Přehled ověřených výroků

Na svém zasedání 12. prosince 2013 přijal Evropský parlament usnesení týkající se problematiky odebírání orgánů pro transplantace v Číně, kde hned v prvním odstavci odkazuje na podezřelé fungování čínského transplantačního systému:

„(...) vzhledem k tomu, že v Čínské lidové republice se provádí více než 10 000 transplantací orgánů ročně a 165 čínských transplantačních center nabízí možnost nalezení vhodných orgánů během dvou až čtyř týdnů, přičemž zde doposud neexistuje organizovaný účinný veřejný systém dárcovství a přidělování orgánů; vzhledem k tomu, že systém transplantace orgánů v Číně nesplňuje požadavky Světové zdravotnické organizace, pokud jde o transparentnost a zpětnou sledovatelnost získaných orgánů, a že čínská vláda odmítá přijmout systém nezávislé kontroly; vzhledem k tomu, že předpokladem etického dárcovství orgánů je dobrovolný a informovaný souhlas (...)“

Text prohlášení se primárně týká problematiky transplantací orgánů v Číně, ale zmiňuje i další oblasti porušování lidských práv v Číně jako je pronásledování náboženské skupiny Falun Gong a obecně zneužívání pronásledovaných skupin jako „dobrovolných“ dárců orgánů.

V bodě tři parlament shrnuje svůj postoj a „vyzývá EU a její členské státy, aby na téma nedobrovolného odebírání orgánů v Číně upozornily; doporučuje Unii a jejím členským státům, aby veřejně odsoudily nekalé praktiky týkající se transplantací orgánů v Číně a zvýšily povědomí svých občanů cestujících do Číny o tomto problému; vyzývá k tomu, aby EU praktiky transplantace orgánů v Číně plně a transparentním způsobem prošetřila a aby ti, kteří byli do těchto neetických postupů zapojeni, byli trestně stíháni“.

Překlad rozhodnutí londýnského tribunálu, který se věnoval problematice nedobrovolného odběru orgánů v Číně, se nám z veřejných zdrojů nepodařilo dohledat. K dohledání byla jen část shrnutí závěrů tribunálu, které senátor Hilšer zveřejnil na své facebookové stránce.

Senátora Hilšera jsme tedy oslovili e-mailem a požádali jej o doložení existence tvrzeného překladu. Obratem jsme obdrželi odpověď, kde senátor Hilšer uvedl, že překlad zatím nikde nezveřejnil, ale má to v plánu, až budou hotové nové webové stránky.

Přiložil však vyhotovený český překlad zkráceného rozhodnutí tribunálu spolu s fakturou za práci překladatele. Tyto důkazy jsme vyhodnotili jako dostatečné, necítíme se však povoláni překlad zveřejňovat bez svolení objednavatele.

Podle kalendáře akcí obce Dolní Dunajovice pořádal Mužský a ženský sbor dne 6. července 2019 11. Zpívaní mužských sborů. Na pozvánce je uvedeno, že zpívání mužských sborů začínalo o páté odpoledne, a pak od sedmé měla zábava pokračovat při cimbálové muzice. Této akce se podle svého již smazaného tweetu měl účastnit i ministr kultury Antonín Staněk, který se v něm také zmínil, že mu na akci chyběl Michal Šmarda .

Michal Šmarda den poté, co se konala v Dolních Dunajovicích folklorní akce, nahrál na svůj Instagram fotku z autobusové zastávky v Dolních Dunajovicích s popisem: „Nepropásl jsem něco?“. Na už smazaný tweet ministra kultury Antonína Staňka reagoval také na svém twitterovém účtu. Dále v rozhovoru pro Aktuálně.cz ze dne 8. července 2019 uvedl: „Vezl jsem dceru v neděli na dětský tábor a jel jsem shodou okolností kolem Dolních Dunajovic. Když jsem dceru vyložil na táboře, tak mě napadlo se zastavit v Dolních Dunajovicích, kde už ale nikdo nebyl. Tak jsem na Twitter smutně napsal, že jsem to propásl.“

Michal Šmarda přijel do Dolních Dunajovic skutečně den poté, co v nich proběhla již výše zmíněná folklorní akce, které se účastnil ministr kultury Antonín Staněk. Je tedy rozumné předpokládat, že po skončení akce, jak uvádí Michal Šmarda už tam nikdo nebyl. Pro úplnost jsme se snažili dohledat, kde se měl 7. července 2019 nacházet ministr kultury Antonín Staněk. Jeho oficiální program však nebyl aktualizován od 4. července. Proto jsme poslali dotaz na tiskové oddělení Ministerstva kultury. Stále čekáme na odpověď.

