Přehled ověřených výroků

26. května 2015 tehdejší ministr financí Andrej Babiš na půdě Poslanecké sněmovny prohlásil: „Nemám žádné offshory jak vaši kámoši. A vy taky někteří držíte svoje firmy na offshorech.“ Odmítl tak jejich vlastní využívání a zároveň neadresně poukazoval na jejich využívání jinými poslanci, výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Předešleme, že Jan Hamáček zde reaguje na dotaz, jak ČSSD zamýšlí řešit nedostatek bytů. Říká (video, čas 44:15) přitom, že ve výroku zmíněný zákon bude „první věc, kterou budeme tlačit novou Poslaneckou sněmovnou“. Jan Hamáček tedy netvrdí, že by zákon měl být schválen do konce volebního období. Tvrdí pouze, že připravený zákon bude ČSSD prosazovat v novém složení sněmovny.

Skupina poslanců ČSSD 10. července 2020 předložila Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) zákona o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení. Ačkoliv má tento zákon podle ČSSD umožnit obcím, některým korporacím a bytovým družstvům obnovit levnější a pro občany dostupnější výstavbu, někteří ekonomové a developeři tvrdí, že tato novela žádnou zásadní změnu nepřinese.

Na přelomu července a srpna 2020 poté k tomuto návrhu zákona probíhalo připomínkové řízení, v němž své připomínky podalo například Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo financí.

V polovině srpna 2020 poté vláda k této novele zaujala (.pdf, str. 1) nesouhlasné stanovisko a označila návrh za nekoncepční, nekonzistentní a v určitých ohledech i neústavní. Projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 111. schůze Sněmovny, nicméně návrh se do konce volebního období pravděpodobně projednat nestihne.

Zmiňme, že v roce 2021 k tomuto návrhu zákona předložili pozměňovací návrh (.pdf)  poslanci Jan Kubík a Monika Červíčková z ANO. Komplexní pozměňovací návrh (.pdf) pak předložila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

V předvolebním desateru ČSSD je v kapitole o vlastním bydlení mj. uvedeno: „Zavedeme pokuty za dlouhodobě neobsazené byty.” Ve svém podrobném programu (.pdf) tuto tezi strana dále rozvádí a nastiňuje, že pokuta má být ve formě zdanění (str. 16). Podle vyjádření ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a Matěje Stropnického by se mělo jednat o zdanění ve výši průměrného nájmu. „Bylo by to do výše průměrného nájemného v daném městě. Tak, aby se nevyplatilo nechat byt prázdný,” uvedli pro CNN Prima News.

Dodejme, že v předvolební debatě na CNN Prima News se Jan Hamáček k výši pokut vyjádřil následovně: „Mohlo by to být tři až pět tisíc korun měsíčně.”

Veškeré návrhy, které v minulosti zazněly od různých představitelů Pirátské strany, se týkaly zdanění prázdných bytů. V programu Pirátské strany pro sněmovní volby v roce 2017 stojí: „Dáme obcím možnost zvýšit daně z dlouhodobě neobydlených bytů.“ Nicméně aktuální program uskupení Pirátů a Starostů do voleb do Poslanecké sněmovny tento slib už neobsahuje.

Pražský primátor a člen Pirátské strany Zdeněk Hřib na besedě s občany 20. února 2019 uvedl, že „legislativní nástroj, který by existoval (k řešení bytové krize, pozn. Demagog), je založený na reformě daně z nemovitosti. To je nástroj, kterým to řešili například ve Vancouveru nebo v jiných světových metropolích. Myslím, že není úplně vyloučeno, že i na toto dojde, protože to patří k mixu těch nástrojů“. Přímo v rozhovoru pro Novinky.cz pak zdanění prázdných bytů nevyloučil. Ještě v srpnu 2019 pak o možném zdanění prázdných bytů někteří pražští radní přemýšleli.

