Přehled ověřených výroků

Martin Kupka (ODS) se v rozhovoru ohrazuje proti proslovu Andreje Babiše, který pronesl během mimořádné schůze sněmovny o střetu zájmů. Podle Kupky líčí zástupci formující se vlády a bývalé opozice Česko jako spálenou zemi. Poté vyjmenovává údaje, které podle něj ukazují opak – růst reálných mezd, zvyšování HDP či právě ustálení inflace na úrovni 2,5 %.

Vývoj inflace

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb pořizovaných běžnou domácností.

V prosinci 2021, kdy skončilo funkční období vlády Andreje Babiše a moci se ujala vláda Petra Fialy, dosáhla meziroční míra inflace 6,6 %. K nejvyššímu meziročnímu nárůstu během působení Fialovy vlády došlo v září 2022, kdy inflace podle dat ČSÚ činila 18 %. Od roku 2023 začala postupně klesat, až se v lednu 2024 dostala na 2,3 %. Od té doby se po většinu času pohybovala mezi dvěma a třemi procenty. Nejnovější hodnota z října 2025 pak ukazuje nárůst cen o 2,5 % oproti říjnu 2024. Průměrná inflace za poslední rok pak k říjnu 2025 činí přibližně 2,6 %.

Závěr

V době nástupu vlády Petra Fialy v prosinci 2021 dosahovala meziroční inflace v Česku 6,6 %, přičemž se postupně navyšovala až na 18 %, kterých dosáhla v září 2022. Od ledna roku 2024 se její hodnota ustálila na úrovni okolo 2,5 %. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka (ODS) v rozhovoru komentuje mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, která se věnovala střetu zájmů Andreje Babiše. Babiš ve svém proslovu podle Kupky nadměrně kritizoval odcházející vládu a popisoval aktuální ekonomickou situaci v Česku mnohem hůře, než jaká je ve skutečnosti. Jako důkaz Kupka uvádí právě růst reálných mezd, růst HDP nebo stabilizaci inflace.

Reálné mzdy

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace. Díky tomu odráží skutečnou kupní sílu, tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který také vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd.

Z nejaktuálnější zprávy za 3. čtvrtletí roku 2025 vyplývá, že mzdy tehdy reálně meziročně vzrostly o 4,5 %. Pokračují tak v růstu, který začal v prvním čtvrtletí roku 2024. Podle predikce (.pdf, str. 2) Ministerstva financí z listopadu 2025 budou růst i nadále.

Závěr

Reálné mzdy skutečně rostou, a to už od začátku roku 2024. Ve třetím čtvrtletí 2025 se meziročně zvýšily o 4,5 % a podle predikce Ministerstva financí budou v tomto trendu pokračovat i příští rok. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kupka (ODS) v rozhovoru reagoval na kritiku z řad nastupující vlády, která podle něj vykresluje Českou republiku jako zemi ve špatné ekonomické kondici. Tvrdí, že tento obraz neodpovídá realitě, a argumentuje tím, že HDP ve třetím čtvrtletí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostlo o 2,8 %.

Meziroční růst HDP

ČSÚ 28. listopadu zveřejnil zpřesněný odhad vývoje HDP za třetí čtvrtletí letošního roku, který oproti předběžnému odhadu zahrnuje také informace o jednotlivých složkách HDP. Úřad uvádí, že HDP oproti třetímu čtvrtletí roku 2024 vzrostlo o 2,8 %, přičemž k růstu přispěly např. výdaje na konečnou spotřebu domácností, tvorba hrubého kapitálu nebo saldo zahraničního obchodu.

Závěr

ČSÚ, který podle zákona postupuje nestranně, v den námi ověřovaného rozhovoru zveřejnil zpřesněný odhad vývoje HDP, podle něhož se HDP ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšilo o 2,8 %. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý.

Boris Šťastný (Motoristé sobě) v rozhovoru odpovídá na otázku, zda by klub Motoristů hlasoval pro Víta Rakušana (STAN) ve volbě místopředsedy Sněmovny. Šťastný říká, že nejdřív proběhne porada poslaneckého klubu a že se domnívá, že Motoristé pro Rakušana spíše hlasovat nebudou. Dodává, že volba je tajná a definitivní rozhodnutí je tak na jednotlivých poslancích.

Hlasování ve Sněmovně a tajnost volby místopředsedů

V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.

Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedů či místopředsedů dolní komory. Ti se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako předsedové výborů a komisí. Při volbě tedy není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.

Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komise, která je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 2). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomní pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.

Průběh volby

Sami poslanci místopředsedy volí na ustavující schůzi poté, co na návrh předsedy Sněmovna rozhodne o počtu místopředsedů. Každý poslanec může hlasovat nejvýše pro tolik kandidátů, kolik pozic místopředsedů Sněmovny je ustanoveno.

Volba místopředsedů je, stejně jako u volby při obsazování ostatních sněmovních postů, maximálně dvoukolová. Při obou kolech přitom platí, že se kandidát může stát místopředsedou jen tehdy, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Jestliže tedy po prvním kole zůstává některý z místopředsednických postů neobsazený, koná se druhé kolo volby. Pokud nejsou ani ve druhém kole obsazena všechna stanovená místa, koná se zcela nová (opět nanejvýš dvoukolová) volba podle pravidel jednacího řádu.

Volba Víta Rakušana

V aktuálním volebním období se dolní komora shodla na tom, že Sněmovna bude mít celkem čtyři místopředsedy. První dva zvolila na ustavující schůzi v prvním kole. Druhé kolo poslanci odložili k projednání na 2. schůzi, během které zvolili jako třetího místopředsedu Sněmovny Jana Skopečka (ODS). Tím skončila první volba, po které jedno místo místopředsedy Sněmovny zůstalo volné.

O poslední neobsazený post místopředsedy Sněmovny se uchází předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Ten je však zároveň i ministrem vnitra v demisi. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí není dle Ústavy možné, aby byl člen vlády předsedou nebo místopředsedou Sněmovny. Mohl by tak být případně zvolen až po jmenování nové vlády.

Závěr

Volba místopředsedy Sněmovny je tajná, stejně jako volba předsedy. Sněmovna si nejdříve určí počet místopředsedů a poslanci pak při volbě vybírají tolik kandidátů, kolik je volných míst. Na rozdíl od běžného hlasování, kdy poslanci hlasují elektronicky a zvednutím ruky, probíhá volba místopředsedy pomocí hlasovacích lístků, které poslanci upravují samostatně v odděleném prostoru a následně je vhazují do urny. Výrok poslance Šťastného proto hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka se Borise Šťastného (AUTO) ptá na to, zda je zrušení finančních stropů v domovech pro seniory tématem pro celou koalici, nebo jen pro hnutí ANO. Odkazuje přitom na články Deníku N z listopadu 2025, podle kterých pravděpodobný budoucí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že nová vláda o této možnosti uvažuje. Boris Šťastný tvrdí, že takové informace má pouze z médií a že rušení limitů v programovém prohlášení vznikající vlády není.

Limity pro platby v domovech pro seniory

Podle současné právní úpravy platí, že za pobytové služby v domovech pro seniory zaplatí jejich klienti pouze tolik, aby jim po jejich úhradě zůstalo alespoň 15 % jejich příjmu. Konkrétní limity ceny za stravu a ubytování je pak možné dohledat v prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách. 

Ve svém programovém prohlášení (.pdf) se koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů na otázky týkající se péče o seniory zaměřuje v části věnované sociálním službám (.pdf, str. 21). V ní slibují například vytvoření Centrálního registru žadatelů o místo v domově seniorů či nový zákon o sociálních službách (.pdf, str. 21). Ten by měl podle prohlášení přinést nový způsob financování sociálních služeb, který umožní „větší zapojení soukromých prostředků a bude motivovat samosprávy i poskytovatele služeb k rozšiřování dostupných služeb“. Popisované změny dokument více nepřibližuje, zmínka o tom, že by nová vláda plánovala prolamovat 15% cenové stropy na platby domovům pro seniory, se nikde v dokumentu nevyskytuje.

Vyjádření budoucího ministra práce

Aleš Juchelka podle článku Deníku N ze začátku listopadu 2025 připustil, že o zrušení cenových stropů uvažuje. „Mohlo by to být v zákonu o sociálních službách, který chceme do roka až dvou připravit. Je jasné, že potřebujeme, aby se do celého systému více zapojil soukromý sektor. Vzhledem k demografii nemůže ležet celá zodpovědnost na státu, obcích a krajích,“ uvedl Juchelka. Stejnému médiu následující týden sdělil, že zvažuje i zavedení německého modelu, kdy si lidé či jejich rodiny musí pobyt v domovech důchodců hradit z vlastních zdrojů. V případě, že na to tyto finance nepostačují, bývají nuceni prodat seniorovu nemovitost.

