Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 649 výroků
Ekonomika 491 výroků
Koronavirus 462 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 270 výroků
Zahraniční politika 244 výroků
Prezidentské volby 2023 226 výroků
Evropská unie 224 výroků
Sociální politika 182 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Invaze na Ukrajinu 147 výroků
Krajské volby 2020 136 výroků
Energetika 121 výroků
Zdravotnictví 120 výroků
Právní stát 114 výroků
Doprava 110 výroků
Poslanecká sněmovna 101 výroků
Školství, věda, kultura 90 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Regiony 73 výroků
Vnitrostranická politika 59 výroků
Rozpočet 2022 52 výroků
Životní prostředí 51 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Zemědělství 32 výroků
Střet zájmů 29 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Rozpočet 2023 17 výroků
Konflikt Izrael – Hamás 13 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Útok na Izrael 5 výroků
Pražský hrad 4 výroky
Rozpočet 2024 3 výroky
Evropské volby 2024 1 výrok
Pravda 9 299 výroků
Nepravda 1 899 výroků
Zavádějící 1 214 výroků
Neověřitelné 1 739 výroků
Rok 2024 147 výroků
Rok 2023 524 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 999 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků

Jan Blatný

Třeba i pan profesor Prymula byl u přípravy této tabulky (Protiepidemického systému PES, pozn. Demagog.cz).
Partie, 22. listopadu 2020
Koronavirus
Neověřitelné
Protiepidemický systém (PES) obsahuje tabulku, která určuje přísnost jednotlivých opatření dle tzv. indexu rizika. Zmínku o účasti Romana Prymuly na jeho tvorbě se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný mluví o tzv. matici opatření (.pdf), tedy o tabulce, která podle rizikového skóre v rámci Protiepidemického systému (PES) určuje, jak přísná opatření platí při jednotlivých stupních pohotovosti. Protiepidemický systém, a tedy i zmíněnou tabulku, představilo Ministerstvo zdravotnictví 13. listopadu 2020

Jak uvádí Ministerstvo zdravotnictví v metodice pro výpočet indexu rizika (.pdf), toto rizikové skóre je číslo v rozsahu od 0 (minimální riziko) do 100 (maximální riziko). Konkrétně index sčítá body čtyř rizikových ukazatelů, kterými jsou: 14denní počet osob pozitivních na covid-19 (na 100 000 obyvatel), 14denní počet seniorů nad 65 let pozitivních na covid-19 (na 100 000 obyvatel), zjednodušený výpočet reprodukčního čísla a průměrná pozitivita testů za posledních 7 dní (pdf., str. 2–3).

Index rizika je vypočítáván denně, a to pro celou republiku i pro jednotlivé kraje a okresy. Celková hodnota tohoto skóre pak určuje, v jakém z pěti stupňů PES se daný kraj nachází. Tedy jaká příslušná protiepidemická opatření (např. nošení roušek, shromažďování, provoz obchodů, kultury, sportu nebo školství) se na daný kraj vztahují.

Jeden z dokumentů Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 3) obsahuje také seznam týmu „odborníků zapojených do vývoje indexu rizika“. Mezi nimi jsou například zástupci Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), experti z univerzit či další odborníci, jméno Romana Prymuly pak seznam neobsahuje. Nemůžeme však vyloučit, že např. na neformální úrovni tato skupina spolupracovala i s dalšími lidmi. Zde je ovšem nutné dodat, že zmiňovaný seznam se sice vztahuje k indexu rizika, nemusí se nicméně vztahovat přímo k matici opatření.

Zmínku o účasti Romana Prymula na přípravě této tabulky se nám nepodařilo dohledat ani v jiných veřejně dostupných zdrojích. Tvrzení ministra Blatného tak nemůžeme potvrdit, ani vyvrátit.

Dodejme, že Jan Blatný tento výrok pronesl také v souvislosti s tím, že ho podle jeho slov některá stanoviska bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly překvapila.

