Přehled ověřených výroků

Petr Mach reaguje na dotaz, jestli by se Evropská unie měla sjednotit v boji proti vnějšímu vměšování do evropských záležitostí. Vymezuje se vůči boji s dezinformacemi, odmítá jakékoli regulace médií a vyzdvihuje svobodu slova. V další části odpovědi se vyjadřuje ke kauze se zpravodajským webem Voice of Europe (video) a kritizuje veřejné dehonestování politiků, kteří tomuto serveru poskytli rozhovor předtím, než bylo rozkryto jeho napojení na Rusko. V tomto kontextu uvádí jako příklad Cyrila Svobodu (KDU-ČSL).

Voice of Europe

Provozovatele webu Voice of Europe zařadila Fialova vláda na vnitrostátní sankční seznam na konci letošního března. Došlo k tomu poté, co ho Bezpečnostní informační služba (BIS) označila za součást ruské vlivové sítě, která se pokoušela v evropských státech získat vliv před blížícími se volbami Evropského parlamentu. Skrz tuto síť proudily peníze některým politikům. Podle vyjádření premiéra Fialy nicméně vláda nemá informace, které by naznačovaly, že by se to týkalo i českých politiků.

Server Voice of Europe podle informací Fialova kabinetu publikoval obsah zaměřený proti územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny (.pdf, str. 2). Z českých politiků tomuto portálu v minulosti poskytl rozhovor například Václav Klaus, Cyril Svoboda, Jindřich Rajchl nebo Zuzana Majerová. 

Přestože web Voice of Europe na konci března přestal být pro čtenáře dostupný, už na začátku dubna začal znovu fungovat, a to z Kazachstánu. Podle dostupných záznamů Cyril Svoboda poskytl portálu rozhovor v poslední době hned dvakrát, konkrétně letos 18. března a loni v září. Za zmínku stojí, že zářijový rozhovor redakce Voice of Europe dále zpracovala do řady dalších samostatných článků, které nesly titulky jako „Bývalý český ministr zahraničí Cyril Svoboda: Pro ukončení války je třeba učinit kompromisy“ nebo „Svoboda: Evropa by měla mít mnoho zdrojů fosilních paliv, včetně těch z Ruska“.

Vyjádření Cyrila Svobody

Místopředseda KDU-ČSL a ministr životního prostředí Petr Hladík na začátku dubna uvedl, že navrhne, aby byl Cyril Svoboda kvůli rozhovorům vyloučen ze strany. Hladík tehdy argumentoval tím, že Svoboda byl zodpovědný za to, aby si zjistil pozadí fungování webu. Dále zmínil dlouhodobý rozkol mezi politickým směřováním Svobody a lidovců. 

Předsednictvo KDU-ČSL později Svobodu vyzvalo, aby zvážil odchod ze strany, nebo aby „jednání, které stranu poškozuje, nečinil“. Zástupci lidovců tehdy zároveň uvedli, že Svoboda bude přizván na zasedání širšího vedení strany, aby se k věci vyjádřil.

Cyril Svoboda pro média řekl, že ze strany vystoupit odmítá. Podle svých slov se necítí být ve sporu s členskou základnou. Rozhovor pro Voice of Europe obhajoval tím, že v době, kdy se zástupci serveru mluvil, ještě na sankčním seznamu nebyl. Konkrétně uvedl: „V době, kdy tu byl, tu byl legálně. Když se podíváte na webové stránky – na které už se nemůžete podívat – tam nebylo nic podezřelého. Ještě jsem si to nechal ověřit.“ Svoboda se hájil také tím, že jeho spolustraníci mu účast v rozhovoru osobně nevyčetli. Pro Deník N uvedl, že za interview nedostal zaplaceno.

Závěr

Cyril Svoboda poskytl rozhovor serveru Voice of Europe v poslední době hned dvakrát. První interview web zveřejnil loni v září, druhé letos 18. března, tedy ještě předtím, než Fialova vláda provozovatele portálu zařadila na sankční seznam. Výrok Petra Macha tak hodnotíme jako pravdivý.

