Přehled ověřených výroků

Jiří Pospíšil

Kandidoval jsem do vedení té strany s tím, že já chci být ten, kdo udělá maximum pro to, aby se obnovily vztahy se STANem, protože to je nám programově velmi blízká strana.
Interview ČT24, 20. března 2018
Pravda

Předseda TOP09 Jiří Pospíšil svůj záměr spolupracovat s hnutím STAN skutečně deklaroval v době, kdy kandidoval do čela strany.

Jiří Pospíšil oznámil svou kandidaturu do čela TOP09 na začátku listopadu 2017. Svůj záměr spolupracovat mimo jiné s hnutím STAN oznámil vzápětí: "Pokud budu zvolen, tak budu chtít, abychom spolupracovali se stranami z pravého středu, to znamená primárně se STAN a KDU-ČSL." Ve svém kandidátském projevu (čas 19:31) se na toto téma vyjadřoval znovu: " Platí tu ta jeho teze (Luďka Niedermayera, pozn. Demagog.cz ), která tu zazněla, že ta spolupráce ( se středopravicovými stranami, pozn. Demagog.cz) musí začít hned, ona ostatně již začala na půdě Poslanecké sněmovny, a není třeba, a není ani dobré a správné čekat až na konkrétní volby.Tamtéž (čas 21:17) dále hovořil o spolupráci s hnutím STAN v příštích volbách do Evropského parlamentu: "Bylo by hloupé nevyužít toho, že tři české politické strany, TOP 09. Starostové a Lidovci jsou součástí jedné velké rodiny politických středopravicových proevropských stran....... a bylo by hloupé se nepokusit postavit společnou kandidátku těchto tří subjektů."

Jiří Pospíšil

Zuzana TVARŮŽKOVÁ: TOP 09 teď patří k těm, kdo kritizují jednání mimochodem ministra zahraničí Stropnického za pomalou reakci na ruské obvinění z toho, že jed novičok, kterým byl otráven dvojitý špion Skripal ve Velké Británii, pochází z Česka. Ministr tohle tvrzení odmítl, zve si na ministerstvo ruského velvyslance. Co vám tedy ještě chybí? Jiří POSPÍŠIL: Tak konečně tak dělá, ale o víkendu řekl, že český pan ministr zahraničí, že nechce kazit víkend ruskému ambasadorovi, a tak aktivně nepůsobil.
Interview ČT24, 20. března 2018
Pravda

Martin Stropnický ve vyjádření pro Českou televizi (video, cca 1:40) v sobotu na otázku, zda se bude chtít sejít s ruským velvyslancem a bude chtít vědět jeho názor odpověděl:

" Já mu nechci kazit neděli, poté poletím do Bruselu na jednání ministrů zahraničí EU, nepochybně to bude téma... "

Neověřujeme, zda byl ministr zahraničí aktivní v přístupu k vyjádření Ruské federace, ale zda opravdu řekl to, co uvádí předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

Jiří Pospíšil

Zkrátka je velmi pravděpodobné, že Rusko takto vyvolalo teroristický čin na území jiného státu, na území Velké Británie, na území státu, který je členem NATO, to znamená naším partnerem.
Interview ČT24, 20. března 2018
Neověřitelné
Velká Británie, Francie, Německo i USA se oficiálně přihlásili k verzi britské vlády, která označila za „vysoce pravděpodobného“ viníka atentátu na Skripalovi Rusko. ČR je přímým vojenským spojencem Velké Británie v rámci NATO, avšak ruská vina zatím není oficiáně podložena.

4. března 2018 byly nalezeny těla Sergeje Skripala a jeho dcery Julie v Salisbury ve Velké Británii. Sergej Skripal je bývalým příslušníkem ruské vojenské zpravodajské služby a v roce 2010 byl v rámci větší výměny špiónů zaměněn do Velké Británie. Zde mu byl udělen statut utečence a Salisbury se stalo místem jeho pobytu a zároveň místem, kde byl napaden.