Dne 15. listopadu například v pořadu Partie televize Prima Roman Prymula kritizoval (video, čas 23:35), že všech pět stupňů nového Protiepidemického systému (PES) je propojeno s nouzovým stavem: „Já si myslím, že to není dobře. (…) Nouzový stav by měl být vázán na ta nejvyšší patra, dejme tomu stupeň 4, 5. Ta ostatní opatření by měla jít udělat mimo nouzový stav.“ Také zpochybnil rychlé rozvolňování opatření i návrat žáků prvního a druhého stupně základních škol 18. listopadu. „Pokud budeme rychle rozvolňovat, vrátíme se zpátky. To by si měl uvědomit každý,“ prohlásil Prymula.

Po odvolání z funkce ministra zdravotnictví na konci října se Roman Prymula chtěl dále podílet na boji s epidemií jako člen vládní expertní skupiny. Kvůli příliš rychlému rozvolňovaní opatření to však nakonec odmítl a stal se poradcem premiéra Babiše. Radit by měl také prezidentu Zemanovi. 

Jan Blatný

Já jsem panu profesoru při jednání, které jsme měli minulý týden, nabídl možnost pracovat jako expert na Ministerstvu zdravotnictví, zejména v oblasti vakcín, v oblasti zahraničních vztahů, případně v oblasti epidemiologické.
Partie, 22. listopadu 2020
Zdravotnictví
Koronavirus
Neověřitelné
Dle informací webu Aktuálně.cz jednal Jan Blatný s Romanem Prymulou, zda mu však nabídl možnost na Ministerstvu zdravotnictví pracovat v oblasti vakcín a zahraničních vztahů, se nám nepodařilo ověřit.

Roman Prymula byl jmenován ministrem zdravotnictví 21. září 2020 po rezignaci Adama Vojtěcha. O měsíc později, v pozdních hodinách 21. října, byl Roman Prymula přistižen, jak opouští restauraci na Vyšehradě, která měla být podle vládních nařízení zavřená. 23. října jej Andrej Babiš vyzval k rezignaci a ještě toho dne se objevilo jméno Jana Blatného jako možného nového ministra zdravotnictví. Ten byl jmenován do funkce 29. října.

Ohledně možného budoucího angažmá exministra Prymuly v oblasti řešení koronavirové krize s ním dle informací Aktuálně.cz jednali Andrej Babiš i Jan Blatný. Sám Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce dne 25. října zmínil (video, čas 5:04), že spíš než ve vládní funkci by „chtěl pomoci jako osoba nezávislá, jako expert“. Vyjádřil se také (čas 5:33), že by chtěl působit v mezinárodní, neformální skupině expertů.

20. listopadu Jan Blatný uvedl: „S panem Prymulou jsem mluvil minulý týden a dohodli jsme se na tom, že by ministerstvo využilo jeho expertizy zejména v oblasti vakcín a zahraničních vztahů.“

Ten stejný den v rozhovoru Romana Prymuly pro týdeník Reflex (video, čas 10:50) moderátor zmiňuje: „Vy jste měl být poměrně úzkou součástí toho, co se teď děje na Ministerstvu zdravotnictví. Po vašem odvolání, po nástupu pana Blatného, pan Blatný mluvil, že Vás chce udržet co nejblíž toho dění v nějakém tom centrálním týmu…“, načež Roman Prymula zareagoval, že nesouhlasí s rozvolňováním opatření, a uvedl, že odmítl být součástí epidemiologických týmů (čas 11:34). Řekl také (čas 12:28), že se domluvil s Andrejem Babišem, že bude jeho poradce pro zdravotnictví.

