Přehled ověřených výroků

Europoslanec Tomáš Zdechovský hovoří o schůzi Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu CONT, která se konala 6. července 2020. Dle programu schůze se výbor CONT věnoval mimo jiné i 3 případovým studiím korupce a podvodů při přerozdělování evropských fondů. Nejprve probíral případ Německa, následně se věnoval Rumunsku a nakonec Itálii. Celá schůze se týkala právě nálezů Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF za rok 2018 – a to z pohledu členských států i evropských institucí. Tématem byla otázka vymahatelnosti závěrů úřadu v jednotlivých členských státech.

OLAF podle výroční zprávy (.pdf, str. 36) za rok 2018 doporučil zpětně navrátit do evropského rozpočtu 371 milionů eur, dle aktuálního kurzu v přepočtu přibližně 9,9 miliard korun.

Ne, fakt účelově neřešíme jen Andreje Babiše a jeho střet zájmů. Dnes budeme v @EP_BudgControl projednávat taky případy korupce a podvodů s dotacemi z Německa, Rumunska nebo Itálie. Jen za rok 2018 chce @OLAFPress od členských států vrátit celkem 371 milionů EUR❗️💸 pic.twitter.com/KXQl7K4GIS

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) July 6, 2020

Europoslankyně Maxová hovoří o případech, kdy poslanci ANO hlasovali v Poslanecké sněmovně společně s poslanci SPD a následně v rozhovoru tvrdí, že jí takové společné hlasování vadí. 

Společné hlasování těchto poslanců se projevilo např. již na začátku současného volebního období při obsazování předsednických postů v Poslanecké sněmovně. Do funkce předsedy Výboru pro bezpečnost byl zvolen poslanec Koten (SPD) hlasy ANO, SPD a KSČM. Stejně tak poslanci podpořili poslance Grospiče (KSČM) do funkce předsedy Mandátového a imunitního výboru.

V březnu 2018 poslanci z těchto tří stran neumožnili na program schůze zařadit bod o možném odvolání předsedy SPD Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny. Dalším viditelným spojením bylo odmítnutí debaty ohledně tzv. kauzy novičok v květnu 2018. Vyřazení tohoto bodu z pořadu schůze bylo poslanci podpořeno na návrh poslance Luzara (KSČM).

O tzv. hlasovací koalici ANO, KSČM a SPD se mluvilo převážně v období první Babišovy vlády. Dle analýzy hlasování poslanců v tomto období pro web ČT24 poslanci ANO skutečně vykazovali při hlasování vysokou procentuální shodu s poslanci SPD (71 %). Vyšší shodu měli poslanci ANO pouze s klubem KSČM (77 %). Situace je o něco odlišná v nynějším období druhého Babišova kabinetu, který získal důvěru ve Sněmovně v polovině roku 2018. Z datové analýzy hlasování poslanců, kterou jsme zveřejnili již dříve, vyplývá, že poslanci ANO měli minimálně do července 2019 největší hlasovací shodu s ČSSD (68 %) a KSČM (66 %) a shoda s SPD činila pouze 39 %.

I přesto se však stále objevují jednotlivé viditelné případy, kdy poslanci ANO společně s poslanci SPD zabraňují např. přijetí některého návrhu debaty. V lednu 2020 poslanci ANO, SPD a KSČM nepodpořili návrh na možné odvolání Heleny Válkové (ANO) z pozice zmocněnkyně vlády pro lidská práva, v červnu poté neprošel návrh, aby Česká republika poděkovala Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc v podobě ochranných pomůcek, kterou poskytla České republice na boj s koronavirem; poslanci ANO, SPD, KSČM a ČSSD se zdrželi hlasování.

V rámci hodnocení výroku se zaměřujeme na druhou větu, tedy na to, zda členové hnutí ANO poukazovali na kauzu v brněnské organizaci již dříve. „Rychlost reakce“ vedení hnutí ANO tedy z důvodu subjektivnosti vyjádření nehodnotíme.