Spor s prezidentem kvůli postu ministra kultury naplno započal 28. května, kdy Miloš Zeman nepřijal demisi, kterou Antonín Staněk (ČSSD) oficiálně předal premiérovi Andreji Babišovi 20. května. Podle vyjádření mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka tak prezident učinil proto, že: „doc. Antonín Staněk odhalil na Ministerstvu kultury závažná ekonomická pochybení, a neměl by být za tato odhalení trestán tím, že na něj bude vyvoláván tlak, aby ze své funkce odešel.“

Prezident Miloš Zeman obhajuje svou dosavadní nečinnost tím, že mu Ústava neukládá žádnou pevně danou časovou lhůtu, do které by měl žádosti na odvolání ministra vyhovět. Předseda ČSSD Jan Hamáček jeho jednání naopak označuje za protiústavní: „Postupuji striktně podle ústavy, pan premiér také postupuje podle ústavy, pan prezident se pohybuje v jakémsi režimu – dle mého pohledu – už mimo ústavu."

Pokud tedy počítáme krizi od okamžiku, kdy prezident Staňkovu demisi nepřijal, trvá tato kauza šest týdnů.

Spor s prezidentem kvůli postu ministra kultury naplno započal 28. května, kdy Miloš Zeman nepřijal demisi, kterou Antonín Staněk (ČSSD) oficiálně předal premiérovi Andreji Babišovi 20. května. Podle vyjádření mluvčího pražského hradu Jiřího Ovčáčka tak prezident učinil proto, že: „doc. Antonín Staněk odhalil na ministerstvu kultury závažná ekonomická pochybení a neměl by být za tato odhalení trestán tím, že na něj bude vyvoláván tlak, aby ze své funkce odešel.“

Prezident Miloš Zeman obhajuje svou dosavadní nečinnost tím, že mu Ústava neukládá žádnou pevně danou časovou lhůtu, do které by měl žádosti na odvolání ministra vyhovět. Předseda ČSSD Jan Hamáček jeho jednání naopak označuje za protiústavní: „Postupuji striktně podle ústavy, pan premiér také postupuje podle ústavy, pan prezident se pohybuje v jakémsi režimu – dle mého pohledu – už mimo ústavu.“

Výrok, že situace se řeší již sedm týdnů, je poněkud nepřesný. Tři zlomová data kauzy jsou buďto osm, sedm, nebo šest týdnů stará, určit přesné datum počátku krize je tedy problematické. V jiném výroku mluví Michal Šmarda o šesti týdnech trvání sporu s prezidentem. Protože podstata obou tvrzení je prakticky stejná a v kontextu věci se jedná o nepříliš významnou odchylku, hodnotíme i tento výrok jako pravdivý.

Schůzka mezi prezidentem Milošem Zemanem a místopředsedou ČSSD Michalem Šmardou proběhla 25. června 2019. Není možné ověřit, zda si mezi sebou slíbili, že o rozhovorech, které proběhly na společné schůzce, nebudou mluvit. Obě strany se však skutečně k obsahu schůzky odmítly vyjádřit a bližší informace nepředložily. 

Šmarda se na oficiálních facebookových stránkách ČSSD sice vyjádřil k současné situaci v několikaminutovém videu, kde však nezmiňoval nic ve spojitosti se svým setkáním s prezidentem. Podobně ani prezident nereflektoval nic ze setkání Michalem Šmardou ve svých vyjádřeních.

Michal Šmarda je současným kandidátem ČSSD na ministra kultury a měl by tak nahradit ve funkci stávajícího ministra kultury Antonína Staňka. Michal Šmarda je rovněž starostou Nového Města na Moravě a to již od roku 2010. Nové Město na Moravě se nachází blízko Novému Veselí, kam prezident Zeman jezdí ve volném čase na svou chalupu, a které se nachází nedaleko Matějovského rybníka. V tomto kontextu Michal Šmarda také avizoval, že současnou hlavu státu již v minulosti několikrát navštívil.

V roce 2014 informoval zpravodajský portál iDnes.cz o oficiální návštěvě prezidenta Miloše Zemana na Vysočině, poprvé od zvolení do prezidentské funkce. Během této návštěvy měl zavítat i do Nového Města na Moravě, kde ho chtěl přivítat někdejší stranický kolega, starosta Michal Šmarda. V této souvislosti jsou zmíněné předchozí návštěvy Michala Šmardy u Miloše Zemana v Novém Veselí. Pravděpodobně se však jedná jen o novinářem převzaté Šmardovo vlastní tvrzení. Toto tvrzení není ničím dalším podložené a jiné zmínky o těchto návštěvách se nám nepodařilo dohledat.

Z dostupných informací se nám nepodařilo ověřit, zdali v těchto místech Michal Šmarda prezidenta Zemana navštívil, ať už v nedávné době, či v dávnější minulosti. V červnu se v Novém Veselí v rámci návštěvy kraje Vysočina prezident Zeman sešel s vicepremiérem Janem Hamáčkem. Tématem schůze byla již avizovaná výměna ministra kultury. Ještě předtím se také prezident Zeman sešel s kandidátem na post ministra kultury Michalem Šmardou. Schůzka se uskutečnila v Rytířsku na Jihlavsku.