Zda Romanu Prymulovi opravdu Jan Blatný nabídl pozici v oblasti vakcín a zahraničních vztahů, však nemůžeme potvrdit z jiného zdroje, než jsou vyjádření samotného ministra Blatného. Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Ondřej Šimetka

Jsme v situaci, kdy jsme v počtu úmrtí nejhorší na světě nebo před týdnem jsme byli nejhorší na světě, teďka nás přeskočila snad Bosna a Hercegovina, Lucembursko a Belgie.
Partie, 22. listopadu 2020
Koronavirus
Pravda
V denní statistice úmrtí na mil. obyvatel při použití 7denního průměru se ČR držela na 1. místě od 24. října do 17. listopadu. Poté ji předstihly Belgie či Bosna a Hercegovina. Lucembursko ČR v této statistice nepředstihlo, zaznamenalo ale vyšší počty úmrtí v jednotlivých dnech.

Aktuální statistiky týkající se počtu úmrtí v jednotlivých zemích světa zveřejňuje například server Our World in Data. Uveďme, že tento web vychází z datové sady zveřejňované Univerzitou Johnse Hopkinse, která sbírá data nejen od Světové zdravotnické organizace (WHO) či Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), ale také z oficiálních zdrojů jednotlivých států. Právě s grafy serveru Our World in Data, které nabízejí ucelený přehled o průběhu pandemie covidu-19 ve světě a na jehož tvrobě se podílí např. univerzita v Oxfordu, v rámci tohoto odůvodnění pracujeme.

Jako první se můžeme podívat na 7denní průměry nových úmrtí na covid-19 na milion obyvatel, v jejich případě nejsou křivky pro jednotlivé země tak rozkolísané, jako je tomu u čistě denních přírůstků a situaci mezi státy tak lze lépe porovnat. V tomto žebříčku (7denních průměrů) se Česká republika držela na první příčce od 23. října až do 16. listopadu (viz graf níže). 17. listopadu Českou republiku v čele této statistiky předstihla Bosna a Hercegovina a Slovinsko, o den později i Belgie. 20. listopadu se k těmto zemím přidalo i Bulharsko a následně také Severní Makedonie. Lucembursko v tomto přehledu za celý týden před dnem rozhovoru nepřekročilo 5. pozici. 

Dodejme, že do této statistiky nezapočítáváme státy s populací menší než 100 tisíc obyvatel (tedy například Andorru s přibližně 77 tisíci obyvateli (.xlsx), která na konci října zaznamenávala větší počet úmrtí na milion obyvatel, než Česká republika). Ondřejem Šimetkou zmiňované Lucembursko má asi 626 tisíc obyvatel, Bosna a Hercegovina cca 3,3 miliony.

Pokud porovnáme čistě denní přírůstky počtu úmrtí při přepočtu na milion obyvatel, i zde se před dnem rozhovoru ČR držela na nejhorších příčkách. 20. listopadu byla například na 6. místě, o den dříve na místě druhém. 11. listopadu byla ČR v přírůstcích počtu úmrtí nejhorší na světě. Zde je však nutné uvést, že křivky přírůstků úmrtí jsou v rámci týdne značně rozkolísané a různé státy maximum zaznamenávají v různé dny týdne. 

Zhruba týden před dnem rozhovoru Lucembursko v této statistice začalo zaznamenávat podobné přírůstky jako Česká republika. Vyšší počet úmrtí na milion obyvatel než v České republice připadnul v Lucembursku na 12. a 16. listopad (jelikož však dochází ke zpětným úpravám dat, může se tento údaj mírně lišit).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, zvláště s ohledem na fakt, že Česká republika týden před dnem rozhovoru skutečně byla na prvním místě ve statistice počtu úmrtí na covid-19 (dle 7denních průměrů při přepočtu na milion obyvatel) a poté se před ni dostaly Belgie a Bosna a Hercegovina. Určité výhrady lze mít k zahrnutí Lucemburska mezi země, které ČR také předstihly, při srovnání přírůstků úmrtí za jednotlivé dny, nikoli 7denního průměru, však v některých dnech Lucembursko Českou republiku skutečně předstihlo.