O několik dní později, 18. listopadu, nicméně kandidát na ministra práce a sociálních věcí popřel, že by šlo o oficiální plány hnutí ANO. Podle Juchelky se o konečné podobě změn bude ještě jednat. V případě cenových stropů na platby domovům pro seniory zároveň dodal: „(...) není to tak, že by se měly prolamovat.“

Závěr

V současnosti existuje 15% limit, který stanovuje minimální výši příjmu, která musí seniorům zůstat po zaplacení pobytových služeb v domovech pro seniory. V programovém prohlášení předpokládané budoucí vlády není explicitně uveden žádný konkrétní krok, který by tento limit měnil. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný odpovídá na otázku ohledně programového prohlášení nově vzniklé vlády. Moderátorka připomíná kritiku Petra Pavla, kterému vadilo, že v dokumentu není zmíněné Rusko jako bezpečnostní hrozba. Poté se ptá, proč vláda nezmínila, zda se bude podílet na pomoci Ukrajině a jaký k ní zaujme postoj. Šťastný následně tvrdí, že v prohlášení stojí, jak se budoucí kabinet postaví k případnému napadení ČR nebo našich spojenců.

Programové prohlášení

Koalice ANO, SPD a Motoristů poslala návrh programového prohlášení na Hrad na konci října. V kapitole o obraně stojí, že prioritou vlády je „vybudovat profesionální, technologicky vyspělou a dobře řízenou armádu, která bude schopna účinně chránit naše území, obyvatele i spojence“ (.pdf, str. 9). Dokument dodává, že je cílem mít armádu, která bude mít reálné schopnosti zajistit obranu Česka v každé situaci. Vláda také označila posílení protivzdušné obrany státu za svou prioritu a přislíbila, že se ČR aktivně zapojí do evropského obranného projektu protivzdušné obrany (str. 9).

Návrh programového prohlášení (.pdf) zmiňuje na několika místech spojenecké závazky. Česká republika se jako člen NATO v minulosti podpisem Severoatlantické smlouvy zavázala k poskytnutí pomoci napadenému státu Aliance – podle článku 5 zmíněné smlouvy má povinnost podniknout „kroky, které bude považovat za nutné“. Jaké kroky to mají být, smlouva ovšem nestanovuje. Stát se může rozhodnout použít své ozbrojené síly, ale také nemusí. Místo přímého zapojení do obrany napadené země tak může zvolit například jen sankce vůči agresorskému státu.

V kapitole o obraně programové prohlášení říká (.pdf, str. 9), že vznikající vláda vypracuje novou Koncepci Armády České republiky 2035, která stanoví národní priority a „způsob naplňování mezinárodních závazků České republiky v rámci NATO“ na základě národních bezpečnostních potřeb. Následně uvádí, že obranné plánování bude vycházet hlavně z národních zájmů a také ze „spojeneckých závazků“. Jakým konkrétním způsobem plánuje spojenecké závazky naplňovat, už ale nepopisuje.

V kapitole o zahraniční politice (.pdf, str. 11–12) prohlášení zmiňuje, že je Česko pevným spojencem v rámci NATO, a vyjmenovává státní suverenitu, národní odpovědnost a ochranu českých občanů jako základní principy zahraniční politiky. V sekci o bezpečnosti regionu je pak napsáno: „Česká republika bude důsledně hájit mezinárodní právo a suverenitu států. Budeme podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině a eliminaci rizik války v Evropě“ (str. 11).

Závěr

Programové prohlášení v kapitole o obraně uvádí, že prioritou vznikající vlády je vybudovat armádu, která bude schopná účinně chránit ČR i naše spojence. Vláda také přislíbila účast v evropské protivzdušné obraně a uvedla, že obranné plánování bude vycházet i ze spojeneckých závazků. V kapitole o zahraniční politice stojí, že je ČR pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance a že bude hájit suverenitu států. V prohlášení nicméně není explicitně zmíněné, jakým způsobem by vláda bránila spojence. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Boris Šťastný (Motoristé sobě) se v rozhovoru vyjadřoval k možnému střetu zájmů, kterému by Andrej Babiš čelil jako budoucí premiér. Moderátorka podotýká, že podobná otázka by se – pokud by se stal členem vlády – týkala i jeho samotného, a ptá se ho, zda se mu již vlastní střet zájmů podařilo vyřešit. Šťastný na to odpovídá, že se vzdal míst v řídících orgánech a že žádná z jeho firem zároveň ani nečerpá veřejné dotace a neúčastní se veřejných zakázek.

