Přehled ověřených výroků

Dominik Feri

Nejde omezit volný pohyb osob (v režimu pandemického zákona, pozn. Demagog.cz).
Interview ČT24, 23. března 2021
Právní stát
Koronavirus
Pravda
Podle výčtu možných mimořádných opatření, který je obsažen v § 2 pandemického zákona, není možné omezit volný pohyb osob.

Tzv. pandemický zákon, přesněji zákon č. 94/2021 Sb., byl přijat Parlamentem mimo jiné proto, aby tvořil právní rámec (.pdf, str. 11) při boji s pandemií covidu-19. V jeho režimu je možné https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-94#p2-2">omezit některé činnosti a služby, pro představu jde například o omezení výuky ve školách, konání soukromých i veřejných akcí či o omezení provozu obchodních center. Dále je na jeho základě možné přikázat testování zaměstnanců, zvýšenou hygienu apod. Vyhlašovat jednotlivá nařízení lze pouze za stavu pandemické pohotovosti, který byl vyhlášen spolu s nabytím účinnosti pandemického zákona a který může zrušit Poslanecká sněmovna. Ve výčtu možných mimořádných opatření však nenajdeme ustanovení, které by omezovalo volný pohyb osob, ať už v rámci České republiky, nebo v možnosti jet do zahraničí.

Aktuálně je volný pohyb https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-240#p5-1-c">omezován na základě ustanovení krizového zákona (zákon č. 240/2000 Sb.), jejichž použití umožňuje vyhlášený nouzový stav. Ten je oproti pandemickému zákonu silnějším nástrojem v boji proti pandemii. Samotný pandemický zákon je tedy určitým mezistupněm mezi krizovým zákonem a zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který je určen pro mírnější formy ohrožení zdraví.

Dominik Feri

240 dní (...) nebo ta dlouhá doba toho trvání nouzového (stavu, pozn. Demagog.cz).
Interview ČT24, 23. března 2021
Právní stát
Koronavirus
Pravda
Ke dni rozhovoru byl nouzový stav kvůli covidu-19 v ČR vyhlášen celkem na 242 dní. Z toho 67 dní trval nouzový stav na jaře 2020.

Předně uveďme, že číslo zmiňované ve výroku se vztahuje k celkové délce trvání nouzového stavu v České republice v souvislosti s epidemií covidu-19.

Vláda u nás poprvé vyhlásila nouzový stav kvůli onemocnění covid-19 dne 12. března 2020. Původně to bylo na 30 dní, což je maximální doba, na kterou jej vláda může podle zákona vyhlásit. Se souhlasem Poslanecké sněmovny jej však může prodloužit. K tomu také následně došlo a nouzový stav byl prodloužen do 30. dubna a pak znovu do 17. května 2020. Jarní nouzový stav tedy trval od 12. března do 17. května, tj. 67 dní.

Na podzim, po zhoršení epidemické situace, vláda nouzový stav vyhlásila znovu, a to od 5. října 2020. Původně opět na 30 dní, poté byl se souhlasem Poslanecké sněmovny pětkrát prodlužován až do 14. února 2021.

Šesté prodloužení už Sněmovna zamítla, vláda ovšem na žádost hejtmanů vyhlásila (.pdf) nový nouzový stav od 15. února na dobu 14 dnů. Další nouzový stav pak vláda vyhlásila (.pdf) od 27. února 2021 na 30 dnů.

Ke dni rozhovoru 23. března tak byla Česká republika v nouzovém stavu bez přestávky od 5. října 2020, tj. 170 dní. Se započítáním období nouzového stavu na jaře 2020 by se jednalo dohromady o 237 dní. Pokud bychom poté spočítali délku období, na které byl nouzový stav celkově vyhlášen, tedy období až do 28. března 2021, jednalo by se celkem o 242 dní.

Pravda
Informace zveřejněné Ministerstvem školství k přednostnímu očkování pedagogických i nepedagogických pracovníků škol uvádí, že zaměstnanci škol ve věku 55 let a výše jsou prioritizovanými osobami. Jejich očkování začalo ještě před uzavřením škol.