V předvolebním desateru ČSSD je pak v kapitole o vlastním bydlení mj. uvedeno: „Zavedeme pokuty za dlouhodobě neobsazené byty.“ Ve svém podrobném programu (.pdf) tuto tezi strana dále rozvádí a nastiňuje, že pokuta má být ve formě zdanění (str. 16). Podle vyjádření Matěje Stropnického a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by se mělo jednat o zdanění ve výši průměrného nájmu. „Bylo by to do výše průměrného nájemného v daném městě. Tak, aby se nevyplatilo nechat byt prázdný,” uvedli pro CNN Prima News. Dodejme, že v předvolební debatě na CNN Prima News se Jan Hamáček k výši pokut vyjádřil následovně: „Mohlo by to být tři až pět tisíc korun měsíčně.“

Protože jak pražský pirátský primátor Hřib, tak ČSSD navrhovali zdanění prázdných bytů, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Počet neobydlených bytů zjišťuje Český statistický úřad (ČSÚ) v rámci pravidelného sčítání obyvatelstva. Podle jejich statistik se počet neobydlených bytů od roku 1970 trvale zvyšuje. Například v roce 2001 byl počet neobydlených bytů vyšší než 540 tisíc, což představovalo 12,4 % celkového tehdejšího bytového fondu v České republice. Z definitivních údajů získaných v roce 2011 vyplývá, že neobydlených bytů bylo 651 937 z celkových 4 756 572 bytů v bytovém fondu (.pdf, str. 5, 9), což odpovídá zhruba 13,7 %. Výsledky letošního sčítání se zatím stále zpracovávají. 

Ve městech s populací nad 100 tisíc obyvatel představoval podíl neobydlených bytů v roce 2001 cca 9,2 %. Z dat pocházejících z roku 2011 (.pdf, str. 8) můžeme vysledovat trend, podle kterého podíl neobydlených bytů klesá s vyšší populací obce (viz graf). Obecně tedy můžeme říct, že ve větších městech je menší podíl neobydlených bytů.

Mezi neobydlené byty ale ČSÚ řadí například i byty využívané k rekreaci a chalupaření, které zároveň nejsou vyčleněny z bytového fondu. Zároveň jsou pod tento pojem zahrnuty i byty v rekonstrukci nebo byty nezpůsobilé k bydlení. Z toho tedy vyplývá, že počet neobydlených bytů se nerovná počtu volných bytů. Mezi hlavní důvody neobydlenosti takovýchto bytů ČSÚ v roce 2001 zařadil fakt, že se jedná o byty určené k rekreaci nebo k přechodnému bydlení. Nezpůsobilost bytu k bydlení byla podle dat ČSÚ až třetí nejčastější důvod.

Specifickou situací z konce loňského roku způsobenou globální pandemií se zabývala statistika společnosti GarantovanyNajem.cz. Z výsledků statistiky vyplývá, že míra neobsazenosti bytů, které jejich majitelé pronajímají tzv. na vlastní pěst, mohla v té době dosahovat zhruba 16–20 % oproti standardním 8–10 %. Mezi hlavní příčiny tohoto trendu se podle společnosti řadí zejména úbytek poptávky po bydlení ze strany zahraničních pracovníků a studentů, obdobně jako větší nabídka bytů vzniklá propadem trhu krátkodobých pronájmů.

Situaci ze začátku letošního roku komentoval provozní ředitel společnosti Century 21 Tomáš Jelínek, podle kterého bylo v tu dobu nejvíce volných bytů v centru Prahy, kde se majitelé původně poskytující krátkodobé pronájmy snažili tyto byty obsadit dlouhodobými nájemci. „V regionech, které nejsou tolik turisticky exponované a nenachází se tam velké množství bytů ke krátkodobým pronájmům, je situace stabilnější. Třeba v Ostravě a Moravskoslezském kraji je o nájemní bydlení velký zájem,“ dodal. Zde je ale nutné si uvědomit, že tyto statistiky se zabývají primárně byty, které jsou určeny k pronájmu a jsou momentálně neobydlené, nikoli dlouhodobě neobydlenými byty.

