Přehled ověřených výroků

Koaliční smlouva (.pdf) uzavřená mezi Piráty a hnutím STAN pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 obsahuje kromě samotných programových priorit i kodex spolupráce, jenž upravuje, jakým způsobem budou oba subjekty vést předvolební kampaň. Mezi vyjmenovanými povinnostmi kandidátů koalice je pak i kromě dalších bodů uloženo (.pdf, str. 23) „zdržet se jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování.” 

Samotná volební kampaň má dle smlouvy být (.pdf, str. 24) „vedena čestně a poctivě, nebudou šířeny nepravdivé či zavádějící informace. Kampaň propaguje celostátního lídra, krajské lídry a kandidáty v čele kandidátní listiny za oba subjekty a přiměřeně také kandidáty na volitelných místech na kandidátní listině i ostatní kandidáty. Kterýkoliv kandidát může vést osobní kampaň zaměřenou na svou osobu, avšak nejsou přípustné jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování.”

Interpretaci, že se jedná o přímý zákaz kroužkování, pak jako první publikovaly Seznam Zprávy. V samotném článku je dále upřesněno, že se jedná o výzvy voličům ke kroužkování, původní nadpis ovšem explicitně odkazoval na zákaz kroužkování. Podobně o situaci informovaly i Parlamentní listy, které s odvoláním na Seznam Zprávy nejprve uvedly, že v koalici má být vyjádření preferenčních hlasů zakázáno. Až poté je následně uvedeno, že se má jednat o vyzývání ke kroužkování. Interpretaci pouze v podobě zákazu vyzývání pak uvádí například komentář v Reflexu. Naopak na stránkách Týdeníku Hrot se v jednom z komentářů v této souvislosti hovoří dokonce až o zákazu osobních kampaní. 

Podobná úprava jako v této dohodě se nacházela také například v koaliční smlouvě (.pdf) mezi hnutím STAN a KDU-ČSL, která byla dojednána před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Nakonec neuskutečněná spolupráce oba subjekty smluvně zavazovala (.pdf, str. 5) mj. k tomu, aby jednotliví kandidáti nevyzývali své voliče ke kroužkování. „Koalice podporuje osobní kampaň každého jednotlivého kandidáta s tím, že se koaliční strany dohodly na nepřípustnosti veřejného přímého vyzývání (billboardy, plakáty, letáky), ať slovního či grafického vyjádření, ke kroužkování.” 

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť některá média informaci zprvu podávala jakožto snahu o obecný zákaz preferenčních hlasů. Až následně pak bylo upřesněno, že se jedná o předvolební omezení k vyzývání kroužkování, jak je uvedeno i v koaliční smlouvě. Zda se jedná o standardní smlouvu, či nikoliv, je pak do značné míry subjektivním hodnocením, je však pravdou, že podobnou úpravu kroužkování obsahovala i koaliční smlouva mezi KDU-ČSL a STAN.

DOPLNĚNÍ: Do původní verze odůvodnění jsme doplnili aktuální vyjádření Martina Půty o jeho rozhodnutí nekandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Vzhledem k tomuto vyjádření jsme změnili hodnocení výroku z neověřitelného na pravdu.

Martin Půta byl v roce 2014 obviněn z přijetí úplatku a ze zneužití pravomoci v souvislosti s projektem rekonstrukce kostela svaté Máří Magdaleny v Liberci. Od prosince roku 2018 se kauzou zabýval krajský soud v Liberci, v květnu 2020 pak soud zprostil Martina Půtu obžaloby kvůli chybějícím důkazům. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal a 19. listopadu 2020 vrchní soud původní osvobozující rozsudek zrušil. Martin Půta od začátku obvinění odmítá.

Uveďme, že v říjnu 2020 Martin Půta se sdružením Starostové pro Liberecký kraj zvítězil v krajských volbách a stal se již potřetí hejtmanem Libereckého kraje. Po svém vítězství oznámil, že v příštích krajských volbách za čtyři roky už kandidovat nebude. Angažmá v parlamentních volbách v roce 2021 by ale podle svých tehdejších slov asi přijal. 13. ledna 2021 (tedy po zveřejnění ověřovaného rozhovoru) však hejtman Půta na svém facebookovém profilu uvedl, že se ve sněmovních volbách kandidovat nechystá. Podle svých slov o tom informoval předsedu STAN Víta Rakušana již na začátku listopadu 2020, před zrušením osvobozujícího rozsudku vrchním soudem. K jeho rozhodnutí nekandidovat mělo dojít „nezávisle na průběhu soudního jednání ve věci kostela sv. Máří Magdaleny“.

