Přehled ověřených výroků

Dne 14. října 2020 došlo v České republice k uzavření škol do 1. listopadu (.pdf, str. 1). Vláda následně toto krizové opatření prodloužila až do 20. listopadu (.pdf, str. 1). Právě v souvislosti s uzavřením škol pak ministr školství Robert Plaga zmínil na tiskové konferenci dne 30. října 2020 počet tzv. určených školských zařízení, která mají být otevřena pro děti zaměstnanců kritické infrastruktury: „Z mého pohledu se podařilo ve spolupráci s kraji nastavit a v této chvíli je 405 určených škol po celé České republice, které fungují pro kritickou infrastrukturu.“ 

Kritickou infrastrukturou se podle stránek MŠMT rozumí např. zaměstnanci bezpečnostních sborů, obecní policie, poskytovatelé zdravotních služeb apod.

Vládní usnesení č. 1033 (.doc) z 12. října 2020 nařizuje hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy určit školu nebo školské zařízení, které bude vykonávat nezbytnou péči o děti ve věku od 3 do 10 let, jejichž zákonní zástupci pracují ve výše zmíněných profesích.

Dle dostupných informací na webových stránkách jednotlivých krajů se jedná o celkem 404 určených školských zařízení (viz tabulka níže). A to včetně 10 jídelen (4 v Královéhradeckém, 3 ve Středočeském kraji a 3 v kraji Vysočina) a jedné pedagogicko-psychologické poradny (v Pardubickém kraji). I pokud bychom do celkového počtu určených zařízení nezapočítávali jídelny a zmíněnou poradnu, pohybovalo by se Robertem Plagou uváděné číslo 405 škol v rámci naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Uveďme, že školská zařízení jsou vyčleněna ve všech krajích: Ústeckém (.pdf), Plzeňském, Karlovarském, Jihočeském (.xls), Středočeském (.pdf), Libereckém, Královéhradeckém (.pdf), Pardubickém, Jihomoravském (.xlsx), Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském, v kraji Vysočina (.xlsx) a v hlavním městě Praze (.pdf).

V institutu „Prime Minister's Questions“ mají poslanci Dolní sněmovny Spojeného království možnost pokládat otázky současnému premiérovi Spojeného království.

Ve stínu opatření proti šíření koronaviru Dolní sněmovna schválila 16. dubna 2020 zavedení možnosti virtuálního připojení až 120 poslanců k jednání sněmovny pomocí videokonference. Sněmovna tak poprvé jednala virtuálně 21. dubna 2020, den poté proběhly (čas 17:26) první virtuální interpelace na ministerského předsedu Johnsona, který však byl kvůli onemocnění covidem-19 zastoupen ministrem zahraničí Dominicem Raabem.

Tato praxe probíhá i na podzim 2020, čehož je důkazem i záznam z těchto otázek (první „virtuální“ dotaz začíná v čase 15:58) z 21. října.

Ministr Havlíček hovoří o procentuálním zastoupení průmyslu na tzv. hrubé přidané hodnotě. Tato hodnota je jedním z údajů popisujícím ekonomiku a vypočítává se jako rozdíl mezi celkovou produkcí vyjádřenou v základních cenách a mezispotřebou vyjádřenou v kupních cenách.

Česká republika je skutečně, co se podílu průmyslu na hrubé přidané hodnotě týče, na druhém místě z celé Evropské unie. Jak ukazují dostupná data statistického úřadu Eurostat, v roce 2019 se na prvním místě mezi státy Unie umístilo Irsko s 35 %, na druhém místě Česko s 29,2 % a na třetím místě Slovinsko s 27 %.

Toto pořadí je v rámci Evropské unie (Source dataset: nama_10_a10, Share of industry) stejné již od roku 2016. Data za poslední 4 roky a první dvě čtvrtletí roku 2020 jsou viditelná v následujícím grafu:

Dodejme, že data za 3. čtvrtletí roku 2020 za celou Evropskou unii ještě nejsou (k datu 2. listopadu 2020) k dispozici.