Ondřej Šimetka

Jsme v počtu nakažených nejhorší na světě (k 21. listopadu 2020, pozn. Demagog.cz).
Partie, 22. listopadu 2020
Koronavirus
Nepravda
V 7denním průměrném přírůstku počtu nakažených byla ČR k 21. listopadu v dostupných datech na 20. příčce. Na prvním místě byla naposledy 22. října. Podobná je situace i v případě okamžitých denních přírůstků.

Podíváme-li se na graf, který znázorňuje 7denní průměr počtu denních přírůstků případů covidu-19 na milion obyvatel, Česká republika zaujímala 1. místo od 10. do 22. října. Poté ji v čele této statistiky vystřídala Belgie. Od 23. října se ČR držela až do 8. listopadu na druhé pozici (výjimkou byl jen 3. listopad). Do té doby Česká republika v žebříčku začala postupně sestupovat na nižší pozice, den před rozhovorem 21. listopadu byla na 20. místě. 

Uveďme, že v grafu níže jsou vynechány státy s populací menší než 100 000 obyvatel. Tuto hranici jsme zvolili také kvůli tomu, že Ondřej Šimetka těsně před tímto výrokem zmiňuje světovou statistiku počtu úmrtí a mluví např. o Lucembursku (video, čas 11:22), které má přibližně 626 tisíc obyvatel (.xlsx).

Pokud bychom se podívali na jiný ukazatel, kterým je výpočet čistých denních přírůstků přepočítaných na milion obyvatel, ČR se objevovala na 1. místě v průběhu října, naposledy však 4. listopadu. Například na 2. místě se Česká republika umístila naposledy 10. listopadu a následně se začala v této statistice propadat. Dne 20. listopadu byla například na 18. místě. Zde je však nutné uvést, že křivky denních přírůstků obecně v rámci týdne kolísají a maxima mohou v různých zemích připadat na různé dny v týdnu.

Ani pokud se zaměříme na vývoj počtu aktivních případů koronaviru na milion obyvatel, není Česká republika „nejhorší na světě“, jak uvádí Ondřej Šimetka. Ačkoliv nejsou k dispozici data pro komplexní porovnání (například Velká Británie nebo Španělsko údaje ohledně aktivních případů neuvádí), můžeme srovnat například situaci v ČR a v Belgii v posledním týdnu před 21. listopadem. Na základě tohoto srovnání je patrné, že má Belgie v tomto období násobně vyšší počty aktivních případů než ČR.

 

Ondřej Šimetka

(…) poměr pozitivních testů v tom celkovém počtu testovaných je asi 25–30 %, což je strašně vysoké, jsou státy, které zavádí opatření už přitom, když se ten počet pozitivních testů přehoupne přes 5 %.
Partie, 22. listopadu 2020
Koronavirus
Pravda
Denní poměr pozitivních testů ku celkovému počtu provedených testů na covid-19 v ČR se od 9. října pohybuje kolem 25–30 % a nyní mírně klesá. Některé státy, např. Německo, Velká Británie nebo Irsko zavedly protiepidemická opatření, když se tento poměr pohyboval nad hranicí 5 %.

Poměr pozitivních testů na covid-19 se v České republice kolem 25 % drží přibližně od 9. října. Zhruba od začátku listopadu toto číslo sice začalo klesat, avšak i těsně před datem rozhovoru, tedy ve dnech 20. a 21. listopadu, se tento poměr pohyboval mezi 22 a 23 procenty.

Ve Spojených státech amerických, kde dochází k rekordním přírůstkům pozitivně testovaných (nejnovější data ukazují přes 150 tisíc nových případů denně) a kde se zmiňovaný poměr v posledních dnech pohybuje kolem 10 %, začaly některé státy zavádět protiepidemická opatření a nařízení. Například stát New York 11. listopadu (při poměru 2,4 %) vyhlásil zákaz provozu barů a restaurací po 22. hodině. Guvernér Kalifornie 19. listopadu (při poměru 5,6 %) oznámil zákaz vycházení po 22. hodině platící pro vybrané kalifornské okresy.

