Přehled ověřených výroků

Jak jsem před časem slíbil, dnes plním. Předkládám pozměňovací návrh k trestnímu zákoníku týkající se šíření propagandistického materiálu a používání symbolů hnutí nacionálního socialismu. @SpravedlnostCZ @velvyslanec_SRN @AmbMeron pic.twitter.com/UUIXkHXxrt

— Jan Bartošek (@honzabartosek) May 27, 2020

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek předložil 27. května 2020 pozměňovací návrh k novele trestnímu zákoníku (.docx) týkající se šíření propagandistického materiálu a používání symbolů hnutí nacionálního socialismu. Za nově zařazené trestné činy by podle návrhu měly hrozit až tři roky vězení nebo peněžitý trest.

Pozměňovací návrh začal připravovat v souvislosti s kauzou kalendáře s portréty osobností třetí říše. Kalendář s portréty osobností třetí říše vydalo nakladatelství Naše vojsko. 

Jak informoval server Aktuálně.cz, politici chtějí změnit zákon, aby se něco podobného v budoucnu nemohlo beztrestně opakovat. Jan Bartošek serveru řekl, že už delší dobu připravuje pozměňovací návrh a že se nejspíš bude inspirovat německou legislativou. 

Již před časem v diskuzním pořadu Máte slovo 28. února 2020 uvedl místopředseda lidovců Jan Bartošek, že si nechal zpracovat Parlamentním institutem materiál, který se zabývá různými právními úpravami zákazu symbolů s totalitní tématikou. Veřejně také deklaroval: „Jako zákonodárce a poslanec udělám všechno pro to a prosadím do trestního zákoníku, aby takový svinstvo, který vydáváte, bylo trestné, včetně výroby, přechovávání, distribuce, exportu a importu." (čas 21:00) Toto vyjádření mířilo na Pavla Kamase, vydavatele protižidovské knihy Jedovatá houba. 

Po vložení pozměňovacího návrhu do sněmovního systému a uveřejnění ověřovaného tweetu stihl ještě v ten den Jan Bartošek předložit další pozměňující návrh (.docx), ve kterém do původního znění doplnil odstavec navrhovaného § 404b stanovující zvýšenou trestní sazbu v případě zveřejňování takových symbolů tiskem, filmem či rozhlasem.

Zrušení daně z nabytí nemovitosti jsme poprvé navrhli v dubnu 2015. Jsem rád, že ministryně Schillerová změnila názor a zrušení podporuje. Nyní návrh konečně prošel prvním čtením. Jsme na dobré cestě, aby peníze zůstaly lidem a bydlení bylo dostupnější.

— Petr Fiala (@P_Fiala) May 27, 2020

Povinnost placení daně z nabytí nemovitosti je upravena zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, jež vstoupilo v platnost 30. října 2013 a účinné je od 1. ledna 2014.

ODS v minulosti skutečně navrhovala jeho zrušení, jak říká místopředseda Fiala.

• 11. března 2015 předložila skupina poslanců ODS návrh zákona Sněmovně. Stanovisko vlády bylo nesouhlasné. Na 31. schůzi PS 29. září 2015 byl návrh zákona zamítnut.
• 1. prosince 2017 byl skupinou poslanců ODS Sněmovně předložen návrh zákona znovu. Stanovisko vlády však bylo opět nesouhlasné. Na 6. schůzi PS 21. ledna 2018 byl návrh zákona zamítnut.

Pro kontext dodejme, že návrh zákona na zrušení zmiňovaného zákonného opatření Senátu předložila i skupina poslanců SPD, a to 29. listopadu 2019. Stanovisko vlády bylo tehdy také nesouhlasné a tento návrh zákona na plénu PS projednáván nebyl. Místo toho se přes první čtení dostal vládní návrh zákona, který zákonné opatření Senátu ruší, a to 27. května 2020. Další projednávání se plánuje až od 7. června.

