Přehled ověřených výroků

První nouzový stav byl v souvislosti s epidemií covidu-19 v České republice vyhlášen 12. března 2020 (.pdf), přesněji začal platit od 14:00 téhož dne, a to na dobu 30 dnů. Doplňme, že na jaře roku 2020 byl nouzový stav vládou postupně prodlužován až do 17. května.

Za 12. březen pak v ČR přibylo 22 nově potvrzených případů onemocnění covid-19. Celkový počet nakažených tak stoupl na 117. Podle dat Ministerstva zdravotnictví byly také k 12. březnu 2020 hospitalizovány celkem tři osoby. 

Andrej Babiš ve výroku hovoří o v té době aktuálních údajích z 27. února 2021. K tomuto dni bylo hlášeno (.csv) 1 461 pacientů s covidem-19 na JIP. Premiér zde uvádí číslo 1 400. V jiné části rozhovoru pak říká (video, čas 15:56), že je téměř 1 500 lidí na jednotkách intenzivní péče. Oba tyto údaje lze chápat jako zaokrouhlení, a čísla uváděná Andrejem Babišem se tedy vejdou do 10% tolerance.

V sobotu 27. února bylo dle statistik Ministerstva zdravotnictví zaznamenáno 7 819 nových případů onemocnění covid-19. Andrej Babiš ve výroku uvádí 7 000 nakažených covidem-19, a je tak těsně za hranicí 10% tolerance.

Odchylka nad 10 % je však minimální a Babišův výrok má zjevně ilustrovat, že denní přírůstek počtu nakažených je vysoký. Skutečné číslo přírůstku nakažených bylo ještě vyšší. V tomto kontextu tedy výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Výrok chápeme tak, že zde Andrej Babiš hovoří o celkovém počtu vakcín, které má Česká republika v daném období dostat, tedy včetně těch, které již dostala.

Z údajů Ministerstva zdravotnictví o uskutečněných a plánovaných dodávkách vakcín vyplývá, že do konce června 2021 by do ČR mělo dorazit celkem 10 349 863 dávek vakcíny proti covidu-19. Zaokrouhlený údaj 10,5 milionu se pohodlně vejde do naší obvyklé 10% tolerance, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost uveďme, že původní vládní očkovací strategie z prosince 2020 počítala (.pdf, str. 9) s dodáním 6,6 milionu dávek do konce června 2021. V lednu 2021 však Evropská komise vyjednala zvýšení dodávek od firmy Pfizer pro všechny členské země. Prosincová strategie rovněž nepočítala s dodávkami od firmy Novavax, které už jsou nyní v plánu zahrnuty.

Jako první byly do ČR dodány vakcíny od firmy Pfizer v prosinci 2020. Během ledna 2021 pak dorazily první vakcíny od firmy Moderna a v únoru i od firmy AstraZeneca. Na začátku roku 2021 měli všichni tři výrobci problémy s distribucí a dodaných dávek bylo ve skutečnosti méně, než bylo původně domluveno. Ministerstvo zdravotnictví nyní počítá s tím, že během dubna dorazí od těchto tří výrobců 2,3 milionu dávek vakcín a v dalších měsících dokonce o něco více. Od dubna 2021 ministerstvo rovněž počítá s dodávkami vakcín od firem Johnson & Johnson, CureVac a Novavax, které by do té doby pravděpodobně měly získat schválení od Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Uveďme také, že navíc k uvedeným dodávkám nasmlouvaným s výrobci dostala Česká republika také symbolických 5 000 dávek jako dar od státu Izrael. Kromě toho Francie přislíbila, že v březnu pošle do ČR 100 000 dávek vakcín. Tyto vakcíny však má ČR Francii později vrátit, proto je v našem ověření k celkovému počtu vakcín nepřičítáme.

