Přehled ověřených výroků

Záměr Ministerstva zdravotnictví zmírnit pravidla (.pdf, str. 6) pro konání hromadných kulturních či sportovních akcí odsouhlasila vláda 26. července (.pdf). S platností od 1. srpna je tak například „umožněno pořadatelům zpřístupnit sportovní a kulturní akce většímu počtu účastníků a diváků. Ve venkovních prostorách se maximální kapacita akce zvyšuje z 5 000 na 7 000 osob a ve vnitřních prostorách z počtu 2 000 na 3 000 osob“.

Ministerstvo zdravotnictví ke změnám dále uvádí: „U vnitřních kulturních a sportovních akcí umožňujeme navýšit počet usazených diváků nad limit 3 000, a to až na 100 % kapacity za podmínky, že všichni tito diváci nad stanovený limit (nad kapacitu 3 000 osob) jsou plně očkovaní nebo do 180 dní po prodělání onemocnění covid-19.

U venkovních kulturních a sportovních akcí umožňujeme navýšit počet usazených diváků nad limit 7 000, a to až na 100 % kapacity za podmínky, že všichni diváci nad 3 000 jsou plně očkovaní nebo do 180 dní po prodělání onemocnění covid-19.“ Doplňme, že se také zmenšil prostor vyhrazený na jednoho stojícího diváka, a to ze 4 na 2 m² (.pdf, str. 6).

Pokud by se tedy konala akce s maximální kapacitou 20 000 míst, mohlo by se jí skutečně zúčastnit 3 000 testovaných a 17 000 plně očkovaných osob.

Aktualizace doporučení ohledně nošení ochrany úst a nosu ze strany CDC proběhla 27. července 2021. Ředitelka CDC Rochelle Walenskyová doporučila nošení roušek a respirátorů uvnitř budov a na místech s vyšší koncentrací osob také plně očkovaným Američanům. Příčinou tohoto rozhodnutí je především obava z dalšího šíření nákazy prostřednictvím mutace delta. Nařízení o povinném nošení roušek dále platí například v dopravních prostředcích.

Původně CDC zrušilo doporučení stran nošení roušek pro plně očkované v květnu 2021.

Dle nejnovějších dostupných dat žilo v České republice k 1. lednu 2021 přibližně 1 486 000 seniorů nad sedmdesát let. V této věkové skupině bylo k 31. červenci 2021 v případě dvoudávkových vakcín firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca naočkováno druhou dávkou přes 1 168 000 osob. V případě jednodávkové vakcíny společnosti Johnson & Johnson se jedná přibližně o 27 000 naočkovaných. Celkově tedy bylo ve věkové skupině nad 70 let plně očkováno více než 1 195 000 osob, a proočkovanost tak činí přibližně 80,4 %.

Doplňme, že podle informací Ministerstva zdravotnictví bylo k 31. červenci (20:00) dokončeno očkování proti covidu-19 u 81,3 % osob ve věku 70–79 let a u 78,3 % osob ve věkové skupině nad 80 let. 

Vysokou proočkovanost seniorů potvrzuje také šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Již 11. června k tomu například uvedl: „I mě velmi příjemně překvapil zájem seniorů o očkování, kde se dostáváme v podstatě v těch nejvyšších kategoriích až k 90procentní proočkovanosti.“

Při úplně prvním spuštění centrálního registračního systému v půlce ledna 2021, kdy se registrovat mohly osoby starší 80 let, byli zájemci řazeni podle data registrace. Dne 27. února, kdy byli k očkování připuštěni pedagogičtí pracovníci, systém začal řadit osoby dle jejich věku. Od 21. července systém znovu zájemce řadí podle data jejich registrace.

Pro kontext uveďme, že pořadí v registračním systému určovalo i tzv. rizikové skóre jednotlivých věkových nebo dalších upřednostňovaných skupin jako například akademičtí pracovníci nebo osoby s chronickým onemocněním.

Registrace k očkování proti onemocnění covid-19 je pro děti mezi 12 a 15 lety umožněna od 1. července 2021. Očkování této věkové skupiny probíhá pouze vakcínou od společnosti Pfizer a BioNTech. Místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová však již na konci června uvedla, že v řádu týdnů bude pro děti nad 12 let dostupná také vakcína od firmy Moderna.

Doplňme, že dítě musí na očkovací místo dorazit společně se zákonným zástupcem. Na místě je k dispozici také pediatr či praktický lékař pro děti a dorost.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila použití vakcíny od společnosti Moderna 23. července 2021 rovněž pro děti ve věku od 12 do 17 let. Použití vakcíny musí definitivně schválit Evropská komise.