Stát ve věci očkování proti onemocnění covid-19 na konci února 2021 rozhodl o upřednostnění (.pdf, str. 2) pedagogických pracovníků a nepedagogických zaměstnanců škol. Ministerstvo školství v rámci aktualizace uvedlo, že do datové schránky zašle všem školám, bez ohledu na druh činnosti či zřizovatele, také podrobné informace k dalšímu postupu, vzory souvisejících dokumentů, atd.

V sobotu 27. února 2021 byla Ministerstvem zdravotnictví ČR spuštěna registrace k přednostnímu očkování pedagogických i nepedagogických pracovníků škol. V první etapě realizace (.pdf) očkování těchto osob byli prioritizováni zaměstnanci (.pdf, str. 5) ve věku 55 let a výše a zaměstnanci zajišťující provoz škol a školských zařízení, které byly v té době souladu s vládními opatřeními v provozu, tedy zejména mateřských škol a 1. a 2. tříd základních škol.

Robert Plaga

Robert Plaga

Naše děti jsou nejdéle v Evropě doma.
Týden v politice, 21. března 2021
Školství, věda, kultura
Pravda
Dle dat ECDC byly základní školy v Česku úplně uzavřeny 177 dnů a jen částečně po 125 dnů. Dohromady tedy byly školy nějakým způsobem uzavřené 302 dnů, což je nejvíce ze všech evropských zemí. V pěti evropských zemích však byly školy úplně uzavřeny po delší dobu než v Česku.

Na úvod uveďme, že různé ročníky škol v České republice (i v jiných evropských zemích) jsou v průběhu pandemie covidu-19 zavřené různě dlouho. Nejdéle v Česku chodili do škol žáci prvních a druhých tříd, nejkratší čas naopak vysokoškoláci.

Graf serveru iROZHLAS zobrazuje režim v různých typech škol a jejich ročnících v jednotlivých týdnech od března 2020 do března 2021.

Zdroj: iROZHLAS.cz

Vzhledem k tomu, že různé země přistupovaly k opatřením ve školách odlišně, pro mezinárodní srovnání jsme použili data Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které má jednotnou metodiku, a data jsou tedy porovnatelná. Podíváme se na dva ukazatele: uzavřené základní školy (str. 1) a uzavřené základní školy s částečně uvolněnými opatřeními, tedy částečně uzavřené školy (str. 3). Dodejme, že data ECDC se liší například od výše uvedené tabulky opatření v Česku, a jejich vypovídací hodnota tak není ideální. Vzhledem k jednotné metodice však jsou ideální pro mezinárodní srovnání.

Podle dat (.csv) ECDC (k 11. březnu 2021) byly základní školy v České republice zatím uzavřeny úplně od 11. března 2020 do 10. května, od 14. října do 17. listopadu, od 21. prosince do současnosti (přestože žáci 1. a 2. tříd do škol chodili také v lednu a únoru 2021, ECDC tento režim zahrnuje mezi uzavřené školy). 

Částečně uzavřeny byly české školy od 11. května 2020 do 31. srpna a od 18. listopadu do 29. listopadu. Pokud z těchto dat spočítáme počet dnů uzavření škol, dostaneme 177 dní úplného uzavření a 125 dní částečného uzavření. Dohromady byly tedy základní školy v České republice k 11. březnu uzavřeny 302 dní.

Srovnání s jinými evropskými státy ukazuje, že v žádné jiné zemi nebyly základní školy (alespoň částečně) uzavřeny déle. Jen o čtyři dny kratší dobu trvalo uzavření škol v Lotyšsku, třetí nejdelší uzavření škol bylo v Rumunsku.

Dodejme však, že ačkoliv měla Česká republika uzavřené školy úplně nebo částečně nejdéle ze všech zemí, Portugalsko, Bulharsko, Irsko, Itálie a Slovinsko měly školy úplně uzavřené po delší dobu než Česká republika.

Pravda
Konec období pro konání profilové části maturitní zkoušky byl posunut na 23. července 2021. Praktické zkoušky lze konat až do 27. srpna 2021. Obě zkoušky je tak skutečně možné konat i v průběhu letních prázdnin. K úpravě období došlo na základě opatření obecné povahy MŠMT.