Ještě než přistoupíme k samotnému ověření, zaměřme se na interpretaci tohoto výroku. Karel Havlíček uvádí, že výrobní firmy „drží“ zaměstnanost a exporty. To lze interpretovat tak, že právě výrobní firmy (více než jiné sektory) v současné, pandemií koronaviru poznamenané, době drží celkovou zaměstnanost na stejné úrovni jako před nástupem epidemie, respektive jejích ekonomických důsledků. Nabízí se ale i druhá interpretace, tedy že výrobní firmy i v krizovém období drží úroveň zaměstnanosti a exportu na konstantní úrovni. Při hodnocení výroku jsme obě tyto interpretace zohlednili.

Dopady koronavirové krize se odrazily na velkém propadu tržeb výrobních firem, jak uvádí Analýza českého průmyslu (.pdf, str. 19), kterou vytvořilo Národním centrum průmyslu 4.0 k události Národního průmyslového summitu (str. 3), který proběhl 9. září 2020. Konkrétně analýza počítá s tím, že se v roce 2020 tržby výrobních firem propadnou o 13,2 %, v případě velkých firem až o 15, 1 % (.pdf, str. 19).

Kvůli uzavření hranic se propadl i export, ze kterého tržby v tomto roce poklesnou v průměru o 16,7 % (str. 21) a až 77 % firem (str. 22) očekává, že se jich v tomto ohledu bude pokles týkat. 

Asociace českých exportérů odhaduje v letošním roce pokles exportu o 6,6–11 % (o 300 až 500 miliard Kč). Dle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl od začátku roku do konce letošního srpna vývoz o 11,0 %.

Dále Analýza českého průmyslu uvádí (.pdf, str. 30), že 32,3 % výrobních firem plánuje propouštět své zaměstnance. Polovina firem nemá v plánu měnit počet zaměstnanců a asi 13,6 % firem se dokonce pokusí navýšit své kapacity (.pdf, str. 34). Ředitel Národního centra Průmyslu 4.0 Jaroslav Lískovec přesto tvrdí, že počet nezaměstnaných bude ještě stoupat, protože většina firem vyčkává, jak se koronavirová situace bude vyvíjet na podzim. Dle Jaroslava Hanáka (.pdf, str. 34), prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, se firmy snaží zaměstnance udržet, a to především pomocí programu Antivirus. I podle něj se ale dá předpokládat růst nezaměstnanosti.

Data Českého statistického úřadu ukazují, že v srpnu 2020 došlo k meziročnímu poklesu průměrného počtu zaměstnanců pracujících v průmyslu o 4,1 %. Dále ČSÚ uvádí, že ve 2. čtvrtletí roku 2020 došlo k meziročnímu poklesu počtu zaměstnaných v sektoru služeb o 67,7 tisíc, v sektoru průmyslu a stavebnictví celkově o 15 tisíc. V samotném zpracovatelském průmyslu se jednalo o pokles o 47,9 tisíc, zatímco ve stavebnictví se počet zaměstnaných zvýšil o 16,9 tisíc. V sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících podle ČSÚ stagnoval.

I přes snižující se počty zaměstnaných celková zaměstnanost v České republice meziročně klesla přibližně jen o jeden procentní bod. Nelze však říci, že tuto zaměstnanost „drží výrobní firmy“, jelikož ve zpracovatelském průmyslu dochází k poklesu počtu zaměstnaných. Růst, který do jisté míry může pomáhat „držet zaměstnanost“, zaznamenává sektor stavebnictví.

Pokud bychom aplikovali první výše zmíněnou interpretaci výroku, můžeme ministru Havlíčkovi dát za pravdu, protože podniky, i díky podpůrnému programu Antivirus, zatím s výraznějším propouštěním vyčkávají. Jelikož však došlo k výraznému propadu exportu, výrok hodnotíme celkově jako nepravdivý.

