Přehled ověřených výroků

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 18. prosince 2020 návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2021. Pro něj hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Komunisté svou podporu rozpočtu podmiňovali škrty 10 miliard korun pro Ministerstvo obrany, které byly nakonec přesunuty do rozpočtové rezervy. Andrej Babiš přislíbil, že k navrácení této částky zpět do rozpočtu obrany dojde v lednu. Tento závazek však vláda nedodržela, ministerstvu vrátila na konci ledna pouze 5 miliard korun, o zbylých pěti miliardách chce rozhodnout pravděpodobně v únoru.

KSČM požadovala, aby se přesunuté finanční prostředky použily na pomoc v souvislosti s pandemií covidu-19 místo nákupu vojenské techniky. Miloslava Vostrá (KSČM) koncem roku uvedla, že „převedené peníze mohou samozřejmě být využity v resortu obrany, například pro vojáky, kteří pomáhají v nemocnicích“. 

Dle slov předsedy KSČM Vojtěcha Filipa z konce ledna pak finance mají jít na „odměny pro zdravotníky a vojáky, kteří v nemocnicích a dalších zařízeních pomáhají se zvládáním epidemie covidu“. Již v prosinci 2020 také Vojtěch Filip požadoval, aby byly peníze použity „spíše na to, že armáda pomůže zdravotníkům, sociálnímu systému v řešení pandemie covidu, než aby udělala nákupy“. O měsíc později pak hovořil o „krytí jiných povinností, které jsou ve zdravotnictví, anebo vůbec v boji proti covidu-19“.

V debatě DVTV v prosinci poslanec KSČM Leo Luzar hovořil o navrácení peněz obraně v roce 2021 (video, čas 6:46), avšak ohledně vrácení těchto prostředků prostřednictvím platů armádě se nezmínil.

Představitelé KSČM se tedy opravdu vyjádřili, že finance přesunuté do rezervy rozpočtu by se mohly vrátit armádě, avšak pouze jako odměny pro vojáky pomáhající se zvládnutím pandemie covidu-19. Komunisté nevyjádřili souhlas s vrácením prostředků armádě podle plánu vlády nebo s jejich využitím na běžné platy v armádě, jak svým výrokem naznačuje poslankyně Černochová.

Rozpočet ČR na obranu se okolo částky 42 miliard korun pohyboval vícekrát. Například v roce 1999, kdy se podle zákona o státním rozpočtu jednalo o cca 41,5 miliardy korun. Alexander Černý však má pravděpodobně na mysli období let 2012 až 2014, právě v té době totiž výdaje Ministerstva obrany přibližně odpovídaly částkám zmiňovaným ve výroku. V roce 2012 to dle zákona o státním rozpočtu bylo konkrétně 43,5 miliard korun, v roce 2013 42,1 miliarda korun a v roce 2014 se jednalo o takřka shodnou částku 42,0 miliard.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 původně počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 14). V rámci svého pozměňovacího návrhu č. 6915 (.doc) však Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy dle současného znění zákona o státním rozpočtu dosahují částky 75,4 miliardy korun.

Uveďme, že snížení rozpočtu Ministerstva obrany o zmíněných 10 miliard korun bylo podmínkou KSČM pro podporu státního rozpočtu na rok 2021, jehož schodek činí 320 miliard korun. Vláda nicméně po schválení novely zákona o státním rozpočtu následně slíbila, že začátkem ledna 2021 Ministerstvu obrany 10 miliard korun vrátí zpět. Ke dni rozhovoru 8. února 2021 tak vláda neučinila, pouze na mimořádné schůzi konané 27. ledna 2021 odsouhlasila (.pdf) přesun pěti miliard korun z vládní rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany.

Rozpočet ministerstva obrany na rok 2021 nyní odpovídá výši 80,4 miliardy korun. Nejedná se o přesný dvojnásobek částky 42 či 43 miliard, Alexander Černý se však vejde do 10% tolerance, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Alexandera Černého se týká financování české armády. Konkrétně reaguje na otázku, na čem by eventuálně mohla česká armáda ušetřit vzhledem ke stále chybějícím pěti miliardám korun v jejím rozpočtu. Obavy o budoucí investice a zakázky v souvislosti s možným ohrožením modernizace armády zmínili dva bývalí náčelníci generálního štábu, a to Petr Pavel a Jiří Šedivý. Konkrétně Jiří Šedivý poukázal na slova ministra obrany Metnara, že investice na příští rok jsou z velké části smluvně zavázány. 

Zmíněné obavy o modernizaci a rozvoj armády nastínil v rozhovoru na ČT i ministr obrany Metnar (video, čas 12:03) v listopadu roku 2020, kdy se o možných škrtech v armádním rozpočtu na žádost komunistů teprve spekulovalo. Metnar konkrétně zmiňuje částku 25 miliard, která je plánována na investice, přičemž 15 miliard se týká zakázek, u kterých již byla uzavřena smlouva. Dodává (video, čas 16:02), že projekty týkající se modernizace se navíc uzavírají na 3 až 5 let a je běžné, že se na počátku platí záloha.

