Přehled ověřených výroků

Drahoslav Ryba

Kdysi opravdu vyhláška říkala, jak velké jsou maximální možné lány.
Předvolební debata České televize, 15. září 2021
Životní prostředí
Zemědělství
Sněmovní volby 2021
Neověřitelné
Od ledna 2020 platí vládní nařízení, které určuje maximální výměru zemědělských ploch na 30 ha. Zda však taková regulace existovala i někdy v minulosti České republiky či Československa, se nám nepodařilo dohledat.

Podle novely (.pdf) vládního https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-48#f7056611">nařízení č. 48/2017 přijaté v roce 2020 je stanovená maximální rozloha zemědělských ploch na 30 ha. Týká se to polí, na nichž se pěstuje jedna plodina, nově budou muset být takové plochy rozděleny například pásem jiných plodin.

Od ledna do prosince roku 2020 se toto nařízení vztahovalo na půdu ohroženou erozí. Od ledna (.pdf, str. 2) roku 2021 se týká veškeré orné půdy. Lány, které měly nad určenou výměru, proto musely být rozděleny, a to především za účelem zadržování vody. Tento důvod uvádí i ministr zemědělství Toman a zdůrazňuje, že vzhledem ke změně klimatu považuje tento krok za velmi důležitý.

Náměstek ministra pro řízení eurofondů Pavel Sekáč uvádí i další výhody jako například snadnější lov přemnožených divokých prasat nebo rozdílnou dobu sklizně.

Z uvedeného je zřejmé, že v současnosti existuje ustanovení, které reguluje maximální možnou výměru lánů. Zda obdobná regulace existovala i někdy v historii České republiky či Československa, se nám však nepodařilo dohledat, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Drahoslav Ryba

Asi 18 % půdy, je v takovémto režimu (ekologického zemědělství, pozn. Demagog.cz), kdežto ve světě je to někde kolem 6,8 %.
Předvolební debata České televize, 15. září 2021
Životní prostředí
Zemědělství
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Česko má skutečně vyšší zastoupení ekologického zemědělství než většina světa. Drahoslav Ryba však uvádí chybné údaje.

Podle Akčního plánu (.pdf, str. 8, 32) ČR pro rozvoj ekologického zemědělství (2021–2027) bylo v roce 2019 v Česku 15,2 % zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství. Přesnější hodnotu pak uvádí ve své statistice státní Ústav zemědělské ekonomiky a informací: ke konci roku 2019 představovala ekologicky obhospodařovaná půda 15,22 % (.pdf, str. 10) z celkové výměry zemědělského půdního fondu, přičemž tento podíl dlouhodobě roste. Dodejme, že Akční plán schválila vláda v květnu 2021 a mezi jeho cíle patří mimo jiné zvýšení podílu ekologicky obhospodařované plochy na 22 % (.pdf, str. 21) do roku 2027.

O režimu ekologického zemědělství jsou dostupná data (.pdf, str. 19) ze 187 zemí světa. Podíl zemědělské půdy v tomto režimu se celosvětově pohybuje kolem 1,5 % (k roku 2019). Mezi nejlépe hodnocené země v daném ohledu patří Lichtenštejnsko a Rakousko. Podíváme-li se na evropské zemědělství jako celek, (.pdf, str. 20) představuje ekologicky obdělávaná zemědělská půda 3,3 %, přičemž u samotné Evropské unie je podíl této půdy o něco vyšší, 8,1 %. Zmíněné údaje vychází ze studie (.pdf) Výzkumného institutu ekologického zemědělství FiBL, který je jednou z hlavních institucí zabývající se právě ekologickým zemědělstvím.

Námi dohledané údaje se tak ne zcela shodují s čísly, která uvádí Drahoslav Ryba. Na tomto místě však je třeba uvést, že údaj 15,2 % ekologicky obdělávané půdy v ČR pochází z roku 2019. Není tak zcela aktuální a současný stav bude pravděpodobně vyšší vzhledem k tomu, že uvedený podíl dlouhodobě každým rokem roste. Podle aktuálně nejnovějších dostupných informací nicméně Drahoslav Ryba uvádí nepravdivou informaci. Protože i celosvětový průměr je podstatně nižší, než uvádí Drahoslav Ryba, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jiří Běhounek

Pravda
Síť supermarketů a hypermarketů je České republice dle veřejně dostupných informací z médií dlouhodobě jedna z nejhustších v Evropě.

O rozložení supermarketů na území České republiky opakovaně informovala média, která vychází z neveřejných studií agentury Nielsen, jenž se touto oblastí zabývá.