Analýzu proveditelnosti kanálu Dunaj–Odra–Labe provádělo (.pdf, str. 1–2) sdružení firem Aquatis a Sweco Hydroprojekt. Původně byla součástí sdružení i firma Vodní cesty Petra Formana, poradce prezidenta Zemana. Ta ale byla tímto sdružením nakonec vyloučena. Cena zmiňované studie vyšla na 22,3 mil. korun bez DPH.

Firmy Aquatis a Sweco Hydroprojekt, které studii prováděly, jsou dle zjištění Hospodářských novin prošetřovány detektivy z Národní centrály proti organizovanému zločinu kvůli podezření, že se domlouvaly na zakázkách a následném umělém zvyšováním cen. Zároveň byla ve firmě Aquatis provedena i razie v souvislosti s protipovodňovými opatřeními v Olomouckém kraji. Při této razii došlo k zabavení počítačů, které policie firmě vrátila zhruba před dvěma měsíci, jak uvedl generální ředitel společnosti Aquatis Pavel Kutálek.

Cenový odhad půd nacházejících v oblasti územní rezervy kanálu Dunaj–Odra–Labe na území města Bohumín dle studie (.pdf, str. 8), kterou si nechala zhotovit Pirátská strana, skutečně odpovídá téměř 211 milionům korun. Územní rezerva pak představuje vymezené území, na němž kvůli teoretické stavbě kanálu vlastníci nemohou realizovat „záměry, které by mohly znemožnit, či podstatně ztížit budoucí využití území“ – do jisté míry tak rezerva omezuje využití pozemků. Uveďme, že studii vytvořil (.pdf, str. 1) think tank Centrum pro efektivní dopravu (CEDOP), jenž se zabývá zefektivněním a udržitelností dopravy.

I přesto, že je autorem výroku člen České pirátské strany a zadavatelem uvedené studie jsou také Piráti, je možné výrok hodnotit jako pravdivý. Především kvůli tomu, že sdružení CEDOP nemá žádné napojení na tuto politickou stranu a pravidelně se účastní veřejných zakázek měst, krajů či jiných organizací.

Turecko vstoupilo do NATO 18. února 1952 společně s Řeckem, v rámci prvního rozšiřování Severoatlantické aliance.

Superhrubá mzda je chápána jako hrubá mzda zaměstnance navýšená o pojistné (jak zdravotní, tak sociální), které odvádí zaměstnavatel, a představuje základ daně. Tento způsob zdanění byl zaveden (.doc, str. 180) v roce 2008 vládou Mirka Topolánka v rámci reformy veřejných financí a je zakotven v zákoně č. 586/1992 Sb. V roce 2011 došlo ke schválení daňové reformy, kterou se měla rušit superhrubá mzda (.pdf, str. 163), ale s odkladem účinnosti do roku 2015. Tehdejší vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL však tuto reformu zrušila a superhrubá mzda tak zůstala zachována.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, vláda předložila Sněmovně 24. června 2020. Pozměňovací návrh číslo 6592 (.doc) předložený 26. října 2020 Andrejem Babišem obsahuje zrušení superhrubé mzdy (.doc, str. 2, 9). Zahrnuje pak zdaňování hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 15 % a v případě, že je základ daně vyšší než 48násobek průměrné mzdy (tedy zhruba 140 000 korun měsíčně), sazbou 23 % (str. 3, 10). Dle odůvodnění návrhu tak dojde k tomu, že poplatníci „si v důsledku zrušení superhrubé mzdy a změny sazeb polepší a dojde u nich ke snížení daňového zatížení“ (.doc, str. 8). 

Pozměňovací návrh zmiňuje (.doc, str. 6) také změnu zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která umožňuje navyšovat saldo státního rozpočtu o alespoň 0,5 procentního bodu ročně, podle současné úpravy se přitom mělo saldo naopak 0,5 procentního bodu ročně snižovat:

㤠10a

(1) Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí pro rok, na který se předkládá návrh státního rozpočtu, na základě salda, které je vždy meziročně vyšší alespoň o 0,5 procentního bodu.

(2) V roce 2021 použije ministerstvo pro účely stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí na rok 2022 saldo pro rok 2021, které prognózuje nejpozději v září roku 2021, zvýšené o 0,5 procentního bodu. Ustanovení § 9 se nepoužije.“

V důvodné zprávě Andrej Babiš uvádí: „V souvislosti s touto změnou se taktéž dočasně rozvolňují pravidla rozpočtové odpovědnosti veřejných institucí podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, což umožní zvýšení deficitu státního rozpočtu v letech, kdy bude uvedené snížení daně z příjmů zavedeno.“ (.doc, str. 7)

Evropská komise zaslala reakci na české stanovisko k auditu ohledně možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Evropská komise v této reakci podle serveru Neovlivni.cz i nadále uvádí, že je český premiér ve střetu zájmů.

Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že obsah tohoto vyjádření Evropské komise je stále důvěrný.

Evropská komise se možnému střetu zájmů Andreje Babiše věnovala již v minulosti. V listopadu 2019 poslala Ministerstvu pro místní rozvoj audit, který se zabýval čerpáním evropských dotací a který potvrdil Babišův střet zájmů. Podle auditu Andrej Babiš stále kontroluje Agrofert prostřednictvím svěřenských fondů.

Audit taktéž dospěl k závěru, že Andrej Babiš „porušuje český zákon o střetu zájmů“, konkrétně § 4c.

Druhý audit se zabývá čerpáním a přidělováním zemědělských dotací. Taktéž konstatuje, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Audit by ovšem měl být dokončen až v únoru 2021.

Europoslanci z Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu doporučili rezignaci, prodání Agrofertu, nebo ukončení čerpání dotací, jestliže se střet zájmů potvrdí.

Agrofert zaslal Evropskému parlamentu dopis, ve kterém odmítá, že by byl Andrej Babiš ve střetu zájmů. V červnu 2020 pak Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém kritizuje Babišův možný střet zájmů. V usnesení stojí, že jedním ze způsobů, jak může český premiér údajný střet zájmů vyřešit, je vzdát se „svých ekonomických zájmů k daným podnikatelským subjektům“.

Druhá část tweetu týkající se toho, že premiér Babiš musí prodat Agrofert a že dotace Agrofert získává na úkor poctivých, se pak dá chápat i jako názor, resp. výzva Ivana Bartoše směrem k premiérovi, a proto ji neověřujeme.

Ostrov Kypr je v současnosti rozdělen – jižní část tvoří mezinárodně uznávaná Kyperská republika, severní část ovládá tzv. Severokyperská turecká republika (.pdf, str. 3).

V roce 1974 proběhl na Kypru státní převrat, který měl za cíl svrhnout tehdejší vládu a prosadit připojení ostrova k Řecku. Turecko reagovalo invazí na severní část ostrova. V roce 1983 byl vyhlášen Severní Kypr jako samostatný stát, který ovšem uznává pouze Turecko. Mezinárodní komunita jej považuje za území nezákonně okupované tureckou armádou.

Vztah mezi Řeckem a Tureckem je dlouhodobě napjatý. V poslední době se ještě vyostřil kvůli nalezištím ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Turecko žádá větší práva v oblasti Středozemního moře, současné rozdělení vlivu považuje za nespravedlivé a v rámci své nové doktríny „Modrá vlast“ usiluje o větší námořní sílu a o přístup k podmořským nalezištím.