Europoslankyně Maxová hovoří o kauze Stoka v brněnské organizaci hnutí ANO. V ní se jedná o podezření ze stamilionové manipulace se zakázkami. V návaznosti na tuto kauzu hnutí ANO opustil místopředseda hnutí a brněnský exprimátor Petr Vokřál. V loňském roce byl kvůli podezření z korupce na radnici Brno-střed obviněn a vzat do vazby bývalý místostarosta zvolený za ANO Jiří Švachula; členství v hnutí si nechal pozastavit například i Jiří Faltýnek (syn Jaroslava Faltýnka) pro podezření z napojení na kauzu.

V březnu 2020 krajské předsednictvo ANO v návaznosti na zatčení Jiřího Švachuly zrušilo tři brněnské buňky, a to konkrétně v Brně-Židenicích, Brně-Černovicích a Brně-Starém Lískovci. To bylo odůvodněno napojením jejich členů na podezřelé v kauze Stoka. Následně v květnu ale bylo toto rozhodnutí zrušeno celostátním předsednictvem hnutí z důvodu údajné procesní chyby, které se krajská organizace dopustila při rušení těchto buněk. V polovině června pak vedení hnutí ANO rozhodlo o rozpuštění celé brněnské organizace a předseda hnutí Andrej Babiš veřejně kritizoval kauzy krajských organizací.

Je ale pravdou, že členové ANO situaci v Brně kritizovali mnohem dříve, než situaci začalo řešit vedení hnutí. Například v srpnu 2019 situaci podle serveru iDNES kritizoval jeden z členů slovy: „Kam se hrabe hejtmanka Pokorná Jermanová ze středních Čech se služebním autem, které využíval její manžel. U nás se jen v souvislosti s kauzou Švachula bavíme o zpronevěře desítek milionů. Z tohoto pohledu jsme nejzkorumpovanější krajskou organizací v republice. Za to má primárně nést odpovědnost naše vedení, které ale jen nečinně sedí.“

Policejní razie Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) proběhla na radnici městské části Brno-střed 7. března 2019. V souvislosti s touto razií bylo bezprostředně poté obviněno devět lidí v čele s Jiřím Švachulou (hnutí ANO), někdejším místostarostou této městské části. V této kauze dnes známé pod jménem Stoka se má jednat o zneužívání veřejných zakázek za úplatky. Podrobnější vhled do kauzy podávají Reportéři ČT (odvysíláno 6. 5. 2019) v první části pořadu (čas 1:02 až 17:40), kde hovoří o vytvoření korupčního systému, v němž vedení radnice manipuluje s udělováním veřejných zakázek na opravy bytů ve prospěch určitých stavebních firem a ty jim na oplátku vyplácí hotově 10 % z hodnoty zakázky. Celková výše takto ovlivněných zakázek se měla vyšplhat na 180 milionů korun. K tomu, aby zakázku ušila radnice na míru určité firmě, měla využívat radnice Brna-střed jednu konkrétní společnost, která účelově zpracovala zadávací podmínky tak, aby konkrétní stavební firma zvítězila. Za takto zpracované zadávací podmínky měla společnost obdržet 2 % z celkového objemu zakázky. Kauza Stoka je stále předmětem vyšetřování policie, informace poskytnuté pořadem Reportéři ČT jsou čerpány z jednotlivých usnesení o obviněních a od určitých svědků. K 8. červenci tohoto roku bylo dle serveru Aktuálně.cz v kauze Stoka obviněno již dohromady 37 lidí a jedna firma. 