V Německu začala platit celostátní karanténa 2. listopadu, když byl poměr pozitivních testů 6,6 % (viz graf níže). Na celý měsíc se tak zavřely restaurace, bary a divadla a omezilo se shromažďování lidí.

Premiér Velké Británie Boris Johnson oznámil 31. října zavedení čtyřtýdenní karantény pro Anglii od 5. listopadu. Uveďme, že na začátku listopadu se poměr pozitivních testů ve Spojeném království pohyboval kolem 8 %. Omezeno tak bylo vycházení a uzavřely se bary a restaurace, avšak školy zůstaly otevřené.

Irská republika se 21. října (při poměru 7,2 %) posunula do 5. stupně, který znamenal šestitýdenní uzavření země. Obyvatelé byli požádáni, aby zůstali doma, bary a restaurace mohou poskytovat občerstvení s sebou a shromažďování bylo taktéž, jako v případě předešlých zemí, omezeno.

Jan Blatný

(…) vynásobíte to počtem kontaktů, které tito lidé (u nichž se potvrdila nákaza covidem-19, pozn. Demagog.cz) udají. Tento počet je zhruba 2,5.
Partie, 22. listopadu 2020
Koronavirus
Pravda
Jak udává tabulka Chytré karantény, průměrný počet rizikových kontaktů se skutečně pohybuje okolo hodnoty 2,5. V den rozhovoru 22. listopadu 2020 to bylo přesně 2,34; o tři dny dříve 2,42.

Dle dat Chytré karantény lidé nakažení covidem-19 v České republice skutečně v době konání rozhovoru (22. listopadu) uváděli průměrně okolo 2,5 rizikových kontaktů, přesněji 2,34 (.pdf, str. 1, kolonka „Počet rizikových kontaktů z pozitivních případů“ vpravo dole). 19. listopadu (.pdf, str. 1) například toto číslo odpovídalo hodnotě 2,42.

Jan Blatný

Testování tak, jak bylo nastaveno v počátku, to znamená kolem 30 až 50 000 testů, nás stojí měsíčně tak, jak bylo prováděno, 2 až 3 miliardy korun.
Partie, 22. listopadu 2020
Koronavirus
Pravda
Cena jednoho testu činí 1 756 Kč. Provedení 30 až 50 tisíc testů denně by tedy stát skutečně vyšlo na cca 2 až 3 miliardy, a to i při započítání určitého množství samoplátců.

Denní počet provedených PCR testů na onemocnění covid-19 přesáhl hranici 30 tisíc 13. října (viz graf níže). Prozatím nejvíce testů bylo provedeno 27. října, kdy tento počet činil 47 498 testů. Dne 13. listopadu bylo provedeno 31 222 testů a od té doby jejich počet nepřesáhl 30 tisíc.

V polovině května Ministerstvo zdravotnictví pro samoplátce zavedlo maximální cenu testu PCR na přítomnost onemocnění covidu-19 na 1 756 Kč (.pdf, str. 57). Mluvčí ministerstva Martin Novotný k tomuto tématu uvedl: „Maximální cena testů vychází z toho, kolik dnes běžně platí zdravotní pojišťovny za test na covid-19 indikovaný ze strany KHS nebo lékaře.“

Vycházíme tedy z ceny testu ve výši 1 756 Kč. Pokud by docházelo k provádění 30–50 tis. testů, jak uvádí ministr Blatný, pohybovala by se celková takových cena testů mezi cca 1,58 a 2,63 mld. Kč. Z grafu výše pak vyplývá, že největší počet testů bylo provedeno cca mezi 13. říjnem a 13. listopadem, celkem přibližně 1,1 milionu testů (.csv), zde bychom se tedy dostali na částku cca 1,93 mld. Kč.

Zde je však nutné uvést, že přehled počtu provedených testů Ministerstva zdravotnictví zahrnuje také testy hrazené samoplátci. Tedy lidmi, kteří nemají žádanku od praktického lékaře, nebo hygienické stanice, a test jim tak nehradí zdravotní pojišťovna. Přesný počet samoplátců ve zmiňovaném období se nám však nepodařilo dohledat.