Po prvotních vyšetřovacích závěrech pronesla britská premiérka Therasa May proslov, ve kterém uvedla, že Sergej a Julia Skripalovi byli napadeni chemikáliemi, které patří do skupiny bojových otravných látek jménem Novičok. Právě Rusko tyto látky vyvíjelo a je v jeho sílách jich vyvíjet i k dnešnímu dni. Ruská federace má zároveň historii státem sponzorovaných atentátů obzvlášť v případech běženců z ruské strany a chápe je jako legitimní cíl pro likvidaci. Podle Mayové je tedy vysoce pravděpodobné, že právě Rusko je zodpovědné za útok na Skripalovi.

Podle premiérky Mayový existují dva možné závěry, a to že se Rusko dopustilo přímého útoku na Velkou Británii anebo ztratilo kontrolu nad svým chemickým arzenálem a umožnilo tak šíření novičoku do nesprávných rukou. Britská premiérka proto vyzvala Rusko k vysvětlení celé události.

Ministr zahraničních věcí Boris Johnson přímo uvedl, že Vladimír Putin je vysoce pravděpodobně tím, kdo útok nařídil. Velká Británie má podle jeho slov důkazy o skladování daných chemikálií v Rusku a také jejich testování pro účely atentátu.

Generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg, reagoval vyjádřením přímé podpory pro Velkou Británii za NATO a všechny spojence. Útok na Skripalovi chápe jako zásadní porušení norem a pravidel zaštiťujících bezpečnost všech stran. Poukázal přímo na Rusko a jeho bezohledné chování, na které však podle jeho slov NATO včetně Velké Británie úspěšně reaguje.

K scénáři ruské viny se přihlásili i Francie, Německo a USA.

Velká Británie a Česká republika jsou vojenskými spojenci v rámci struktury NATO, avšak to nic nemění na faktu, že oficiální závěr vyšetřování k dnešnímu datu není k dispozici a tak všechny výroky obviňující Rusko, jsou na úrovni hypotetické. Jiří Pospíšil tak tlumočí slova Velké Británie a spojenců o vysoké pravděpodobnosti ruského zásahu, avšak tyto slova jsou založeny na dosud oficiálně neukončeném vyšetřování.

Jiří Pospíšil

polské orgány vláda a parlament přijaly zákon, kterým najednou zkrátily funkční období soudců Nejvyššího soudu.
Interview ČT24, 20. března 2018
Pravda

8. prosince 2017 byl dolní komorou polského Parlamentu přijat zákon, který reformuje polský Nejvyšší soud. V platnost vstoupil 2. ledna 2018. Dle něj končí mandá t všech soudců Nejvyššího soudu dosažením 65 let, pokud jim není prezidentem udělena výjimka. Zhruba 40 % z 86 soudců Nejvyššího soudu věkového limitu dosáhlo již v době schvalování. Zákon nabude účinnosti až tři měsíce po vstupu v platnost, tedy začátkem dubna 2018.

Andrej Babiš

Pan Ondráček je ve Sněmovně už druhé volební období a on byl vlastně členem komise BIS, to znamená Bezpečnostní informační služba...
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Pravda

Zdeněk Ondráček byl zvolen poslancem v období 2013–2017 a v období od roku 2017 do současnosti.

V předchozím volebním období byl členem Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.

Andrej Babiš

Vlastně všichni, který ho volili do komise, a já tady mám vlastně sjetinu, on byl zvolen 12. prosince 2017 do komise GIBS, dostal 173 hlasů, celá ta komise. A kdo ho volil? Pan Fiala, Černochová, Benda, Bartoš, Michálek, Bartošek, Bělobrádek, Feri, Kalousek, Pekarová Adamová, Farský, Rakušan, Gazdík, všichni ti, který vlastně na to poukazují a oni věděli, že v rámci rozdělení výborů ve Sněmovně byla jasná dohoda, že šéf komise GIBS bude z KSČM. Takže vlastně oni už tehdy nepřímo ho zvolili.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Babišem zmíněné hlasování nebylo hlasováním o členství výhradně Ondráčka v dané komisi – šlo o hlasování o všech členech komise, kdy se nehlasovalo o jednotlivých poslancích postupně. Babišovu zmínku o dohodě ohledně vedení komise navíc popírají veřejná prohlášení různých představitelů, což znamená, že poslanci Ondráčka nepřímo nezvolili. Ondráček byl předsedou zvolen v samostatném hlasování, které nemělo s tímto nic společného.

Po loňských volbách do Poslanecké sněmovny došlo mezi politickými stranami k sérii jednání o rozdělení funkcí v Poslanecké sněmovně. Dlouho ale nemohlo dojít k dohodě o funkci předsedy komise pro kontrolu GIBS. O tento post měli zájem zástupci ČSSD a KSČM. Neexistuje společný výstup zástupců politických stran o tom, že by k nějaké dohodě došlo, pouze výpovědi jednotlivých politiků k průběhu daného jednání.

Na jednání Poslanecké sněmovny dne 6. března se k tomuto tématu vyjádřili někteří poslanci.

Zbyněk Stanjura (ODS): „O tuto komisi projevili zájem sociální demokraté. Ti v tomto nároku byli na tom jednání podpořeni zástupci pěti dalších stran. Proti se postavilo hnutí ANO, SPD. A bylo nám oznámeno, že tak prostě bude. To jednání bylo nakonec poměrně emocionálně vyhrocené. Kdo si vzpomínáte, já jsem se po dvou hodinách zvedl a řekl jsem, že o tom se s komunisty dohadovat nebudu. Odešel jsem a se mnou odešli někteří další předsedové klubů. Takže neříkejte tady, že jsme se na tom všichni dohodli a že to místo patří komunistické straně. Není to pravda. Dohodly se na tom pouze tři kluby.“

Jaroslav Faltýnek (ANO): „Částečně dávám za pravdu panu předsedovi Stanjurovi, že to nebyla jednoduchá debata - nebyla - a že v určitých věcech zvítězil názor nějaké většiny a že tam byl spor mezi sociální demokracií, která měla zájem o tuto komisi, a KSČM. … 12. prosince jsme volili členy komisí, mimo jiné tedy i komise GIBS, kde kandidovali za každou stranu jeden, kolegové - omlouvám se, bez titulů - Bartoš, Majerová Zahradníková, Mašek, Ondráček, Řehounek, Schiller, Španěl, Válková a Výborný. A pro ty lidi hlasovalo 173 přítomných poslanců ze 181. Zajímavé je, že nikdo v diskusi nevystoupil a nenavrhl třeba hlasování po jménech, anebo že když tedy je ta většinová dohoda na tom, že by zástupce KSČM měl být předsedou, tak to nikdo nezpochybnil.“

Jan Chvojka (ČSSD): „V podstatě jsme se domluvili opravdu na všem - opravdu na všem - až na jednu jedinou zásadní základní věc a to je právě to, kdo má právo na to, aby měl post předsedy komise pro kontrolu GIBS. ČSSD měla tehdy svého nominanta. Chtěli jsme, usilovali jsme o tento post. A měli jsme kvalitního nominanta. A komunisté ho měli taky. Já jsem se snažil o to, a upozorňoval jsem tehdy na přelomu listopadu a prosince na to, že za prvé, když toto připadne komunistům, tak to není úplně šťastné, a za druhé, že když to připadne komunistům a ještě k tomu bude předsedat pan kolega Ondráček, že to není vůbec šťastné a že to ani není mediálně šťastné a že se to prostě obrátí proti těm, kteří s tím návrhem přišli. Bohužel, bohužel mi bylo sděleno tehdy tou ďábelskou koalicí, jak my říkáme s kolegou Birkem hnutí ANO, SPD a KSČM, že případně kdyby to došlo k tomu, že budeme hlasovat na plénu mezi kandidátem ČSSD a kandidátem KSČM a budeme rozhodovat, že prostě ta mašina těch tří stran prohlasuje pana kolegu Ondráčka.“

Zástupci ODS, ČSSD i ANO tedy zpětně popisují jednání stejně. Neexistovala dohoda všech stran Sněmovny o tom, že předsedou komise pro kontrolu GIBS bude komunista. Dohodly se na tom pouze některé ze stran. Tento scénář přitom potvrdil i Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu hnutí ANO.

