Přehled ověřených výroků

Nepravda
Paušální daň značně zjednoduší administrativu živnostníkům a sníží se i počet kontrol. Tyto jevy však úplně nevymizí. Stále bude třeba vést evidenci o celkových příjmech i EET. Ty, stejně jako dodržování dalších podmínek paušální daně budou moci být předmětem kontroly.

Návrh (.pdf) novely zákona o daních z příjmů 10. července 2020 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Novela by měla zavést možnost jednotných odvodů pro OSVČ s ročním příjmem do 800 000 korun. Zamýšlený systém kromě vlády, která návrh předložila, podporují (.pdf) také drobní podnikatelé a živnostníci.

Právě oni mají mít nově možnost výběru, zda při povinných odvodech využijí dosavadního systému či paušálního. Paušální daň v sobě obsahuje tři složky, které byly doposud řešeny odděleně – daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Výše jednotné paušální daně je pro nadcházející rok vyměřena (video, čas 0:25) na 5 740 korun. Z této částky tvoří daň z příjmu 100 korun. Zdravotní pojistné má být odváděno v minimální výši, sociální pojistné pak má být oproti minimální výši navýšeno o 15 %.

Logicky tak pro poplatníky v paušálním režimu odpadají (.pdf, str. 31) starosti s podáváním daňového přiznání, vypracováváním přehledu o příjmech a výdajích pro účely správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Nově mají být zúčastnění od těchto výpočtů zproštěni a mají odvádět jednotnou platbu na jediné místo. Vedle zjednodušení administrativy však úprava přináší i nevýhody. Tou hlavní je pozbytí možnosti využití odpočtů a daňových slev. Na tuto podstatnou změnu ministryně Schillerová správně upozorňuje. Jde například o slevu na manželku/manžela či zvýhodnění na dítě. I proto Ministerstvo financí počítá pouze s asi třetinovým využitím paušálního systému.

Evidenci, kterou Alena Schillerová ve výroku zmiňuje, pak lze chápat různými způsoby. Návrh skutečně bude znamenat konec přehledů (evidence) pojistného, ale například elektronické evidence tržeb se poplatníci nezbaví. Návrh totiž nepočítá se změnami (.pdf) pro fungování EET, která byla pro rok 2020 v souvislosti s koronavirovou krizí pozastavena. Zavedení paušální daně je však plánováno k 1. lednu 2021, kdy by povinnost vést EET měla opět platit. Pokud subjekt doposud této evidenci podléhal, zavedení jednotného odvodu na tom nic nemění.

Nezmizí také povinnost vést účetnictví ať už ve standardní, či nějak zjednodušené podobě. Přijetím daného návrhu nicméně skutečně dojde k zjednodušení administrativy, neboť dotčené osoby nebudou muset vést účetnictví za https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#p23">účelem podání daňového přiznání. Vzhledem k tomu, že daňové přiznání poplatníci paušální daně podávat nebudou (.pdf, str. 31, 41), bude jedinou administrativou udržování přehledu o příjmech tak, aby mohli prokázat, že nepřesáhli onu hranici 800 000 korun. Kvůli relativní jednoduchosti tohoto systému je pak také legitimní tvrdit, že podnikatelé v paušálním režimu nebudou potřebovat účetní.

Jen pro zajímavost lze však zmínit průzkum agentury Median (.pdf, str. 3). Pouze 55 % dotazovaných totiž uvádí, že by se bez daňových poradenských služeb po zavedení paušálního režimu obešlo. To ale může být zapříčiněno požadavky některých bank, které výstupy účetnictví, především pak daňová přiznání, považují za klíčová při posuzování bonity klienta. Jednou z těchot bank je například Česká spořitelna.

Ministryně Schillerová dále ve výroku uvádí, že v případě platby paušální daně nebude docházet ke kontrolám. Samotný návrh přitom neposkytuje žádné úpravy, které by to garantovaly. Ministerstvo financí na svém webu mluví o „minimálním riziku finančních kontrol“ a Alena Schillerová v jiném článku na webu Ministerstva financí tvrdí pouze to, že odpadne důvod „k většině kontrol z finančního úřadu“.

Budoucí existenci kontrol nasvědčuje také nutnost posouzení poplatníka z hlediska příjmového limitu, k čemuž se vyjádřila například Šárka Pavlasová z tiskového oddělení Ministerstva financí:

„Finanční správa disponuje nástroji, které jí poskytuje právní řád České republiky, především pak daňový řád, a které v rámci své vyhledávací a analytické činnosti využívá již nyní, například ke kontrole toho, zda poplatník nepřekročil limit obratu pro vznik povinnosti registrovat se k DPH. Tyto nástroje bude využívat i v případě zjišťování, zda poplatník splňuje podmínky pro setrvání v paušálním režimu.“

Výrok Aleny Schillerové se tak skládá z mnoha částí. Ministryně financí má pravdu, že po zaplacení paušální daně tito podnikatelé nebudou moci uplatnit odečitatelné položky nebo že odpadne povinnost podávat daňová přiznání. V části výroku, v níž mluví o konci vedení evidence, se pak Alena Schillerová vyjádřila značně nepřesně. Po přijetí daného návrhu skončí povinnost vést přehled pojistného, ovšem jiné evidence zůstanou zachovány (např. EET, evidování celkových příjmů) a tato část výroku tedy vyvolává zavádějící dojem.