Úprava období pro konání maturitních a závěrečných zkoušek vychází z opatření obecné povahy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT) ze dne 15. března 2021 (.pdf, str. 6, bod XIII.). 

Konání profilové části maturitních zkoušek je zde stanoveno na období od 1. června do 23. července. Praktické zkoušky lze konat až do 27. srpna. Pro rok 2021 jsou hlavní prázdniny stanoveny dokumentem MŠMT (.pdf, str. 2) s trváním od čtvrtka 1. července 2021 do úterý 31. srpna 2021.

Stejné informace o konání maturitních a závěrečných zkoušek jsou k dispozici i na webových stránkách společnosti CERMAT, na kterých lze získat oficiální informace o maturitní zkoušce – k tomu viz sekce o webu.

Nepravda
V říjnu 2020 a březnu 2021 bylo ze Správy státních hmotných rezerv distribuováno téměř 6,4 mil. kusů respirátorů pro pedagogické a nepedagogické zaměstnance. V listopadu 2020 však stát rozdělil 3 miliony respirátorů i zaměstnancům sociálních služeb.

5. října 2020 vláda na jednání rozhodla (.pdf, str. 1) o uvolnění 2,9 milionů respirátorů ze státních rezerv pro pedagogické i nepedagogické zaměstnance. Dále vláda upřesnila, že je „prostřednictvím Hasičského záchranného sboru (…) pošle krajům a hlavnímu městu Praze, které je následně rozešlou do škol a školských zařízení“. Každý pedagogický i nepedagogický zaměstnanec tak měl obdržet 10 kusů těchto ochranných prostředků. Respirátory byly distribuovány krajům následující den z policejního skladu v Opočínku na Pardubicku, přičemž další distribuce školským zařízením už záležela na jednotlivých krajích.

22. února 2021 poté vláda rozhodla o dalším bezplatném poskytnutí respirátorů do škol: „Ze skladů Správy státních hmotných rezerv bude uvolněno také 3 467 312 kusů respirátorů (…), které vláda pošle bezplatně do škol a dalších školských zařízení. Jejich zaměstnanci dostanou v období od 1. března 2021 do 31. března 2021 po třech respirátorech na týden. Jedná se o školy a školská zařízení, ve kterých bude povolena prezenční výuka od 1. března 2021 (otevření škol bylo nakonec odloženo, pozn. Demagog.cz) a následně podle harmonogramu schváleného vládou 15. února.“

Dle zpráv z 8. března následně některé školy část z téměř 3,5 milionu respirátorů ze státních zásob již obdržely, další poté na dodávku teprve čekaly. O zaslání respirátorů do škol také na začátku března informoval předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Je tedy pravdou, že celkem stát rozdělil školám cca 6,4 milionu respirátorů.

Doplňme, že většinu škol a školských zařízení v České republice nezřizuje přímo stát, ale kraje a obce, případně soukromé subjekty či církve. Zřizovatelem nicméně mohou být podle školského zákona například také jednotlivá ministerstva.

Zaměstnanci škol však nebyli jedinou skupinou, která od státu obdržela respirátory. V listopadu 2020 vláda totiž uvolnila 3 miliony respirátorů pro zaměstnance sociálních služeb. Ty jsou přitom provozovány především soukromými subjekty nebo subjekty zřízenými církvemi, obcemi či kraji.

Co se týče zodpovědnosti zřizovatele (zaměstnavatele) zajistit ochranné pomůcky (tedy respirátory nebo obdobné prostředky), tu od 1. března 2021 nařizuje mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 4) z 26. února. Pro úplnost dodejme, že tato povinnost pro zaměstnavatele dříve neplatila (.pdf) a na vybavení respirátory se například nevztahovala povinnost zaměstnavatelů „poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky“ podle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262#p104-1">§ 104 odst. 1 zákoníku práce.

Robert Plaga tedy poněkud nepřesně uvádí, že zajištění respirátorů je zodpovědností zřizovatele školy. Tato povinnost však platí až od března 2021 a v době, kdy vláda rozhodla o distribuci respirátorů do škol, tato povinnost neexistovala. Výrok hodnotíme jako nepravdivý především proto, že zaměstnanci škol nejsou jedinou profesní skupinou, které stát rozdělil respirátory, ačkoliv není přímým zaměstnavatelem. 3 miliony respirátorů byly rozděleny také mezi zaměstnance sociálních služeb.