Kandidát koalice Stačilo! do Evropského parlamentu Jan Skalický mluví o incidentu, ke kterému došlo 15. listopadu 2022. Na polskou vesnici Przewodów, která leží poblíž hranic s Ukrajinou, tehdy dopadla raketa ruské výroby. Skalický tvrdí, že ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na útok reagovala obviněním Ruska a vyzývala k zahájení třetí světové války. Jak ale sám uznává, slova Černochové zjednodušuje.

Dopad rakety na Przewodów

První informace o incidentu, při kterém zemřeli dva lidé, se objevily 15. listopadu 2022 kolem šesté hodiny odpoledne na polském webu Radio Lublin. Redakce tehdy ve zprávě bez větších podrobností psala jen o „náhlé explozi traktoru“. Přibližně ve stejnou dobu polská vláda oznámila, že svolá krizový štáb.

Média začala vzápětí zmiňovat, že svolání štábu a událost v Przewodówě spolu mohou souviset. Polské Radio Zet tehdy uvedlo, že neoficiálně zjistilo, že na místo dopadly „dvě zbloudilé rakety“. Vhodné je připomenout, že v průběhu popisovaného incidentu Rusko ostřelovalo Ukrajinu včetně Kyjeva a dalších měst na západě země. Zpravodajská agentura AP okolo osmé hodiny večer napsala, že podle vysoce postaveného zdroje v amerických tajných službách dopadly do Polska „ruské rakety“.

AP nicméně ve stejné zprávě dodala, že mluvčí polské vlády popisovanou informaci nepotvrdil. Na vyjádření mluvčího poukazovala i česká média. Agentura Reuters brzy poté uvedla, že tuto zprávu odmítl potvrdit i samotný Pentagon. Všechny tyto informace byly k dispozici už před 21. hodinou.

Polská vláda zahájila jednání tentýž den večer. Ve věci určení viníka byl nicméně polský krizový štáb poměrně zdrženlivý. Polské ministerstvo zahraničí v prohlášení, které vydalo v nočních hodinách, uvedlo jen to, že do Przewodówa dopadly rakety „ruské výroby“, nezmínilo přímo, kdo je vystřelil.

Po konci jednání polský kabinet také informoval, že zvažuje aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy. Ten říká, že pokud podle některé ze zemí NATO došlo k ohrožení její územní celistvosti nebo bezpečnosti, zahájí se jednání mezi aliančními partnery. Nakonec ale polská vláda o aktivaci tohoto článku nepožádala.

Druhý den ráno americký prezident Joe Biden uvedl, že je „nepravděpodobné“, že by Polsko zasáhla raketa vypálená z Ruska. Agentura AP 16. listopadu 2022 napsala, že podle předběžných zjištění raketu vystřelily ukrajinské síly v obraně proti přilétající ruské střele. Stejně se vyjádřil i polský prezident. K tomuto závěru došlo o necelý rok později i polské vyšetřování, podle kterého se jednalo o raketu ukrajinského protivzdušného systému.

Za zmínku stojí, že AP původní tvrzení o „ruské raketě“ 16. listopadu 2022 změnila a celý článek opravila.

Vyjádření ministryně Černochové

Ministryně obrany Jana Černochová na incident zareagovala brzy poté, co se o něm objevily informace v médiích. Na sociální síti X (dříve Twitter) vyjádřila podporu Polsku i Ukrajině a napsala, že dopad ruských raket na polské území je „prokázaný“. O třetí světové válce přímo nemluvila, uvedla ale, že musí následovat odezva. Jakou podobu by měla mít, ale ministryně přesně nespecifikovala.

Jana Černochová příspěvek zveřejnila 15. listopadu po deváté hodině večer. V té době už sice AP vydala zprávu, že podle zdrojů v tajných službách USA se jednalo o „ruskou raketu“, zveřejněny byly ale i informace, že původ rakety odmítly potvrdit jak polská vláda, tak Pentagon.

