Přehled ověřených výroků

Oficiální zahraniční návštěvy premiéra či členů vlády musí být potvrzeny v usnesení vlády. Pro rok 2018 vláda potvrdila dvakrát oficiální zahraniční cestu premiéra Andreje Babiše (5. ledna Slovensko, 5. září Německo). Předseda vlády se také účasnil tzv. pracovních návštěv (4.–6. prosince Maroko, 20.–21. listopadu Bavorsko a 24. listopadu Rakousko, 16. listopadu Belgie, 10.–12. listopadu Francie a 13. listopadu Dánsko, 17. října Rakousko a 24. října Spojené Království, 15. října Polsko, 26. dubna Slovensko, 22. ledna Bulharsko). Předseda vlády se také účastnil oslav ve slovenském Martině 30. října 2018. Tedy pokud jde o bilaterální návštěvy, lze mluvit o 14 zahraničních návštěvách či cestách.

Do počtu cest je nutné ale připočítat cesty na různá fóra a summity, jakým byl třeba ekonomický summit v Davosu, mezinárodní schůzka o situaci v Libyi či různá jednání EU mimo rámec Evropské rady.

Přijatých předsedů vlád bylo za dobu trvání vlády Andreje Babiše celkem 10 (16.–17. prosinec Finsko, 10.–
11. prosinec Srbsko, 30. listopadu – 1. prosince Maďarsko, 22.–23. listopadu Estonsko, 27. října Lucembursko spolu s vicepremiérem Slovinska, rumunským ministrem a chorvatskou ministryní zahraničí, 26. října Německo, 27. října Lucembursko, 6. července Polsko, 11. dubna Slovensko, 23.–24. ledna Sasko.

Babiš se též sešel s několika prezidenty. Při příležitosti 100 let Československa ČR navštívil francouzský prezident. Jihokorejský prezident přijel lobovat za dostavbu Temelína korejskou firmou. Babiš se setkal též s makedonským a indickým prezidentem.

Evropská rada se v roce 2018 sešla celkem sedmkrát, z toho byla čtyři setkání řádná, jedno mimořádné a dvě neformální. 17. května 2018 proběhla také ještě neformální schůzka představitelů státu EU v rámci formátu EU–Západní Balkán. Je tedy možné hovořit o osmi setkání v rámci formátu Evropské rady v roce 2018.

Část Babišova nápadu ohledně řešení migrační krize vyplývá ze srpnového rozhovoru českého premiéra pro Mladou frontu. Andrej Babiš trvá především na odmítání vpouštění dalších migrantů do Evropy, spolupráci zemí jižní Evropy při hlídání hranic či existenci konkrétního ekonomického plánu pro africké země.

„(...) chci také jasně říct, že se chci aktivně podílet na hledání řešení tohoto problému a předkládat kolegům naše návrhy celoevropského řešení. To řešení musí být kombinací různých opatření v mnoha oblastech. Opakuji: základ je to, že jižní státy, jako jsou Itálie, Řecko, Malta, Španělsko, musí postupovat jednotně a musí přestat brát ilegální ekonomické migranty. (...) Když říkám, že nevezmeme ani jednoho ilegálního migranta, je to symbolické vyjádření. Znamená to, že není možné řešit situaci tak, že loď posbírá migranty a jižní státy ji postupně odmítají přijmout, až je do přístavu pustí Španělsko a do světa se tak vyšle signál, že cesta přes Španělsko je otevřená.“

Andrej Babiš v poslední době prezentoval svůj projekt na řešení migrace například v Itálii premiérovi Giuseppe Contemu či německé kancléřce Angele Merkelové.

O vstupu ČSSD do vlády s hnutím ANO rozhodovali straníci prostřednictvím vnitrostranického referenda. To započalo koncem května loňského roku a v půlce června již bylo rozhodnuto. Referenda se zúčastnilo 64,75 % z téměř 18 tisíc členů ČSSD, z nichž se pro vstup do menšinové vlády Andreje Babiše vyslovilo 58,53 % účastníků referenda, proti pak 40,20 %.

O výrazné stranické podpoře tohoto rozhodnutí se tedy hovořit nedá. Proti byly ústecké a hradecké organizace i sociálnědemokratičtí senátoři, včetně předsedy Senátu Milana Štěcha. Hlavním argumentem bylo trestní stíhání premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo. Dalšími důvody byly rozdílné názory na zahraniční politiku či obavy z hlasovací koalice ANO-ČSSD-SPD. Petr Vícha, šéf sociálnědemokratické frakce v Senátu, se například nechal slyšet: "Respektujeme rozhodnutí předsednictva ČSSD jednat s ANO, ale trváme na tom, aby platilo, co bylo řečeno - tedy že ANO souhlasí s odstoupením premiéra, pokud bude odsouzen, což podle aktuálních výroků už není pravda."