V souvislosti s touto kauzou a dalšími možnými korupčními skandály či napojením určitých členů ANO na „pochybné skupiny“ brněnské předsednictvo ANO v čele s Petrem Vokřálem 5. března 2020 zrušilo brněnské buňky v Židenicích, Černovicích a Starém Lískovci. V souvislosti se zrušením těchto místních organizací zaniklo členství 37 členům. V květnu předsednictvo hnutí ANO (celorepublikové vedení ANO) toto rozhodnutí zrušit brněnské organizace zvrátilo a rozhodlo o obnovení jejich činnosti. Jako důvod bylo uvedeno, že zrušení nebylo provedeno procesně správně a že plošné zrušení členství všem 37 členům bylo příliš radikální řešení. Současně s touto revokací brněnského usnesení o zrušení bylo pozastaveno členství v hnutí ANO Jiřímu Faltýnkovi (synovi Jaroslava Faltýnka). Právě Jiří Faltýnek bývá v médiích často spojován s korupční kauzou na Brně-střed. Dosud však nebyl obviněn. 

Začátkem června oznámil místopředseda hnutí ANO, bývalý primátor a kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje Petr Vokřál, že z hnutí odchází. Důvodem bylo, že „nechce dále spojovat své jméno s osobami, které hnutí ANO využívají pouze ke svému osobnímu prospěchu a kteří tak ničí dobrou práci kolegů, kterým se podařil již kus dobré práce.“ Právě Petr Vokřál byl jedním z iniciátorů zrušení výše zmíněných tří brněnských buněk. Dva týdny po odstoupení Petra Vokřála rozhodlo vedení hnutí ANO o zrušení celé brněnské organizace. 

Policejní razie v březnu 2019 byla určitým mediálním spouštěčem pro šetření korupce v Brně ze strany politiků hnutí ANO. Až poté se z jednotlivých článků dozvídáme, že toto korupční jednání lze datovat již od roku 2016. O tom hovoří například investigativní novinář Janek Kroupa v článku pro iRozhlas, ve kterém kritizuje laxní přístup policie, která údajně měla indicie o korupci z odposlechů již tři roky. Podrobněji o tom psal již na podzim roku 2018 pro magazín Reportér.

Signály o korupci před policejní razií, jak je uvedeno výše, tedy dohledatelné jsou. Policejní razie proběhla v březnu roku 2019, tudíž od ní uběhlo skutečně zhruba jeden a čtvrt roku. Rušení tří brněnských organizací proběhlo začátkem března tohoto roku. Radka Maxová se tak dopustila nepřesnosti, když zaměnila březen za únor. Tuto nepřesnost však hodnotíme jako drobnou a celý výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Petr Vokřál je bývalý místopředseda hnutí ANO a exprimátor Brna. Z hnutí vystoupil na začátku června tohoto roku, protože: „nechce dále spojovat své jméno s osobami, které hnutí ANO využívají pouze ke svému osobnímu prospěchu (…)“. Odkazuje tak na korupční kauzu Stoka, ve které se jednalo o úplatky a ovlivňování zakázek v objemu až 130 milionů korun.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Vokřál řekl, že poté, co bylo rozhodnutí o zrušení tří stranických buněk v Židenicích, Starém Lískovci a Černovicích, které navrhl, revokováno celostátním předsednictvem, navrhl „ať se tedy zruší a znovu postaví celé Brno“ znovu. Původně rozhodnutí o zrušení zmíněných tří buněk padlo už v březnu 2020. Následně však bylo napadeno některými členy zrušených buněk jako nelegitimní. 

Dne 14. května se k problematice vyjádřilo na svém zasedání celorepublikové předsednictvo ANO. Předsednictvo vyhovělo žádosti členů a anulovalo zrušení tří brněnských buněk kvůli údajné procesní chybě. Na stejném jednání předsednictvo ANO zamítlo i další Vokřálův návrh na zrušení celé brněnské organizace.

O měsíc později pak bylo na návrh Andreje Babiše schváleno rozhodnutí „zrušit celé Brno“ a znovu vytvořit brněnskou větev (což se tedy stalo po vystoupení Petra Vokřála z hnutí).

Rezoluce, o které poslankyně Maxová hovoří, nese název Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů. Obsahuje dohromady 50 článků, z nichž 21 přímo jmenuje Českou republiku, její úřady, popřípadě Andreje Babiše a skupinu Agrofert. Evropský parlament se tak např. usnesl, že:

• „1. vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí na projektu „Čapí hnízdo“; vyjadřuje důvěru v to, že česká justice bude v tomto trestním řízení postupovat nezávisle a nebude podléhat žádnému politickému vlivu;“
• „12. poukazuje na to, že ve sdělovacích prostředcích se v nedávné době objevily zprávy, z nichž zřejmě vyplývá, že Andrej Babiš s manželkou jsou stále vedeni mezi šesti aktivními osobami, které vykonávají významný vliv či kontrolu nad členy svěřenského fondu dceřiné společnosti Agrofertu GreenChem Solutions Ltd. ve Spojeném království;“
• „26. vyzývá české orgány, aby zajistily spravedlivé a vyvážené přerozdělování prostředků EU, aby peníze unijních daňových poplatníků přinášely prospěch velké většině obyvatelstva, a to jak prospěch hospodářský, tak i sociální;“
• „28. naléhavě vybízí český Finanční analytický útvar, aby zaujal proaktivnější přístup při boji proti daňové trestné činnosti, podvodům a korupci a aby zajistil účinnou kontrolu skutečných majitelů ze strany útvarů příslušných podle pravidel pro boj proti praní peněz.“

Vedle těchto 21 článků, ale rezoluce obsahuje i články, které se zjevně Česka týkají také, i když jej přímo nejmenují. Jako příklad můžeme uvést článek 40, v němž je vyzván Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby poskytl Evropskému parlamentu všechna zjištění, která při své cestě do ČR nashromáždil; popřípadě článek bezprostředně následující, v němž se EP usnesl, že:

• „41. vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro bezodkladné dokončení probíhajících auditních postupů a aby svá zjištění zveřejnila neprodleně poté, co všechny nashromážděné důkazy řádně vyhodnotí (…)“

Celkem se nám tak podařilo identifikovat minimálně 24 článků, které se přímo týkají situace v České republice. Jedná se o články 1, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 28, 36, 38, 39, 40, 41, 45, 47, 49. Obdobný počet článků se věnuje výzvám Evropské komisi, popřípadě dalším evropským institucím, jak uvádí ve svém výroku Radka Maxová.

Na tomto místě je však vhodné uvést, že jednotlivé články rezoluce nelze jednoduše rozdělit do 2 kategorií (věnující se ČR a věnující se EU), jak ve svém výroku naznačuje poslankyně Maxová. Jako příklad lze uvést následující bod:

• „14. (Evropský parlament, pozn. Demagog.cz) vyzývá Komisi, aby důkladně dohlížela na postup vyplácení plateb v České republice, a to zejména u plateb z fondů EU, které jsou vypláceny podnikům, jež přímo či nepřímo vlastní premiér nebo jiný člen vlády zapojený do plnění rozpočtu.“

Tato skutečnost však nemění nic na tom, že z uvedené rezoluce se skutečně zhruba polovina obsahu týká situace v ČR a zhruba polovina situaci v EU. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Na začátek uvádíme, že není zcela zřejmé, kdo je myšlen pod pojmem „delegace“. V Evropském parlamentu totiž existují tři typy delegací. Delegace do mezinárodních parlamentních shromáždění, meziparlamentní výbory a delegace určené pro vztahy s jinými státy. Radka Maxová však svým vyjádřením má na mysli nikoliv delegaci v úzkém slova smyslu, avšak frakci Renew Europe, jejímiž členy jsou europoslanci za ANO.

Právě tato frakce podala žádost na oddělené hlasování o čl. 11, 20, 21, 49 (.pdf, str. 32). Dále byly podány i žádosti o dílčí hlasování. O to požádala frakce Renew Europe u recitálu A a u čl. 14. O dílčí hlasování požádala také frakce Identita a Demokracie (ID), a to u čl. 45 (.pdf, str. 33). O jednotlivých článcích se hlasovalo a všechny byly přijaty. Zároveň se všech hlasování o jednotlivých článcích aktivně zúčastnila právě i europoslankyně Maxová (.pdf, str. 350 - 371). Jediným hlasováním, ve kterém se Radka Maxová zdržela, bylo až hlasování závěrečné (.pdf, str. 317) - hlasování o návrhu jako celku. V tomto hlasování pro rezoluci hlasovalo 510 europoslanců, 53 bylo proti a 101 se zdrželo (.pdf, str. 32).