Pravda
Ministr školství Robert Plaga skutečně projednával úpravy maturit se školními asociacemi. Na základě této spolupráce MŠMT představilo nový model maturitní zkoušky, 15. března 2021 bylo také vydáno opatření obecné povahy.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) první úpravy (.pdf, str. 1–5) letošních maturitních zkoušek zveřejnilo v lednu 2021. Došlo například k prodloužení doby trvání didaktických testů či ke zrušení slohové práce (str. 6). Dodejme, že během ledna a února 2021 byl také několikrát projednáván možný návrat žáků posledních ročníků do škol, tedy i maturantů. Prezenční výuka poté měla být podle plánů Ministerstva školství obnovena 1. března 2021. Právě návrat žáků závěrečných ročníků do škol pak byl jednou z podmínek hejtmanů při žádosti vlády o únorové vyhlášení nouzového stavu.

Lednové změny maturitních zkoušek předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií zhodnotila jako „rozumný kompromis“. S úpravami nicméně nebyli spokojeni někteří maturanti, kteří zorganizovali protesty před budovou Ministerstva školství. Zástupci iniciativy NE:BRZO, která spolu se studentskou iniciativou Spravedlivá Maturita akci pořádala, nesouhlasili především se zachováním ústních zkoušek, a to hlavně jejich praktické části.

Poté, co byl kvůli nelepšící se epidemické situaci březnový návrat maturantů do škol opět odložen, navrhl 3. března 2021 předseda vlády Andrej Babiš zavedení tzv. úřední maturity. Známky na maturitním vysvědčení podle tohoto návrhu měly být udělovány na základě průměru známek za všechny ročníky studia. Studenti, kteří by s úřední maturitou nesouhlasili nebo by nebyli spokojeni s výslednou známkou, by nicméně podle premiéra Babiše mohli maturitní zkoušku absolvovat v upravené verzi MŠMT z ledna 2021.

S udělením plošné úřední maturity však nesouhlasil ministr školství Robert Plaga. Stejný názor pak vyjádřili například zástupci Asociace ředitelů gymnázií, Unie školských asociací – CZESHA, Svaz průmyslu a dopravy či Česká konference rektorů. Uveďme, že již 3. března 2021 Robert Plaga na svém twitterovém účtu například napsal, že o možných úpravách maturit s řediteli škol a zástupci asociací průběžně jedná.

MŠMT a zmíněné asociace zdůrazňovaly, že nahrazení maturitní zkoušky formálním uznáním představuje devalvaci role maturitní zkoušky. Ta podle nich totiž nejen dokládá absolvování středoškolského vzdělání, ale také schopnosti osvojit si potřebné znalosti a dovednosti. Ministerstvo zavedení úřední maturity také označilo jako postup, který je „nezodpovědný jak vůči žákům samotným, tak vůči jejich budoucím zaměstnavatelům“.

Ministerstvo školství následně „ve spolupráci se zástupci školských asociací vypracovalo další úpravy maturitní zkoušky pro rok 2021, které byly zveřejněny 10. března. V této úpravě MŠMT např. zohledňuje situaci žáků, kteří plní či plnili nařízenou pracovní povinnost. Dále tato úprava obsahuje posunutí termínů zkoušek a stanovuje, že ústní část z českého a cizího jazyka bude postavena na bázi dobrovolnosti. 15. března 2021 pak MŠMT skutečně vydalo (.pdf) opatření obecné povahy upravující tento nový model maturitní zkoušky.

Doplňme, že předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová k výsledné podobě maturit 10. března uvedla: „Je to kompromis, který jsme projednávali, se kterým souhlasíme a se kterým jsme schopni pracovat.” Podobně se poté dle serveru iROZHLAS.cz vyjádřil také šéf Unie školských asociací – CZESHA Jiří Zajíček.

Pravda
Ministr zdravotnictví Blatný v lednu 2021 uvedl, že návrat dětí do škol v únoru je reálný. Ministr Plaga na konci ledna představil úlevy a úpravy maturitních zkoušek, například zrušení slohových prací z českého jazyka a cizích jazyků či prodloužení času na didaktické testy.