Například na začátku září se mělo jednat přibližně o 13 %. V polovině září ale například Andrej Babiš hovořil o tom, že podíl samoplátců je až 40 %. Takto vysoké číslo bylo způsobeno zejména pomalým trasováním, kdy lidé s rizikovým kontaktem nechtěli čekat na telefon z krajské hygienické stanice. Na začátku října pak ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek uvedl, že počet samoplátců klesá. Uveďme, že v rámci naší 10% tolerance by se tak částka uváděná Janem Blatným pohybovala pouze tehdy, pokud by podíl samoplátců z celkového počtu testů byl 6 % a méně.

Ondřej Šimetka

(...) Nám bohužel zkolaboval systém krajských hygienických stanic, (...) ten je personálně zcela zdevastovaný, stala se z toho taková call centra, které prostě nestíhají trasovat.
Partie, 22. listopadu 2020
Koronavirus
Nepravda
V září sice některá média hovořila o kolapsu krajských hygienických stanic, od té doby však došlo k rapidnímu nárůstu trasujících osob a úspěšnost trasování do 24 hodin se za týden před rozhovorem pohybovala okolo 80 %. V některých dnech to bylo dokonce více než 90 %.

Co se týče personálního stavu hygienických stanic, je pravdou, že dlouhodobě trpí nedostatkem personálu. Za posledních 13 let se počet zaměstnanců krajských hygien zmenšil přibližně na polovinu. O kolapsu krajských hygienických stanic se skutečně v září mluvilo v souvislosti s nedostatečnou kapacitou pro včasné trasování. 

Odborníky bylo na jaře doporučeno, aby pro zvládnutí druhé vlny pandemie covidu-19 byla zajištěna kapacita pro trasování v rozmezí 1 000 až 3 000 osob. Trasujících v září bylo 1 401 (.pdf), jednalo se ovšem o celkový počet zapojených osob, který kromě hygieniků zahrnuje (.pdf, str. 2) například i příslušníky Armády ČR, celníky atd. 

V září byl maximální počet trasujících osob v jednom dni 801, a to 30. září. Doporučený počet 1 000 trasujících osob byl poprvé dosažen 6. října (1 005 trasujících). Mezi zářím a říjnem pak byla celková kapacita navýšena z 1 401 na 3 389. Z grafu níže je vidět, že počty trasujících v jednotlivých dnech rostly zhruba do 5. listopadu, od té doby poté začaly mírně klesat. Dne 20. listopadu se jednalo například o 1 242 trasovačů. Data o celkovém počtu trasujících osob nejsou ale za listopad dostupná. 

Pro úplnost dodejme, že propady na křivce odpovídají víkendovým dnům či státním svátkům. Nepodařilo se nám také nalézt údaje za 1. a 2. listopad.

Zdroje dat tabulky: září, říjen, 3.–7. listopad, 8.–21. listopad

Aby se zmiňovanému kolapsu předešlo, mělo podle odborníků dojít ke zřízení externího call centra, s čímž ostatně počítal i vládní dokument z května 2020. Podle bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha k tomu nedošlo, jelikož „na to, aby se vysoutěžilo externí call centrum, nebyl od nikoho žádný oficiální návrh“. Dále také za úskalí označil nevůli krajských hygienických stanic ke spolupráci s externisty. To ale naopak odmítá šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová.

Data o úspěšnosti trasování za jednotlivé dny se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Proto jsme se s žádostí o poskytnutí dat obrátili prostřednictvím e-mailu na vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu. Z dat, která nám poskytl, tedy v tomto odůvodnění vycházíme.

Z grafu níže je vidět, že úspěšnost trasování se u nových pozitivních případů i rizikových kontaktů za dny 1. až 21. listopadu pohybuje okolo 80 %. Uveďme, že o víkendových dnech je dle grafu zaznamenávána nižší úspěšnost než ve všední dny (viz např. propad 7. a 14. listopadu).