Ačkoliv místopředseda Fiala uvedl ve svém výroku duben 2015, a ne březen 2015, vzhledem k velké časové blízkosti hodnotíme tuto část výroku jako pravdivou. 16. dubna 2015 byl návrh zákona doporučen Organizačním výborem PS na projednání (.pdf).

Musíme však pro úplnost dodat, že pro přijetí zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. 27. listopadu 2013 na plénu PS hlasovala s ostatními politickými kluby i ODS, včetně Petra Fialy.

Co se týče ministryně Schillerové, ta v r. 2015 žádnou politickou funkci nezastávala a členkou vlády se stala až v r. 2017. Následně však opravdu vyjádřila odmítavý postoj vůči zrušení daně z nabytí nemovitosti, např. v pořadu Partie 29. září 2019:

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka: „Zrušení daně z nabytí nemovitosti. Teď to neprošlo Sněmovnou po návrhu v Senátu.“ (Jednalo se o návrh zákona, předložený vládním poslancem Raisem, kterým se měnilo zákonné opatření Senátu, Senát podal pozměňovací návrh na jeho úplně zrušení, byl však přehlasován a zákon vstoupil v platnost v původním vládním znění, pozn. Demagog.cz.)

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí, vicepremiérka /nestr. za ANO/: „To nepodpořím z jednoho prostého důvodu. Víte, opozice, když je v opozičních lavicích, tak navrhuje takovéto cupování rozpočtu salámovou metodou. Je to 13 a půl miliardy minus. Já jsem podpořila osvobození bytů v rodinných domech, to jsem velice aktivně, to byl návrh pana poslance Raise, podpořila, ale pokud bychom měli zrušit daň z nabytí. A do budoucna si myslím, že ta vize je svým způsobem správná, tak to musíme zasadit do kompletní reformy majetkových daní.“

Před květnovým hlasováním o vládním návrhu zákona však obrátila a řekla:

„Je to daň, která sice přináší ročně třináct miliard, ale je to daň velmi nespravedlivá.“

„Zrušením daně z nabytí nemovitých věcí dojde ke snížení nákladů na pořízení vlastního bydlení, které se pro nabyvatele nemovitých věcí rapidně zvyšují růstem cen nemovitých věcí, a tím se komplikují možnosti získání vlastního bydlení zejména pro mladé rodiny.“

TOP 09 je česká politická strana, která vznikla v roce 2009. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 získala TOP 09 16,7 % hlasů a stala se součástí vládní koalice spolu s ODS a VV. V dalších volbách v roce 2013 a 2017 její volební zisk poklesl, jak ukazujeme v grafu.

Průzkumy volebních preferencí, např. dle dat CVVM, ukazují také dlouhodobý propad podpory TOP 09. Výsledky volebních průzkumů pak obsahuje i web Mandáty.cz, bohužel však pouze do roku 2017.

Z uvedeného grafu jde vidět, že propad preferencí TOP 09 se zastavil během roku 2018. Přesto lze říci, že v horizontu 5 nebo i 10 let podpora této strany spíše klesá, a výrok Pekarové Adamové tak lze hodnotit jako pravdivý. 

Po neúspěšném pátrání ve veřejně dostupných zdrojích se Demagog.cz obrátil přímo na tiskového mluvčího strany TOP 09 Vladana Vaňka. Ten nám sdělil prostřednictvím emailové komunikace, že od 1. ledna 2020 strana přijala 144 nových členů, dále eviduje dalších 117 zájemců o členství. Zároveň dodal, že strana k dnešnímu dni eviduje 2 527 členů.

Na základě těchto obdržených informací hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť předsedkyně Pekarová Adamová mluví pouze o „nových členech“, nikoliv o zájemcích, a počet nových členů, tedy číslo 144, nelze považovat za „stovky“.

Podle průzkumů agentury KANTAR CZ se podpora TOP 09 udržuje stabilně zhruba kolem 5 %, jak je uvedeno na jejich grafu pro období mezi květnem 2018 a dubnem 2020. 