Na tiskové konferenci po jednání vlády konané 26. července 2021 Adam Vojtěch uvedl, že Ministerstvo zdravotnictví chce umožnit, aby vakcínu od firmy Moderna měli k dispozici i praktičtí lékaři pro děti a dorost. Nicméně vakcína bude těmto lékařům dodávána až poté, co dojde ke změně smlouvy s distributorem. Ministr zdravotnictví tuto informaci později zopakoval.

Na konci června 2021 byly uvedeny do provozu dvě mobilní aplikace, a to Tečka a čTečka. Zatímco aplikace čTečka slouží pro ověřování Digitálních COVID certifikátů, aplikace Tečka je určena pro stahování a prezentaci těchto certifikátů.

Osoby s vakcínou proti onemocnění covid-19 mohou do aplikace Tečka nahrát svůj certifikát o očkování. V tomto případě aplikace zobrazí zelenou obrazovku (v době 14 dní po očkování je obrazovka zbarvená červeně) s QR kódem, jménem a datem narození držitele certifikátu. Aplikace Tečka skutečně v současnosti ukazuje očkovaným platnost certifikátu až do roku 2025 (1447 dní od začátku platnosti certifikátu, tedy 1447 + 14 ode dne dokončení očkování). Dle Ministerstva zdravotnictví se ale platnost certifikátu bude ještě zpřesňovat. 

„Podle mimořádného opatření z 9. července není platnost očkování, tedy certifikátu, v tuto chvíli omezená. Další zpřesnění bude záležet na informacích z klinických studií týkajících se přeočkování,“ uvedl Martin Novotný z tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví.

Dle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) neexistují v současné době dostatečné poznatky o tom, jak dlouho po očkování se imunita navozená vakcínou zachová nebo zda a kdy bude potřeba pravidelného přeočkování. Ministerstvo zdravotnictví aktuálně počítá s devíti měsíci, je však možné, že tato hranice bude ještě upravena.

Adam Vojtěch poprvé zastával úřad ministra zdravotnictví od 13. prosince 2017 do 21. září 2020, poté ho ve funkci nahradil Roman Prymula. Dále na tomto postu působili Jan Blatný a Petr Arenberger. 26. května 2021 byl do funkce jmenován opět Adam Vojtěch.

První čtyři protiepidemická opatření Ministerstva zdravotnictví zrušil Městský soud v Praze 23. dubna 2020, tedy v době, kdy byl ministrem Adam Vojtěch. Jednalo se o opatření omezující volný pohyb osob a maloobchod. Podle soudu jejich vydáním ministerstvo přesáhlo své pravomoci. Tento rozsudek byl však později anulován Nejvyšším správním soudem, a proto jej mezi zrušené nelze počítat.

V listopadu 2020, tedy již v době působení tehdejšího ministra Blatného, bylo zrušeno opatření nařizující nošení roušek v budovách a na zastavěných prostranstvích, v únoru poté nařízení o povinném testování zaměstnanců domovů pro seniory. Ke zrušení dalšího opatření, které se týkalo nutnosti předložit negativní test před návratem ze zahraničí a které bylo vydáno za doby působení Jana Blatného, došlo v březnu 2021. V dubnu poté Nejvyšší správní soud kvůli nedostatečnému odůvodnění rozhodl, že dřívější opatření související s testováním ve firmách bylo v rozporu se zákonem. Později byla zrušena i opatření o povinném testování pracovníků malých podniků či OSVČ.

Za doby působení Petra Arenbergera byla zrušena opatření omezující obchod a setkávání, nařízení ohledně testování zaměstnanců a regulace provozu restaurací a kasin. Za nezákonné bylo také označeno tehdy již ministerstvem zrušené opatření zakazující noční prodej ve večerkách, nařízení o provozu vleků a lanovek či opatření týkající se uzavření restaurací.

Soud v červnu za nezákonná zpětně označil také opatření o uzavření škol, nařízení týkající se omezení provozu sportovišť a pro nedostatečné odůvodnění také povinnost nošení ochrany dýchacích cest. Stejně tomu bylo i v případě opatření vztahujícího se k omezení stravovacích a ubytovacích služeb z přelomu dubna a května. Podobný závěr Nejvyšší správní soud vyslovil i v případě opatření Ministerstva zdravotnictví ze 14. května 2021, které nezahrnulo hladinu protilátek mezi faktory umožňující vstup do některých vnitřních prostor nebo účast na hromadných akcích. 