Podle posledních oficiálních dat pocházejících z roku 2011 je tedy podíl neobydlených bytů 13,7 %, přičemž můžeme dlouhodobě pozorovat mírně rostoucí trend. Zároveň vlivem globální pandemie nastala situace, kdy se mohl podíl neobydlených bytů zvýšit, přičemž se to týká zejména bytů určených k pronájmu. Proto lze předpokládat, že podíl neobydlených bytů se bude v České republice pohybovat okolo 15 %.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť je pravdou, že v celé republice je přibližně 15 % bytů trvale neobydlených. Z grafu výše však vyplývá, že zejména ve městech nad 10 000 obyvatel je neobydlených jen cca 10 %  bytů, nikoliv tvrzených 15 %. Především ale tyto byty nejsou neobydlené z důvodu zdevastování, takových bytů je pouze osmina z neobydelných bytů. Převažují tedy jiné důvody.

Neobydlené byty jsou všechny byty, ve kterých není žádná osoba přihlášena k trvalému pobytu. Počítají se do toho byty využívané k rekreaci, nezpůsobilé k bydlení, právě rekonstruované, nezkolaudované, ve formě právního řízení nebo také přechodně obydlené. Podle webu Českého statistického úřadu bylo v Praze v roce 2001 celkem 565 592 bytů, z toho 61 519 neobydlených. To představovalo 10,9 % pražských bytů.

Na základě sčítání z roku 2011 už je pak v Praze jen cca 45 600 neobydlených bytů (.pdf). Obydlených bytů je 542 000. Novější data bohužel nejsou dostupná, neboť výsledky sčítání 2021 budou zveřejněny až ke konci roku. I podle expertů oslovených serverem iRozhlas je však údaj o 70 000 prázdných bytech nadsazený. Experti mluví o cca 40 000 prázdných bytech. S tím, že počet neobydlených bytů se od posledního sčítání příliš nezměnil, pak souhlasil i mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje.

Podle dat Českého statistického úřadu byla v roce 2008 zahájena (.xls) výstavba 43 531 bytů, v letech 2007 a 2006 toto číslo také přesáhlo 43 000. Co se týče bytů, jejichž stavba byla v těchto letech dokončena (.xls), jsou čísla o něco nižší. V případě roku 2008 se jednalo o 38 383 bytů, v roce 2007 bylo dostavěno 41 649 a v roce 2006 přes 30 000 bytů. 

V roce 2020 byla výstavba zahájena (.xlsx) u 35 254 bytů a dokončeno (.xlsx) bylo celkem 34 412 bytů. Ve srovnání s rokem 2008 jsou tato čísla nižší. Rozdíl činí v případě zahájení výstavby cca 8 tisíc bytů, v případě dokončení téměř 4 tisíce bytů.

Pokud se však podíváme na data za první dvě čtvrtletí (.xlsx) roku 2021, není situace v porovnání s rokem 2008 výrazně odlišná, jak ve výroku uvádí Petr Fiala. Zatímco v roce 2008 byla za první dva kvartály zahájena výstavba 21 931 bytů, pro rok 2021 to bylo prozatím 20 339 bytů. Doplňme, že v roce 2021 překročil počet bytů, u nichž začala stavba, hranici 20 tisíc poprvé od roku 2008.

V případě dostavěných bytů (.xlsx) je tento počet za první dvě čtvrtletí roku 2021 dokonce vyšší než za stejné období v roce 2008. Tehdy toto číslo odpovídalo 16 427 bytům, v roce 2021 se jedná o 16 989 dokončených bytů. Pro úplnost uveďme, že ani takto vysoké počty nových bytů podle odborníků nestačí na pokrytí poptávky po nemovitostech.