Ve volbách do Poslanecké sněmovny z října 2017 získalo hnutí ANO 29,6 % hlasů.

Volební modely, které ukazují, jak by volby dopadly ve dnech dotazování, připravuje více výzkumných agentur.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo poslední průzkum v prosinci 2018 (.pdf, s. 3). Podle něj by hnutí ANO dosáhlo výsledku 33,5 % (respektive vzhledem k výběrové chybě se pohybuje mezi 30,4–36,4 %). Dlouhodobě (s. 5) se v modelech CVVM pohybuje hnutí ANO kolem 30% zisku.

Model Medianu (.pdf) z přelomu listopadu a prosince 2018 ukazuje, že by hnutí ANO volilo 29,5 % lidí (s. 7), přičemž i zde se hnutí ANO pohybuje dlouhodobě kolem 30 % (s. 8). Statistická odchylka je v modelu u velkých stran 3,5 p. b.

Podobně Kantar TNS v prosinci 2018 zaznamenal 32,5 % hlasů pro hnutí ANO (statistická chyba 3,1 p. b.).

Projekt MOJE daně se připravuje, nehodnotíme tedy, jak usnadňuje život živnostníkům či jak je úspěšný.

Projekt MOJE daně představilo ministerstvo financí v červnu 2016, tehdy v čele s ministrem financí Andrejem Babišem. Podle něj projekt MOderní a JEdnoduché daně pro občany a podnikatele přinese jednodušší daňový systém po vzoru nejlepší světové praxe. Kromě nového zákona o příjmových daních je jeho součástí tzv. samovyměření, díky kterému odpadne poplatníkovi čekání na to, jak se správce daně vypořádá s podaným daňovým přiznáním. Projekt také počítá s elektronickým portálem pro správu daní, tzv. daňovým kioskem. Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček říká: „Bude se vlastně jednat o virtuální finanční úřad. Kdo bude chtít, vyřeší všechny daně z domova. Ve svém účtu uvidí kompletní přehled o svých daňových povinnostech, historii, automaticky se mu vyplní některé údaje v daňovém přiznání a také bude moci portál využívat k jednoduchému účetnictví.“ Dodává, že se spuštění projektu předpokládá v roce 2020.

Údaj o přínosu 10 miliard do státní pokladny od zavedení EET najdeme hlavně v citacích Andreje Babiše, a to i na webu Ministerstva financí, kde se za celkový přínos zmiňuje dokonce částka 18 miliard, případně od ministryně financi (citace v poslední sekci článku).

Vliv EET na výběr daní je ovšem těžké očistit od dalších vlivů. Je ovlivněn též ekonomickým růstem, a tedy růstem tržeb obecně. Např. u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celé DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celé DPH. Ani Český statistický úřad není schopen ze svých nezávislých šetření tento vliv posoudit. Není proto možné určit, zda (resp. jak velký) vliv EET na zvýšený výběr DPH skutečně je.

Nutno předně říct, že Andrej Babiš mluví o pouhém návrhu zákona, kterým se novelizuje zákon o evidenci tržeb i zákon o dani z přidané hodnoty. Ten se momentálně nachází v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Dle tohoto návrhu (.pdf, str. 9 bod 4) se má skutečně snížit DPH u stravování přesunutím do druhé snížené sazby DPH, tedy do sazby DPH 10 %. Snížení se týká (.pdf, s. 19–20) úpravy a rozvodu vody prostřednictvím sítí, odvádění a čistění odpadních vod, některých služeb v domácnostech (čistění prostor, mytí oken), péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené, drobné opravy a úpravy kožených a textilních výrobků, drobné opravy jízdních kol, kadeřnických a holičských služeb a také stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů a točeného piva.

V současné době se však na stravovací služby a nealkoholické nápoje uplatňuje první snížená sazba DPH, tedy 15 %, a pouze na točené pivo základní sazba 21 %. DPH bylo u nealkoholických nápojů sníženo z 21 % na 10 % již v první vlně EET. U kadeřnických a holičských služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úprav a oprav oděvů a textilních výrobků a točeného piva tedy opravdu dochází tímto návrhem (.pdf, s. 16) ke snížení DPH z 21 % na 10 %.