Černochová přitom nebyla jediným evropským politikem, který z výbuchu vinil Rusko – podobně jako ona reagoval na incident například tehdejší lotyšský ministr obrany Artis Pabriks.

O den později publikovala Jana Černochová další příspěvek, ve kterém svá předchozí vyjádření obhajovala. Už v něm nicméně nemluvila přímo o „ruských raketách“, ale jen o „raketách ruské výroby“. Celý incident okomentovala slovy: „Není podstatné, čí raketa (…) ruské výroby spadla v Polsku. Odpovědné za smrt 2 Poláků je Rusko, které napadlo Ukrajinu.“

Závěr

Jan Skalický pravdivě uvádí, že Jana Černochová vinila z výbuchu rakety v polském Przewodówu v listopadu 2022 Rusko, ačkoliv se později ukázalo, že ji vystřelila ukrajinská strana. K zahájení třetí světové války sice nevyzývala, napsala ale, že dopad rakety „nesmí zůstat bez odezvy“. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou – i s ohledem na to, že Skalický přiznává, že používá zjednodušenou intepretaci slov Jany Černochové.

Europoslankyně Markéta Gregorová se odkazuje na zprávu o globálních hrozbách, kterou každoročně vydává Global Risks Initiative, což je platforma Světového ekonomického fóra (WEF) monitorující celosvětová rizika pro společnost a ekonomiku.

Riziko dezinformací

Zpráva z ledna 2024 (.pdf) rozdělila rizika na krátkodobá, která představují největší hrozbu v příštích dvou letech, a na dlouhodobá rizika pro příštích deset let. Dezinformace se přitom objevují v obou žebříčcích. V krátkodobém hledisku považuje WEF dezinformace dokonce za nejvážnější hrozbu, zatímco v měřítku příštího desetiletí jsou dezinformace vnímány jako páté největší riziko.

Je vhodné uvést, že tato data pocházejí z průzkumu WEF, ve kterém měli účastníci za úkol odhadnout dopad či vážnost několika různých rizik (.pdf, str. 8). V desetiletém období se na prvních příčkách umístily zejména problémy spojené s klimatickou změnou, přičemž na prvním místě skončilo extrémní počasí.

WEF ve zprávě uvádí několik důvodů pro hodnocení dezinformací jako vážného rizika (.pdf, str. 18). Jednou z jeho obav je možnost zásahů do voleb v příštích dvou letech. Podle dokumentu mohou ve volbách během tohoto období hlasovat asi tři miliardy lidí, a dezinformace tak mohou vést k nedůvěře v regulérní průběh voleb, což může vyústit v občanské a násilné nepokoje (str. 19–20).

Závěr

Světové ekonomické fórum tedy ve zprávě z ledna 2024 označilo dezinformace dokonce za nejvážnější hrozbu pro období příštích dvou let. V horizontu deseti let vidí dezinformace jako páté největší riziko. Výrok Markéty Gregorové tak hodnotíme jako pravdivý.

Jedním z cílů aktu o digitálních službách (DSA) je posílit ochranu práv uživatelů, zajistit kontrolu nad obsahem, který vidí online, nebo umožnit v digitálních odvětvích svobodnou a spravedlivou hospodářskou soutěž s cílem podpořit inovace.

Dalším z cílů tohoto aktu je kromě jiného „udržovat bezpečné online prostředí“ a zmírňovat „systémová rizika“, jako je šíření manipulací nebo dezinformací. V této souvislosti Evropská komise v dubnu 2023 zveřejnila seznam subjektů, které (co do počtu uživatelů) spadají do kategorie „velmi velkých online platforem“ a „velmi velkých internetových vyhledávačů“. Na tyto subjekty, mezi které patří např. Twitter, Facebook, Instagram nebo Google, se tak od konce srpna 2023 vztahují nové povinnosti.