Boris Šťastný v minulosti působil mj. jako lékař a podnikatel, a to především ve zdravotně-sociálních službách. Poté, co byl ve sněmovních volbách 2025 zvolen jako poslanec za Motoristy, uvedl, že se chce plně věnovat práci v Poslanecké sněmovně a že do ustavující schůze nové Sněmovny – která proběhla 3. listopadu 2025 – opustí všechny statutární orgány, v nichž je zastoupen. Zákon po poslancích nic podobného nevyžaduje, zákaz působení ve statutárních či řídících orgánech daný zákonem o střetu zájmů přichází až s postem ve vládě.

Podnikatelská činnost Borise Šťastného

Boris Šťastný začal podnikat v 90. letech ve sportovním průmyslu, kdy založil firmu Aspen Sport. Od roku 2014 působil jako jednatel společnosti Sports Investments s.r.o., která dříve v Aspen Sport podle jeho slov držela podíl. Podle Šťastného byla po roce 2014 činnost firmy postupně utlumena a dnes představuje pouze „prázdnou schránku“, kterou nicméně plánuje předat svým dětem. K tomu došlo na konci října 2025, kdy Šťastný firmu opustil a přestal být jejím společníkem i jednatelem. Vlastnickou i řídicí roli po něm převzali jeho synové. Dne 4. listopadu 2025 se společnost přejmenovala na Happy Solutions s.r.o.

Boris Šťastný měl klíčovou roli jako dlouholetý člen statutárního orgánu akciové společnosti Medical Investments, která podle serveru iRozhlas.cz sdružuje poslancovo podnikání a majetek v hodnotě více než 200 milionů korun. Šťastný od 31. října 2025 ve správní radě nefiguruje, nadále však zůstává jediným akcionářem společnosti. V jejím čele nyní stojí jeho žena – a zároveň mluvčí Motoristů sobě – Barbora Šťastná, dalšími členy správní rady jsou opět jeho synové. Dne 11. listopadu 2025 došlo u firmy v obchodním rejstříku ke změně předmětu podnikání, kterým se stala správa vlastního majetku.

Šťastný založil také síť domovů pro seniory Alzheimer Home a působil ve správních radách organizací Alzheimer Home z.ú. a Alzheimer Home Region z.ú., ve kterých skončil rovněž v říjnu 2025. Součástí jeho podnikatelského portfolia byla v minulosti i Nemocnice Vršovice a.s., na kterou měl nepřímý vliv právě skrze společnost Medical Investments. Tato zdravotnická zařízení prodal již dříve skupině Penta Hospitals podnikatele Marka Dospivy. Do roku 2022 působil rovněž v orgánech společností Senior Home Group s.r.o. a Alzheimer Home Group s.r.o.

Šťastný byl také ředitelem Národního centra prevence, které mělo oprávnění poskytovat ambulantní péči. V roce 2023 centrum ošetřilo přibližně 170 pacientů a podle Šťastného se zaměřovalo převážně na preventivní programy v oblasti kardiologických a onkologických onemocnění. Šťastný na konci října jako ředitel centra skončil a podle jeho slov centrum úplně ukončí poskytování zdravotních služeb. Novou ředitelkou se stala jeho manželka. Poslanec zároveň opustil post v čele zdravotnické kliniky Respimed. 

Závěr

Boris Šťastný formálně opustil všechny řídící a statutární orgány svých společností, ve funkcích jej zpravidla nahradili jeho manželka a synové. U klíčové společnosti Medical Investments a.s. zůstává jediným akcionářem, i v tomto případě jej nicméně v řídících orgánech nahradila jeho rodina. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Boris Šťastný (Motoristé sobě) se vyjadřuje ke střetu zájmů možného budoucího premiéra Andreje Babiše. Moderátorka se následně ptá, zda se Šťastnému již podařilo vyřešit vlastní střet zájmů. Podle Borise Šťastného je rozdíl mezi jeho a Babišovou situací v tom, že žádná ze Šťastného firem není příjemcem veřejných zakázek a ani nepobírá dotace. Zároveň dodává, že aby se mohl plně věnovat svému poslaneckému mandátu, rozhodl se odejít z řídících pozic svých firem.