K tomuto tématu se europoslankyně Maxová vyjadřovala již dříve, kdy uvedla, že rezoluce obsahuje části týkající se pouze ČR ale i obecné výzvy týkající se Unie jako celku. Konkrétně komentovala oddělené hlasování recitálu A jako celku a dále již avizované články 11, 14, 20, 21 a 49. Právě recitál A komentuje kauzu Čapí hnízdo, která nebyla dosud ukončena a řádně vyšetřena. Přestože recitál A zpočátku avizuje, že vyšetřování bylo obnoveno a není dosud ukončeno, následuje vyjádření: "připomíná, že v rámci projektu „Čapí hnízdo“ Agrofert uměle vytvořil středně velký podnik, který zůstal pod jeho kontrolou, a to s cílem získat prostředky určené pro malé a střední podniky v celkové výši přibližně 2 milionů EUR."

I o tomto recitálu probíhalo oddělené hlasování, ve kterém byl jeho text, o kterém můžeme říct, že předjímá vyšetřování Čapího hnízda, přijat. Následně se tedy v souladu s výrokem Radka Maxová zdržela hlasování o rezoluci jako celku.

Články, o kterých poslankyně Maxová hovoří, jsou obsaženy v Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů. Dohromady je jich 50 a z nich se mírná většina vztahuje obecně k Evropské unii, ať už jde o apelování na určité orgány k činnosti či upozorňování na nedostatky v řízeních a procesech přidělování dotací.

Kromě toho, že rezoluce komentuje celkové fungování systému přerozdělování dotací, soustředí se také na roli českých orgánů v tomto procesu a Agrofertu samotnému. Konkrétní zmínky o Agrofertu jsou v článcích 11, 12, 15, 16, 21 a 25, kde například vyjadřují znepokojení nad tím, že docházelo k vyvíjení nátlaku na zaměstnance státní správy, aby neprověřovali obvinění týkající se potenciálního střetu zájmů v souvislosti s koncernem Agrofert.

Dokument se také zabývá problematikou funkčnosti orgánů České republiky. Zmiňuje justici České republiky, český Finanční analytický útvar či Státní pozemkový úřad. Tyto orgány vybízí k proaktivnějšímu přístupu při boji proti daňové trestné činnosti a celkově větší kontrole v tomto sektoru.

Jestliže poslankyně Maxová ve svém výroku hovoří o článcích, které se věnují nastavení principů v rámci celé Evropské unie nebo výzev k tomu, aby se prošetřila možná obvinění střetu zájmů i v jiných členských zemích, pak jako příklad můžeme uvést následující články, v nichž Evropský parlament:

• 5. vyzývá Komisi, aby uplatňovala politiku nulové tolerance ke střetům zájmů, dbala na rychlé navracení dotací, které byly potenciálně vyplaceny neoprávněně, a současně dodržovala zásady právního státu a procedurální požadavky a vždy důrazně zasahovala, zejména pokud státní orgány nečiní kroky k zamezení střetu zájmů mezi nejvyššími státními představiteli
• 7. žádá Radu a Evropskou radu, aby přijaly společné normy pro všechny otázky spojené se střetem zájmů a aby usilovaly o jejich jednotný výklad ve všech členských státech;
• 8. vyzývá Komisi, aby v případě porušení pravidel přijala vhodná opatření k ochraně rozpočtu EU, včetně nápravných opatření ke zpětnému získání všech prostředků, které byly vyplaceny protiprávně nebo nesprávně, pokud to předpisy umožňují;
• 42.  vyzývá Komisi, aby dále přezkoumala obvinění z nevyřešených střetů zájmů v jiných členských státech

Poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová výrokem odkazuje na Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů, které bylo schváleno souhlasem 510 poslanců 19. června 2020.