Dané platformy a vyhledávače musí například zajistit, že dojde k posílení postavení uživatelů, ochrana nezletilých osob bude na vysoké úrovni nebo že bude docházet k pečlivějšímu moderování obsahu. S tím souvisí i povinnost přijmout taková opatření, která povedou k menšímu šíření nezákonného obsahu a dezinformací. Další povinnosti mají vést i k větší transparentnosti online platforem, právě např. v oblasti algoritmů.

Poskytovatelé digitálních služeb na základě DSA musí uvádět informace o nástrojích, které používají pro moderování obsahu, a to i pokud jsou založeny na algoritmech (.pdf, str. 12). DSA také pojednává o tom, že online platformy používají algoritmy pro určení priority informací a optimalizování přístupu k nim. Proto by dle aktu měly zajišťovat, aby uživatelé o takových algoritmech věděli a mohli ovlivnit způsob, jakým jsou jim informace předávány (.pdf, str. 19).

Poskytovatelé také musí používání algoritmů uvádět ve svých smluvních podmínkách. Kromě toho může Evropská komise velmi velkým platformám a internetovým vyhledávačům nařídit, aby ke svým algoritmům umožnili přístup (.pdf, str. 93).

Závěr

Akt o digitálních službách (DSA) poskytovatelům digitálních služeb ukládá povinnost uvádět informace o algoritmech, které používají pro určení toho, jaké informace uživatelé vidí mezi prvními. O používání algoritmů musí také informovat ve smluvních podmínkách a Evropská komise si k algoritmům může vyžádat přístup. Výrok Markéty Gregorové tak hodnotíme jako pravdivý.

Europoslankyně Markéta Gregorová naráží na slova Petra Macha ze stejné debaty. Mach podle ní řekl, že si není jistý, jaké činnosti společnost Voice of Europe vykonávala a zda jsou problematické. Gregorová uvádí, že společnost platila minimálně dva politiky z Alternativy pro Německo (AfD), čímž ilustruje, že činnost problematická byla.

Voice of Europe

Bezpečnostní informační služba (BIS) označila koncem března letošního roku firmu Voice of Europe i její web za součást ruské vlivové sítě, která se v evropských státech pokoušela získat vliv před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Podle BIS firmu řídil Viktor Volodymyrovyč Medvedčuk, ruský oligarcha s přímým napojením na Vladimira Putina.

Podle zjištění BIS Medvedčuk spolupracoval s Arťomem Marčevským, bývalým proruským politikem z Ukrajiny. Oba prostřednictvím své firmy poskytovali finance některým poslancům, kteří v Evropském parlamentu bránili podpoře Ukrajiny, a také jim přispívali na kampaň v nadcházejících volbách.

Ke dni vysíláni debaty byla známa jména dvou politiků, kterým Voice of Europe platila – jednalo se o europoslance Maxmiliana Kraha a poslance Petra Bystroně z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), kteří vedou kandidátní listinu strany v evropských volbách.

Podle nahrávek, které česká kontrarozvědka zprostředkovala členům sněmovní komise pro kontrolu BIS, převzal německý politik s českými kořeny Petr Bystroň od Voice of Europe 20 tisíc eur. Podle dostupných informací přijali ruské peníze i další politici z Německa, Francie, Polska, Belgie, Maďarska a Nizozemska. Jejich jména ovšem nebyla ke dni debaty zveřejněna.

Je vhodné uvést, že po uskutečnění ověřované debaty vyšlo najevo, že si Bystroň stěžoval na nominální hodnotu některých bankovek, které dostával. Krahův spolupracovník byl zase německou policí zadržen kvůli podezření ze špionáže pro Čínu, přesto Krah AfD do voleb povede.

Z českých politiků poskytli tomuto portálu v minulosti rozhovor například Václav Klaus, Cyril Svoboda, Jindřich Rajchl nebo Zuzana Majerová. Premiér Petr Fiala nicméně uvedl, že vláda nemá informace naznačující, že by peníze směřovaly i k nim.