Podle výzkumu STEM pro Ministerstvo financí z října 2018 vidí EET jako pozitivní opatření 68 % lidí. STEM vývoj názorů na EET sleduje agentura od roku 2016 a pozitivní hodnocení od té doby nekleslo pod 60 %. Podle tohoto výzkumu navíc EET podporuje 46 % lidí, nepodporuje ho 24 % respondentů.

Postoje živnostníků však tak jednoznačně pozitivní nejsou. Krátce po zavedení EET (prosinec 2016) ukázal průzkum mezi podnikateli, že se obávají negativních dopadů zavedení EET; toto uvedlo 49 % podnikatelů. Z toho tedy vyplývá, že zde budou rozdíly v průzkumech mezi podnikateli a většinovou populací, nicméně Andrej Babiš hovoří pravdu, neboť dle průzkumů z roku 2018 nahlíží většinová populace na EET pozitivně.

Babiš s návrhem na změnu v reverse charge přišel již v červnu 2014, v říjnu 2018 reverse charge odsouhlasili ministři financí EU a v listopadu vyšla jako direktiva Evropské komise. Ministryně financí Schillerová uvedla, že ČR bude chtít reverse charge využít, jakmile to bude možné.

Reverse charge se týká změny v daňové povinnosti – u DPH se přenáší daňová povinnost z dodavatelů na odběratele, a to u veškerého zboží a služeb. DPH tak nepřiznává dodavatel (prodejce), ale je povinností odběratele daň přiznat. Podle Babiše bylo účelem tohoto opatření bojovat proti daňovým podvodům v rámci EU. Schválená podoba ovšem platí jen do roku 2022. Země může reverse charge využívat jen po splnění kritérií, za souhlasu ostatních zemí a pro transakce nad 17 500 Eur.

Evropská unie předložila v dubnu 2016 Akční plán týkající se změn DPH. One stop shop systém spočívá v jednotném výběru a správě daní. „Zároveň by vznikl celounijní internetový portál, který by podnikům zajišťoval jednoduchý systém výběru DPH a členským státům spolehlivější výběr příjmů,“ uvádí tisková zpráva z dubna 2016.

V současnosti dominantně používaný systém funguje tak, že jsou přeshraniční transakce osvobozeny od DPH. Firmy tak DPH nefakturují a prodávají za cenu bez DPH. DPH se přidá k ceně až poté a platí se ve státě, kde byl produkt (nebo služba) koupen.

Nově by přeshraniční transakce měla být zdaněna tak, že se DPH zaplatí v původní zemi, která následně tuto částku převede do státní pokladny země, ve které bylo za zboží/službu zaplaceno (.pdf, str. 2 a 3). DPH by tak fakturovaly všechny firmy, u nichž by docházelo k přeshraničním obchodům.

Babiš nicméně není jediným Čechem, který prosadil legislativuna úrovni EU. Prošel například návrh Dity Charanzové (ANO) na zastropování cen volání do zahraničí. Charanzová má jako zpravodajka v europarlamentu kodex pro elektronické komunikace na starosti a zpracovala návrh na úpravu.

Z celkového počtu čtyř eurosummitů, které se konaly v roce 2018, se politický rozkol mezi „severem a jihem“ promítl zejména na eurosummitu 29. června 2018. Diskutovalo se totiž kontroverzní téma politiky EU v přístupu k migraci. Spor ohledně migrační politiky unie vznikl, jak uvádí komentátoři pro BBC, již migrační vlnou z roku 2015, která poštvala jižní státy proti severním. Itálie a Řecko si připadaly uprostřed migrační vlny zbytkem EU opuštěny a bohatší státy ze severu jako Německo, Rakousko a Švédsko vyčítaly nárazníkovým státům jejich neschopnost úspěšně kontrolovat hranici a migranty.

Téma migrace, i když v klidnějším duchu, bylo i předmětem eurosummitu v říjnu 2018. Na něm stále nedošlo k finální shodě napříč členskými státy, neboť politika Sebastiana Kurze či Mattea Salviniho není v souladu s postoji německé kancléřky Merkelové či nizozemských představitelů.

Co se týče rozpočtové neodpovědnosti jižních států, tak ta je tématem již od řecké finanční krize. V poslední době v tomto směru vyčnívá Itálie a její nevyrovnaný rozpočet pro rok 2019. Ten je kritizován Evropskou komisí a ministry financí eurozóny. Výrazné jsou výroky nizozemského ministra financí, který řekl například: „Není příliš překvapivé, ale je velmi znepokojující, že Itálie nerevidovala svůj rozpočet. (...) Tento rozpočet ohrožuje Pakt stability a růstu.“