Server Aktuálně.cz v roce 2012 napsal o tom, že síť hypermarketů a jejich spádové oblasti pokrývají většinu území České republiky. V přepočtu na počet obyvatel se Česko umístilo na čtvrtém místě, když na milion Čechů připadlo 26 hypermarketů.

V roce 2016 představovaly prodejny nad 400 metrů čtverečních (supermarkety a hypermarkety) 80 % celkového obratu sítě potravin a obchodů se smíšeným zbožím, což je podle studie nejvyšší podíl ve střední Evropě. V roce 2017 se objevila informace, že velké obchodní řetězce v ČR tvoří nejhustší síť v Evropě.

Hospodářské noviny v roce 2019 uvedly, že „tuzemská síť hypermarketů, supermarketů a diskontních prodejen je jednou z nejhustších na celém světě“. Podobně o počtu supermarketů informovala také Česká televize v roce 2020, která napsala: „Prodejen spadajících pod velké obchodní řetězce je v současnosti v České republice více než 1500. Jejich síť v přepočtu na obyvatele je jedna z nejhustších na světě.“

Vzhledem k tomu, že média dlouhodobě informují o vysokém počtu supermarketů a hypermarketů na počet obyvatel i kilometr čtvereční hodnotíme výrok jako pravdivý. Primární zdroj těchto statistiky – agentura Nielsen – však bohužel své výzkumy nezveřejňuje.

Drahoslav Ryba

A to kofinancování (u výrobců potravin, pozn. Demagog.cz) bylo 15 %, dneska jsme na 35 %.
Předvolební debata České televize, 15. září 2021
Evropská unie
Pravda
Program rozvoje venkova, jehož cílem je zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství, byl během programového období 2007–2013 spolufinancován ČR z 15 %. Během programového období 2014–2020 byl tento evropský dotační titul kofinancován z 34 %.

Kofinancování je způsob spolufinancování, kdy stát musí přispívat do rozpočtu programů, které jsou primárně hrazeny z fondů Evropské unie. Míra domácího spolufinancování se u jednotlivých programů liší.

Jelikož byl výrok Drahoslava Ryby pronesen v kontextu politiky potravinové soběstačnosti, domníváme se, že se zmíněná čísla vztahují k evropskému dotačnímu programu Rozvoj venkova. Tento program je jedním z pilířů Společné zemědělské politiky (SZP), která má mj. přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti zemědělských podniků.

Z materiálů Ministerstva zemědělství k Programu rozvoje venkova na programové období 2007–2013 lze vyčíst, že se „nepředpokládá uplatňování žádného doplňkového vnitrostátního financování rozvoje venkova v ČR“ (.pdf, str. 196). Nicméně v tomto období byla stanovena maximální míra alokace evropských prostředků, a to 85 %. Během programového období 2007–2013 byla tedy míra kofinancování Českou republikou na úrovni 15 %.

V programovém období 2014–2020 se Česká republika podílela na financování Programu rozvoje venkova z 34 %. Tento program disponoval celkovou částkou 3,5 miliardy eur, přičemž 1,2 miliardy eur byly hrazeny z českého státního rozpočtu.

Celkový rozpočet Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období 2021–2027 činí 95,5 miliardy eur. Na celé programové období však míra kofinancování není určena. Pravidla pro výdaje v letech 2021 a 2022 jsou nicméně určena nařízením (.pdf) z prosince 2020. Během těchto let se zachovávají pravidla z předchozího programového období, a to proto, aby se zajistil hladký přechod na budoucí parametry Společné zemědělské politiky.

O budoucím spolufinancování Programu rozvoje venkova se tedy vede debata. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal požaduje, aby stát tento program spolufinancoval alespoň ze 60 %. „Ministerstvo (zemědělství, pozn. Demagog.cz) usiluje o zajištění odpovídající částky národního spolufinancování Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, která by dostatečně reflektovala zvyšující se požadavky na zemědělce v oblasti udržitelnosti životního prostředí a podporovala rozvoj konkurenceschopnosti celého sektoru," reagoval na požadavek komory mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Podle poslance Jaroslava Faltýnka z vládního hnutí ANO by bylo optimální, kdyby bylo kofinancování na úrovni okolních zemí, tedy mezi 55 a 60 %, ovšem za předpokladu, že se na to ve státním rozpočtu najde dost peněz. Odlišný přístup k této problematice zastává Asociace soukromého zemědělství ČR. Její předseda Jaroslav Šebek ve svém prohlášení uvedl, že v současné době neshledává „apel na další peníze bez potřebných systémových změn (…) jako adekvatní“.