V červnu 2021 zrušil (.pdf) Městský soud v Praze opatření vydané ministerstvem již za doby úřadování Adama Vojtěcha, které nařizovalo absolvovat test před návratem do České republiky individuální dopravou.

Poslední zrušené opatření se týká povinnosti nošení roušek a respirátorů uvnitř budov. Nejvyšší správní soud postrádal dostatečné odůvodnění červnového opatření a dal Ministerstvu zdravotnictví 3 dny na nápravu. Ministerstvo nicméně v této lhůtě stihlo nařízení upravit, a povinnost nosit ochranu úst a nosu tak nadále zůstává. 

Na závěr tedy shrňme, že většina opatření, která byla patřičnými soudy zrušena, byla vydána za doby působení nástupců/předchůdců Adama Vojtěcha.

Praktičtí lékaři mohou v současnosti proti covidu-19 očkovat (.pdf, str. 1) třemi očkovacími látkami, a to látkami Vaxzevria (AstraZeneca), Janssen a Spikevax (Moderna). Vakcínu od společnosti Moderna distribuuje do ordinací praktických lékařů již od května 2021 na základě smlouvy s Ministerstvem zdravotnictví společnost Avenier.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila použití vakcíny od společnosti Moderna 23. července 2021 rovněž pro děti ve věku od 12 do 17 let. Nicméně použití vakcíny musí definitivně schválit také Evropská komise. Adam Vojtěch na tiskové konferenci po jednání vlády 26. července 2021 uvedl, že Ministerstvo zdravotnictví chce umožnit, aby vakcínu od firmy Moderna měli k dispozici také praktičtí lékaři pro děti a dorost. Vakcína bude těmto lékařům dodávána až poté, co dojde ke změně smlouvy s distributorem.

V srpnu by Česká republika měla obdržet přes 600 tisíc vakcín právě od americké společnosti Moderna. Bude se jednat o největší dodávku pro Českou republiku od začátku distribuce této vakcíny.

Poslanec Špičák výrokem odpovídá na otázku (video čas 2:20) moderátora, zda by měla platit očkovací povinnost alespoň u zdravotnického personálu.

Povinnost očkování je podrobně upravena vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. Ve vyhlášce jsou vyjmenovány jednotlivé nemoci, proti kterým má široká veřejnost povinnost nechat se očkovat. Jako příklad uveďme záškrt, spalničky, žloutenka typu B nebo dětská obrna. Dále vyhláška upravuje věk, podmínky pro určité skupiny osob nebo povinnost přeočkování, to se týká především tetanu. Zvláštní povinnost nechat se očkovat proti žloutence typu B, pokud ještě očkováni nebyli, pak má velká část lékařů i studenti zdravotnických škol či lékařských fakult. Zaměstnanci integrovaného záchranného systému pak mají navíc povinnost nechat se očkovat proti žloutence typu A.

Co se týká vynucování povinného očkování, platí, že dle čl. 7 Listiny základních práv a svobod (LZSP) je zaručena nedotknutelnost osoby, zákon však může stanovit výjimky, ve kterých je takový zásah přípustný. V kontextu výroku je takovým zákonem zákon o ochraně veřejného zdraví, který v § 46 mluví o povinnosti podrobit se očkování, a to s odkazem na již zmíněnou prováděcí vyhlášku. Pokud pak člověk nenechá sebe, nebo své dítě očkovat, zákon zná i určité sankce. Tou je např. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-258#p50-1">zákaz přijmout neočkované dítě do mateřské školy (s výjimkou jednoho povinného roku předškolního vzdělávání). Zletilé osobě, popř. rodiči dítěte, je pak při odmítnutí očkování také možné uložit pokutu až 10 000 Kč. Pokud je dítě umístěno např. v dětském domově či výchovném ústavu, může být tako pokuta až 500 000 Kč. V zákoně, ani v jiných předpisech však není možnost nařídit člověku, aby se proti své vůli podrobil očkování, popř. možnost jej proti jeho vůli naočkovat.