OPRAVA: V původní verzi odůvodnění jsme chybně uvedli, že v roce 2017 KDU-ČSL ve Středočeském kraji neměla kandidátní listinu. KDU-ČSL však kandidovala i ve Středočeském kraji, pouze zde nezískala žádný mandát. Na základě upozornění Pavla Bělobrádka jsme větu z odůvodnění odstranili.

V parlamentních volbách v roce 2017 byla skutečně největší koncentrace celostátních volebních lídrů v Středočeském kraji. Bylo tomu tak u 4 z 9 stran zvolených do Parlamentu ČR. Jednalo se o hnutí ANO (Andrej Babiš), TOP 09 (Miroslav Kalousek), SPD (Tomio Okamura) a Piráty (Ivan Bartoš). U ostatních zvolených stran byli volební lídři na kandidátních listinách za Moravskoslezský kraj (ČSSD, Lubomír Zaorálek), Jihočeský kraj (KSČM, Vojtěch Filip), Jihomoravský kraj (ODS, Petr Fiala), hl. m. Praha (STAN, Jan Farský) a Královéhradecký kraj (KDU-ČSL, Pavel Bělobrádek).

U voleb v roce 2013 byla ovšem největší koncentrace volebních lídrů stran, které se dostaly do Poslanecké sněmovny, v hlavním městě Praze. Z celkových sedmi zvolených stran zde svého lídra mělo hnutí ANO (Andrej Babiš), TOP 09 (Karel Schwarzenberg) a ODS (Miroslava Němcová). Ve Středočeském kraji to pak byl pouze jediný volební lídr, a to Tomio Okamura s tehdejší stranou Úsvit. Další volební lídři kandidovali v Jihomoravském (ČSSD, Bohuslav Sobotka), Jihočeském (KSČM, Vojtěch Filip) a Královéhradeckém kraji (KDU-ČSL, Pavel Bělobrádek).

Ve sněmovních volbách 2010 nekandidoval ze Středočeského kraje žádný z celostátních lídrů celkem pěti zvolených stran. Stejně jako ve volbách v roce 2013 bylo nejvíce lídrů v hlavním městě Praze. Jednalo se o Karla Schwarzenberga z TOP 09 a Radka Johna z VV. U dalších stran kandidovali volební lídři v následujících krajích: Jiří Paroubek (ČSSD) z Ústeckého kraje, Vojtěch Filip (KSČM) z Jihočeského kraje a Petr Nečas (ODS) ze Zlínského kraje.

V posledních volbách do Poslanecké sněmovny, v roce 2017, tak skutečně kandidovalo nejvíce volebních lídrů stran, které se dostaly do Sněmovny, ze Středočeského kraje. Ve volbách 2013 se jednalo pouze o jednoho celostátního lídra. Nejvíce jich v tomto roce kandidovalo v hlavním městě Praze. O tři roky dříve ve Středočeském kraji neměla svého lídra žádná ze stran zvolených do PS, nejvíce jich opět kandidovalo v Praze.

Ve sněmovních volbách v roce 2017 pak Ivan Bartoš skutečně kandidoval jakožto celostátní volební lídr ze Středočeského kraje. V letošních volbách by odtamtud měl podle svého vyjádření kandidovat i Vít Rakušan.