Podobně nepřesné je i tvrzení, že se podnikatelé v režimu paušální daně „o nic dalšího nebudou starat“. Další část výroku, že skončí kontroly (zřejmě finančního úřadu), je pak v rozporu s předchozími slovy Aleny Schillerové i s tvrzením Ministerstva financí. Kontrol pravděpodobně v případě osob, které vstoupí do paušálního režimu, podstatně ubude – stále se však bude kontrolovat např. celková výše příjmů podnikatele a zda nepřesáhl hranici příjmů 800 000 korun či splnění dalších podmínek paušálního odvodu.

Celkově tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť pravdivé jsou pouze části ohledně nemožnosti uplatnit odečitatelné položky a nepodávání daňového přiznání. Zda nebudou drobní podnikatelé potřebovat po zavedení vládní novely účetní, nedokážeme plně posoudit. V ostatních ohledech je ale vyjádření ministryně Schillerové značně nepřesné či nepravdivé.

Neověřitelné
Vývoj počtu poslanců tesně před přerušením jednání bohužel není ze stenoprotokolů zcela jasný. Ověřit se nám nepodařilo ani tvrzení, že poslanci ANO odešli na večírek.

Dne 9. července 2020 proběhla 56. schůze Poslanecké sněmovny, která byla přerušena dle § 54 odstavce 9 jednacího řádu Poslanecké sněmovny na návrh předsedů poslaneckých klubů, a to místopředsedou Poslanecké sněmovny Vojtěchem Filipem, který uvedl:

„Byl jsem informován, že došlo k dohodě předsedů poslaneckých klubů a tu dohodu akceptuje i navrhovatel pan kolega Skopeček, který zastupuje předsedu klubu ODS s tím, že je navrženo přerušení tohoto bodu 56. schůze do zítřka, tedy 10. 7. do 10.30 hodin.“

56. schůze Poslanecké sněmovny byla opětovně zahájena v 10:30 příštího dne, tedy 10. července 2020.

Na pořadu 56. schůze byly 4 body. Výrok se relevantně týká projednávání a hlasování o bodu posledním: „Informace premiéra o pozici vlády k Plánu na podporu oživení Evropy.“ Počet přihlášených poslanců k hlasování se totiž rapidně proměnil právě až po započetí projednávání 4. bodu při hlasování číslo 34, při němž bylo přítomno 70 poslanců – oproti počtu 140 poslanců, jež byli přítomni předešlým hlasováním (33, 3231).

Poslanecká sněmovna je podle jednacího řádu usnášeníschopná, pokud je přítomná alespoň jedna třetina z 200 poslanců, tedy 67. Z důvodu malého počtu přihlášených poslanců, který dle ukazatele (video, čas 10:00:50) nepřesahoval v době projevu Jana Skopečka (ODS) potřebné kvorum 67 poslanců, proto předsedající Vojtěch Filip přistoupil k přerušení schůze v souladu s výrokem.

Relevantní výňatky ze stenoprotokolu:

Jan Skopeček: „Děkuji, pane předsedající. Já to rychle dokončím. A pak požádám o jednu věc, protože vzhledem k tomu, že projednáváme podle mě velmi důležitou a podstatnou tematiku, která bude rozhodovat o budoucnosti EU, tak se mi zdá neadekvátní, aby o tom jednal poloprázdný sál, takže já po tom konci svého projevu poprosím, abychom se znovu přihlásili a zjistili, jestli počet poslanců odpovídá tomu minimálnímu množství, protože se mi nezdá nedůstojné, abychom o takto důležité věci jednali v poloprázdném sále.

(…) Nicméně, pane předsedající, jak jsem avizoval, zdá se mi, že v sále není dostatečný minimální počet poslanců, abychom mohli pokračovat. A já vás prosím, abychom tuto věc zkontrolovali. Děkuji za pozornost.“

Vojtěch Filip v reakci na Jana Skopečka: „Na druhou stranu kolegu Skopečkovi velmi dobře rozumím vzhledem k tomu, o kolik jde peněz a v jak důstojném a odpovídajícím prostředí to Sněmovna projednává. To je legitimní návrh, co řekl kolega Skopeček. To se můžeme přít politicky jakkoliv, ale tento návrh já považuji za velmi legitimní. Takže to je ode mě procedurálně, co já s tím mohu udělat. Ve chvíli, kdy nebude přihlášeno 67 poslanců – a je to vůle poslanců, nikoliv moje – tak mně nezbývá nic jiného, než postupovat podle § 54 a schůzi přerušit.