Na tiskové konferenci po jednání Rady vlády pro zdravotní rizika dne 17. srpna 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že od 1. září bude znovu zavedena povinnost nosit roušky ve veřejné dopravě a v uzavřených veřejných prostorech (s výjimkami restaurací a v případě škol v prostoru tříd).

Na stejné konferenci ministr školství Robert Plaga oznámil, že na jednání Rady byl představen společný Manuál Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství (.pdf), který se týká provozu škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 ve spojitosti s pandemií covidu-19. Tento manuál měl následně směřovat do škol. Doplňme, že dokument obsahoval také zmínky (.pdf, str. 5) o tzv. semaforu opatření v jednotlivých okresech, podle něhož se měly školy řídit.

Dne 19. srpna 2020 poté ministr zdravotnictví Vojtěch a hlavní hygienička Jarmila Rážová vystoupili na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně, která se týkala zveřejněného mimořádného opatření (.pdf) o povinném nošení roušek ve vnitřních prostorách, veřejné dopravě a školách.

Počínání vlády ohledně roušek v té době kritizoval šéf ODS Petr Fiala. „Před 3 týdny ministr Vojtěch slavnostně představil ‚semafor‘, podle něhož prý stát bude zavádět nová opatření. Dnes, když je skoro v celé republice semafor bílý, zavádějí se roušky zase plošně, včetně restaurací a kadeřnictví. Nedává Vám to smysl? Nevadí. To nikomu," napsal na Twitteru.

Dne 20. srpna se ministr zdravotnictví a epidemiologové sešli s premiérem Babišem. Tématem schůzky byla chaotická nařízení ohledně nošení roušek, ke kterým měl Andrej Babiš výhrady. Premiér Babiš po tomto jednání později označil epidemiologa Rastislava Maďara za toho, kdo přísná pravidla pro nošení roušek prosazoval. Babiš opakovaně v rozhovorech pro média tvrdil, že Vojtěch neměl dobré informace, protože každá pracovní skupina měla na nošení roušek jiný názor.

„Pan docent Maďar chtěl, aby plošná opatření byla bez ohledu na semafor. My jsme ale chtěli, aby opatření byla řízena semaforem a dalšími daty z chytré karantény, protože jinak semafor nemá smysl,“ řekl ještě 20. srpna Seznam Zprávám architekt chytré karantény Petr Šnajdárek, který se zmiňované schůzky také zúčastnil.

S podobou opatření, která prosazoval Rastislav Maďar a která měla začít platit od 1. září, tehdy nesouhlasili také někteří členové jeho týmu a další pracovní skupiny. „Na jednání naší skupiny padla řada názorů, že nesouhlasíme s tím, aby se to ve středu (19. srpna, pozn. Demagog.cz) vyhlásilo v tomto znění. Nechtěl jsem, aby roušky ve školách byly povinné,“ uvedl například epidemiolog a člen Maďarova týmu Roman Chlíbek.

Vzápětí bylo na tiskové konferenci 20. srpna oznámeno zmírnění plánovaných opatření. Lidé je podle nových pravidel měli nosit, jen když bylo v regionu vyšší riziko nákazy nemocí covid-19. „Jsme schopni vlastně reagovat velmi promptně, pokud by došlo k nějaké změně situace. (…) Došli jsme tedy k určitému závěru, který se týká úpravy toho mimořádného opatření, ale nikoliv jeho rušení, spíše lepšího zacílení tam, kde v tuto chvíli skutečně vnímáme to největší riziko z hlediska šíření dané choroby,“ odůvodňoval tehdy změnu rozhodnutí Adam Vojtěch.

Dne 21. srpna portál Seznam Zprávy přinesl informace o tom, že ministr Vojtěch přesunul všechny tři pracovní skupiny, které se zabývají řešením epidemie covidu-19, tedy skupinu laboratorní, klinickou a epidemiologickou, do takzvaného Integrovaného centrálního řídícího týmu (ICŘT) chytré karantény. Ten řídí právě hlavní hygienička Jarmila Rážová. Cílem vzniku ICŘT měla být lepší koordinace pracovních skupin. Změny měly platit od 24. srpna.