Ministerstvo zdravotnictví původně počítalo s návratem žáků celého prvního stupně do škol na začátku února 2021. Při hlasování o prodloužení nouzového stavu to 21. ledna zmínil sám ministr zdravotnictví Blatný (za ANO): „Prioritou jednoznačně je návrat žáků prvního stupně do základních škol. Nedá se předpokládat, že by k tomu došlo dříve než začátkem února, ale jestliže to epidemická situace dovolí, potom toto datum je reálné.“

Vláda počítala také s návratem žáků závěrečných ročníků základních a středních škol i při pátém stupni protiepidemického systému PES. Na twitteru o tom 22. ledna informoval ministr školství Plaga (ANO).

Nicméně 27. ledna již vláda návrat do škol od 1. února vyloučila s tím, že další možné otevírání škol bude záležet na tom, jak vývoj epidemie posoudí Ministerstvo zdravotnictví.

Nepodařilo se nám dohledat přesné scénáře Ministerstva zdravotnictví, o kterých ministr Plaga v rozhovoru pro Českou televizi mluvil. Podle výše zmíněných výroků se ale dá předpokládat, že vláda na konci ledna počítala s návratem žáků do škol v těchto termínech, proto je výrok označen jako pravdivý.

Jak už Demagog.cz dříve ověřoval, Ministerstvo školství v lednu skutečně předložilo návrh změn maturitních zkoušek kvůli epidemii koronaviru. O návrhu Ministerstvo informovalo už 28. ledna. Hlavními úpravami zavedenými kvůli epidemii covidu-19 bylo zrušení slohových prací z českého jazyka a cizích jazyků (.pdf, str. 3), prodloužení času na didaktické testy (.pdf, str. 2, 6, 8) a posunutí či prodloužení termínů zkoušek (.pdf, str. 3), které mělo podle vyhlášky spadat do kompetencí ředitelů škol.

Pravda
Ve výzkumu PAQ Research 53 % rodičů uvedlo, že se distanční výuka na podzim 2020 zlepšila proti jaru téhož roku. Opačný názor, že došlo ke zhoršení, má 15 % rodičů. Rodiče, kteří byli na jaře spokojeni s výukou, tvrdí mnohem častěji, že se výuka dále zlepšila.

Ministr školství Robert Plaga v rozhovoru odkazuje na průzkum vypracovaný společností PAQ Research. Zmíněný výzkum a data v něm pocházejí z výzkumného projektu Život během pandemie. Během 17. vlny sběru dat společnost PAQ ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v prosinci 2020 zkoumala postoje rodičů k distanční výuce. Reprezentativní vzorek byl tvořen 405 rodiči s dětmi na základních i středních školách. 

V uvedeném výzkumu 53 % rodičů (.pdf, str. 6), tedy více než polovina, uvádí, že výuka je na podzim rozhodně nebo spíše lepší než na jaře. Dále 25 % rodičů uvádí, že kvalita výuky zůstala na stejné úrovni, 15 %, že se zhoršila, a 7 %, že neví/neumí posoudit. Tato data se tedy dají interpretovat tak, že rodiče hodnotí kvalitu distanční výuky na podzim o něco lépe než na jaře.

Pokud však porovnáme hodnocení distanční výuky na desetibodové škále, zjistíme, že rodiče jsou na podzim k výuce kritičtější a hodnotí ji v průměru hůře. V průzkumu je uvedeno (.pdf, str. 3): „Přitom ve stejné otázce (na desetibodové škále) hodnotí stejná skupina rodičů distanční vzdělávání v listopadu kritičtěji než v březnu. Tento paradox lze vysvětlit tím, že narostla kritičnost rodičů. Kvalita distančního vzdělávání možná v řadě případů narostla – rodiče by ale zpětně i začátek distančního vzdělávání na jaře hodnotili hůře než tenkrát.“

Můžeme tedy uvést, že rodiče skutečně hodnotí distanční výuku při druhém sběru dat lépe než na jaře roku 2020 při první vlně pandemie, i přes jejich kritičtější pohled části z nich.