Popsaná situace byla kritizována opozičními poslanci, dle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Michálka bylo v sále přítomno více poslanců, než bylo formálně přihlášeno, to potvrdil i Marian Jurečka, předseda lidovců.  Zda zbylí poslanci odešli, jak bylo ve výroku v nadsázce naznačeno „na večírek“, se nám nepovedlo ověřit. Pravděpodobnější je varianta, kterou přednesl během schůze poslanec Marian Jurečka – že poslanci po 19. hodině „odešli z práce domů“, i přes probíhající schůzi.

Marian Jurečka:  „Jedná se o víc, jak 300 miliard korun pro Českou republiku a jestli vám je tohle jedno a zvednete se a jdete v 19.05 domů z práce, tak nám to prostě jedno není. A jestli vy příště tady budete chodit a říkat – chceme nějakou solidní dohodu s opozicí – my vám vycházíme vstříc v mnoha ohledech, to potom nepočítejte s naší vstřícností. Tohle prostě nepovažuji za normální férový přístup u tak důležitého bodu, jako je tento.“

Nepřítomnost poslanců byla na Twitteru kritizována také poslancem ODS Petrem Beitlem:

Tak nám všichni poslanci ANO právě odešli z jednání sněmovny na večírek. Schůze musela být přerušena! 🤯

— Petr Beitl (@PetrBeitl) July 9, 2020

Bohužel se nám nepovedlo dohledat zdroj, který by objektivně mapoval počet poslanců, kteří opustili schůzi, a jejich příslušnost k politickým stranám. Lze ale usuzovat, že významný počet poslanců, kteří odešli nebo nebyli přihlášeni, pochází z řad ANO, neboť se jedná o nejpočetnější stranu, která má 78 poslanců. Dále můžeme také vycházet z debaty mezi poslanci a premiérem Babišem před přerušením schůze, ve kterém byla nepřítomnost poslanců ANO kritizována.

Relevantní výňatky ze stenoprotokolu:

Jakub Michálek: „Takže já bych chtěl pana premiéra poprosit, aby se vrátil ke své dohodě s občany, se kterou kandidoval ve volbách. A součástí té dohody s občany, kterou sliboval, že bude držet za každou chvíli (?cenu), je, že nebude dělat procedurální obstrukce v Parlamentu a že naopak zařídí, aby se to vyřešilo. A teď tady sedí vaši poslanci a nejsou přihlášeni tak, aby způsobili neusnášeníschopnost. Takže jak vidíte, celý pravý sál, celý pravý sál tady, je plný a celá levá část sálu je prázdná, nebo tady kolegové sedí. Já jsem to počítal, těch lidí tady skutečně bylo dost.“

Andrej Babiš: „Já se omlouvám, nevím o čem mluví pan Michálek. Já jsem tady, kartu tam mám, já mám čas, můžeme tu být do rána, nemám žádný problém, těším se na debatu s vámi. Takže mě prosím vás neobviňujte. Nevím, z čeho mě obviňujete. Já sem chodím občas – (Smích a potlesk z pravé strany sálu.) – čekal jsem od devíti ráno, než skončí ta vaše epidemiologická konference. Nevěděl jsem, že vaše kolegyně je tak zdatná. Že se nepřihlásila na tu hlavní hygieničku ta vaše kolegyně Pirátka, mohla vyhrát. Já bych ji doporučil. Takže já jsem tady, jsem ready.“

Jan Bartošek: „Pane premiére, ono to vypadá, že se navzájem odpuzujete, protože buď jste na jednání vy, anebo vaši poslanci. (Smích a potlesk z pravé strany sálu.) To znamená, bylo by dobré to sladit, abyste tady byli oba dohromady, nebo všichni dohromady. Vzhledem k tomu, že opozice je přítomna a chce jednat, je většinově přítomna a ti, kdo chybí, jsou poslanci hnutí ANO, ti, kdo chybí, jsou poslanci hnutí ANO, v ten moment si beru – (Poslanec Faltýnek na řečníka pokřikuje.) – pane předsedající, buď umravněte předsedu Faltýnka vy, nebo to udělám já. A beru si devět minut přestávku, aby se dostavili poslanci hnutí ANO a mohlo se pokračovat v jednání.“

Nakonec je potřeba pokusit se ověřit počet Pirátů ve Sněmovně. Jak již bylo výše zmíněno, k usnášení Sněmovny při hlasování je potřeba alespoň 67 poslanců (kvorum). Pirátská strana má v současné době 22 poslanců, tedy v souladu s výrokem není ani při plném počtu schopná sama zaplnit 67 potřebných křesel, bez pomoci ostatních stran.