Podnikatelská činnost Borise Šťastného

Boris Šťastný je zakladatelem hned několika firem. V 90. letech se věnoval sportovnímu průmyslu ve firmě Sports Investments s.r.o., která se 4. listopadu 2025 přejmenovala na Happy Solutions s.r.o. a od té doby se věnuje pronájmu nemovitostí. Podle Hlídače státu tato firma nečerpá státní dotace a nikdy nezískala veřejnou zakázku. Na konci října navíc Šťastný přestal být společníkem i jednatelem firmy, zbavil se tedy podílu na vlastnictví i řízení. V obou oblastech ho nahradili jeho synové Boris a Zoran.

Boris Šťastný se v rámci svého podnikání věnuje také zdravotnické sféře. Zde mezi hlavní subjekty, které s ním jsou či byly spojeny, patří síť domovů Alzheimer Home, Nemocnice Vršovice, klinika Respimed nebo Národní centrum prevence. Z vyjmenovaných společností čerpaly dotace síť Alzheimer Home a Nemocnice Vršovice. Firmy sítě Alzheimer Home obdržely během působení Šťastného 38 dotací v celkové výši přes 185 milionů Kč, Nemocnice Vršovice pak dvě dotace za celkem 24 milionů Kč. Šťastný svůj podíl v obou společnostech postupně prodal mezi lety 2018–2022 skupině Penta Hospitals. Po prodeji odešel i ze správní rady Nemocnice Vršovice, zůstal však v pozicích člena správních rad společností sítě Alzheimer Home. Těchto pozic se vzdal až v říjnu 2025.

Klinika Respimed, a stejně tak nezisková organizace Národní centrum prevence, které Šťastný ovládal přes společnost Medical Investments a.s., od státu nepobíraly dotace a ani se neúčastnily veřejných zakázek. Šťastný uvádí, že v klinice Respimed pouze pracuje jako praktický lékař. Ve správní radě společnosti Medical Investments a.s. už nepůsobí, nahradila ho jeho rodina. Sám Šťastný nicméně zůstává jediným akcionářem firmy.

Mezi další firmy, ve kterých Šťastný figuroval a které zároveň čerpaly dotace či se účastnily veřejných zakázek, patří Beskyd FM, Pražské služby a Pojišťovna VZP. V Beskyd FM Šťastný působil od roku 2021 ve správní radě, ve funkci však skončil hned následující rok. Firma je navíc k datu ověření výroku v likvidaci. V Pražských službách působil v letech 2011–2012 jako člen dozorčí rady z pozice pražského zastupitele za ODS. V Pojišťovně VZP byl v letech 2014–2016 členem statutárního orgánu. Žádnou ze zmíněných pozic však k datu ověření výroku již nezastává.

Závěr

Několik firem, ve kterých měl Boris Šťastný vlastnický podíl či se účastnil na jejich řízení, pobíralo státní dotace. V minulosti např. figuroval v síti domovů Alzheimer Home, která během jeho působení získala 38 dotací v celkové výši přes 185 milionů Kč. Šťastný ale síť před několika lety prodal a v říjnu 2025 se vzdal i řídících pozic. Obdobně se vzdal funkcí i v ostatních společnostech, které pobíraly dotace či se účastnily veřejných zakázek. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Šéf poslaneckého klubu Motoristé sobě Boris Šťastný v rozhovoru komentuje svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny ke střetu zájmů Andreje Babiše nastupující opozicí. To považuje Boris Šťastný za plýtvání penězi daňových poplatníků. Podle jeho slov je novela zákona lex Babiš dobrá a řeší střet zájmů, a schůzi tak není třeba svolávat, protože dle něj Andrej Babiš střet zájmů včas vyřeší.

Schvalování novely „lex Babiš“

Návrh novely zákona o střetu zájmů, pro niž se později vžil název „lex Babiš“, předložila v roce 2015 vláda Bohuslava Sobotky sestavená ze zástupců ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Pomocí pozměňovacích návrhů (.pdf) poslanci navrhli přidat do původního návrhu (.pdf) části, které se ve schválené novele označují jako paragrafy 4a, 4b a 4c (a pod stejným označením je lze najít v zákoně o střetu zájmů i dnes).

Paragraf 4a, který veřejným funkcionářům zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk, navrhl zahrnout do novely poslanec Jan Chvojka (ČSSD) (.pdf, str. 7–10 z 60, část „§ 4c“; .pdf, str. 1–2). Návrh na přidání paragrafů 4b a 4c předložil tehdejší poslanec za TOP 09 Martin Plíšek (.pdf, str. 10–11 z 60, bod 4; .pdf, str. 3, bod 5, str. 9, bod 2.1). Zmíněné paragrafy 4b a 4c se konkrétně týkají firem, ve kterých člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ vlastní čtvrtinový či vyšší podíl, a zakazují těmto společnostem pobírat dotace a účastnit se zadávacího řízení (veřejných zakázek).