Aritmetický průměr činí za dané období 4,82 %, medián potom 5 %, přičemž 5% podporu TOP 09 zaznamenala v květnu, srpnu a říjnu 2018 a v červnu a září 2019. Nejnižší podporu 3,5 % měla podle průzkumů v červnu 2018, nejvyšší podpora je vysledována v dubnu 2020, kdy by podle průzkumu TOP 09 získala 6,5 %. Od srpna 2019 potom podpora TOP 09 vykazuje mírné stoupání, z hodnoty 4,5 % až na 6,5 %. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1 p.b. u stran s nízkým ziskem (tedy i TOP 09), až ±3 p.b. u stran s vysokým ziskem.

Markéta Pekarová Adamová zároveň v tomto výroku říká, že „půl procenta není důvod k radosti“. Tím reagovala na dotaz redaktorky, která řekla, že v současné době má TOP 09 pouze o půl procentního bodu více než před zvolením Markéty Pekarové Adamové do pozice předsedkyně TOP 09. Pekarová Adamová byla zvolena do této funkce na konci listopadu 2019 a podle tehdejších průzkumů agentury Kantar (za říjen 2019) vykazovala TOP 09 podporu 6 %. Za půl roku se podpora strany navýšila o půl procentního bodu, na současných 6,5 %.

Zdroj: KANTAR CZ

Podobné tendence můžeme nalézt také podle průzkumů agentury STEM mezi únorem 2018 a březnem 2020, které uvádíme v jejich tabulce. Podle průzkumů STEM se podpora TOP 09 pohybuje okolo 4 %.

Aritmetický průměr za dané období činí 4,1 %, medián taktéž 4,1 %, přičemž 4,1% podpora byla zaznamenána v lednu 2020. Nejnižší podpora byla zaznamenána v říjnu 2018, která podle průzkumů STEM činila 2,1 %, nejvyšší naopak v prosinci 2019, a to 5,8 %. Stejně jako průzkumy KANTAR CZ, tak i podle průzkumů STEM podpora TOP 09 vykazuje ve stejném období mírné stoupání, zde od června 2019, z 3,7 % na 4,3 % z března 2020.

Krajské volby do 13 zastupitelstev se uskuteční 2. a 3. října 2020. Spolu s nimi se uskuteční i první kolo voleb do Senátu. Případné druhé kolo senátních voleb pak proběhne 9. a 10. října 2020.

TOP 09 bude v letošních krajských a senátních volbách kandidovat ve většině případů v koalicích. Samostatně budou kandidovat nejspíš pouze ve Středočeském kraji, kde se nedohodli na spolupráci s hnutím STAN. Jejich kandidatura ovšem zatím nebyla potvrzena. O tom, jak bude vypadat kandidátní listina, se stále jedná i na Vysočině.

S ODS a dalšími subjekty TOP 09 vyjednala koalici v Plzeňském kraji (ODS s podporou TOP 09 a nezávislých starostů), Pardubickém kraji (ODS a TOP 09) a Moravskoslezském kraji.

S KDU-ČSL vytvořili  společnou kandidátku v Olomouckém kraji (Koalice pro Olomoucký kraj), Libereckém kraji (Společně pro Liberecký kraj) a Jihočeském kraji.

Spolu s hnutím STAN bude TOP 09 kandidovat v Karlovarském kraji a Zlínském kraji.

V koalici se Stranou zelených pak spolupracují v Ústeckém kraji (Spojenci pro kraj), Jihomoravském kraji (Spolu pro Moravu). S dalšími subjekty pak v Královéhradeckém kraji (Spojenci pro Královéhradecký kraj).

Předsedkyně TOP 09 má tak pravdu, když říká, že její strana vyjednala spolupráci ve většině krajů pro nadcházející krajské volby. Problematickou částí jejích slov se však může jevit to, že Pekarová Adamová mluví ve svém výroku o krajských a senátních volbách. Na úrovni senátních voleb totiž zatím nebyla potvrzena spolupráce více stran s TOP 09.