Pokud se jedná o počet Pirátů ve Sněmovně během časového úseku mezi projednáním bodu 3 a přerušením schůze do příštího dne, lze využít zde ověřovaného příspěvku ze sociální sítě Twitter, který byl zveřejněn v 19:23 (schůze přerušena v 19:27) společně s fotografií zasedajících Pirátů v Poslanecké sněmovně. Z fotografie lze usoudit, že poslanci Pirátské strany byli přítomni v hojném počtu.

Zdroj: Twitterový účet Lukáše Bartoně

Celkově však hodnotíme výrok jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo ověřit, jak se proměnil počet přítomných poslanců během devíti minutové pauzy, o kterou požádal poslanec Bartošek. Zatímco před touto pauzou bylo v sále dle poslance Michálka přítomno dostatek poslanců, z nich však někteří nebyli formálně přihlášeni, mohl se během pauzy tento počet zmenšit tak, že se Sněmovna stala skutečně neusnášeníschopnou. Navíc ani situace tesně před pauzou není zcela zřejmá. Zatímco totiž poslanec Michálek mluví o dostatečném počtu byť nepřihlášených poslanců, z tvrzení Jana Bartoška vyplývá, že v sále byl počet přítomných poslanců nedostatečný, a z tohoto důvodu si vzal onu devítí minutovou pauzu, aby do jednacího sálu mohli přijít další poslanci.

Bohužel se nám také nepodařilo ověřit, z jakého důvodu poslanci ANO opustili Poslaneckou sněmovnu. Ověřeným a pravdivým je pouze tvrzení, že Pirátů bylo přítomno dostatek.

Pravda
Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu případy korupce a dotačních podvodů ve zmíněných státech na schůzi 6. července opravdu řešil. Věnoval se nálezům úřadu OLAF, který doporučil za rok 2018 navrátit 371 milionů eur zpět do evropského rozpočtu.

Europoslanec Tomáš Zdechovský hovoří o schůzi Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu CONT, která se konala 6. července 2020. Dle programu schůze se výbor CONT věnoval mimo jiné i 3 případovým studiím korupce a podvodů při přerozdělování evropských fondů. Nejprve probíral případ Německa, následně se věnoval Rumunsku a nakonec Itálii. Celá schůze se týkala právě nálezů Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF za rok 2018 – a to z pohledu členských států i evropských institucí. Tématem byla otázka vymahatelnosti závěrů úřadu v jednotlivých členských státech.

OLAF podle výroční zprávy (.pdf, str. 36) za rok 2018 doporučil zpětně navrátit do evropského rozpočtu 371 milionů eur, dle aktuálního kurzu v přepočtu přibližně 9,9 miliard korun.

Ne, fakt účelově neřešíme jen Andreje Babiše a jeho střet zájmů. Dnes budeme v @EP_BudgControl projednávat taky případy korupce a podvodů s dotacemi z Německa, Rumunska nebo Itálie. Jen za rok 2018 chce @OLAFPress od členských států vrátit celkem 371 milionů EUR❗️💸 pic.twitter.com/KXQl7K4GIS

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) July 6, 2020

Radka Maxová

Spojování se i při hlasování (v Poslanecké sněmovně - pozn. Demagog.cz) s SPD.
Interview Plus, 3. července 2020
Vnitrostranická politika
Pravda
Při hlasování v Poslanecké sněmovně se průběžně objevují jednotlivé viditelné případy, kdy jsou hlasy ANO podpořeny hlasy SPD.

Europoslankyně Maxová hovoří o případech, kdy poslanci ANO hlasovali v Poslanecké sněmovně společně s poslanci SPD a následně v rozhovoru tvrdí, že jí takové společné hlasování vadí. 

Společné hlasování těchto poslanců se projevilo např. již na začátku současného volebního období při obsazování předsednických postů v Poslanecké sněmovně. Do funkce předsedy Výboru pro bezpečnost byl zvolen poslanec Koten (SPD) hlasy ANO, SPD a KSČM. Stejně tak poslanci podpořili poslance Grospiče (KSČM) do funkce předsedy Mandátového a imunitního výboru.

V březnu 2018 poslanci z těchto tří stran neumožnili na program schůze zařadit bod o možném odvolání předsedy SPD Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny. Dalším viditelným spojením bylo odmítnutí debaty ohledně tzv. kauzy novičok v květnu 2018. Vyřazení tohoto bodu z pořadu schůze bylo poslanci podpořeno na návrh poslance Luzara (KSČM).