Dne 24. srpna také v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil, že od 1. září budou roušky povinné v zařízeních zdravotních a sociálních služeb, ve veřejné dopravě, na úřadech, ve volebních místnostech nebo v případě vnitřních hromadných akcí nad 100 osob. Od 1. září pak byla zmírněná opatření uvedena do praxe – podle nového znění mimořádného opatření (.pdf) tak ve školách, v obchodech, ve službách typu kadeřnictví ani na sportovištích roušky povinné nebyly.

Andrej Babiš o slovenském případu mluví v kontextu debaty o úpravě letošních maturit v Česku. Proto jeho výrok interpretujeme tak, že obdobně poukazuje na úpravu letošních maturit na Slovensku, ke které došlo relativně nedávno, nikoli úpravu maturit v roce 2020.

Na Slovensku se maturita skládá ze dvou částí – externí a interní, které se podobají společné a profilové části maturit v České republice. Externí část slovenských maturit, kterou tvoří písemný test, již 4. ledna 2021 zrušil (.pdf, str. 1) ministr školství Branislav Gröhling. Dodejme, že tato externí část probíhá jen u zkoušek ze slovenského jazyka, cizích jazyků a matematiky.

Interní část slovenských maturit pak tvoří ústní zkouška a u jazykových předmětů také písemná část (sloh). Branislav Gröhling 9. února uvedl, že slovenské Ministerstvo školství uvažuje i o zrušení slohové části. Dodal, že rozhodnout by se mělo do konce února. K tomuto tématu v pořadu TV Markíza Na telo PLUS také nicméně řekl: „Jestliže další 2–3 měsíce maturanti nepůjdou do školy, budeme muset uvažovat o jiném řešení.“

Zatím však stále platí, že by se tato část maturit měla uskutečnit v termínu od 12. dubna 2021. Ústní maturita by se měla uskutečnit v termínu od 17. května 2021. Od dubna až do června by se měly konat i praktické části maturit.

Ministr školství zároveň vyzval školy, aby zohlednily distanční vzdělávání a začlenily učivo do maturitní zkoušky ve zúženém rozsahu.

V Česku se maturitní zkouška skládá ze společné a profilové části. Společnou část tvoří didaktický test z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka nebo matematiky. Profilová část se skládá jednak ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka, a také z dalších 2 nebo 3 dalších povinných profilových zkoušek. Profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají formou písemné práce a formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. Další profilové zkoušky z jiných předmětů se mohou konat ve formě písemné, praktické, formou ústní zkoušky nebo maturitní práce s obhajobou.

Premiér Babiš chtěl, aby se letos v Česku zrušily didaktické testy. Nicméně ministr školství Robert Plaga rozhodl, že z povinných částí zruší jen písemnou část z jazyků, ústní zkouška i didaktické testy zůstanou (.pdf, str. 3). U českého a cizího jazyka se pouze prodlouží čas na vypracování o 10 minut na 85 minut a u matematiky o 15 minut na celkových 135 minut (.pdf, str. 2, 8). „Snažili jsme se najít řešení, které bude zohledňovat aktuální složitou situaci,“ popsal ministr školství Plaga.

Abychom to shrnuli, ani Česko, ani Slovensko zatím maturitní zkoušky nezrušily, zrušily jen jejich část.

Maďarsko je jedinou zemí v rámci EU, která schválila ruskou vakcínu a již s ní začala očkovat své obyvatelstvo. O vakcínu Sputnik V se kromě Maďarska zajímají i jiné státy Evropské unie, jako je třeba sousední Slovensko a Německo, Chorvatsko anebo Španělsko. 