O návrhu na ustavení Stálé komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů hlasovali poslanci 12. prosince 2017 na 4. schůzi Poslanecké sněmovny. Pro návrh hlasovalo 173 poslanců ze 181 přítomných. Proti hlasoval pouze poslanec za ČSSD Petr Dolínek. Jelikož ale zmiňovaná dohoda neexistovala, jak uvádějí předsedové klubů ODS a ČSSD a jak navíc fakticky potvrzuje i Faltýnek, je Babišův výrok hodnocen jako zavádějící.

Andrej Babiš

Václav MORAVEC: Vy jste nechtěl, aby Zdeněk Ondráček byl v čele komise pro kontrolu? Andrej BABIŠ: Nechtěl. Já jsem byl i vyzván jedním z kandidátů. Václav MORAVEC: Michalem Horáčkem, ano. Andrej BABIŠ: A my jsme ho vlastně třikrát nezvolili a žádali jsme KSČM, aby nominovali jiného kandidáta.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Neověřitelné

Proti zvolení Zdeňka Ondráčka do čela komise GIBS vystupoval Michal Horáček v otevřeném dopisu Andreji Babišovi z prosince 2017. Hnutí ANO několikrát žádalo KSČM o návrh jiného kandidáta. Zdeněk Ondráček opravdu třikrát nebyl zvolen předsedou komise GIBS. Volba je však tajná, proto nelze přímo ověřit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny je dvoukolová. První kolo první volby předsedů proběhlo 15. prosince 2017 (Ondráček získal 85 hlasů, potřeboval 94), druhé kolo první volby se konalo následující týden (19. prosince) a bylo zpochybněno kvůli špatně určenému kvóru. Ve třetí volbě, dne 17. ledna 2018 (tedy v opakovaném druhém kole první volby) získal Ondráček 83 hlasů, pro zvolení bylo třeba 94 hlasů. Při čtvrtém pokusu (při prvním kole druhé volby, s návrhy nových kandidátů na funkci) byl Ondráček zvolen (získal 79 ze 78 nutných hlasů), avšak následně z funkce odstoupil.

Volba probíhá tajně, není tedy možné zjistit, kdo z poslanců jakého kandidáta podpořil. Stejně tak nelze říci, zda za Ondráčkovým nezvolením stáli poslanci hnutí ANO. Je však pravdou, že se Babiš několikrát nechal slyšet, že by uvítal jiného kandidáta KSČM na tuto funkci (podle iDNES.cz ještě před první volbou), a to právě v reakci na výzvu Michala Horáčka, jak uvádí ČTK. Vzhledem k tomu, že však nelze hnutí ANO jasně přiřknout, že by právě jeho poslanci stáli za nezvolením Ondráčka do funkce, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Kdyby teda ty oponenti, ta opozice tolik chtěla, aby nebyl zvolen (Ondráček, pozn. Demagog.cz), tak tam chybělo jejich 23 poslanců...
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Pravda

Celkem při volbě předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBS chybělo 45 poslanců, z toho 3 poslanci za TOP 09, 9 za ČSSD, 5 za Piráty, 1 za STAN, 2 za KDU-ČSL, 3 za ODS, 3 za SPD, 4 za KSČM a 15 za ANO.