O tzv. hlasovací koalici ANO, KSČM a SPD se mluvilo převážně v období první Babišovy vlády. Dle analýzy hlasování poslanců v tomto období pro web ČT24 poslanci ANO skutečně vykazovali při hlasování vysokou procentuální shodu s poslanci SPD (71 %). Vyšší shodu měli poslanci ANO pouze s klubem KSČM (77 %). Situace je o něco odlišná v nynějším období druhého Babišova kabinetu, který získal důvěru ve Sněmovně v polovině roku 2018. Z datové analýzy hlasování poslanců, kterou jsme zveřejnili již dříve, vyplývá, že poslanci ANO měli minimálně do července 2019 největší hlasovací shodu s ČSSD (68 %) a KSČM (66 %) a shoda s SPD činila pouze 39 %.

I přesto se však stále objevují jednotlivé viditelné případy, kdy poslanci ANO společně s poslanci SPD zabraňují např. přijetí některého návrhu debaty. V lednu 2020 poslanci ANO, SPD a KSČM nepodpořili návrh na možné odvolání Heleny Válkové (ANO) z pozice zmocněnkyně vlády pro lidská práva, v červnu poté neprošel návrh, aby Česká republika poděkovala Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc v podobě ochranných pomůcek, kterou poskytla České republice na boj s koronavirem; poslanci ANO, SPD, KSČM a ČSSD se zdrželi hlasování.

Pravda
Tři brněnské buňky hnutí ANO byly zrušeny v březnu 2020 z důvodu napojení na korupční kauzu Stoka, toto rozhodnutí bylo následně zrušeno vedením hnutí a rozpuštěna byla celá brněnská organizace. Na korupci členů hnutí však upozorňovali členové ANO již v srpnu 2019.

V rámci hodnocení výroku se zaměřujeme na druhou větu, tedy na to, zda členové hnutí ANO poukazovali na kauzu v brněnské organizaci již dříve. „Rychlost reakce“ vedení hnutí ANO tedy z důvodu subjektivnosti vyjádření nehodnotíme.

Europoslankyně Maxová hovoří o kauze Stoka v brněnské organizaci hnutí ANO. V ní se jedná o podezření ze stamilionové manipulace se zakázkami. V návaznosti na tuto kauzu hnutí ANO opustil místopředseda hnutí a brněnský exprimátor Petr Vokřál. V loňském roce byl kvůli podezření z korupce na radnici Brno-střed obviněn a vzat do vazby bývalý místostarosta zvolený za ANO Jiří Švachula; členství v hnutí si nechal pozastavit například i Jiří Faltýnek (syn Jaroslava Faltýnka) pro podezření z napojení na kauzu.

V březnu 2020 krajské předsednictvo ANO v návaznosti na zatčení Jiřího Švachuly zrušilo tři brněnské buňky, a to konkrétně v Brně-Židenicích, Brně-Černovicích a Brně-Starém Lískovci. To bylo odůvodněno napojením jejich členů na podezřelé v kauze Stoka. Následně v květnu ale bylo toto rozhodnutí zrušeno celostátním předsednictvem hnutí z důvodu údajné procesní chyby, které se krajská organizace dopustila při rušení těchto buněk. V polovině června pak vedení hnutí ANO rozhodlo o rozpuštění celé brněnské organizace a předseda hnutí Andrej Babiš veřejně kritizoval kauzy krajských organizací.

Je ale pravdou, že členové ANO situaci v Brně kritizovali mnohem dříve, než situaci začalo řešit vedení hnutí. Například v srpnu 2019 situaci podle serveru iDNES kritizoval jeden z členů slovy: „Kam se hrabe hejtmanka Pokorná Jermanová ze středních Čech se služebním autem, které využíval její manžel. U nás se jen v souvislosti s kauzou Švachula bavíme o zpronevěře desítek milionů. Z tohoto pohledu jsme nejzkorumpovanější krajskou organizací v republice. Za to má primárně nést odpovědnost naše vedení, které ale jen nečinně sedí.“

Pravda
Policie vstoupila do případu v březnu roku 2019 razií NCOZ na radnici Brno-střed, při této razii byl zatčen i Jiří Švachula. Lze dohledat veřejně dostupné zmínky o korupci v Brně ještě před policejní razií. Rozpuštění tří brněnských organizací proběhlo začátkem března 2020.