Z těchto dvou grafů tedy lze vyčíst, že během listopadu došlo k poklesu denního počtu trasujících osob, tato skutečnost se však na úspěšnosti vytrasování nijak zásadně negativně neprojevila. Na konci sledovaného období byl oproti začátku listopadu počet trasujících sice nižší, stejně jako úspěšnost vytrasování rizikových případů – u vytrasování pozitivních případů však byla úspěšnost srovnatelná, ne-li vyšší.

Určitý pokles v úspěšnosti trasování je pak podle ministra Blatného i hlavní hygieničky Jarmily Rážové dán tím, že klesá i dovolatelnost. „(…) procento vytrasovaných záleží na tom, jak se navolávači jsou schopni dovolat lidem. Hodně záleží na tom, jak lidé berou telefony,“ uvedla k tomuto tématu Rážová. Z dat Chytré karantény například vyplývá, že dovolatelnost byla v listopadu (do dne rozhovoru) menší než 70 % (.pdf).

Jak vyplývá z čísel v grafu níže, krajské hygienické stanice skutečně do jisté míry call centry nazývat můžeme, jelikož za období 3. až 21. listopadu provedly celkem 338 819 hovorů. Denní průměr byl pak 17 833 hovorů. Do průměru, ani celkového počtu nejsou započítány první dva listopadové dny, jelikož k nim nejsou dostupná data. 

Zdroje dat tabulky: 3.–7. listopad, 8.–21. listopad

O kolapsu v souvislosti s hygienickými stanicemi a jejich nestíhání trasovat se v září skutečně mluvilo. Od té doby ovšem došlo k nárůstu počtu trasujících osob a ke kolabování nedochází. Za poslední týden se úspěšnost trasování pohybuje průměrně zhruba okolo 80 %. Důvodem, proč toto číslo není vyšší, však již podle hygieniků není personální nedostatek krajských hygienických stanic, ale neochota lidí se stanicemi komunikovat. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jan Blatný

Ten problém (nedostatek personálu KHS, pozn. Demagog.cz) byl zejména teda v září a tady v těchto měsících a předtím, jenom chci podotknout, že od té doby došlo k více než dvojnásobnému zvýšení asi na 3,5 tisíce těch osob, které trasují.
Partie, 22. listopadu 2020
Koronavirus
Pravda
Mezi zářím a říjnem došlo k nárůstu trasujících osob 2,4× z 1 401 na 3 389. Pro listopad nejsou doposud data o celkovém počtu trasujících známa. Z porovnání dat jednotlivých dní v říjnu a listopadu ale vyplývá, že by počet měl být podobný jako v říjnu.

Dle dostupných dat týkajících se Chytré karantény skutečně došlo k více než dvojnásobnému nárůstu počtu trasujících osob. Konkrétně se jedná o osoby, které se podílejí na trasování covid-19 pozitivních osob a jejich rizikových kontaktů. V září bylo těchto osob 1 401. V říjnu došlo k navýšení počtu trasujících cca 2,4× na 3 389. Jedná se o celkový počet trasujících v daný měsíc, počty v jednotlivé dny jsou logicky menší. Ne každý trasujující se totiž věnuje této činnosti každý den.

Data o celkovém počtu trasujících osob pro listopad nejsou dosud známa, proto jsme k zachycení předpokládaného počtu trasujících použili čísla vývoje trasujících z jednotlivých dní. Jednotlivé měsíce jsme potom porovnali mezi sebou. Graf níže zachycuje vývoj počtu trasujících v jednotlivých dnech od začátku září do 21. listopadu. K 1. a 2. listopadu nejsou dostupná data, proto mají v grafu nulovou hodnotu. Z grafu jasně vyplývá, že od začátku září, kdy trasujících bylo necelých 200, došlo skutečně k zásadnímu nárůstu. Nejvíce trasujících osob v jediný den bylo zaznamenáno 4. listopadu, a to 1 941. Od tohoto bodu začalo docházet k postupnému poklesu. Čísla trasujících jsou ale stále mnohem vyšší než v září a v zásadě zrcadlově kopírují říjnový vývoj. Rapidní dvoudenní poklesy v celém období jsou vždy způsobeny víkendy či svátky.