Jenže Pekarová Adamová mluví o vyjednané spolupráci v krajích. Do Senátu se ale nebude volit na území celých krajů, ale jen v jejích částech, a volební obvody Senátu jsou mnohem menší než jednotlivé kraje. Vyjednaná spolupráce na úrovni krajů pro tyto volby tak nedává příliš velký smysl. Celý zbytek výroku se zjevně týká krajských voleb, a tak úvodní zmínku o senátních volbách chápeme pouze jako pojmenování voleb, ke kterým letos dojde.

Jak plyne z výroku, lze ho rozdělit na tři podotázky: jestli je strana TOP 09 jednoznačně ukotvená, jestli je proevropská a jestli nezpochybňuje naše členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Pojem „ukotvenost“ strany je do značné míry velice abstraktní a subjektivní. V rámci ověřování se Demagog.cz zaměřil na to, zda voliči mají šanci vědět, co strana prosazuje, zda má jasně deklarovaný volební program a zda se od jeho základních témat strana neodchyluje v činech.

Strana TOP 09 má přehledné webové stránky, kde je možné dozvědět se o jejím smýšlení či směřování. K tomu může posloužit jak volební program pro volby do Sněmovny v roce 2017, tak programová východiska a principy či hodnotové desatero. Při studování naplňování obsahu programu se nám nepodařilo najít žádné podstatné odchylky od deklarovaných postojů. Tato okolnost může být dána i tím, že je strana již delší dobu v opozici (poslední vládní účast skončila 10. července 2013 pádem Nečasovy vlády), a tak má omezené možnosti realizovat svůj program a tím se i od něho výrazně odchýlit. Z těchto uvedených důvodů považujeme stranu TOP 09 za „ukotvenou“.

Že je TOP 09 stranou proevropskou můžeme vyčíst z jejího volebního programu pro volby do Sněmovny 2017, stejně tak z její Vize 2030 zveřejněné na stránkách strany. Volební program k tématu Evropské unie zmiňuje například, že EU je „klíčem k naší dobré a stabilní budoucnosti“, že by ČR měla co nejdříve přijmout jednotou měnu euro nebo že by ČR měla být součástí rychlejšího pruhu integrace EU. Naopak naprosto vylučuje vystoupení z Evropské unie a odmítá pořádání referend na toto téma.

Volební program a Vize 2030 se také opírají o bezpečnostní záruky Severoatlantické aliance. Z volebního programu: „Základním pilířem obrany ČR je Armáda ČR a plně zabezpečený a fungující bezpečnostní systém. Za rozhodující součást naší obranné politiky považujeme členství v NATO a EU, které nám přináší výhody kolektivního zajištění obrany a bezpečnosti. Toto nás současně zavazuje, abychom adekvátně přispívali k rozvoji společné obrany ostatních členských států. Budeme usilovat o to, abychom splnili závazek výdajů na obranu ve výši 2 % HDP v horizontu let 2018–2021.“ A do budoucna Vize 2030 zmiňuje: „Česká republika je aktivním členem Evropské unie a Severoatlantické aliance.“ Členství v Severoatlantické alianci nám pak podle TOP 09 garantuje naši bezpečnost.

Vládní spolupráce hnutí ANO a ČSSD začíná jejich účastí v Sobotkově koaliční vládě ustanovené v roce 2014, ve které kromě dvou zmiňovaných stran byla zastoupena ještě KDU-ČSL. Sobotkova vláda je následně po sněmovních volbách roku 2017 vystřídána jednobarevnou vládu hnutí ANO Andreje Babiše, která trvá do poloviny roku 2018. Na konci června roku 2018 je ustanovena menšinová koaliční Babišova vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM, která vládne do současnosti. ČSSD tedy byla ve vládě spolu s hnutím ANO po celou dobu období let 2014 až 2020 kromě asi půl roku na přelomu let 2017 a 2018.

Samotné důchodové reformě se věnuje vládní dokument mapující mimo jiné důchodovou politiku ČR, ve kterém se můžeme dočíst, že se Sobotkova vláda soustředila především na vyrovnání valorizace penzí a demontáž zbytků předchozí penzijní reformy než na na novou ucelenou reformu celého systému (.pdf, s. 105–107). Důchodové politice Sobotkovy vlády jsme se věnovali více v rámci ověřování vládních slibů Sobotkovy vlády.

I. Babišova vláda dále uváděla jako svůj cíl vytvoření komise pro zhodnocení dosavadních návrhů, aktuální situace a předpokládaného vývoje, která by měla předložit návrh řešení důchodové reformy. II. Babišova vláda potvrzuje svůj předchozí slib a přidává k němu již také jistý příslib vypracování reformy. Komise pro důchodovou reformu (pro spravedlivé důchody) skutečně v lednu 2020 vypracovala tři její návrhy (.pdf) s cílem připravit novelu zákona obsahující reformu do léta 2020. V rozhovoru z května letošního roku pak ministryně Schillerová uvádí, že reforma se v roce 2020 zřejmě nestihne a bude úkolem pro další vládu v roce 2021.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ČSSD je s hnutím ANO, kromě asi půlroční pauzy na přelomu let 2017 a 2018, 7. rokem ve vládě a její účast takto můžeme považovat jako fakticky kontinuální. Za celé období od roku 2014 pak ani Sobotkova, ani II. Babišova vláda nebyla schopna provést plnohodnotnou důchodovou reformu. Zda se jedná o promarněné roky, jak uvádí ve svém výroku Pekarová Adamová, v naší analýze nehodnotíme. Jedná se totiž o hodnotící soud předsedkyně TOP 09.

Tématem rozdílnosti komentářů směřovaných k političkám a politikům se věnuje například analýza (.pdf) z roku 2018, která sledovala příspěvky na sociální síti Twitter. Konkrétně se zabývala komentáři na adresu tří párů politiků ze Spojeného království, Jihoafrické republiky a Chile (.pdf, str. 5).

Jedním ze závěrů této analýzy je také zjištění (.pdf, str. 2), že co se týče procent, „u žen bylo třikrát pravděpodobnější, že uvidí hanlivý komentář zaměřený na jejich pohlaví“, než tomu bylo u mužů. Celkově však přitom byla podle autorů míra hanlivých komentářů u politiků a političek podobná.

Podobným tématem se pak podrobněji zabýval i pořad stanice BBC Newsnight ve spolupráci s britským Institute for Strategic Dialogue, který se zaměřuje na výzkum online extremismu. V jejich článku z července 2019 zmiňují i konkrétní případ předsedkyně bavorské strany Spojenectví 90/Zelení Kathariny Schulze. Autoři zde uvádějí, že více než čtvrtina urážek, které dostává na sociálních sítích „se zaměřuje na její fyzický vzhled, pohlaví a sexualitu“. Oproti tomu její kolega Ludwig Hartmann, který ve straně zastává také funkci předsedy, cílem stejného druhu komentářů není. A to „přestože sdílí podobné názory na imigraci“. U něj kritika podle BBC obvykle směřuje spíše na jeho stranu, některé tweety ho například označují za „komunistu“ atd.

Strana TOP 09 skutečně vytvořila balíček deseti návrhů opatření na pomoc živnostníkům (ale vedle nich i dalším podnikatelům) v období krize vyvolané pandemií nemoci COVID-19. Ten ale představila na své tiskové konferenci 20. března, přičemž nouzový stav byl v České republice vládou vyhlášen (.pdf) již 12. března 2020.

Mezi navrhovaná opatření patřilo například odložení platby daně z příjmu pro živnostníky, státem proplacená nemocenská již od prvního dne nemoci či odpuštění nájmů v prostorách vlastněných státem či samosprávami.

TOP 09 den po vyhlášení nouzového stavu, tedy 13. března, sice doporučovala některé kroky pro pomoc živnostníkům, mnohé z nich později prosazovala i ve svém balíčku deseti opatření, ale jedná se o seznam pouze sedmi, nikoli desíti opatření.