Policejní razie Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) proběhla na radnici městské části Brno-střed 7. března 2019. V souvislosti s touto razií bylo bezprostředně poté obviněno devět lidí v čele s Jiřím Švachulou (hnutí ANO), někdejším místostarostou této městské části. V této kauze dnes známé pod jménem Stoka se má jednat o zneužívání veřejných zakázek za úplatky. Podrobnější vhled do kauzy podávají Reportéři ČT (odvysíláno 6. 5. 2019) v první části pořadu (čas 1:02 až 17:40), kde hovoří o vytvoření korupčního systému, v němž vedení radnice manipuluje s udělováním veřejných zakázek na opravy bytů ve prospěch určitých stavebních firem a ty jim na oplátku vyplácí hotově 10 % z hodnoty zakázky. Celková výše takto ovlivněných zakázek se měla vyšplhat na 180 milionů korun. K tomu, aby zakázku ušila radnice na míru určité firmě, měla využívat radnice Brna-střed jednu konkrétní společnost, která účelově zpracovala zadávací podmínky tak, aby konkrétní stavební firma zvítězila. Za takto zpracované zadávací podmínky měla společnost obdržet 2 % z celkového objemu zakázky. Kauza Stoka je stále předmětem vyšetřování policie, informace poskytnuté pořadem Reportéři ČT jsou čerpány z jednotlivých usnesení o obviněních a od určitých svědků. K 8. červenci tohoto roku bylo dle serveru Aktuálně.cz v kauze Stoka obviněno již dohromady 37 lidí a jedna firma. 

V souvislosti s touto kauzou a dalšími možnými korupčními skandály či napojením určitých členů ANO na „pochybné skupiny“ brněnské předsednictvo ANO v čele s Petrem Vokřálem 5. března 2020 zrušilo brněnské buňky v Židenicích, Černovicích a Starém Lískovci. V souvislosti se zrušením těchto místních organizací zaniklo členství 37 členům. V květnu předsednictvo hnutí ANO (celorepublikové vedení ANO) toto rozhodnutí zrušit brněnské organizace zvrátilo a rozhodlo o obnovení jejich činnosti. Jako důvod bylo uvedeno, že zrušení nebylo provedeno procesně správně a že plošné zrušení členství všem 37 členům bylo příliš radikální řešení. Současně s touto revokací brněnského usnesení o zrušení bylo pozastaveno členství v hnutí ANO Jiřímu Faltýnkovi (synovi Jaroslava Faltýnka). Právě Jiří Faltýnek bývá v médiích často spojován s korupční kauzou na Brně-střed. Dosud však nebyl obviněn. 

Začátkem června oznámil místopředseda hnutí ANO, bývalý primátor a kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje Petr Vokřál, že z hnutí odchází. Důvodem bylo, že „nechce dále spojovat své jméno s osobami, které hnutí ANO využívají pouze ke svému osobnímu prospěchu a kteří tak ničí dobrou práci kolegů, kterým se podařil již kus dobré práce.“ Právě Petr Vokřál byl jedním z iniciátorů zrušení výše zmíněných tří brněnských buněk. Dva týdny po odstoupení Petra Vokřála rozhodlo vedení hnutí ANO o zrušení celé brněnské organizace. 

Policejní razie v březnu 2019 byla určitým mediálním spouštěčem pro šetření korupce v Brně ze strany politiků hnutí ANO. Až poté se z jednotlivých článků dozvídáme, že toto korupční jednání lze datovat již od roku 2016. O tom hovoří například investigativní novinář Janek Kroupa v článku pro iRozhlas, ve kterém kritizuje laxní přístup policie, která údajně měla indicie o korupci z odposlechů již tři roky. Podrobněji o tom psal již na podzim roku 2018 pro magazín Reportér.

Signály o korupci před policejní razií, jak je uvedeno výše, tedy dohledatelné jsou. Policejní razie proběhla v březnu roku 2019, tudíž od ní uběhlo skutečně zhruba jeden a čtvrt roku. Rušení tří brněnských organizací proběhlo začátkem března tohoto roku. Radka Maxová se tak dopustila nepřesnosti, když zaměnila březen za únor. Tuto nepřesnost však hodnotíme jako drobnou a celý výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Pravda
Petr Vokřál po revokování rozhodnutí o zrušení tří brněnských buněk navrhoval celou brněnskou organizaci hnutí ANO zrušit a postavit znovu. Až po jeho odchodu Andrej Babiš navrhl zrušit celou brněnskou organizaci, což se nakonec stalo.

Petr Vokřál je bývalý místopředseda hnutí ANO a exprimátor Brna. Z hnutí vystoupil na začátku června tohoto roku, protože: „nechce dále spojovat své jméno s osobami, které hnutí ANO využívají pouze ke svému osobnímu prospěchu (…)“. Odkazuje tak na korupční kauzu Stoka, ve které se jednalo o úplatky a ovlivňování zakázek v objemu až 130 milionů korun.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Vokřál řekl, že poté, co bylo rozhodnutí o zrušení tří stranických buněk v Židenicích, Starém Lískovci a Černovicích, které navrhl, revokováno celostátním předsednictvem, navrhl „ať se tedy zruší a znovu postaví celé Brno“ znovu. Původně rozhodnutí o zrušení zmíněných tří buněk padlo už v březnu 2020. Následně však bylo napadeno některými členy zrušených buněk jako nelegitimní

Dne 14. května se k problematice vyjádřilo na svém zasedání celorepublikové předsednictvo ANO. Předsednictvo vyhovělo žádosti členů a anulovalo zrušení tří brněnských buněk kvůli údajné procesní chybě. Na stejném jednání předsednictvo ANO zamítlo i další Vokřálův návrh na zrušení celé brněnské organizace.