V krajských volbách 2016 i 2020 bylo hnutí STAN skutečně silné a silnější než Piráti. V krajských volbách 2020 získalo hnutí STAN ve Středočeském kraji, kde také vyhrálo, 22,2 % procent hlasů. Piráti zde získali 14,4 %. V roce 2016 hnutí STAN ve Středočeském kraji obsadilo druhou pozici hned za vítězným hnutím ANO, když získalo 18,4 % hlasů, Piráti zde obdrželi pouze 3,5 % hlasů. Samostatně kandidovalo hnutí STAN ještě v roce 2008 pod názvem Nezávislí starostové pro kraj a získalo 5,7 % hlasů. Piráti v tomto roce nekandidovali, jejich strana totiž vznikla až v červnu 2009.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož v posledních sněmovních volbách kandidovalo nejvíce volebních lídrů skutečně ze Středočeského kraje. Mezi nimi byl i volební lídr Pirátů, Ivan Bartoš. V letošním roce ze Středočeského kraje plánuje kandidovat také Vít Rakušan. Hnutí STAN je ve Středočeském kraji skutečně silné. V posledních krajských volbách v roce 2020, které vyhrálo, zde získalo 22,2 % hlasů. V roce 2016 pak 18,4 % hlasů.

Česká pirátská strana byla založena 17. června 2009. Kandidáti Pirátů se poprvé objevili ve sněmovních volbách v květnu 2010. Z dostupných údajů se nám nepodařilo dohledat, že by v souvislosti s těmito volbami hrálo Ústí nad Labem nějakou významnou roli pro Českou pirátskou stranu.

Nicméně již v říjnu 2010 v komunálních volbách dosáhli Piráti v Ústí nad Labem výrazně lepšího výsledku než v jiných větších městech, ve kterých kandidovali – v Ústí získali více než 2 % hlasů, zatímco v Praze, Brně, Ostravě či Plzni neměli ani 1 %.

V Ústí nad Labem se také na začátku roku 2011 konala jedna z prvních celostátních pirátských konferencí PIRATECON. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Hnutí ANO volby do Poslanecké sněmovny v Ústeckém kraji v roce 2017 vyhrálo. Získalo 37,55 % hlasů a sedm mandátů. Lídrem hnutí ANO v Ústeckém kraji byl Richard Brabec. Druhá SPD za vítězným hnutím ANO zaostala téměř o 25 procentních bodů a získala jen dva mandáty.

Se ziskem necelých 26 % zde pak hnutí ANO zvítězilo i v krajských volbách v roce 2020 a získalo 17 mandátů a následně i post hejtmana. Druhá ODS získala přes 12 % hlasů.

Miloš Zeman ve vánočním poselství 26. prosince 2020 oznámil, že vypíše volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na začátek října (video, čas 8:54). Rozhodnutí prezidenta o termínu voleb konajících se 8. a 9. října 2021 vyšlo ve Sbírce zákonů 31. prosince 2020.

Losování o určení kraje, ze kterého budou čeští občané žijící v zahraničí vybírat kandidáty, se musí provést do sedmi dnů od vyhlášení voleb prezidentem republiky ve Sbírce zákonů. Státní volební komise 7. ledna 2021 losem určila Ústecký kraj (video, čas 7:42).

Vládní návrh zákona o evidenci tržeb (.pdf) byl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložen v červnu 2015 a schválen v průběhu roku 2016.  V tuto dobu ovšem Piráti v Poslanecké sněmovně neměli zastoupení, neboť ve volbách konaných v říjnu 2013 získali jen 2,66 % hlasů, a nepřekročili tedy potřebnou hranici 5 procent. Před volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskutečnily v říjnu 2017, nicméně Piráti představili program, v němž je jedním z bodů také „zrušení EET pro e-shopy, platby kartou, řemeslníky a drobné podnikatele“. Nejedná se tedy o úplné zrušení EET, nýbrž o její zúžení a zrušení mj. pro malé podnikatele.

Piráti dále vystupovali proti rozšíření elektronické evidence tržeb. Vládní návrh novely zákona o evidenci tržeb (.pdf), který EET rozšiřoval, byl Poslanecké sněmovně předložen v červnu 2018. Návrh byl přijat a zákon schválen. Před finálním hlasováním Ivan Bartoš v Poslanecké sněmovně uvedl, že Piráti projednávané rozšíření EET nepodpoří. Všech 22 poslanců z České pirátské strany následně hlasovalo proti návrhu.

V prosinci 2019 se Piráti obrátili na Ústavní soud s návrhem na zrušení novely zákona o evidenci tržeb. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík kritizoval, že povinnost evidovat tržby neúměrně zatěžuje drobné podnikatele, navíc podle něj příliš velkou roli v určení, jaké povinnosti budou muset malí podnikatelé plnit, hraje rozhodování finanční správy. O tomto pirátském návrhu však ještě Ústavní soud nerozhodl. Uveďme, že někteří podnikatelé si na náklady spojené s elektronickou evidencí tržeb stěžovali například již v lednu 2018.