Zdroje dat tabulky: září, říjen, 3.–7. listopad, 8.–21. listopad

Data o trasování za jednotlivé dny v grafu níže se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Proto jsme se s žádostí o poskytnutí dat obrátili prostřednictvím e-mailu na vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu. Z dat, která nám poskytl, tedy v tomto odůvodnění vycházíme.

V tomto grafu je zobrazeno procento nových a rizikových případů, které byly natrasovány do 24 h (k 21. listopadu). Můžeme pozorovat, že průměrně se procento u nových pozitivních případů i rizikových kontaktů za dny 1. až 21. listopadu pohybuje, s určitými výkyvy, nad 80 %.

Za týden, ve kterém výrok Jan Blatný pronesl, se pohybuje kolem 80 %. Oproti prvnímu listopadovému týdnu tedy došlo k mírnému nárůstu úspěšnosti trasování pozitivních případů, a naopak k poklesu v případě trasování rizikových kontaktů.

Dle dostupných dat tedy můžeme říct, že mezi zářím a říjnem skutečně došlo k nárůstu trasujících osob 2,4× z 1 401 na 3 389. Jednalo se tedy o „asi 3 500 osob“, které zmiňuje ministr zdravotnictví Blatný. Pro listopad zatím žádná data o celkovém počtu trasujících osob dostupná nejsou, ale dle počtu v jednotlivých dnech v porovnání s říjnem lze konstatovat, že kapacity budou podobné. V poměru ku úspěšnosti trasování pak můžeme říct, že kapacity jsou dostačující zhruba podobně jako v říjnu a na začátku listopadu, kdy trasujících osob v jeden den bylo nejvíce. 

Jan Blatný

(…) procento toho trasování se teď pohybuje úspěšně během 24 hodin kolem 90 % (…).
Partie, 22. listopadu 2020
Koronavirus
Pravda
Procento pozitivních a rizikových případů, které byly vytrasovány do 24 hodin od zadání do systému, se sice 21. listopadu pohybovalo kolem 66, resp. 60 %, v předcházejících třech dnech však úspěšnost trasování skutečně dosahovala přibližně 90 %.

Ve výroku zmiňovaná data o trasování za jednotlivé dny se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Proto jsme se prostřednictvím e-mailu obrátili na vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu s žádostí o poskytnutí dat, z nichž v tomto odůvodnění vycházíme.

V grafu níže je zobrazeno procento pozitivních případů a rizikových kontaktů nakažených, které byly vytrasovány do 24 hodin od doby, kdy byly zadány do systému. Z těchto dat vyplývá, že průměrně se procento u nových pozitivních případů i rizikových kontaktů v období od 1. do 21. listopadu pohybovalo nejčastěji mezi 80 a 90 %.

Zejména u rizikových kontaktů lze pozorovat určitý pokles v účinnosti trasování. To může podle vyjádření hlavní hygieničky Jarmily Rážové (i samotného ministra zdravotnictví Blatného) z 20. listopadu souviset s tím, zda se trasující lidem dokážou dovolat, respektive s tím, že jsou lidé méně ochotní přijímat tyto telefonáty.

Úspěšnost trasování případů, které byly vytrasovány do 24 hodin od zadání do systému, se den před datem diskuze, tedy v sobotu 21. listopadu, pohybovala kolem 60 %. Zde je dobré uvést, že minimum v rámci týdne připadá dle grafu právě na sobotu, případně na neděli. Pokud se pak podíváme na několik předchozích dnů před 21. listopadem, úspěšnost se skutečně pohybovala „kolem 90 %“. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.