O měsíc později pak bylo na návrh Andreje Babiše schváleno rozhodnutí „zrušit celé Brno“ a znovu vytvořit brněnskou větev (což se tedy stalo po vystoupení Petra Vokřála z hnutí).

Pravda
Usnesení Evropského parlamentu o obnovení vyšetřování předsedy vlády ČR v souvislosti se zneužitím financí EU obsahuje celkem 50 článků. Z nich minimálně 24 článků se přímo týká ČR, jejích institucí, Andreje Babiše a společnosti Agrofert. Obdobný počet článků se věnuje celé EU.

Rezoluce, o které poslankyně Maxová hovoří, nese název Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů. Obsahuje dohromady 50 článků, z nichž 21 přímo jmenuje Českou republiku, její úřady, popřípadě Andreje Babiše a skupinu Agrofert. Evropský parlament se tak např. usnesl, že:

  • „1. vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí na projektu „Čapí hnízdo“; vyjadřuje důvěru v to, že česká justice bude v tomto trestním řízení postupovat nezávisle a nebude podléhat žádnému politickému vlivu;“
  • „12. poukazuje na to, že ve sdělovacích prostředcích se v nedávné době objevily zprávy, z nichž zřejmě vyplývá, že Andrej Babiš s manželkou jsou stále vedeni mezi šesti aktivními osobami, které vykonávají významný vliv či kontrolu nad členy svěřenského fondu dceřiné společnosti Agrofertu GreenChem Solutions Ltd. ve Spojeném království;“
  • „26. vyzývá české orgány, aby zajistily spravedlivé a vyvážené přerozdělování prostředků EU, aby peníze unijních daňových poplatníků přinášely prospěch velké většině obyvatelstva, a to jak prospěch hospodářský, tak i sociální;“
  • „28. naléhavě vybízí český Finanční analytický útvar, aby zaujal proaktivnější přístup při boji proti daňové trestné činnosti, podvodům a korupci a aby zajistil účinnou kontrolu skutečných majitelů ze strany útvarů příslušných podle pravidel pro boj proti praní peněz.“

Vedle těchto 21 článků, ale rezoluce obsahuje i články, které se zjevně Česka týkají také, i když jej přímo nejmenují. Jako příklad můžeme uvést článek 40, v němž je vyzván Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby poskytl Evropskému parlamentu všechna zjištění, která při své cestě do ČR nashromáždil; popřípadě článek bezprostředně následující, v němž se EP usnesl, že:

  • „41. vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro bezodkladné dokončení probíhajících auditních postupů a aby svá zjištění zveřejnila neprodleně poté, co všechny nashromážděné důkazy řádně vyhodnotí (…)“

Celkem se nám tak podařilo identifikovat minimálně 24 článků, které se přímo týkají situace v České republice. Jedná se o články 1, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 28, 36, 38, 39, 40, 41, 45, 47, 49. Obdobný počet článků se věnuje výzvám Evropské komisi, popřípadě dalším evropským institucím, jak uvádí ve svém výroku Radka Maxová.

Na tomto místě je však vhodné uvést, že jednotlivé články rezoluce nelze jednoduše rozdělit do 2 kategorií (věnující se ČR a věnující se EU), jak ve svém výroku naznačuje poslankyně Maxová. Jako příklad lze uvést následující bod:

  • „14. (Evropský parlament, pozn. Demagog.cz) vyzývá Komisi, aby důkladně dohlížela na postup vyplácení plateb v České republice, a to zejména u plateb z fondů EU, které jsou vypláceny podnikům, jež přímo či nepřímo vlastní premiér nebo jiný člen vlády zapojený do plnění rozpočtu.“

Tato skutečnost však nemění nic na tom, že z uvedené rezoluce se skutečně zhruba polovina obsahu týká situace v ČR a zhruba polovina situaci v EU. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Frakce Renew Europe, jejíž je hnutí ANO členem, žádala oddělená hlasování mimo jiné i o části rezoluce, podle které Agrofert uměle vytvořil Čapí hnízdo s cílem získat dotaci. Poté, co byla tato část schválena, zdržela se Radka Maxová hlasování o rezoluci jako celku.

Na začátek uvádíme, že není zcela zřejmé, kdo je myšlen pod pojmem „delegace“. V Evropském parlamentu totiž existují tři typy delegací. Delegace do mezinárodních parlamentních shromáždění, meziparlamentní výbory a delegace určené pro vztahy s jinými státy. Radka Maxová však svým vyjádřením má na mysli nikoliv delegaci v úzkém slova smyslu, avšak frakci Renew Europe, jejímiž členy jsou europoslanci za ANO.