Pro získání bližších informací jsme kontaktovali odbor komunikace Ministerstva obrany ČR. Ředitel odboru Jan Pejšek uvedl, že proces armádních zakázek je oproti jiným specifický a celková realizace jednotlivých projektů se pohybuje v řádu několika let. Potvrdil již zmíněný výrok ministra obrany Metnara, že z armádního rozpočtu je na investice určeno 25 miliard korun, přičemž 15 miliard korun je určeno na splátky již dříve uzavřených smluv, které se týkají například nákupu vrtulníků, radarů nebo obrněných vozidel TITUS.

Jan Pejšek dále uvedl, že zbylých 10 miliard je určeno na více než 200 naplánovaných či již rozběhnutých zakázek, které by měly být v roce 2021 zasmluvněny a u kterých má být zaplacena buď první splátka či v případě menších nákupů uhrazena částka celá. Jako příklad uvedl pořízení bojových vozidel pěchoty v celkové hodnotě 50 miliard. Harmonogram tohoto projektu je naplánován až do roku 2028 a v roce 2021 má být uhrazena první splátka ve výši 4,2 miliardy. Dodává, stejně jako výše zmínění, že chybějících 10 miliard by znamenalo pozastavení modernizace armády a přerušení rozběhnutých projektů, přičemž potřebnou techniku by tak vojáci mohli dostat s několikaletým zpožděním.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám přesnou výši vnitřního dluhu armády nepodařilo dohledat. Můžeme však zmínit, že o vnitřním dluhu Armády ČR, který „přesahuje 100 a více miliard Kč“, hovořil například v červenci 2020 předseda ODS Petr Fiala v rozhovoru pro Armádní noviny. Že má armáda dluh ve výši 100 miliard korun, pak podle informací serveru czdefence.cz zaznělo také na neveřejném jednání Výboru pro obranu, jehož je Jana Černochová (ODS) předsedkyní. Nemůžeme však vyloučit, že na jednání o této sumě hovořila samotná Jana Černochová, která ji v médiích zmiňovala již dříve.

S dotazem ohledně přesné výše vnitřního dluhu armády jsme se tedy obrátili na Ministerstvo obrany a Generální štáb Armády ČR. Zatím jsme obdrželi odpověď od Ministerstva obrany, které však „pomyslný vnitřní dluh (…) nikdy takto nevyčíslilo, protože se jedná pouze o teoretický konstrukt, který nezohledňuje řadu faktorů ovlivňujících každoroční sestavovaní rozpočtu resortu obrany.“ 

Ministerstvo však připouští, že pokud bychom pomyslný vnitřní dluh armády chápali „jako prostý rozdíl v tom, jaké byly rozpočty Ministerstva obrany od vstupu do NATO, a jaké měly být, kdybychom ve všech letech dávali na obranu 2 % HDP, k čemuž jsme se tehdy zavázali, mohla by se jeho výše zřejmě orientačně skutečně blížit částce, kterou uvádí paní poslankyně Černochová a další odborníci na obranu a bezpečnost.“ 

Dodejme, že dle této definice vnitřního dluhu by nicméně celková částka od vstupu ČR do NATO v roce 1999 byla přibližně čtyřnásobná, než kolik uvádí poslankyně Černochová. Částka 100 mld. Kč tedy vyjadřuje spíše hodnotu „podinvestovanosti“ Armády ČR, nikoli rozdíl mezi reálnými celkovými výdaji (např. na platy) a výdaji, které by odpovídaly 2 % HDP. Hodnotu podinvestovanosti se nám však nepodařilo dohledat, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pro kontext uveďme, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 18. prosince 2020 schválila návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2021. Pro tento rozpočet se schodkem 320 miliard korun tehdy hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Návrh původně počítal s rozpočtem Ministerstva obrany ve výši 85,4 miliard (.pdf, str. 14), komunisté však podporu zákona podmiňovali snížením armádního rozpočtu o 10 miliard, a zmíněná částka tak byla přesunuta do rozpočtové rezervy.

Andrej Babiš už 18. prosince po schválení zákona přislíbil, že k navrácení těchto 10 miliard zpět armádě dojde v lednu. Koncem ledna pak vláda schválila přesunutí částky z rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany ve výši 5 miliard korun.

Ministerstvo obrany nakonec v loňském roce hospodařilo se 76,1 miliardou Kč, z čehož bylo vyčerpáno 74,3 miliardy (97,5 % rozpočtu). Nespotřebovaných tedy ke konci roku 2020 zůstalo 1,8 miliard Kč, což představuje v porovnání s předchozími roky nejnižší částku za posledních 5 let.