Závěr

Z informací dostupných ke dni námi ověřované debaty vyplývá, že společnost Voice of Europe poskytovala finance poslanci Petru Bystroňovi a europoslanci Maxmilianu Krahovi, kteří jsou členy AfD. Výrok Markéty Gregorové proto hodnotíme jako pravdivý.

Europoslanec Alexandr Vondra se vyjadřuje ke způsobu boje proti dezinformacím. V souvislosti s tím podotýká, že v případě války vypnutí dezinformačních webů považuje za správné, což se podle něj stalo před dvěma lety po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Vládní výzva

Fialova vláda 25. února 2022, tedy den po začátku invaze Ruska na Ukrajinu, vyzvala k přijetí kroků, které by vedly k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, jenž dle vládního usnesení „slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině“ (.pdf).

Patřičné kroky učinil správce tuzemské domény CZ.NIC, který po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokoval osm webů, které podle něj šíří dezinformace a ohrožovaly národní bezpečnost. Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství (NCKO) poté žádalo, aby se zablokovalo ještě více webů, k čemuž CZ.NIC a také mobilní operátoři přistoupili. Velkou část webů s českou doménou CZ.NIC znovu zpřístupnil v květnu 2022 kvůli tomu, že v daný moment již podle něj nepředstavovaly bezprostřední bezpečnostní hrozbu.

Proti výzvě vlády a Vojenského zpravodajství se už v červnu 2022 vymezily některé neziskové organizace, které si u soudu stěžovaly na to, že blokace webů je nezákonná a jde proti principům právního státu. V dubnu 2024 ale Ústavní soud stížnost odmítl s tím, že se nejednalo o zásah státu, který k blokaci pouze nezávazně vyzval, a nešlo tak o vymahatelný příkaz.

Už dříve Ústavní soud odmítl obdobnou stížnost pražského advokáta. V březnu 2024 ale Městský soud v Praze vydal rozsudek, podle kterého byla blokace webu porušením zákona o svobodném přístupu k informacím, čímž řízení vrátil zpět obvodnímu soudu.

Závěr

Bezprostředně po ruském útoku na Ukrajinu byla skutečně zablokovaná řada webů, které byly označeny za dezinformační. Učinili tak správci domény a mobilní operátoři na základě doporučení vlády a žádosti Národního centra kybernetických operací. Výrok Alexandra Vondry tak hodnotíme jako pravdivý.

Europoslanec Alexandr Vondra uvádí, že do poslední chvíle váhal, jak bude o aktu o umělé inteligenci (AI) hlasovat. Nakonec se zdržel, protože dle svých slov chápe potřebu tuto oblast regulovat, na druhou stranu se vývoj a inovace dle něj přesune jinam. To může způsobit, že Evropská unie (EU) bude za ostatními regiony zaostávat.

Zákon o umělé inteligenci

Akt o umělé inteligenci představila Evropská komise v dubnu 2021. Jeho cílem je zavedení jednotného právního rámce pro vývoj a používání umělé inteligence v souladu s hodnotami EU. Zajistit má také to, aby systémy AI byly bezpečné a respektovaly základní práva platná v EU.

Evropský parlament o návrhu hlasoval v březnu 2024. Pro jeho přijetí hlasovalo 523 europoslanců, proti bylo 46 a zdrželo se jich celkem 49 (.pdf, str. 11–12). Jedním z těch, kdo se zdržel, byl právě Alexandr Vondra (str. 12).

Hlavní částí aktu je regulační rámec, jenž systémy AI rozděluje do čtyř úrovní, do kterých je rozřazuje podle principu „čím vyšší riziko, tím přísnější pravidla“. Za minimální riziko byly označeny systémy ve videohrách nebo spamové filtry. Systémy jako jsou chatboty nebo deepfakes spadají do omezeného rizika, což znamená, že budou muset informovat o tom, že se jedná o výtvor AI.