Mikuláš Ferjenčík rovněž prohlásil, že EET by dle něj měla být dobrovolným systémem. V červnu 2019 přesněji uvedl: „Raději bych udělal EET, aby bylo dobrovolné. Aby systém měl přidanou hodnotu pro podnikatele, třeba kdo má EET, měl automaticky generované daňové přiznání – aby to mělo přidanou hodnotu, která vede k tomu, že sami podnikatelé by stáli o to systém užívat.“ Dobrovolnost pro určité segmenty pak Piráti podporují i na svých stránkách.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť z výše uvedeného vyplývá, že Piráti vystupovali proti schválené podobě zákona o EET, kritizovali zátěž EET pro drobné podnikatele a uvažovali o principu dobrovolné elektronické evidence. Pro úplnost dodejme, že v koaliční smlouvě (.pdf) Pirátů a STAN pro sněmovní volby v roce 2021 je jedním z programových bodů zrušení EET pro řemeslníky a drobné podnikatele (str. 10).

Úřad práce České republiky zveřejňuje (.pdf, str. 1) tzv. podíl nezaměstnaných osob. Jedná se o počet nezaměstnaných osob registrovaných na Úřadu práce vydělený počtem všech lidí ve věku 15–64 let, kteří žijí na daném území. Pokud je tedy tato míra nezaměstnanosti například 10 %, hledá si práci každý desátý člověk v tomto věku.

Podle prosincových dat Úřadu práce ČR, na která ministryně Maláčová odkazuje, tato míra nezaměstnanosti v České republice vzrostla oproti listopadu skutečně jen mírně. K nárůstu došlo o 0,2 p. b. ze zmiňovaných 3,8 % na 4 %. Oproti prosinci roku 2019 je pak nárůst o něco vyšší. Konkrétně o 1,1 p. b. z 2,9 % na zmiňovaná 4 %.

Jinou metodiku (.pdf, str. 1) výpočtu nezaměstnanosti ovšem používá Český statistický úřad, z jehož dat vychází i Eurostat. ČSÚ vypočítává tzv. obecnou míru nezaměstnanosti na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech. Tento ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkovém součtu zaměstnaných a nezaměstnaných (práci hledajících) osob. V porovnání České republiky s Evropskou unií jsou použita listopadová data Eurostatu, která byla získána touto metodikou.

Podle dat Eurostatu v grafu výše můžeme vidět, že tzv. obecná míra nezaměstnanosti je v České republice oproti Evropské unii skutečně nízká. V listopadu 2020 dosahovala míra nezaměstnanosti 2,9 % a byla tak nejnižší ze zemí Evropské unie. Průměr EU přitom činí 7,5 %.

Je tedy skutečně pravda, že tzv. podíl nezaměstnaných osob stoupl mezi listopadem a prosincem 2020 z 3,8 % na 4 %. Pravdivé je i tvrzení, že míra nezaměstnanosti v České republice (2,9 %) je, dle dat za listopad, oproti Evropské unii (7,5 %) nízká. Mezinárodní srovnání dat za prosinec 2020 ještě nejsou dostupná, lze však očekávat, že i v prosinci měla Česká republika ve srovnání s ostatními státy EU relativně nízkou míru nezaměstnanosti.

V souvislosti s dopady pandemie koronaviru přijala v posledních měsících vláda hned několik podpůrných opatření.

Program Antivirus na podporu zaměstnanosti poskytuje zaměstnavatelům náhrady mezd. Po schválení a prodloužení (.pdf) tzv. Antiviru A mají od 1. října 2020 zaměstnavatelé, kteří museli kvůli vládním nařízením svou činnost výrazně omezit a podniky uzavřít, nárok na 100% náhradu mzdy včetně odvodů, a to s měsíčním limitem 50 tisíc Kč na jednoho zaměstnance. Jedná se o tzv. Antivirus A Plus. Kromě toho však také existuje Antivirus A, který zaměstnavatelům přispívá 80 % z vyplacené mzdy s měsíčním limitem 39 tisíc Kč, v tomto případě na zaměstnance v karanténě. Platnost těchto programu byla původně do 31. prosince 2020, vláda nicméně 21. prosince schválila (.pdf) prodloužení programu Antivirus prozatím do konce února 2021.