Za rok 2019 resort obrany nespotřeboval 2,8 miliard Kč (při rozpočtu 71,1 miliarda), za rok 2018 3,5 miliard Kč (při rozpočtu 63,3 miliardy) a v letech 2017 a 2016 zůstalo více než 4 miliardy Kč (při rozpočtu 57,3, respektive 49,7 miliard). 

V loňském roce se navíc výše rozpočtu několikrát měnila. Ministerstvo obrany mělo původně dle plánů státního rozpočtu hospodařit se 75,5 miliardami Kč. Kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru se však resort v březnu vzdal 2,9 miliard. Nicméně po započtení všech disponibilních prostředků včetně mimorozpočtových zdrojů či nároků z nespotřebovaných výdajů za rok 2019 dosáhl rozpočet právě již zmíněných 76,1 miliard Kč.

Nespotřebovaných 1,8 miliard Kč pak představovaly jak mandatorní, tak provozní výdaje. V rámci mandatorních výdajů bylo v tomto směru ušetřeno 446 milionů Kč, a to převážně za nedočerpání příplatků za službu v zahraničí (kvůli menšímu počtu nasazených vojáků), za nižší výdaje na platy (kvůli utlumení některých činností) a pojistné. V rámci provozních nákladů nebylo spotřebováno celkem 542 milionů Kč. Kromě těchto výdajů pak nebylo dočerpáno 782 milionů Kč v oblasti programového financování, kdy se jednalo převážně o různé investiční akce.

Ještě v říjnu přitom ministerstvo vyčerpalo (.pdf) ze svého rozpočtu „pouze” 51,2 miliardy Kč, kdy tak zůstávalo nespotřebováno 25 miliard. Ke konci listopadu (.pdf) se pak jednalo o 17 miliard a na konci roku (.pdf) již zmíněných 1,8 miliard. Poslanec Černý tedy nevyčerpané prostředky za říjen neuvádí správně. 

Vzhledem k tomu, že v ostatních částech výroku má pravdu a u říjnové částky sám uvádí, že si jí není jistý, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 (.pdf) stanovil výdaje na obranu ve výši přibližně 75,5 miliard korun (str. 6). Z toho na kapitálové výdaje bylo vyčleněno 16,4 miliardy korun (sešit C, tabulka č. 6, str. 199). Částku, kterou armáda plánovala použít na investice, ministr obrany na počátku roku vyčíslil na více než 18 miliard korun.

Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf), která byla Poslanecké sněmovně předložena 23. března 2020, změnila rozpočet mj. Ministerstvu obrany. Novelou se již na konci března částka 75,5 miliard korun snížila (.pdf, str. 1) na přibližně 72,6 miliardy korun. Největší část peněz byla odebrána z výdajové položky Zajištění obrany ČR silami Armády ČR (str. 5/17) se zdůvodněním (str. 7), že úspora vznikne „především odložením některých nákupů vojenské techniky, které vzhledem k současné situaci nejsou naprosto zásadní pro obranyschopnost České republiky“. Ministerstvo obrany nakonec vyčíslilo (.pdf, str. 12) velikost svých kapitálových výdajů v roce 2020 na 14,6 mld. Kč, na investice však šlo celkem 16,1 miliarda korun (str. 22).

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 (.pdf) počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 6). Kapitálové výdaje měly dle tohoto návrhu dosahovat 22,5 miliard korun (.pdf, sešit C, tabulka č. 6, str. 198). Na celkové investice ministr obrany Metnar plánoval (video, čas 12:03) vydat 25 miliard korun, přičemž 15 miliard se týká zakázek, u kterých již byla uzavřena smlouva.

Miloslava Vostrá (KSČM) však pozměňovacím návrhem (.doc) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy dle rozpočtu dosahují částky 75,4 miliardy korun.

Pozměňovací návrh zredukoval částku určenou na „zajištění obrany ČR silami Armády ČR“ o cca devět miliard korun. „Výdaje spojené s rozvojem systému obrany státu“ se snížily o přibližně 980 milionů korun. Tyto peníze se tedy přesunuly z armádních nákupů do rozpočtové rezervy. Nicméně ze zákona o státním rozpočtu vyplývá, že položka „zajištění obrany ČR silami Armády ČR“, která byla z podnětu komunistů snížena o devět miliard, je přibližně dvakrát vyšší než celkové plánované investiční prostředky, a její většina tedy spadá do neinvestičních výdajů. Implicitním záměrem pozměňovacího návrhu tedy je, aby Ministerstvo obrany snížilo výdaje nejen na investice, ale také na provozní výdaje.