Návrh novely jako celku včetně paragrafů 4a, 4b a 4c (.pdf, str. 2–3, 9) prošel ve třetím čtení Sněmovnou v září 2016 (.pdf, str. 3–4). Pro přijetí návrhu novely hlasovali zástupci stran v současnosti nastupující opozice, tedy TOP 09 a Starostové, ODS a KDU-ČSL, a dále členové poslaneckých klubů ČSSD, KSČM a Úsvitu. Návrh nepodpořili jen poslanci ANO a někteří nezařazení poslanci, včetně zástupců SPD (vzniklé odtržením z Úsvitu).

Při konečném hlasování v lednu 2017, ve kterém Sněmovna přehlasovala veto prezidenta, přijetí novely podpořili jen poslanci TOP 09, Starostů, ODS a KDU-ČSL a komunisté a sociální demokraté. Poslanci za Úsvit se hlasování zdrželi, členové SPD a hnutí ANO hlasovali proti. Piráti se dostali do Sněmovny až po volbách v říjnu 2017.

Závěr

Jako „lex Babiš“ se označuje novela zákona o střetu zájmů, kterou Parlament přijal v lednu 2017. Původní návrh novely předložila v roce 2015 vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, během jednání ve Sněmovně ale kvůli pozměňovacím návrhům z dílny ČSSD a TOP 09 doznala značných změn.

V září 2016 hlasovali pro přijetí celé novely poslanci z klubu TOP 09 a Starostů, ODS a KDU-ČSL, tedy v současnosti nastupující opozice. Pro se tehdy vyslovili i poslanci stran ČSSD, KSČM a Úsvitu. Piráti v té době neměli zastoupení ve Sněmovně. Později návrh vrátil dolní komoře prezident a při následném konečném hlasování v lednu 2017 novelu podpořili opět poslanci TOP 09, Starostů, ODS a KDU-ČSL a dále ČSSD a KSČM. Výrok Borise Šťastného hodnotíme jako pravdivý.

Boris Šťastný (AUTO) odpovídá na otázky týkající se střetu zájmů Andreje Babiše, který je pravděpodobným příštím předsedou vlády a zároveň majitelem koncernu Agrofert, což by ho v roli premiéra postavilo do střetu zájmů. Podle Šťastného jsou Motoristé přesvědčeni, že Andrej Babiš střet zájmů v pravý čas vyřeší. Tvrdil také, že se Babiš zavázal prezidentovi i veřejnosti k tomu, že transparentně sdělí, jakým způsobem tak učiní.

Babišova vyjádření

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš jednal s prezidentem Petrem Pavlem mj. na téma svého střetu zájmů hned po volbách 5. října. Prezident po schůzce uvedl: „Andrej Babiš potvrdil to, co řekl včera před všemi našimi občany veřejně. A sice, že v případě, že bude pověřen sestavením vlády a bude jmenován, tak vyřeší střet zájmů v souladu se zákonem.“ Pavel také dodal, že mu Babiš nastínil možná řešení střetu zájmů.

Babiš s prezidentem na toto téma mluvil i 12. listopadu. Po jednání Babiš řekl, že neočekával, že po něm bude Pavel požadovat, aby své řešení sdělil veřejně. Hned následující den po jednání koaliční rady komentoval požadavek větou: „Pokud si to prezident přeje, tak to řeknu veřejně. Řešení zveřejním těsně předtím, než mě pan prezident jmenuje předsedou vlády.“ Zároveň Babiš zopakoval, že střet zájmů vyřeší (video, čas 2:30), a uvedl, že se jedná o citlivou a osobní záležitost a že nebude podnikat nevratné kroky, dokud nebude mít jistotu, že bude jmenován premiérem (video).

Závěr

Andrej Babiš vícekrát řekl, že svůj střet zájmů před jmenováním do pozice premiéra vyřeší. Z vyjádření hlavy státu vyplývá, že to řekl také přímo Petru Pavlovi. Později Babiš zmínil, že pokud si to prezident Pavel žádá, řešení sdělí veřejnosti. Dle svých slov tak chce učinit těsně předtím, než bude jmenován předsedou vlády. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý.