Přehled ověřených výroků

Zmínky o možném střetu zájmů současného předsedy vlády Babiše se začaly objevovat v českém mediálním prostoru již před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013. Kritika přicházela jak z řad politiků, tak například i od některých českých podnikatelů, kteří tehdy odmítli podepsat prohlášení, které vyzývalo voliče právě k volbě Andreje Babiše.

Na půdě Evropského parlamentu pak byl střet zájmů premiéra Babiše probírán už roku 2014. Tehdy se Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Evropského parlamentu zabýval zprávou (.pdf) kontrolní mise z března 2014, která měla za úkol prozkoumat čerpání evropských dotací v České republice. Členka Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová, jež se mise účastnila, v té době uvedla, že se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů a měl by holding Agrofert prodat. Její prohlášení následně vyvolalo poměrně ostrou debatu na české politické scéně.

Přímo na plénu Evropského parlamentu se střet zájmů Andreje Babiše řešil například v prosinci 2018, kdy EP přijal usnesení o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice. V něm Evropský parlament uvádí, že „je hluboce znepokojen tím, že Česká republika nedodržuje čl. 61 odst. 1 nového finančního nařízení, pokud jde o střet zájmů předsedy vlády České republiky a jeho vazby na koncern Agrofert“.

Další rozpravu na toto téma pak EP vedl v lednu 2020. Evropský parlament pak 19. června přijal usnesení „o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů“. V tomto usnesení  EP například opět vyjádřil politování nad tím, že „Andrej Babiš jako předseda vlády (…) byl a stále je aktivně zapojen do plnění rozpočtu EU v České republice, přestože stále ovládá koncern Agrofert jako jeho zakladatel a jediný obmyšlený obou svěřenských fondů, což je v rozporu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení“. 

Dále je pak podle usnesení z června 2020 europarlament „hluboce znepokojen právním rámcem v České republice, který Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nedává právo kontrolovat správnost a optimální využívání veřejných prostředků na regionální a místní úrovni, čímž mu znemožňuje, aby si ověřil, kdo jsou skuteční majitelé v případě složitých podnikových struktur (…)“.

Evropský parlament tedy kvůli kauze Andreje Babiše ve svých usneseních kritizuje za nedodržování finančního nařízení Českou republiku. Proto lze říci, že na začátku stál střet premiéra Babiše, ale nyní kauza „dopadá na Českou republiku“, jak uvádí europoslankyně Maxová.

Za pravdivou lze považovat také část výroku, o tom, že se za sedm let „nic nezměnilo“, co se týče vyřešení kauzy. I když totiž například Poslanecká sněmovna schválila v roce 2017 novelu zákona o střetu zájmů (tzv. lex Babiš) a premiér Babiš vložil své podniky do svěřenských fondů, daná kauza stále nebyla vyřešena, jak popisuje např. i výše zmíněné usnesení EP z minulého měsíce.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli se dopisem ohradil proti tvrzení české vlády, že rezolucí kritizující možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše se europoslanci částečně vměšují do českých vnitřních záležitostí. Europoslanci budou podle Davida Sassoliho nadále kontrolovat způsob, jakým členské země využívají peníze z rozpočtu Evropské unie.

Sassoli v dopise Andreji Babišovi připomněl, že europarlament na základě unijních smluv kontroluje hospodaření s rozpočtem EU, jehož součástí jsou i dotace pro členské země. Poslanci mají podle Sassoliho právo žádat od Evropské komise a dalších unijních orgánů důkazy, zda je s evropskými penězi nakládáno v souladu s pravidly.

„Rád bych také zdůraznil, že výbor pro rozpočtovou kontrolu spolu s dalšími institucemi Evropské unie bude dál plnit své povinnosti podle mandátu, a to včetně posuzování případných konfliktů zájmu ohrožujících správné a zákonné plnění rozpočtu EU,“ napsal šéf europarlamentu v dopise.

Celé znění dopisu není veřejné, ale jeho části byly zveřejněny v tiskové zprávě předsedy Evropského parlamentu. V této tiskové zprávě není uvedeno, že by sám předseda Sassoli srovnával kontrolní roli Evropského parlamentu s kontrolní rolí parlamentu českého. Tuto část výroku Radky Maxové lze ale vnímat jako její srovnání podobnosti rolí obou parlamentů.

Pokud jde o kontrolní funkci českého parlamentu, pak je to jedna z jeho základních funkcí (.pdf, str. 1) a vychází z článku 68 Ústavy, který říká, že „vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně“.

Rezoluce byla přijata v Evropském parlamentu k 19. červnu se jménem „Obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů“ (2019/2827 (RSP)). V rezoluci se požaduje znovuotevření kauzy Čapí hnízdo či kontrola žadatelů unijních dotací. Odkazováno je také na britský rejstřík, kde je Andrej Babiš stále uváděný (body 11 a 12) jako osoba ovládající holding Agrofert:

V rozhovoru pro Seznam Zprávy Radka Maxová den před hlasováním v Evropském parlamentu (18. června) skutečně avizovala, že bude hlasovat buď pro, nebo se zdrží hlasování. Na otázku, zda existuje střet zájmů Andreje Babiše, odpověděla: „To já netvrdím, já jenom vím, že nebudu hlasovat proti rezoluci a že budu hlasovat buď pro, nebo se zdržím. A také jsem to řekla na delegaci. Takže já čekám, jak dopadne jednotlivé hlasování, protože osobně třeba čl. 49 mně nečiní problémy, to je ten článek, který podvědomě podporuje protesty proti panu Babišovi nebo proti premiérovi České republiky, takže tento článek mi třeba vůbec nevadí, nevadí mi čl. 41, kdy by žádný veřejný činitel neměl křížit zájmy svoje, zájmy Unie atd. Takže já opravdu teď samozřejmě čekám na to, jak dopadne hlasování o těchto paragrafech." 

Svůj postoj avizovala i v písemném vysvětlení svého hlasu v Evropském parlamentu: „V hlasování o rezoluci ohledně znovuotevření vyšetřování premiéra České republiky jsem se nakonec rozhodla zdržet. Ačkoli tato rezoluce je v obecné rovině dobrá, obsahuje hned několik bodů, které se bohužel nepodařilo odstranit, které jsou fakticky nesprávné, či předjímají výsledky trestního řízení samotného či auditu EU. Proto jsem se rozhodla tuto rezoluci nepodpořit, i když s mnoha jejími body souhlasím.“

Další vyjádření pak poskytla Radka Maxová Hospodářským novinám 22. června: „Všichni u nás na klubu asi očekávali, že budu jednoznačně proti, ale snažila jsem se vysvětlit, že v rezoluci jsou dobré myšlenky. Aby se nastavila jasnější pravidla a už se nedalo diskutovat o tom, co je střet zájmů a co není. Proto jsem byla rozhodnutá, že rozhodně nebudu hlasovat proti.“

Zástupci hnutí ANO jsou v Evropském parlamentu součástí frakce Renew Europe (dříve ALDE). Žádná interní komunikace ohledně rezoluce Evropského parlamentu týkající se střetu zájmů Andreje Babiše nebyla zveřejněna. Obecně se frakce Renew Europe k tomuto tématu nevyjadřovala ani na svých webových stránkách, sociálních sítích nebo jiným způsobem. Z celkového počtu 98 europoslanců této frakce pro celou rezoluci hlasovalo 72 europoslanců (.pdf, str. 316).

Dostupné je pouze vyjádření europoslankyně a členky této frakce Radky Maxové. Ta v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedla, že nesouhlasí s hlasováním o rezoluci jako celku, a bylo by podle ní vhodné, aby se hlasovalo o jistých částech (část A a paragrafy 11, 14, 20, 21, 49) zvlášť.

Zdali se uvnitř frakce vedly diskuze, jestli by bylo vhodné hlasovat o jistých částech samostatně a zdali frakce tento návrh podpořila, není ověřitelné z důvodu neexistujících zdrojů. Ve výsledku se nicméně skutečně jednalo o rezoluci jako celku.

V lednu loňského roku na českých úřadech začal audit Evropské komise ve věci střetu zájmů Andreje Babiše při přerozdělování evropských dotací. Na přelomu května a června 2019 do ČR dorazily dvě předběžné zprávy EK v této věci.

Již v říjnu loňského roku ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) řekla pro Český rozhlas, že pokud to bude nutné, Česko se bude bránit u Evropského soudního dvora. „Proč bychom si to měli nechat líbit, když bychom byli přesvědčeni o tom, že to tak není“, uvedla.

První ze dvou závěrečných auditních zpráv dorazila do ČR na konci listopadu minulého roku. Překlad auditu Evropské komise, který dorazil v únoru, konstatuje, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů a dál ovládá holding Agrofert.

Na začátku prosince 2019 ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že Česko dostane lhůtu na přijetí opatření a může konkrétní body zprávy rozporovat: „Může to zajít tak daleko, že to skončí až u Evropského soudního dvora.”

Původní lhůta pro reakci České republiky měla vypršet na začátku dubna, ale Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Klárou Dostálovou (za ANO), které odpověď pro Brusel připravuje, požádalo vzhledem ke krizové situaci o odklad. Česko poslalo Evropské komisi odpověď na audit ke střetu zájmů Babiše v květnu. Evropská komise podle Ministerstva pro místní rozvoj částečně přistoupila na argumenty českých úřadů k auditu.

„Předběžná auditní zpráva obsahovala celkem 22 zjištění. Argumentace České republiky k předběžnému návrhu auditní zprávy byla zčásti úspěšná a na jejím základě Evropská komise 5 zjištění finálně uzavřela, 2 zjištění zcela zrušila, 3 zjištění ponechala částečně otevřená a 12 zjištění nechala zcela otevřených. Dotčené orgány se při přípravě odpovědi soustředily zejména na otevřená a částečně otevřená zjištění,“ oznámilo v tiskové zprávě Ministerstvo pro místní rozvoj.

25. května česká vláda schválila žalobu na Evropskou komisi kvůli jedné z pozastavených dotací pro Agrofert. Klára Dostálová pak 2. června řekla, že soudní spor je stále ve hře, považuje to však za krajní možnost.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se v minulosti ministryně opakovaně vyjádřily o možném využití soudního procesu, ze strany České republiky jako obrany proti rozhodnutí auditu Evropské komise.

Od svého zvolení europoslankyní na jaře 2019 Radka Maxová skutečně pravidelně určité aspekty politiky hnutí ANO kritizuje. 

Už v létě 2019 v poskytovaných rozhovorech kriticky hodnotila odklon hnutí od svých prvotních cílů (sama Radka Maxová se na zakládání hnutí podílela), sociální politiku hnutí či to, že se v hnutí hledí spíše na loajalitu než na skutečně odvedenou práci. Hovořila také o nepřijatelnosti vládní spolupráce s SPD a zmiňovala potřebu otevření debaty s občanskou společností v kontextu demonstrací Milionu chvilek. 

Na podzim stejného roku pak kritizovala neaktivnost hnutí ANO v prosazování možnosti stejnopohlavních sňatků, k čemuž se europoslankyně dlouhodobě hlásí. Dále také reflektovala dosavadní vývoj politiky hnutí: „Občas mi přijde, že děláme politiku, jež odpovídá momentální náladě společnosti, a zapomínáme na dlouhodobé dopady, které to může způsobit. Možná se snažíme udržet voliče.“ Podobně Maxová kritizovala, že hnutí zapomíná na mladé voliče.

V červnu tohoto roku pak veřejně hovořila i o svých pochybnostech ohledně svého dalšího působení v hnutí. Jako jediná europoslankyně zvolená za ANO se zdržela hlasování o usnesení Evropského parlamentu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. 

Návrh (.pdf) novely občanského zákoníku, který by znamenal možnost manželství i pro osoby stejného pohlaví, byl předložen již v červnu 2018. Jedním z navrhovatelů je právě tehdejší poslankyně Radka Maxová, dále například poslanci Pelikán a Schiller nebo poslankyně Babišová, Šlechtová a Melková. Vláda premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO s novelou souhlasila, avšak poslanci doposud nijak nerozhodli. Sněmovna debatu v prvním čtení dvakrát přerušila a od té doby se novela nedostala na program. Na 27. schůzi dne 26. března 2019 bylo jednání o novele odročeno (.pdf) na návrh poslance Lukáše Bartoně (Piráti). Z výsledků hlasování o odročení projednávání je patrné, že většina poslanců hnutí ANO se při hlasování zdržela, 4 byli pro a 5 proti. 

Na program následujících řádných schůzí, tedy 28. schůze a 30. schůze byl návrh sice zařazen, nestihl se však projednat. Na program 33. schůze pak tisk zařazen nebyl. Na 34. schůzi, kdy měl být návrh opětovně projednáván, byl pak organizačním výborem zařazen až na 80. místo a k jeho projednání nakonec nedošlo. Na zástupce hnutí ANO se proto snesla kritika o faktickém zdržování tohoto návrhu, protože předseda Poslanecké sněmovny z hnutí ANO Radek Vondráček je předsedou Organizačního výboru, který program jednání sestavuje (sestavený pořad však může být na počátku schůze pozměněn).

V reakci na zmíněný návrh byl 14. června 2018 skupinou poslanců napříč politickými stranami, mezi nimiž byla i řada poslanců za hnutí ANO (např. Válková, Růžička, Kott nebo Bělica), předložen Poslanecké sněmovně návrh (.pdf, str. 1) na úpravu Listiny základních práv a svobod. Tento návrh obsahuje úpravu článku 32 Listiny, v němž jasně definuje manželství jako svazek muže a ženy. Tento návrh byl projednáván společně s návrhem na zavedení manželství pro osoby stejného pohlaví a 26. března bylo jeho projednávání taktéž odročeno.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO), který v roce 2019 na jednání poslaneckého klubu ANO vystoupil ve prospěch návrhu, v hnutí existují tři názorové proudy. „Někteří říkají, že slovo manželství je spojení muže a ženy a je to nějaký symbol,“ konstatoval. Babiš dále uvedl, že o svém názoru nemůže direktivně přesvědčit ostatní poslance hnutí. 

Samotný poslanecký klub je v dané věci rozdělen. Šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek také uvádí, že „ve všech poslaneckých klubech je ten názor rozdělen. Někteří manželství pro všechny chtějí podpořit, někteří ne. U nás v klubu ANO je to zhruba půl na půl.“ Sám přitom avizuje, že novelu by jako konzervativní člověk nepodpořil.

Rozpolcenost pak vyplývá i z faktu, že pod novelu občanského zákoníku zavádějící stejnopohlavní svazky i pod novelu Listiny se podepsali zástupci hnutí ANO. Z celkového pohledu se strana jako celek k navrhované novele občanského zákoníku chová skutečně netečně.

Na závěr uvádíme, že deklaraci podpory homosexuálním sňatkům nenalezneme ani v programu do sněmovních voleb 2017. Jedinou poznámku k lidským právům nacházíme v programu na straně 24 (.pdf):

„Jako resort, který převezme agendu lidských práv a rovných příležitostí zajistíme vznik antidiskriminačního zákona – účinného nástroje prevence a potírání diskriminačních praktik a posílení kompetencí přímo či nepřímo diskriminovaných osob.“

Hnutí ANO je skutečně nejsilnějším klubem Poslanecké sněmovny. Nicméně podstata výroku spočívá v tvrzení, že hnutí ANO deklaruje, že mu nevadí manželství pro všechny. Toto tvrzení však popírá samotný předseda hnutí Andrej Babiš, který poukazuje na nejednotnost hnutí v této otázce. Babišem uváděná nejednotnost se následně promítá na chování poslanců ANO na půdě Sněmovny, kde podporují dva protichůdné návrhy. 

Europoslankyně Maxová ve znění výroku uvádí příklady své kritiky vůči hnutí ANO. Zmiňuje převážně výroky typu „nemá nám co tady povídat do toho”, které v podobném smyslu často využívá premiér Andrej Babiš, např. ve své reakci na audit k dotacím pro Agrofert uvedl, že: „je nelogické, aby Brusel vykládal české zákony.” V reakci na migrační kvóty například uvedl: „jsme tak stabilní a bezpečná země, že se ostatní státy od nás můžou učit. Ne nám kecat do našich věcí.” Proti migračním kvótám a obecně přijímání uprchlíků a migrantů premiér Babiš vystupuje dlouhodobě. Dále o rezoluci Evropského parlamentu (EP) prohlásil, že vytváří politický a mediální tlak na český justiční systém a vměšuje se do vnitřních záležitostí. Proti europoslancům pak dokonce směřoval velmi kritický e-mail, který byl zaslán z e-mailové adresy premiéra Babiše.

Kritiku EU podobně pronesla například i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která v reakci na rezoluci EP uvedla, že se Evropský parlament vměšuje do záležitostí ČR a jeho vyjádření jsou za hranou. Podle rezoluce premiér Babiš zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z unijního rozpočtu a zároveň ovládá holding Agrofert. Rezoluce vyzývá Evropskou komisi k nulové toleranci vůči střetům zájmů a české úřady k tomu, aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání.

Proti této kritice se ohradil předseda Evropského parlamentu David Sassoli, který připomněl, že úkolem EP je kontrola hospodaření s rozpočtem EU, do kterého přispívají všechny unijní země. Jejich zástupci v EP mají tedy právo vědět, jak se s jejich financemi nakládá.

Europoslankyně Maxová hovoří o případech, kdy poslanci ANO hlasovali v Poslanecké sněmovně společně s poslanci SPD a následně v rozhovoru tvrdí, že jí takové společné hlasování vadí. 

Společné hlasování těchto poslanců se projevilo např. již na začátku současného volebního období při obsazování předsednických postů v Poslanecké sněmovně. Do funkce předsedy Výboru pro bezpečnost byl zvolen poslanec Koten (SPD) hlasy ANO, SPD a KSČM. Stejně tak poslanci podpořili poslance Grospiče (KSČM) do funkce předsedy Mandátového a imunitního výboru.

V březnu 2018 poslanci z těchto tří stran neumožnili na program schůze zařadit bod o možném odvolání předsedy SPD Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny. Dalším viditelným spojením bylo odmítnutí debaty ohledně tzv. kauzy novičok v květnu 2018. Vyřazení tohoto bodu z pořadu schůze bylo poslanci podpořeno na návrh poslance Luzara (KSČM).

O tzv. hlasovací koalici ANO, KSČM a SPD se mluvilo převážně v období první Babišovy vlády. Dle analýzy hlasování poslanců v tomto období pro web ČT24 poslanci ANO skutečně vykazovali při hlasování vysokou procentuální shodu s poslanci SPD (71 %). Vyšší shodu měli poslanci ANO pouze s klubem KSČM (77 %). Situace je o něco odlišná v nynějším období druhého Babišova kabinetu, který získal důvěru ve Sněmovně v polovině roku 2018. Z datové analýzy hlasování poslanců, kterou jsme zveřejnili již dříve, vyplývá, že poslanci ANO měli minimálně do července 2019 největší hlasovací shodu s ČSSD (68 %) a KSČM (66 %) a shoda s SPD činila pouze 39 %.

I přesto se však stále objevují jednotlivé viditelné případy, kdy poslanci ANO společně s poslanci SPD zabraňují např. přijetí některého návrhu debaty. V lednu 2020 poslanci ANO, SPD a KSČM nepodpořili návrh na možné odvolání Heleny Válkové (ANO) z pozice zmocněnkyně vlády pro lidská práva, v červnu poté neprošel návrh, aby Česká republika poděkovala Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc v podobě ochranných pomůcek, kterou poskytla České republice na boj s koronavirem; poslanci ANO, SPD, KSČM a ČSSD se zdrželi hlasování.

V rámci hodnocení výroku se zaměřujeme na druhou větu, tedy na to, zda členové hnutí ANO poukazovali na kauzu v brněnské organizaci již dříve. „Rychlost reakce“ vedení hnutí ANO tedy z důvodu subjektivnosti vyjádření nehodnotíme.

Europoslankyně Maxová hovoří o kauze Stoka v brněnské organizaci hnutí ANO. V ní se jedná o podezření ze stamilionové manipulace se zakázkami. V návaznosti na tuto kauzu hnutí ANO opustil místopředseda hnutí a brněnský exprimátor Petr Vokřál. V loňském roce byl kvůli podezření z korupce na radnici Brno-střed obviněn a vzat do vazby bývalý místostarosta zvolený za ANO Jiří Švachula; členství v hnutí si nechal pozastavit například i Jiří Faltýnek (syn Jaroslava Faltýnka) pro podezření z napojení na kauzu.

V březnu 2020 krajské předsednictvo ANO v návaznosti na zatčení Jiřího Švachuly zrušilo tři brněnské buňky, a to konkrétně v Brně-Židenicích, Brně-Černovicích a Brně-Starém Lískovci. To bylo odůvodněno napojením jejich členů na podezřelé v kauze Stoka. Následně v květnu ale bylo toto rozhodnutí zrušeno celostátním předsednictvem hnutí z důvodu údajné procesní chyby, které se krajská organizace dopustila při rušení těchto buněk. V polovině června pak vedení hnutí ANO rozhodlo o rozpuštění celé brněnské organizace a předseda hnutí Andrej Babiš veřejně kritizoval kauzy krajských organizací.

Je ale pravdou, že členové ANO situaci v Brně kritizovali mnohem dříve, než situaci začalo řešit vedení hnutí. Například v srpnu 2019 situaci podle serveru iDNES kritizoval jeden z členů slovy: „Kam se hrabe hejtmanka Pokorná Jermanová ze středních Čech se služebním autem, které využíval její manžel. U nás se jen v souvislosti s kauzou Švachula bavíme o zpronevěře desítek milionů. Z tohoto pohledu jsme nejzkorumpovanější krajskou organizací v republice. Za to má primárně nést odpovědnost naše vedení, které ale jen nečinně sedí.“