Program rozvoje venkova, jehož cílem je zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství, byl během programového období 2007–2013 spolufinancován z českého státního rozpočtu z 15 %. V následujícím programovém období, tedy 2014–2020, byl tento program kofinancován z cca 35 %. Na další programové období zatím není nová úroveň spolufinancování určena. Výrok Drahoslava Ryby tedy hodnotíme jako pravdivý.

Radek Koten

Zemědělec v Německu nebo ve Francii má čtyřnásobné dotace (dotace z EU, pozn. Demagog.cz) než zemědělec v České republice.
Předvolební debata České televize, 15. září 2021
Zemědělství
Evropská unie
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Poslanec Radek Koten přisuzuje údajně čtyřnásobný nepoměr výší zemědělských dotací v Česku, Německu a ve Francii dotační politice EU. Ve skutečnosti dostávají z Evropské unie francouzští a němečtí zemědělci pouze 1,14, resp. 1,21krát vyšší dotaci na hektar než ti čeští.

Poslanec Radek Koten (SPD) mluví (video, čas 1:30:42) o dotační podpoře zemědělců z prostředků Evropské unie. Tu má na starosti Společná zemědělská politika (SZP). Ku příkladu v období minulého víceletého finančního rámce (tedy v letech 2014–2020) tvořily přímé platby 72 % celkového rozpočtu vyčleněného na SZP. Výše přímé platby se liší (.pdf, str. 11) stát od státu. Poslanec Koten však řekl (video, čas:1:30:56), že zemědělec ve Francii nebo Německu pobírá z rozpočtu unie čtyřnásobně vyšší dotace oproti zemědělci českému. Na grafu níže vidíme výpočet platby pro rok 2021. Německo má zhruba 1,21krát vyšší platbu a Francie pouze 1,14krát vyšší. O čtyřnásobky, o kterých mluvil poslanec Koten, se tak nejedná.

Mimo plateb z Evropské unie zemědělci dostávají i národní dotace. Ty plynou pouze z rozpočtů jednotlivých členských států, a proto si také každý stát individuálně rozhoduje o jejich výši.

Nicméně slova poslance Kotena mířila (video, čas 1:30:56) na evropské dotace: „Je nutné, a to bych tady velice zdůraznil, aby Evropská unie všem státům platila stejné dotace, protože například zemědělec v Německu nebo ve Francii má čtyřnásobné dotace než zemědělec v České republice.“ Na poznámku moderátorky debaty Světlany Witowské „Takže za to může Evropská unie.“ poté odpověděl „Ano, samozřejmě (…)“. Jak ale píšeme v úvodním odstavci a jak můžete vyčíst z grafu, dotace z EU tento nepoměr skutečně nevyvolávají. Proto hodnotíme výrok poslance Kotena jako nepravdivý.

Blanka Lednická

My dostáváme více než 30 miliard ročně (z unijních peněz na dotacích pro zemědělce, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata České televize, 15. září 2021
Zemědělství
Sněmovní volby 2021
Pravda
Česká republika dostávala z finančních prostředků Evropské unie na zemědělství v posledních 2 letech vždy více než 30 miliard.

Česká republika je čistým příjemcem dotačních peněz z Evropské unie, tedy více peněz dostává než odvádí do rozpočtu EU. Od vstupu do EU (2004) do roku 2020 Česko celkem získalo 1,57 bilionu Kč, z toho na zemědělství přes 448 miliard (.xlsx) (do června 2021).

Peníze z EU na zemědělství jdou na tržní operace, veterinární opatření a rybářství, nejvíce ale na přímé platby a rozvoj venkova. Od roku 2012 jde na zemědělství z unijních peněz každý rok kolem 30 miliard Kč (.xlsx). V roce 2020 peníze dokonce dosáhly téměř 34 miliard (.xlsx), o rok dříve to bylo necelých 33 miliard korun.

Dotace v programovém období 2021–2027 budou více cílit na ekologii, např. na ekologické zemědělství.

Pravda
Na Vysočině je druhý nejvyšší početní stav chovu skotu ze všech krajů ČR, na prvním místě je Jihočeský kraj. Co se týká chovu prasat, těch je nejvíce právě na Vysočině.

Český statistický úřad (ČSÚ) dle údajů k 1. dubnu 2021 udává nejvyšší stav chovu skotu v Jihočeském kraji, a to přes 221 tisíc kusů skotu (15,7 %). Vysočina s 218 203 (15,5 %) je na druhém místě. Celkově je v České republice chováno přes 1,4 milionu kusů skotu.