Vláda taktéž iniciovala program na podporu podnikatelů v podobě příspěvku na nájemné za jednotlivá čtvrtletí. Finance byly určeny podnikatelům, kteří museli kvůli nařízení vlády své maloobchodní provozovny v nájmu, a to ať pro prodej zboží nebo služeb, uzavřít nebo provoz výrazně omezit. Tzv. COVID-Nájemné II přispívá na nájem z 50 % za měsíce červenec, srpen a září, žadatel může získat maximálně 10 milionů Kč. Žádosti je možné podávat od 21. října 2020 do 21. ledna 2021.

Vláda se následně 14. prosince usnesla, že tento dotační program bude pokračovat i nadále, přičemž bude obsahovat podobné parametry: za čtvrté čtvrtletí loňského roku budou podnikatelé moci zažádat o 50% příspěvek na celkové nájemné, s maximální výší 10 milionů Kč. Do budoucna by tedy měla být k tomuto programu vypsána i třetí výzva.

Možností, jak v některých případech dosáhnout na vyšší kompenzace, je pak čerpání z vícero podpůrných programů zároveň. V tomto případě by tedy potenciálně bylo možné kromě příspěvku na nájemné čerpat také například v oblasti hotelnictví a ubytovacích zařízení z programu Covid-Ubytování II. Vztahovat se má na období od října do prosince 2020. Tento program byl vládou schválen 14. prosince, prozatím ovšem nedošlo k jeho notifikování Evropskou komisí, tudíž ani k vypsání výzvy o dotaci žádat. Předchozí program Covid-Ubytování, jehož platnost trvala od 7. září do 3. listopadu, se týkal ještě jarního období.

Nárok na podporu pak mají také OSVČ, a to v podobě 500 Kč za každý den, kdy musely z důvodu vládních opatření omezit či přerušit svou podnikatelskou činnost. Celkem tedy mohou za jeden měsíc získat 15 tisíc Kč. V tomto případě se jedná o ty podnikatelské oblasti, které byly přímo uzavřeny. Kromě samotných přímo zasažených profesí mají nárok na bonus také ti, kteří jsou na omezené činnosti dále navázáni - vizte tabulku níže.

Kompenzační bonus je nyní možné nárokovat za 5 bonusových období: první bonusové období bylo od 5. října do 4. listopadu, druhé od 5. do 21. listopadu, třetí ve dnech 22. listopadu až 13. prosince a čtvrté od 14. do 24. prosince. Vyhlášeno pak bylo (.pdf) již také 5. bonusové období, a to pro dny v rozmezí od 25. prosince 2020 do 23. ledna 2021.

I když tedy dochází ke 100% kompenzacím za mzdy a stejně tak mohou OSVČ žádat o kompenzační bonus, v případě příspěvků na nájem je pro třetí čtvrtletí vyplácena 50% podpora, nikoliv 100%. Vyplácení stejné výše je pak v plánu také v další třetí výzvě pro měsíce říjen, listopad a prosinec. Z tohoto důvodu tak výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Vláda na svém jednání 4. ledna 2021 schválila nový program podpory podnikatelů, které postihla vládní opatření na omezení šíření nemoci covid-19. Dotační program COVID – Gastro – Uzavřené provozovny se týká těch podnikatelů (fyzických či právnických osob), kterým bylo ve dnech od 14. října 2020 do 10. ledna 2021 omezeno provozování podnikatelské činnosti, což zapříčinilo pokles jejich tržeb. Jedná se tedy převážně o restaurace, maloobchodní prodejny či služby. Podnikatelé budou mít v rámci této výzvy k dispozici 2,5 mld. Kč.

Finanční podpora bude dosahovat 400 Kč na každého zaměstnance (včetně spolupracujících OSVČ) za ty dny, kdy pro příslušnou podnikatelskou oblast platila omezující nařízení. Podporu bude možné využít na provoz a náklady podnikání, a to včetně odpisů, daní či splátek úvěrů. Žádosti bude možné podávat od 15. ledna 2021.