Přísnějším požadavkům jako zaznamenávání dat nebo vysoké úrovni zabezpečení podlehnou vysoce rizikové systémy AI například v kritické infrastruktuře, vzdělávání nebo řízení zaměstnanců. Úplně zakázané budou praktiky AI jako rozpoznávání emocí na pracovištích a ve školách, manipulace s chováním nebo hodnocení sociálního kreditu.

Závěr

Europoslanec Alexandr Vondra se při hlasování o aktu o umělé inteligenci opravdu zdržel. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Europoslanec Alexandr Vondra mluví o aktu o umělé inteligenci (AI) a uvádí, že se hlasování o jeho přijetí zdržel. Tvrdí, že ačkoliv rozumí nutnosti regulovat technologie, zastává názor, že akt omezuje příležitosti pro inovace v oblasti umělé inteligence v Evropské unii (EU). Jedním z důvodů je dle něj právě to, že EU přistoupila k regulaci AI dříve než USA.

Opravdu byla Evropa první, kdo přistoupil k regulaci AI? A jaké snahy regulovat umělou inteligenci nebo zavést podobný zákon probíhají v USA?

Akt o umělé inteligenci

Europoslanci schválili akt o umělé inteligenci (.pdf) v březnu 2024, přičemž v platnost vejde nejdříve v roce 2025. Jeho cílem je zavést jednotný právní rámec pro vývoj a používání umělé inteligence v souladu s hodnotami EU. Má také zajistit, aby byly systémy AI bezpečné a respektovaly základní práva platná v EU. Akt se dotýká využití AI v řadě oblastí od vojenství, vzdělávání nebo bankovnictví až po medicínu a cestování.

Hlavní částí aktu je regulační rámec, jenž systémy AI rozděluje do čtyř úrovní podle principu „čím vyšší riziko, tím přísnější pravidla“. Za minimální riziko byly označeny systémy ve videohrách nebo spamové filtry. Chatboty nebo deepfakes spadají do systémů s omezeným rizikem, což znamená, že budou muset obsahovat informaci, že se jedná o výtvor AI.

Přísnějším požadavkům jako zaznamenávání dat nebo vysoká úroveň zabezpečení podlehnou vysoce rizikové systémy AI, nacházející se například v kritické infrastruktuře, vzdělávání nebo řízení zaměstnanců. Úplně zakázané budou praktiky jako rozpoznávání emocí na pracovištích a ve školách, manipulace s chováním nebo hodnocení sociálního kreditu.

Za vůbec první rozsáhlý právní rámec pro regulaci AI označují akt jak samotná EU, tak některá česká i zahraniční média. Prvenství má EU především díky přípravě právního dohledu nad umělou inteligencí. Ten je založený na bezpečnostních požadavcích, které musí společnosti splnit, než daný systém s AI uvede na evropský trh.

Pokyny, pravidla nebo národní strategie k používání umělé inteligence zavádějí státy po celém světě, Evropská unie je ale první, kdo zavedl komplexní soubor předpisů s vymahatelnými pokutami. Regulace AI se v různých zemích liší, ale ve všech je cílem legislativy rovnováha mezi podporou rozvoje a omezením rizik (.pdf, str. 2).

Regulace AI v USA

Alexandr Vondra konkrétně zmiňuje USA jako zemi, která obdobný akt nemá. Spojené státy vydaly řadu směrnic a doporučení k umělé inteligenci, neexistuje však žádný zastřešující zákon jako v EU. Pravidla v současnosti určuje kombinace federálních zákonů (.pdf, str. 26–27), legislativ jednotlivých států a soudních rozhodnutí, ale také samotné odvětví.

Americký Kongres vydal pouze legislativu, jejímž účelem je zachovat vedoucí postavení Spojených států ve výzkumu a vývoji AI (.pdf, str. 93). Schválil také zákon, který kontroluje, jak umělou inteligenci využívá vláda (.pdf, str. 1105). Za zmínku stojí i zákon o Národní iniciativě pro umělou inteligenci z roku 2020, který vytvořil pravidla pro výzkum, vývoj a vyhodnocování AI ve federálních vědeckých agenturách (.pdf, str. 1).