K vojenskému útoku dosud nedošlo, Turecko ovšem hrozí použitím vojenské síly, pokud Řecko a mezinárodní společenství nebudou brát jeho požadavky vážně. Do oblasti vysílá průzkumné i vojenské lodě, na Severním Kypru probíhají vojenské manévry. Řecko reaguje posilováním vlastní armády.

I přesto, že k fyzickému útoku prozatím nedošlo, obrazně se tato situace, kdy Turecko vystupuje vůči Řecku agresivně, dá popsat slovem „útočí“. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nejdříve uveďme kontext výroku. Po ověřované části následuje věta „my jsme se ptali, jestli ty dohody jsou uzavřeny, jaké mají přesně, přesně ti vojáci definované úkoly, komu budou ty cizí, cizí vojáci po velitelské“. z toho je zřejmé, že Tomio Okamura nemá na mysli žádnou konkrétní dohodu, pouze popisuje mezinárodní instrumenty, pomocí kterých by se dal pobyt zahraničních vojenských lékařů na našem území regulovat.

Česká republika se obrátila na státy Evropské unie a NATO v souvislosti s poskytnutím pomoci se zvládáním pandemie koronaviru, přičemž zhruba od poloviny října probíhala jednání mezi vicepremiérem Janem Hamáčkem a velvyslancem Spojených států amerických v ČR Stephenem B. Kingem. Během těchto jednání se pak nakonec podařilo vyjednat pomoc v podobě prozatím 28 amerických lékařů, které americká strana nabídla. 

Tomio Okamura zde pravděpodobně hovoří o typu smluv, které by mohly pro pobyt vojenských i civilních zdravotníků na českém území stanovit jasná pravidla. 

Zkratka SOFA představuje zkratku anglického výrazu Status of Forces Agreement, což je do češtiny překládáno jako Dohoda o statusu sil. Ke smlouvě tohoto typu se Česká republika v minulosti přidala například v roce 1996 v rámci „Dohody mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil“. Ta v obecné rovině kromě jiného také říká, že orgány České republiky jsou „oprávněny k výkonu jurisdikce nad příslušníky ozbrojených sil či civilní složky“ v souvislosti s delikty spáchaným na území ČR, které jsou podle našich zákonů trestné.

Co se týče uzavření smlouvy typu SOFA v konkrétním případě pobytu ozbrojených sil cizího státu na našem území, můžeme zmínit smlouvu SOFA (.doc) z roku 2008 mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými. Tato smlouva, která vznikla kvůli tehdy plánovanému postavení amerického radaru v Brdech, upravuje i právní postavení ozbrojených sil USA.

Celkem pak obsahuje 34 článků (.doc, str. 2), které mezi stranami vymezují a upravují jednotlivá práva a povinnosti související kupříkladu s bezpečností, pohybem vozidel, celními a daňovými záležitostmi, trestní jurisdikcí či vstupem a pohybem amerického personálu. 

Memoranda o porozumění (Memorandum of Understanding) pak obecně vymezují budoucí směřování jednání či smluv mezi příslušnými stranami. Mezi Českem a USA bylo v minulosti uzavřeno takových memorand hned několik: například o bezvízovém styku, o předcházení nezákonnému obchodu s nukleárním materiálem nebo o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. V současné době se Spojenými státy takové memorandum uzavřeno nebylo. 

V minulosti bylo memorandum o porozumění v souvislosti s pobytem cizích ozbrojených sil uzavřeno například s Velkou Británií, k němuž došlo v roce 2000. Konkrétně se jednalo o Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o zřízení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice. Jeho znění pak bylo poupraveno v roce 2007 a v roce 2016 s cílem pokračovat v úspěšné spolupráci. 

Smlouvy typu SOFA a MoU tedy mohou upravovat pravidla pobytu cizích ozbrojených sil na našem území. Česká republika již s některými státy podobné smlouvy uzavřela a jejich uzavření by v obecné rovině bylo možné také v případě pobytu 28 amerických zdravotníků, o jejichž pomoci hovoří Tomio Okamura. Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.