Co se týče možnosti zavedení povinného očkování zdravotnického personálu proti covidu-19, skutečně v současné době povinné není. Zákonné nástroje na jeho případné vynucení však existují: výše zmíněný § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví a s ním související pokuty. Pro zavedení této povinnosti by stačilo pouze změnit vyhlášku Ministerstva zdravotnictví a mezi vyjmenované infekční nemoci zařadit také covid-19.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť zákon o ochraně veřejného zdraví zná sankce pro osoby, které odmítnou povinné očkování, a to i v případě hypotetického doplnění covidu-19 mezi seznam infekčních nemocí. Je však pravdou, že v současné době neexistuje právní nástroj, na základě kterého by bylo možné naočkovat člověka proti jeho vůli.

Na úvod uveďme, že v hodnocení neověřujeme to, zda byl lékař Vlastimil Voráček skutečným původcem nákazy, ale to, zda to dostupné zdroje naznačují. 

V české olympijské výpravě se dosud objevilo celkem šest případů nemoci covid-19, přičemž všichni nakažení cestovali na palubě stejného letadla. Výskyt prvního nakaženého ve výpravě oznámil Český olympijský výbor (ČOV) 17. července. Server Seznam Zprávy poté upozornil, že se jednalo o lékaře Vlastimila Voráčka. Přítomnost nákazy byla odhalena přímo na letišti po příletu české výpravy. Dále ČOV oznámil nákazu koronavirem 19. července u plážového volejbalisty Ondřeje Perušiče, 20. července u trenéra plážových volejbalistek Simona Nausche, 21. července u stolního tenisty Pavla Širučka, 22. července u plážové volejbalistky Markéty Nausch a také 22. července u cyklisty Michala Schlegela.

Během uvedeného letu se měla porušovat protiepidemická opatření. Český olympijský výbor (ČOV) zahájil vyšetřování této události, které mělo zjistit, „zda byla dodržena všechna bezpečnostní opatření proti šíření nemoci COVID-19 před, v průběhu a po charterovém letu a jestli někteří jednotlivci při cestě nezanedbali své povinnosti“. Výsledek vyšetřování by měl být zveřejněn do 14 dnů.

Vyšetřování okolností letu českých olympioniků se z pověření Ministerstva zdravotnictví nicméně ujala také Hygienická stanice hlavního města Prahy. Ta 23. července 2021 vydala tiskovou zprávu o průběhu vyšetřování, ve které stojí: „Pakliže bude k dispozici kompletní vyhodnocení výsledků vyšetření, lze se případně pokusit odhalit eventuální zdroj nákazy. Bez kompletní genotypizace jednotlivých pozitivních záchytů viru v Japonsku však tzv. pacienta „0“ nepůjde určit.“ Šetření si však podle hygieniků vyžádá určitý čas.

Souhrnně se tak dá říci, že šetření příslušných institucí dosud nebylo ukončeno a Vlastimil Voráček dosud jako zdroj nákazy příslušnými orgány označen nebyl. Nicméně je pravdou, že byl v rámci české výpravy zjištěn jako první pozitivní na koronavirus, a to po provedení testu přímo na letišti ihned po příletu do Tokia. Z české výpravy byl takto identifikován jako jediný. Virolog Jiří Černý v rozhovoru pro iRozhlas.cz pak uvádí, že: „Pravděpodobnost, že pan doktor byl prvním nakaženým, je vyšší než u ostatních členů výpravy. Nicméně stoprocentně ho jako prvního nakaženého označit nemůžeme.“

Na závěr také uveďme článek zveřejněný serverem iDNES.cz, který obsahuje tvrzení, že všichni nakažení „údajně měli sedět v blízkých řadách poblíž nenaočkovaného lékaře Vlastimila Voráčka“. Článek, který ovšem přímo nejmenuje zdroje pro svá tvrzení, dále tvrdí, že „Japonští hygienici se v tu chvíli vyžádali seznam rizikových kontaktů z letadla, na které se vztahuje přísná izolace. Tedy pasažérů, kteří seděli Voráčkovi nejblíž. Existuje ale silné podezření, že zasáhli zástupci Českého olympijského výboru (ČOV). Podle zdrojů MF DNES místo sportovců „obětovali“ a do izolace nahlásili svoje lidi, byť seděli jinde, aby reprezentanty nepřipravili o trénink, potažmo start na hrách. Tomu nahrává i fakt, že zatímco z lidí v izolaci nikdo podle dostupných informací pozitivní nebyl, v olympijské vesnici testy odhalily pět dalších českých případů.“

Celkově tedy výrok hodnotíme jako pravdivý. Je sice faktem, že oficiální šetření zatím neposkytla žádné závěry, Julius Špičák se však na žádné konkrétní šetření neodvolává, naopak zdůrazňuje, že své tvrzení opírá o veřejně dostupné informace.