V květnu 2023 administrativa amerického prezidenta Joea Bidena aktualizovala Národní strategický plán výzkumu a vývoje umělé inteligence (.pdf). Jeho nové znění zdůrazňuje potřebu koordinovaného přístupu k mezinárodní spolupráci ve výzkumu AI (.pdf, str. 26).

V říjnu 2023 vydal Joe Biden výkonné nařízení o umělé inteligenci, který zdůrazňuje nutnost předcházet hrozbám, jež AI představuje pro občanské svobody a národní bezpečnost. Také jeho cílem je zajistit domácí výzkum AI a globální konkurenceschopnost USA v této oblasti.

Bidenovo výkonné nařízení, obdobně jako unijní legislativa, požaduje monitorování a transparentnost technologií AI pro spotřebitele. Jedná se ale pouze o výkonné nařízení. Akt o umělé inteligenci je zákonem, na základě kterého mohou orgány EU vymáhat pokuty, jak jsme zmínili výše.

Závěrečné hodnocení

Europoslanec Vondra má pravdu v tom, že Evropská unie vytvořila rozsáhlý zákon, který reguluje umělou inteligenci, jako první. Jako první totiž stanovila bezpečnostní požadavky, které musí jednotlivé společnosti splnit pro uvedení určité technologie AI na evropský trh. V USA sice existují snahy o komplexnější regulaci umělé inteligence, ty ale nyní stanovují spíše priority ve využití AI a nezavádí vymahatelná legislativní opatření. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Alexandra Vondry jako pravdivý.

Lídryně hnutí STAN pro volby do Evropského parlamentu (EP) Danuše Nerudová mluví o dluhopisech, které společně vydávají státy Evropské unie (EU). V kontextu výroku tvrdí, že během diskuzí o zavedení systému, tedy po vypuknutí pandemie, se proti tomuto návrhu stavěli zástupci euroskeptických stran. Nakonec však podle ní měli investoři o eurobondy zájem.

Eurobondy

O zavedení tzv. „eurobondů“ se diskutovalo už během dluhové krize jižních států EU mezi lety 2009–2013. Systém byl ale nakonec zaveden až během pandemie covidu‑19, přičemž cílem bylo pomoci nejvíce zasaženým ekonomikám Unie.

EU v roce 2020 oznámila vydat v rámci projektu „Next Generation EU“ společné dluhopisy za celkem 750 miliard eur v cenách z roku 2018. Podle podporovatelů této politiky se společnou odpovědností za dluh nejen dostává pomoci státům, které jsou krizí silně zasažené, ale také se zvyšuje pravděpodobnost splacení tohoto dluhu.

Plán je rozložit celkové vypuštění eurobondů od poloviny roku 2021 do roku 2026. Vydání prvních dluhopisů ve výši 20 miliard euro doprovázel podle agentury Reuters velký zájem –k polovině června 2021 si investoři objednali cenné papíry v celkové hodnotě více než 107 miliard eur. Největší podíl zájemců tvořily investiční společnosti, banky a centrální banky či jiné oficiální instituce. Výrok Danuše Nerudové tak hodnotíme jako pravdivý.

Pařížská dohoda je úmluva o ochraně klimatu, která byla přijata na mezinárodní klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Té se zúčastnily smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Dohoda vstoupila v platnost v listopadu 2016 a Česká republika ji ratifikovala o rok později. Společně s ostatními členskými státy EU se tak mj. přihlásila ke snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Dlouhodobým cílem Pařížské dohody (.pdf, str. 2) „je zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu, a to v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby“. Klíčové je dle této dohody udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Současně by státy měly usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C, a to opět oproti preindustriálním časům (.pdf, str. 2). Výrok Marcela Kolaji tak hodnotíme jako pravdivý.