Snížení výdajů armády o 10 miliard, ke kterému došlo v důsledku schválení pozměňovacího návrhu poslankyně Vostré, tak mohlo (a mělo) ministerstvo rozložit jak mezi náklady investičního, tak neinvestičního (provozního) charakteru. Záleželo by na konkrétním hospodaření ministerstva. Z vyjádření ministra obrany Metnara však jasně plyne (video, čas 12:03), že většina této sumy by měla být odebrána právě z investic.

Lze tak říci, že investice armády v roce 2021 se podle schváleného rozpočtu měly pohybovat minimálně na úrovni 15 miliard korun s tím, že pokud by se Ministerstvu obrany podařilo uspořit peníze v jiných oblastech, mohly investice tuto sumu přesáhnout. Ministerstvo obrany přitom vyčíslilo (.pdf, str. 22) své investice v roce 2020 na více než 16 miliard korun. Výrok Alexandra Černého tak hodnotíme jako zavádějící, protože podle schváleného rozpočtu by sice měla mít armáda v roce 2021 čistě na investice více než v roce předchozím, vyžadovalo by to však, aby ušetřila výraznou sumu ve výdajích provozního charakteru.

Závěrem dodejme, že uvedené výpočty (investice v minimální výši 15 mld. v roce 2021) se týkají situace za začátku tohoto roku, kdy bylo Ministerstvu obrany odebráno 10 mld. korun. V tomto kontextu pronesl Alexandr Černý svůj výrok. Premiér Andrej Babiš však již po odebrání peněz z obranného rozpočtu oznámil, že vláda začátkem ledna 2021 Ministerstvu obrany přesunutých 10 miliard korun vrátí. Tento závazek však vláda nedodržela, Ministerstvu vrátila na konci ledna pouze pět miliard korun, o zbylých pěti miliardách by měla rozhodnout v únoru.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 (.pdf) původně stanovil výdaje na obranu ve výši přibližně 75,5 miliard korun (str. 6). 

Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf), která byla Poslanecké sněmovně předložena 23. března 2020, poté změnila rozpočet mj. i Ministerstvu obrany. Novelou se tak na konci března částka 75,5 miliard korun snížila (.pdf, str. 1) na přibližně 72,6 miliard korun.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 (.pdf) počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 6). Miloslava Vostrá (KSČM) však pozměňovacím návrhem (.doc) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy dle rozpočtu dosahují částky 75,4 miliardy korun.

Před tímto snížením dosahoval meziroční nárůst rozpočtu Ministerstva obrany částky necelých 10 miliard korun. Jak dokládá přiložený graf, jedná se o nejvyšší nárůst rozpočtu Ministerstva obrany oproti předchozímu roku. 

Zdroj dat: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021.

Kromě dodávek vakcín, které zajišťuje Evropská komise v rámci jednotné evropské vakcinační strategie, se Maďarsko rozhodlo vyjednávat o dalších dodávkách samostatně.

Ruská vakcína Sputnik V byla jako vůbec první vakcína proti covidu-19 schválena ruskými úřady již v srpnu minulého roku. 21. ledna 2021 poté tuto ruskou vakcínu schválilo i Maďarsko, a to jako první země EU. Dohoda mezi Ruskem a Maďarskem, podle níž by Maďarsko mělo dostat během tří měsíců vakcínu celkem pro jeden milion lidí, byla uzavřena 22. ledna.

První vakcíny do Maďarska dorazily 2. února, konkrétně se jednalo o 40 000 dávek, tedy počet vakcín, který by měl při očkování dvěma dávkami postačit pro 20 000 osob. Dodejme však, že teprve 5. února, tedy až po konání rozhovoru, premiér Orbán uvedl, že očkování vakcínou Sputnik V začne „brzy, pravděpodobně už příští týden“.

Doplňme, že Maďarsko může podle evropských zákonů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

Evropská komise uzavřela 27. srpna 2020 s firmou AstraZeneca smlouvu na 300 milionů dávek vakcíny proti covidu-19 pro členské státy EU s možností doobjednání dalších 100 milionů dávek.

AstraZeneca 22. ledna 2021 oznámila, že během prvního čtvrtletí roku 2021 dodá do EU méně dávek, než bylo původně domluveno, kvůli výrobním problémům. Konkrétně nyní AstraZeneca přislíbila pouze 31 milionů dávek, EU přitom původně pro toto období počítala s 80 miliony dávek vakcíny od této společnosti. To znamená pokles o 61 %, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Evropská komise uzavřela 27. srpna 2020 s firmou AstraZeneca smlouvu na nákup 300 milionů dávek vakcíny pro členské státy EU s možností doobjednání dalších 100 milionů dávek. V rámci této smlouvy se Evropská komise zavázala výrobci vyplatit zálohu 336 milionů eur, k čemuž také následně došlo. Doplňme, že uváděná částka měla pomoci financovat vývoj a výrobu této vakcíny.