení projednával na půdě Poslanecké sněmovny 20. března 2012. Jak ukazuje hlasování, v tomto stádiu projednávání zákon na žádný odpor nenarazil. Jak navíc vyplývá ze stenozáznamů, byť jde o návrh vládní, tak jej podpořila vystoupením poslankyně KSČM Levá a také poslanec VV Skokan.
Poslanecká sněmovna postoupila tento návrh zákona k projednání do volebního výboru, ten jej však doposud (k 29. červnu 2012) neprojednal. Výrok Václava Mencla tedy nemůžeme hodnotit jako pravdivý, ale jako zavádějící.
Tempo růstu veřejného dluhu je v České republice jedno z nejnižších v rámci celé Evropské unie.
Výrok považujeme za pravdivý, neboť kritérium pro zařazení do kategorie „jedno z nejnižších v rámci celé Evropské unie“ je dosti subjektivní, přičemž získaná data tuto interpretaci tempa růstu státního dluhu ČR nevyvrací. ČR je podle nich bezesporu v první polovině států s nejnižším tempem růstu veřejného dluhu, s tím, že rozdíly v tempech růstu tohoto dluhu jsou u států z této první poloviny dosti podobné. Tempo růstu českého dluhu proto lze s tohoto pohledu považovat za jedno z nejnižších. V tempech růstu u států z druhé poloviny jsou pak ve srovnání s tempy růstu států první poloviny mnohem zásadnější rozdíly viz.: graf porovnávající vývoj veřejného dluhu evropských státu v letech 2009 a 2010. Růst veřejného dluhu České republiky lze pak sledovat v reálném čase na stránkách thing tanku verejnydluh.cz.
Tabulku míry veřejného dluhu (měřeno v % k HDP) pravidelně sestavuje několik mezinárodních institucí, např. Eurostat, CIA, OECD či Mezinárodní měnový fond. Údaje každoročně zveřejňované několika institucemi se však mírně liší na základě různých metod jejich výpočtu, trendy či pořadí zemí by však měly být pro všechny společné. Pro účely ověření tohoto výroku přijmeme univerzální metodiku Eurostatu ESA95, která je společná všem státům EU. Data pro tyto účely proto čerpáme ze stránek evropského statistického úřadu, který zveřejnil 21. října roku 2011 tabulku srovnávající vývoj veřejného dluhu v zemích EU pro roky 2007-2010 a také graf sledující pak rozdíl v dluzích mezi lety 2009 a 2010. Z obou dokumentů lze vyvodit závěr, že tempo růstu veřejného dluhu ČR patří k těm nižším v porovnání s ostatními státy EU. Nicméně zpráva Eurostatu zakládající se na těchto údajích „Government finance statistics“ neřadí Českou republiku k státům s růstem veřejného dluhu. Do této kategorie zařadila Estonsko, Belgii a Bulharsko. Je ovšem také pravdou, že Eurostat uvádí pouze první tři státy s nejnižším růstem tohoto dluhu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Nejnovější podrobné údaje o financích jednotlivých států pak Eurostat uvádí v dokumentu „Government finance statistics - Summary tables — 2/2011 ".(.pdf)
Bezpečnostní informační služba má dvě klíčové oblasti a pak několik dalších. Těmi dvěma klíčovými oblastmi je boj především proti zahraničním špionážním službám. Zkrátka je to kontrarozvědka a z toho to plyne. Druhou oblastí je boj proti mezinárodnímu terorismu.
Působnost Bezpečnostní informační služby je vymezena zákonem o zpravodajských službách ČR č. 153/1994 Sb. Konkrétně je zde uvedeno pět bodů, kterými se BIS zabývá:
(1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace
a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,
b) o zpravodajských službách cizí moci,
c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství,
d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky,
e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.
Na internetových stránkách BIS jsou pak blíže upřesněny hlavní oblasti zájmu BIS, kterými jsou terorismus, ochrana ekonomických zájmů státu, kontrašpionáž, extrémismus, šíření zbraní hromadného ničení, obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami, organizovaný zločin, nelegální migrace, bezpečnosti informačních systémů a ochrana utajovaných informací.
Klíčovost daných oblastí je subjektivním hodnocením. V každém případě jsou ale premiérem zmíněné oblasti součástí BIS a výrok proto hodnotíme jako pravidvý.
Bohuslav Sobotka
Především já myslím, že není dobře, že jestliže bývalí premiéři nebo současný premiér Nečas a bývalý premiér Topolánek ignorují komisi Poslanecké sněmovny pro dohled nad činností Bezpečnostní informační služby. Tato Poslanecká komise si oba zástupce bývalé a současné vlády pozvala a chtěla vědět, jakým způsobem naložili se zprávami BIS, pokud se ukazuje podle všeho, že BIS informovala o některých lobbistických kontaktech v minulých letech. A jak současný premiér Nečas, tak premiér Topolánek se vyhli tomu, aby vypovídali před touto komisí Poslanecké sněmovny.
O komisi pro dohled nad BIS a vyzvání Petra Nečase a Mirka Topolánka poslancem ČSSD Dolejšem bylo napsáno mnoho. Výrok je pravdivý.
Kontrola, kterou má na mysli Bohuslav Sobotka, je popsána na stránkách BIS. Jeho výrok pak potvrzuje např. Český rozhlas informací o chystaném vystoupení obou zmíněných premiérů před komisí. Týden.cz poté přinesl zprávu o neúčasti Petra Nečase, který se omluvil a neúčasti Mirka Topolánka, který vzkázal, že nepřijde. Podobně informoval server lidovky.cz. O možném opomíjení zpravodajských zpráv oběma premiéry psal server idnes.cz.
Martin Půta
My jsme pouze v zastupitelstvu upozornili na to, že to je problém. Avizovali jsme naše kolegy, aby si pozorně přečetli ten zákon. (jedná se o odměny pro radní kraje ve výši 30 tisíc za sezení v dozorčí radě nemocnice. zákon č. 159/2006)
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle dostupných informací (doc.) ze zápisu z 10. zasedání zastupitelstva Libereckého kraje, které se konalo 22. listopadu 2011 se M. Půta vyjádřil následovně: "Podle mého názoru v rozporu se zákonem o střetu zájmů, ale respektuji to, že to je můj názor a vy máte na to jiný pohled. Já bych chtěl všechny tři zmíněné pány tedy pana Bursu, pana Seppa a pana Petráčka vyzvat k tomu, aby do konce listopadu 2011 zkusili přehodnotit své kroky, protože i ostatní uvolnění členové rady nepobírají za svou činnost v jiných statutárních orgánech jiných společností, ve kterých má Liberecký kraj podíl, odměnu." Citaci lze najít na straně 59 daného dokumentu.
Když jsme sepisovali vládní programové prohlášení, tak jsme říkali: V roce 2016 vyrovnané veřejné finance, ale za předpokladu ekonomického růstu, který bude alespoň 2 %.
Programové prohlášení vlády žádný předpoklad 2 % růstu HDP explictině neobsahuje.
Jeden z hlavních cílů v původní programovém prohlášení vlády je stanoven takto: "Vláda je odhodlána za předpokladu ekonomického růstu dosáhnout tohoto cíle (konsolidace veřejných rozpočtů, pozn.) v roce 2016 s tím, že nejpozději v roce 2013 bude dosahovat schodek veřejných rozpočtů maximálně 3 % HDP."
Původní programové prohlášení tedy počítá se snižováním deficitu v návaznosti na růst HDP, nicméně explicitně neuvádí jeho konkrétní výši, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.
Jaromír Drábek
Fungování karet sociálních systémů je bonus navíc. Je to nabídka klientům na rozšíření možností, to znamená, ty dosavadní možnosti výplaty zůstanou, ta karta jenom přidá k tomu možnost platit běžně v obchodě, vybírat v bankomatu pro toho, kdo si to nechce vybírat v hotovosti a chodit pro to na poštu například.
Tzv. sociální karta by skutečně měla nositeli umožnit bezhotovostní platbu i výběr z bankomatu. Už zvláštními podmínkami veřejné soutěže (.pdf) z června 2011 jsou jako bezplatné, standardní služby karty vymezeny mj. jeden bezhotovostní převod nebo výběr hotovosti z bankomatu na každou vyplacenou dávku a bezhotovostní platba (bezplatná bez omezení).
U vítězného návrhu České spořitelny pak hodnotící komise (.pdf) nenašla v realizaci těchto služeb rozpor. Ministrův výrok tedy souhlasí s dalšími informacemi poskytnutými jeho úřadem.
Máme sedmý nejnižší schodek veřejných financí za loňský rok (ve srovnání se zeměmi EU, pozn.).
Výrok Petra Nečase není pravdivý, neboť Česká republika měla ve skutečnosti až 8. nejnižší schodek veřejných financí za rok 2011.
Eurostat (.pdf) zveřejnil statistiku schodku veřejných financí, která ukazuje, že Česká republika má pro rok 2011 ve skutečnosti 8. nejnižší schodek. Pouze 3 země EU byly loni v přebytku (Maďarsko, Estonsko a Švédsko). Nižší schodek než Česká republika měly za rok 2011 tyto země: Finsko, Lucembursko, Německo, Dánsko, Bulharsko, Rakousko a Malta.