Usnesení požadující vyřešení možného střetu zájmů premiéra ČR při využívání eurofondů schváleno. 
pro 510/proti 53/zdrželo se 101
Tisková zpráva bude následovat. pic.twitter.com/53W0K0JoLE

— Evropský parlament (@Europarl_CS) June 19, 2020

Bod (článek) 22 tohoto usnesení pak zní:

„Evropský parlament (…)

22. s politováním bere na vědomí indicie, které svědčí o systematických nedostatcích při odhalování střetu zájmů; s politováním konstatuje, že není prováděna žádná křížová kontrola a že nesourodé pravomoci vedou ke vzniku neprůhledných struktur bránících účinnému předcházení střetu zájmů a jeho odhalování v České republice; připomíná, že pro účinné předcházení situacím střetu zájmů nepostačuje pozitivistický přístup, v jehož rámci mají úředníci povinnost předložit vlastní prohlášení o tom, že se nenacházejí ve střetu zájmů; vyzývá české orgány, aby tyto systematické nedostatky bezodkladně vyřešily, a to zejména tím, že budou požadovat ověřitelné prohlášení o střetu zájmů, v němž úředníci uvedou seznam vlastních finančních zájmů.“

V souladu s výrokem je ve výše citovaném bodě 22 uvedeno, že „pro účinné předcházení situacím střetu zájmů nepostačuje pozitivistický přístup, v jehož rámci mají úředníci povinnost předložit vlastní prohlášení o tom, že se nenacházejí ve střetu zájmů“. Je zde tedy českému právnímu řádu vytýkána nedostatečná kontrola a někdy pochybná pravdivost prohlášení o neexistenci střetu zájmů. 

Poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová mluví v kontextu Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů, které bylo schváleno souhlasem 510 poslanců 19. června 2020.

Usnesení požadující vyřešení možného střetu zájmů premiéra ČR při využívání eurofondů schváleno. 
pro 510/proti 53/zdrželo se 101
Tisková zpráva bude následovat. pic.twitter.com/53W0K0JoLE

— Evropský parlament (@Europarl_CS) June 19, 2020

Samotný výrok se však netýká usnesení jako takového, ale poměrů v českém právním řádu, europoslankyně tedy tvrdí, že v českém právním řádu neexistuje mechanismus, který by ověřil pravdivost čestného prohlášení o (ne)existenci střetu zájmů.

V rámci zákona 159/2006 Sb. o střetu zájmů ve znění novel po roce 2017 (pdf., s. 14-17) došlo k zavedení institutu oznámení (o osobním zájmu, činnostech, majetku, příjmech a závazcích - § 7-12). Tato „čestná prohlášení“ musí veřejní funkcionáři povinně vkládat do registru oznámení (§ 13) a měla by být z velké časti veřejně dostupná. 

Registr je spravovaný Ministerstvem spravedlnosti a v případě soudců pak Nejvyšším soudem (§ 14). Tito správci mají ze zákona povinnost věcné kontroly obsahu těchto prohlášení (§ 13, odst. 7): 

• Evidenční orgán porovnává údaje uvedené v registru oznámení s údaji uvedenými v jiných informačních systémech v rozsahu stanoveném v § 14c. Pokud se evidenční orgán dozví, že došlo k jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona, oznámí takovou skutečnost bezodkladně správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona.

Dle § 14c zákona o střetu zájmů má pak evidenční orgán k dispozici údaje ze základního registru obyvatel, z obchodního a živnostenského rejstříku, nebo z katastru nemovitostí. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť určitá kontrola čestného prohlášení o střetu zájmů zde existuje, a to zejména ohledně např. účasti v obchodních společnostech. Další potenciální střety zájmů např. na základě existence významnějších závazků apod. však tento systém odhalit neumí.