Slovensko nakoupilo dva miliony dávek Sputniku V a svou první zásilku této látky dostalo již v pondělí 1. března, což vedlo k zatím největší krizi kabinetu Igora Matoviče, který ji „potají“ nakoupil a následně jí byla udělena i speciální výjimka podepsaná slovenským ministrem zdravotnictví. Dodejme, že slovenský premiér o možných dodávkách ruské vakcíny i její výrobě na Slovensku mluvil už na začátku února, tady několik týdnů před ověřovaným rozhovorem.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že vítá všechny vakcíny, i ty ruské, pokud je schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Stejně se k tomu staví i španělská ministryně zdravotnictví Carolina Darias, která shodně jako německá kancléřka uvedla, že vláda uvítá jakoukoli vakcínu, která bude mít autorizaci Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz zase řekl, že by nebyl proti, aby se v Rakousku vyráběla ruská nebo čínská vakcína, pokud ji schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Chorvatsko se v únoru přidalo k zemím, které se dohodly s Ruskem na dodání Sputniku V. Uvedl to chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš. Ovšem k maďarskému přístupu schvalování se staví rezervovaně. 

K tomu můžeme připočíst Českou republiku, kde se dva ústavní činitelé, tedy premiér Babiš a prezident Zeman, vyjádřili kladně k ruské vakcíně a jejímu schválení v Česku pouze Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Výrok Andreje Babiše nicméně hodnotíme jako zavádějící, jelikož vytváří dojem, že všech 6 unijních zemí má o ruskou vakcínu zájem podobný jako Česká republika (či Slovensko). Byť všechny zmíněné státy nějakým způsobem otevřeně daly najevo, že jsou ochotné Sputnik V na svém území použít, zejména pozice Německa a Španělska jsou na rozdíl od Česka a Slovenska velmi rezervované a jejich představitelky dávají jasnou podmínku schválení vakcíny EMA.

Čínská vakcína Sinopharm byla v Maďarsku schválena 29. ledna 2021. První dodávka této vakcíny v Budapešti přistála 16. února a zahrnovala 550 000 dávek očkovací látky. Maďarsko jí poté začalo očkovat 24. února, 26. února jí byl očkován například maďarský prezident János Áder a 28. února i premiér Viktor Orbán.

Doplňme, že čínská vakcína není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). Nicméně Maďarsko, které je první unijní zemí, která čínskou vakcínu začala používat, může podle evropských předpisů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

Výrok premiéra Babiše hodnotíme jako pravdivý, protože jím uvedených 500 tisíc dávek vakcíny odpovídá v rámci naší 10% tolerance skutečnosti.

Poslanecká sněmovna dne 18. prosince 2020 schválila návrh státního rozpočtu na rok 2021. Původní návrh (.pdf, str. 1), ale i schválený rozpočet, počítá s celkovými příjmy ve výši 1 488,3 miliard, výdaji 1 808,3 miliard korun a se schodkem 320 miliard korun (.pdf).

Ministerstvo financí 15. února 2021 oznámilo, že vláda schválila novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2021, „která reflektuje aktuální vývoj boje s pandemií, úpravy ve vládních programech přímé pomoci, snížení daňového zatížení zaměstnanců o čtvrtinu a aktuální výzvy související se zatížením zdravotního systému, masivní vakcinací a testováním obyvatelstva“.

Státní rozpočet by měl podle novely (.docx, str. 1) v roce 2021 hospodařit s příjmy ve výši 1 385,6 mld. Kč (pokles příjmů o 102,7 mld. Kč), výdaji 1 885,6 mld. Kč (nárůst výdajů o 77,3 mld. Kč) a schodkem 500 mld. Kč (zvýšení schodku o 180 mld. Kč).