Co se týče chovu prasat, těch se nejvíce chová právě na Vysočině – přes 327 tisíc (21,5 %), v České republice celkem přes 1,5 milionu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, jelikož je Vysočina v chovu prasat v České republice na prvním, nikoliv na druhém místě. V chovu skotu je pak Vysočina skutečně na druhém místě.

Karolína Kubisková

Ale je to i otázka například národních podpor, které se pohybují na úrovni 20 až 25 % starých členských států.
Předvolební debata České televize, 15. září 2021
Zemědělství
Sněmovní volby 2021
Neověřitelné
Národní dotace zemědělcům v zemích EU se nám nepodařilo nedohledat ve vzájemně srovnatelné formě.

Lídryně hnutí PŘÍSAHA v kraji Vysočina Karolína Kubisková mluví o národních dotacích pro zemědělce. Ty plynou pouze z rozpočtů jednotlivých členských států, a proto si také každý stát individuálně rozhoduje o jejich výši. V roce 2019 tehdejší prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek v rozhovoru pro FinTAG.cz řekl, že jsou tuzemské národní dotace oproti dotacím ve starých unijních zemích pětinové.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme se snažili najít hodnoty národních dotací v některých „starých“ členských státech EU. Výši výhradně národních dotací pro zemědělce se nám bohužel najít nepodařilo. Namátkou zmiňme dokumenty obsahující informace o francouzských (.pdf, str. 125), německých (.pdf, str. 17–18), španělských (.pdf, str. 91–94) či italských dotacích, bohužel vždy bez uvedení námi hledaného ukazatele srovnatelného s Českem (.pdf, str. 35). Obrátili jsme se proto na Karolínu Kubiskovou s žádostí o objasnění zdrojů, ze kterých ve svém výroku vycházela. Zatím jsme však neobdrželi odpověď a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Vít Kaňkovský

On (Andrej Babiš, pozn. Demagog.cz) podepsal tu dohodu, kterou bysme měli dosáhnout vlastně vyrovnané uhlíkové bilance.
Předvolební debata České televize, 15. září 2021
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Lídři členských států Evropské unie (včetně českého premiéra Andreje Babiše) se v prosinci 2020 shodli na omezení emisí oxidu uhličitého nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak země EU měly dosáhnout úplné klimatické neutrality.

Poslanec Kaňkovský má zřejmě na mysli Zelenou dohodu pro Evropu, ve které se Evropská unie zavázala dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019 jako plán, jehož úkolem je připravit EU na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o balíček navrhovaných či prozatím jen připravovaných opatření, která mají „podpořit účinné využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství, zabránit ztrátě biologické rozmanitosti a snížit znečištění.“

Plánem se následně zabývala Evropská rada. Na jejím tehdejším jednání zástupci všech států EU, kromě Polska, vyjádřili podporu plánu na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, který je součástí Zelené dohody. Připomeňme, že jednání Evropské rady se účastnil i premiér Babiš, a byl tak jedním z těch, kteří tento závazek podpořili.

Co se týče cílů Zelené dohody ohledně emisí, Evropská komise navrhla (.pdf, str. 4) snížit do roku 2030 produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak mělo dojít k dosažení klimatické neutrality, tedy stavu, kdy „stát či firma odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští.“

Tento plán byl v prosinci 2020 schválen Evropskou radou, ta schválila také jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), který navrhla urychleně schválit (.pdf, str. 5). Doplňme, že v Evropské radě zastupuje Českou republiku její premiér – momentálně tedy Andrej Babiš, který se tohoto jednání účastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.

Pravda
Hlavním cílem programu Evropské komise European Green Deal, tedy Zelené dohody pro Evropu, je do roku 2050 dosáhnout emisní neutrality evropského kontinentu. Tento cíl je zakomponován v Evropském právním rámci pro klima.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019 jako plán, jehož úkolem je připravit EU na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o balíček navrhovaných či prozatím jen připravovaných opatření, která mají podpořit účinné využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství, zabránit ztrátě biologické rozmanitosti a snížit znečištění“.

Co se týče cílů Zelené dohody ohledně emisí, Evropská komise navrhla (.pdf, str. 4) snížit do roku 2030 produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by poté mělo dojít k dosažení klimatické neutrality, tedy stavu, kdy „stát či firma odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští“.

Tento plán byl v prosinci 2020 schválen Evropskou radou, ta schválila také jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), který navrhla urychleně schválit (.pdf, str. 5). Tento rámec byl schválen v červnu 2021 a vstoupil v platnost v červenci 2021.