Protože SPD a KSČM jednají s ANO o vládě, budou jako opozice chápány strany TOP 09, ČSSD, Piráti, STAN, KDU-ČSL a ODS – za ty na hlasování chybělo celkem 23 poslanců. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Údajně ty demonstrace byly objednané čtyři dny dopředu, já to nevím, ale samozřejmě demonstrovalo se i proti mně.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože demonstrace proti zvolení Ondráčka byly svolávány v reakci na hlasování, v němž byl zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS. Lidé se na jednotlivé akce nahlašovali spontánně prostřednictvím Facebooku.

Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela komise GIBS 2. března 2018, demonstrace proti jeho působení v této funkci se konala 5. března, nahlášena na Magistrátu hlavního města Prahy byla 3. března (aktuální přehled shromáždění na území hlavního města Prahy, .doc, str. 1).

Andrej Babiš ve výroku naznačuje, že demonstrace byla objednána dopředu. Demonstraci přes facebookovou akci svolala pětice lidí, kteří zároveň organizovali podepisování petice za Ondráčkovu rezignaci (Vojtěch Otevřel, Lucie Kohoutová, Oskar Rejchrt, Františka Blažková a Lukáš Otevřel). V reportáži pro iDNES.cz jeden z organizátorů popírá spojení s jakoukoli stranou a tvrdí, že svolání demonstrace a zveřejnění petice bylo čistě občanskou iniciativou. Tak tomu nebylo všude. Např. v Olomouci byla akce spoluorganizována i politickými uskupeními. Konkrétně Piráty, KDU-ČSL, TOP 09, Zelenými nebo hnutím ProOlomouc.

V dalších městech se lidé svolávali rovněž přes Facebook. To dokládají namátkou akce z Brna, Ostravy nebo Českých Budějovic. Není jasné, kým měly být demonstrace objednány, jak Babiš tvrdí.

Andrej Babiš má nicméně pravdu, že protestující se vyjadřovali nespokojeně i na jeho adresu. To uvádí např. Česká televize (5. března):

Tisíce lidí se v pondělí večer sešly v centrech čtrnácti českých a moravských měst, aby vyjádřily nesouhlas se jmenováním poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Protesty mířily i proti premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO).“

Andrej Babiš

Já jsem od prosince žádal pana Ondráčka, aby se omluvil, aby projevil nějakou lítost, ano, ale bohužel jsem nebyl vyslyšen.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Nepravda

Andrej Babiš požádal po Zdeňku Ondráčkovi omluvu až 4. března 2018. V prosinci pouze vyjádřil nesouhlas s jeho nominací na post šéfa komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a prostřednictvím Jaroslava Faltýnka komunistickou stranu „požádal o zvážení jeho nominace“.

V prosinci 2017 apeloval na Babiše Michal Horáček tím, že mu zaslal otevřený dopis kritizující nominaci Zdeňka Ondráčka, a ve kterém ho požádal, aby nedopustil jeho zvolení. Babiš v té souvislosti ČTK napsal:

Dopis pana Horáčka jsem předal panu (šéfovi sněmovního klubu ANO Jaroslavu) Faltýnkovi a požádal jsem ho, aby se sešel s vyjednávači KSČM a požádal je o zvážení nominace jiného jejich zástupce do čela této sněmovní komise.

Ve stejném duchu se Babiš vyjádřil na svém Facebooku. Ve statusu uvedl, že s nominací Ondráčka nesouhlasí a že žádali (hnutí ANO), aby KSČM nominovala někoho jiného. O lítosti nebo omluvě Babiš nepsal.

Na začátku března 2018 pak Babiš na své facebookové stránce vyjádřil nesouhlas se zvolením Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti GIBS, a zde ho již požádal o omluvu.

Rád bych vyzval pana Ondráčka, ať se omluví, nebo ať rezignuje. Bylo by to namístě.”

Babiš ve stejném vyjádření uvedl, že „když jsme to ráno na klubu debatovali, bylo vidět, že zhruba polovina našich pro Ondráčka hlasovat nebude. Polovina znamená 33 poslanců.