„Patříme mezi země s nejnižším zadlužením a nejlepšími ratingy. Je naší povinností využít tohoto skvělého postavení a pokračovat v masivní podpoře ekonomiky. Ať už snižováním daní, nebo prostřednictvím programů přímé pomoci, kde jen v únoru a březnu vyplatíme 40 miliard korun,“ uvedla k tomu ministryně financí Alena Schillerová. Vláda proto schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu na 500 miliard korun. Uveďme, že Sněmovna by o návrhu měla jednat ve čtvrtek 18. února.

Nicméně, žádnou zmínku o tom, že by se premiér vyjadřoval, že vláda nemá peníze, a proto potřebuje novelu rozpočtu s deficitem 500 mld. Kč, jsme nenašli. Na svém účtu na Twitteru sdílel jenom status ministryně Schillerové vztahující se ke zmiňované novele. Doplňme, že Andrej Babiš, ale ani ministryně financí Schillerová, se také 15. února po schválení návrhu novely vládou nezúčastnili tiskové konference, kde by mohli říci více podrobností.

Vláda Andreje Babiše však schválením novely, jejímž účelem je „vytvoření disponibilních prostředků na řešení vládních opatření a programů souvisejících s pokračující epidemií COVID 19“, dala jasně najevo, že k pokrytí jejích plánovaných výdajů nynější nastavení státního rozpočtu nepostačuje. To lze slovy předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky parafrázovat tak, že nám premiér říká, „že vláda teď nemá peníze“.

Výše reálných přímých výdajů vládní pomoci na podpůrná opatření v souvislosti s nemocí covid-19 činila (.xlsx, list Opatření COVID-19) v lednu 2021 dle Ministerstva financí 13,0 miliard Kč ze státního rozpočtu, celkově 13,7 miliard Kč ze všech veřejných rozpočtů. Jelikož Marian Jurečka mluví o penězích, které „vláda vyplatila“, nezapočítáváme odklady a úpravy záloh daní, ani záruční schémata, a bereme v potaz částku 13,0 mld. Kč ze státního rozpočtu. Odchylka od Jurečkou uvedených 15 mld. Kč je přitom zanedbatelná vzhledem ke srovnání, které předseda Lidovců používá.

Abychom to shrnuli, původní návrh státního rozpočtu na rok 2021 počítal se schodkem 320 mld. Kč. Vláda 15. února na návrh MF ČR schválila zvýšení schodku na 500 mld. Kč. Na přímou pomoc vláda v lednu vyplatila 13,0 mld. Kč. Andrej Babiš sice výslovně neuvedl, že „vláda teď nemá peníze“, nicméně vláda svým krokem dala najevo, že požaduje více peněz, tedy že je pro ni nynější rozpočet nedostatečný.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 (.pdf) původně stanovil výdaje na obranu ve výši přibližně 75,5 miliard korun (str. 6). 

Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf), která byla Poslanecké sněmovně předložena 23. března 2020, poté změnila rozpočet mj. i Ministerstvu obrany. Novelou se tak na konci března částka 75,5 miliard korun snížila (.pdf, str. 1) na přibližně 72,6 miliard korun.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 (.pdf) počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 6). Miloslava Vostrá (KSČM) však pozměňovacím návrhem (.doc) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy dle rozpočtu dosahují částky 75,4 miliardy korun.

Před tímto snížením dosahoval meziroční nárůst rozpočtu Ministerstva obrany částky necelých 10 miliard korun. Jak dokládá přiložený graf, jedná se o nejvyšší nárůst rozpočtu Ministerstva obrany oproti předchozímu roku. 

Zdroj dat: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 (.pdf) stanovil výdaje na obranu ve výši přibližně 75,5 miliard korun (str. 6). Z toho na kapitálové výdaje bylo vyčleněno 16,4 miliardy korun (sešit C, tabulka č. 6, str. 199). Částku, kterou armáda plánovala použít na investice, ministr obrany na počátku roku vyčíslil na více než 18 miliard korun.

Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf), která byla Poslanecké sněmovně předložena 23. března 2020, změnila rozpočet mj. Ministerstvu obrany. Novelou se již na konci března částka 75,5 miliard korun snížila (.pdf, str. 1) na přibližně 72,6 miliardy korun. Největší část peněz byla odebrána z výdajové položky Zajištění obrany ČR silami Armády ČR (str. 5/17) se zdůvodněním (str. 7), že úspora vznikne „především odložením některých nákupů vojenské techniky, které vzhledem k současné situaci nejsou naprosto zásadní pro obranyschopnost České republiky“. Ministerstvo obrany nakonec vyčíslilo (.pdf, str. 12) velikost svých kapitálových výdajů v roce 2020 na 14,6 mld. Kč, na investice však šlo celkem 16,1 miliarda korun (str. 22).

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 (.pdf) počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 6). Kapitálové výdaje měly dle tohoto návrhu dosahovat 22,5 miliard korun (.pdf, sešit C, tabulka č. 6, str. 198). Na celkové investice ministr obrany Metnar plánoval (video, čas 12:03) vydat 25 miliard korun, přičemž 15 miliard se týká zakázek, u kterých již byla uzavřena smlouva.

Miloslava Vostrá (KSČM) však pozměňovacím návrhem (.doc) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy dle rozpočtu dosahují částky 75,4 miliardy korun.

Pozměňovací návrh zredukoval částku určenou na „zajištění obrany ČR silami Armády ČR“ o cca devět miliard korun. „Výdaje spojené s rozvojem systému obrany státu“ se snížily o přibližně 980 milionů korun. Tyto peníze se tedy přesunuly z armádních nákupů do rozpočtové rezervy. Nicméně ze zákona o státním rozpočtu vyplývá, že položka „zajištění obrany ČR silami Armády ČR“, která byla z podnětu komunistů snížena o devět miliard, je přibližně dvakrát vyšší než celkové plánované investiční prostředky, a její většina tedy spadá do neinvestičních výdajů. Implicitním záměrem pozměňovacího návrhu tedy je, aby Ministerstvo obrany snížilo výdaje nejen na investice, ale také na provozní výdaje.

Snížení výdajů armády o 10 miliard, ke kterému došlo v důsledku schválení pozměňovacího návrhu poslankyně Vostré, tak mohlo (a mělo) ministerstvo rozložit jak mezi náklady investičního, tak neinvestičního (provozního) charakteru. Záleželo by na konkrétním hospodaření ministerstva. Z vyjádření ministra obrany Metnara však jasně plyne (video, čas 12:03), že většina této sumy by měla být odebrána právě z investic.

Lze tak říci, že investice armády v roce 2021 se podle schváleného rozpočtu měly pohybovat minimálně na úrovni 15 miliard korun s tím, že pokud by se Ministerstvu obrany podařilo uspořit peníze v jiných oblastech, mohly investice tuto sumu přesáhnout. Ministerstvo obrany přitom vyčíslilo (.pdf, str. 22) své investice v roce 2020 na více než 16 miliard korun. Výrok Alexandra Černého tak hodnotíme jako zavádějící, protože podle schváleného rozpočtu by sice měla mít armáda v roce 2021 čistě na investice více než v roce předchozím, vyžadovalo by to však, aby ušetřila výraznou sumu ve výdajích provozního charakteru.

Závěrem dodejme, že uvedené výpočty (investice v minimální výši 15 mld. v roce 2021) se týkají situace za začátku tohoto roku, kdy bylo Ministerstvu obrany odebráno 10 mld. korun. V tomto kontextu pronesl Alexandr Černý svůj výrok. Premiér Andrej Babiš však již po odebrání peněz z obranného rozpočtu oznámil, že vláda začátkem ledna 2021 Ministerstvu obrany přesunutých 10 miliard korun vrátí. Tento závazek však vláda nedodržela, Ministerstvu vrátila na konci ledna pouze pět miliard korun, o zbylých pěti miliardách by měla rozhodnout v únoru.