Právě tato frakce podala žádost na oddělené hlasování o čl. 11, 20, 21, 49 (.pdf, str. 32). Dále byly podány i žádosti o dílčí hlasování. O to požádala frakce Renew Europe u recitálu A a u čl. 14. O dílčí hlasování požádala také frakce Identita a Demokracie (ID), a to u čl. 45 (.pdf, str. 33). O jednotlivých článcích se hlasovalo a všechny byly přijaty. Zároveň se všech hlasování o jednotlivých článcích aktivně zúčastnila právě i europoslankyně Maxová (.pdf, str. 350 - 371). Jediným hlasováním, ve kterém se Radka Maxová zdržela, bylo až hlasování závěrečné (.pdf, str. 317) - hlasování o návrhu jako celku. V tomto hlasování pro rezoluci hlasovalo 510 europoslanců, 53 bylo proti a 101 se zdrželo (.pdf, str. 32).

K tomuto tématu se europoslankyně Maxová vyjadřovala již dříve, kdy uvedla, že rezoluce obsahuje části týkající se pouze ČR ale i obecné výzvy týkající se Unie jako celku. Konkrétně komentovala oddělené hlasování recitálu A jako celku a dále již avizované články 11, 14, 20, 21 a 49. Právě recitál A komentuje kauzu Čapí hnízdo, která nebyla dosud ukončena a řádně vyšetřena. Přestože recitál A zpočátku avizuje, že vyšetřování bylo obnoveno a není dosud ukončeno, následuje vyjádření: "připomíná, že v rámci projektu „Čapí hnízdo“ Agrofert uměle vytvořil středně velký podnik, který zůstal pod jeho kontrolou, a to s cílem získat prostředky určené pro malé a střední podniky v celkové výši přibližně 2 milionů EUR."

I o tomto recitálu probíhalo oddělené hlasování, ve kterém byl jeho text, o kterém můžeme říct, že předjímá vyšetřování Čapího hnízda, přijat. Následně se tedy v souladu s výrokem Radka Maxová zdržela hlasování o rezoluci jako celku.

Pravda
Většina z 50 článků daného usnesení se vyjadřuje k funkčním principům EU jakožto celku, zbytek se soustřeďuje na Českou republiku. Například článek 42 vybízí Komisi k přezkoumání obvinění z dosud nevyřešených střetů zájmů i v jiných zemích EU.

Články, o kterých poslankyně Maxová hovoří, jsou obsaženy v Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů. Dohromady je jich 50 a z nich se mírná většina vztahuje obecně k Evropské unii, ať už jde o apelování na určité orgány k činnosti či upozorňování na nedostatky v řízeních a procesech přidělování dotací.

Kromě toho, že rezoluce komentuje celkové fungování systému přerozdělování dotací, soustředí se také na roli českých orgánů v tomto procesu a Agrofertu samotnému. Konkrétní zmínky o Agrofertu jsou v článcích 11, 12, 15, 16, 21 a 25, kde například vyjadřují znepokojení nad tím, že docházelo k vyvíjení nátlaku na zaměstnance státní správy, aby neprověřovali obvinění týkající se potenciálního střetu zájmů v souvislosti s koncernem Agrofert.

Dokument se také zabývá problematikou funkčnosti orgánů České republiky. Zmiňuje justici České republiky, český Finanční analytický útvar či Státní pozemkový úřad. Tyto orgány vybízí k proaktivnějšímu přístupu při boji proti daňové trestné činnosti a celkově větší kontrole v tomto sektoru.

Jestliže poslankyně Maxová ve svém výroku hovoří o článcích, které se věnují nastavení principů v rámci celé Evropské unie nebo výzev k tomu, aby se prošetřila možná obvinění střetu zájmů i v jiných členských zemích, pak jako příklad můžeme uvést následující články, v nichž Evropský parlament:

  • 5. vyzývá Komisi, aby uplatňovala politiku nulové tolerance ke střetům zájmů, dbala na rychlé navracení dotací, které byly potenciálně vyplaceny neoprávněně, a současně dodržovala zásady právního státu a procedurální požadavky a vždy důrazně zasahovala, zejména pokud státní orgány nečiní kroky k zamezení střetu zájmů mezi nejvyššími státními představiteli
  • 7. žádá Radu a Evropskou radu, aby přijaly společné normy pro všechny otázky spojené se střetem zájmů a aby usilovaly o jejich jednotný výklad ve všech členských státech;
  • 8. vyzývá Komisi, aby v případě porušení pravidel přijala vhodná opatření k ochraně rozpočtu EU, včetně nápravných opatření ke zpětnému získání všech prostředků, které byly vyplaceny protiprávně nebo nesprávně, pokud to předpisy umožňují;
  • 42.  vyzývá Komisi, aby dále přezkoumala obvinění z nevyřešených střetů zájmů v jiných členských státech