V druhé části ověřovaného výroku je třeba se zaměřit na porovnání (.pdf, str. 8) hodnocení rodičů na jaře a na podzim a sledovat vývoj v jejich pohledu na distanční výuku. Hodnocení výuky je měřeno opět pomocí desetibodové škály. Rodiče, kteří již na jaře hodnotili výuku školy jako výbornou (9–10 bodů), na podzim z 62 % tvrdí, že výuka na podzim je lepší než na jaře. Na druhém konci bodového hodnocení rodiče, kteří na jaře uvedli hodnocení velmi špatné (0–3 body) uvádějí zlepšení distanční výuky ve 47 %, 28 % z nich hodnotí výuku na podzim dokonce jako horší než na jaře. U první zmiňované skupiny se jednalo pouze o 8 % rodičů.

Hodnocení výzkumu samo uvádí (.pdf, str. 8): „Do tohoto pocitu rodičů se může projevovat kromě vývoje distanční výuky například míra únavy z její nedostatečnosti a přenášení odpovědnosti na rodiče (v méně fungujících školách). Každopádně však výsledky naznačují, že v čase minimálně z pohledu rodičů nedochází k sbližování kvality distanční výuky, ale naopak, že již na jaře lépe připravené školy mohly svou distanční výuku dále zkvalitňovat, zatímco jinde více stagnuje.“

Pokud tedy založíme hodnocení kvality distanční výuky na názorech rodičů, můžeme potvrdit, že skutečně lepší školy z jarního šetření se zlepšily ve více případech než školy, které byly hodnoceny v dubnu 2020 hůře.

Pro porovnání uveďme, že společnost PAQ Research provedla ještě druhý podobně zaměřený průzkum, tentokrát bez spolupráce s MŠMT. V něm (.pdf) se v dubnu, červnu, září a listopadu tázala rodičů na průběh a podmínky distanční výuky a na situaci v rodinách. „Cílem bylo zmapovat, jak se zkušenost s distanční výukou měnila s prodlužující se dobou pandemie a jak se dokázaly domácnosti a školy na nastalou situaci v čase adaptovat.“ (.pdf, str. 5). Průzkum potvrzuje již zmiňované zjištění, že rodiče byli na podzim kritičtější a jsou s výukou spokojeni v průměru stejně jako na jaře. V dubnu bylo 52 % rodičů spokojeno nebo velmi spokojeno s distanční výukou, v listopadu pak opět 52 % (.pdf, str. 13). Retrospektivně však, dle průzkumu pro MŠMT, rodiče uvádějí zlepšení.

Pravda
Česká školní inspekce provedla v první polovině dubna 2020 šetření mezi řediteli základních a středních škol, které sledovalo, jak probíhá distanční vzdělávání a s jakými překážkami se školy setkávají.

Česká školní inspekce (ČŠI) provedla mezi 1. až 14. dubnem šetření mezi 5 000 řediteli základních a středních škol. Výzkum proběhl pomocí řízeného rozhovoru a cílem bylo zjistit, „jakými formami a způsoby školy distanční vzdělávání pojímají, na co se při vzdělávání zaměřují, jak se daří s žáky komunikovat, s jakými překážkami se setkávají nebo jakou pomoc či podporu potřebují“. 

Podle uvedeného šetření (zveřejněného 15. dubna 2020) se do distančního vzdělávání zapojovala většina žáků a se svými učiteli komunikovalo 81 % žáků na prvním stupni ZŠ, 72 % žáků na druhém stupni ZŠ a 80 % studentů SŠ. Z uvedených dat je tak zřejmé, že velká část žáků se však do výuky nezapojila.

Česká školní inspekce uvádí, že se v dubnu 2020 do výuky nezapojovalo na 250 tisíc žáků a studentů. Podle ČŠI se toto číslo podařilo za necelý rok snížit na 50 tisíc (.pdf, str. 16). Žáci jsou podle ČŠI nyní lépe technicky vybavení. Vláda na začátku školního roku 2020/2021 poskytla 20 000 Kč na každého učitele ZŠ a dohromady 1,2 mld. Kč na technické vybavení pedagogů i žáků ze sociálně slabších rodin. Problémem distanční výuky je však také nižší motivace žáků i rodičů (.pdf, str. 16).