Autorství Miloše Zemana v případě programu Občanského fóra pro volby v roce 1990, je rozporováno jak tehdejšími účastníky a pamětníky, tak dokumenty. Dle svědectví Miloš Zeman pracoval maximálně na předmluvě/úvodu toho programu, na kterém se jako celku podílelo několik desítek osob spojených s OF.

V případě programu sociální demokracie můžeme mluvit o dvou úrovních „programu“ strany. V první řadě se jedná o obecné směřování ČSSD po roce 1993, kdy se jejím předsedou stal Miloš Zeman. Jeho vítězstvím dostala politika ČSSD radikálnější směr, a to především v ostrém vyhranění se vůči tehdejší vládě a její politice, a to s heslem: „Jít vládě po krku“. Představitelem toho radikálního křídla strany však nebyl samotný Miloš Zeman, ale například i další významní členové strany jako Jana Volfová či Vladimír Špidla.

A pak zde existuje i samotný volební program před volbami v roce 1996, které byly pro ČSSD výrazným úspěchem. Tento program podle dostupných informací byl opět spíše hromadným dílem, jak dokládá dokument Východiska volebního programu České strany sociálně demokratické (pdf.), jenž byl obsahovým základem schváleného volebního programu a jehož autorem byla tzv. programová komise ÚVV ČSSD. Bohužel členství v této komisi se nám nepodařilo dohledat.

Lze tedy mluvit o význačném postavení osoby Miloše Zemana na směřování ČSSD jako vedoucího představitele radikálního směru uvnitř strany. Také lze vyvozovat, že jeho politické myšlenky se zásadně projevily i ve formulaci volebního programu v roce 1996. Přesto ale není z dostupných materiálů dohledatelné, že by Miloš Zeman byl hlavním tvůrcem programu a že by se jednalo o dílo jednoho muže.

SPO vznikla z občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana v roce 2009. Ustavující sjezd se konal v březnu 2010, kdy byl předsedou zvolen Zeman, a uskupení se pojmenovalo Strana práv občanů Zemanovci. Slovo Zemanovci strana vypustila z názvu v březnu 2014. Od roku 2018 se strana vrátila ke svému původnímu názvu Strana Práv Občanů – Zemanovci.

Strana je se Zemanem úzce spojena. Prezident se netají její podporou. Loni ve sněmovních volbách údajně volili společně s manželkou Františka Ringo Čecha, volebního lídra strany, což potvrdil sám prezident. SPO také sbírala podpisy pod petici za opětovnou kandidaturu Zemana.

V současné době je Miloš Zeman stále čestným předsedou politického uskupení Strana Práv Občanů Zemanovci.

Předseda vlády Andrej Babiš se nechal bezprostředně po schůzce s prezidentem republiky 4. července slyšet, že:

„Máme menšinovou koaliční vládu a já stále věřím, že budeme pokračovat ve stávající sestavě (...). My chceme najít řešení, aby sociální demokracie prosadila svého kandidáta.“

Ve svém tradičním facebookovém příspěvku, v němž bilancuje uplynulý týden, se předseda vlády ke schůzce vyjádřil takto:

„Ve čtvrtek jsme byli s panem vicepremiérem Hamáčkem u pana prezidenta. Ten kvůli nám přerušil dovolenou, za což jsem mu byl vděčný. Probrali jsme žádost o odvolání ministra kultury za ČSSD, pana Antonína Staňka, i jmenování pana Michala Šmardy. Pan prezident se zatím nevyjádřil, ale udělám všechny možné kroky k vyřešení problému a věřím, že do jednání vedení ČSSD se celý problém vyřeší.“

Andrej Babiš si vyžádal u prezidenta republiky samostatnou schůzku, a to ještě den před setkáním předsedy ČSSD Hamáčka a ministra kultury Staňka s prezidentem. Jak o této schůzce uvedl server Seznam Zprávy:

„Premiér Babiš míří ve čtvrtek na Hrad s plánem, jak zachránit vládu. Chce prezidentovi Zemanovi navrhnout kompromis: ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD skončí sám. (...) Staněk už pochopil, že jeho pozice ve vládě je neudržitelná a že se s ním nepočítá. Jde o to, jestli ČSSD bude dál trvat na Šmardovi, který přes Zemana zřejmě neprojde, nebo navrhne někoho jiného. Pokud ano, tak by prezident Staňka dál nedržel.“ cituje deník Právo důvěryhodný zdroj z okolí premiéra.

Předseda vlády Babiš se k případné účasti Strany Práv Občanů Zemanovců ve vládě médiím nijak nevyjadřoval.