Na závěr shrňme, že v roce 2008 se v České republice skutečně stavělo zhruba 40 tisíc bytů ročně. Za letošní rok jsou prozatím známy počty postavených bytů jen za první dvě čtvrtletí, kdy hranice 40 tisíc bytů skutečně nebyla dosažena. Tato čísla nicméně nelze objektivně srovnávat s počtem postavených bytů za celý rok 2008. Pokud bychom srovnali počet bytů, u nichž byla zahájena nebo dokončena výstavba, za první dvě čtvrtletí roku 2021 je jejich počet srovnatelný se stejným obdobím roku 2008. V případě dokončených bytů je toto číslo za první dva kvartály roku 2021 dokonce vyšší. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Úpravy a sazby DPH předepisuje Zákon o dani z přidané hodnoty. Ten také stanovuje základní sazbu této daně ve výši 21 % a také dvě její snížené sazby, první ve výši 15 % a druhou ve výši 10 %. Dále také tento zákon upravuje případy, kdy dochází k užití tzv. snížených sazeb. Zákon přitom stanoví, že 15% sazba DPH se použije pro práce na již dokončených stavbách pro bydlení, tedy na Petrem Fialou zmíněné rekonstrukce (.pdf, str. 23).

V případě výstavby je situace složitější. Dle § 49 zákona o DPH se totiž 15% sazba použije jen pro výstavbu tzv. staveb pro sociální bydlení, nikoliv tedy pro veškerou bytovou výstavbu. Stavby pro sociální bydlení jsou však v zákoně definovány značně široce, např. jako každý bytový dům, v němž se nenachází byt větší než 120 m². 

V zásadě je tedy pravdou, že výstavba bytů spadá do 15% sazby. Základní, 21% sazba se pak vztahuje pouze na budovy, v nichž se nacházejí velké byty. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle letošní studie (.pdf) společnosti Deloitte vyjde Čecha nový byt na 12,2 průměrných ročních platů. Průměrná měsíční mzda pak činí cca 38 000 Kč. Hůře jsou na tom ze srovnání 22 evropských zemí pouze Srbové, kteří na nový byt musí ušetřit o tři průměrné roční platy více (.pdf, str. 26). Jedná se však o celé roční průměrné platy – pokud by tedy jedinec vůbec za nic neutrácel, našetří z průměrné mzdy na nový byt za 12,2 let.

Petr Fiala však uvádí, za jak dlouho má na nový byt našetřit průměrná česká rodina – v tomto případě tedy musíme počítat s tím, že v průměrné rodině jsou pracující osoby dvě. Zároveň je však třeba vzít v úvahu náklady na život rodiny. Podle člena představenstva Modré pyramidy Vladimíra Pojera našetří Čech z průměrného platu na vlastní bydlení za 56 let. Protože příjem rodiny činí typicky platy dva, můžeme očekávat, že i doba, za kterou našetří na byt, bude menší – jistě se však nedostane na cca pětinu této hodnoty. I podle dalších průzkumů uspoří průměrný Čech z jednoho platu řádově tisíce korun, resp. 10 % svého příjmu.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť průměrná cena bytu v Česku je 12,2 ročních platů, průměrná česká rodina však na tuto částku bude šetřit podstatně déle.

O tom, že je potřeba stavět nové byty, se Piráti a Starostové ve svém programu zmiňují vícekrát, konkrétní počet však nespecifikují. V programu koalice se také hovoří (.pdf, str. 27) o výstavbě „dostupných a sociálních bytů”, ovšem celkový zamýšlený počet není zmíněn. Koalice také uvádí, že chce zrychlit stavební řízení, nebo pomoci regulovat krátkodobé bydlení, například Airbnb.

O 100 tisících bytů pak mluvil například náměstek středočeské hejtmanky a místopředseda strany Věslav Michalik (STAN) v souvislosti s řešením nedostatku bytů na trhu: „K návratu do rovnováhy potřebujeme ve spolupráci samospráv se soukromým sektorem postavit minimálně 100 tisíc bytů v hodnotě zhruba 200 miliard korun.“ Již dříve pak o plánu koalice na výstavbu 100 tisíc nových bytů mluvila poslankyně za STAN Věra Kovářová či Vít Rakušan ve videu na svém facebookovém profilu. O plánu koalice PirStan na stavbu 100 tisíc bytů se pak zmiňuje i Forbes či komentář Seznam Zpráv.

Koalice Pirátů a STAN tedy striktně vzato nemá v programu zahrnut slib výstavby až 100 000 bytů. Toto číslo však opakovaně zmiňují v kampani jejich jednotliví zástupci. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.