Přehled ověřených výroků

Předsedovi poslaneckého klubu ODS Stanjurovi uznáváme faktickou pravdu s dovětkem, že záměr Andreje Babiše „udělat menšinovou vládu“ s SPD plyne z měsíčního vyjednávání a programových průniků, které předseda SPD Okamura prezentoval na tiskové konferenci po schůzce s Andrejem Babišem.

Poté, co v lednu 2018 první Babišova menšinová vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, začali zástupci hnutí ANO opětovně jednat s dalšími politickými subjekty. V únoru 2018 probíhaly schůzky především s SPD a KSČM týkající se tolerance jednobarevné vlády ANO.

Tomio Okamura po jednom z prvních jednání s hnutím ANO prohlásil: „Od zástupců hnutí ANO vyplynulo, že jsou ochotni spolupracovat nějakou formou a nějakým obsahem v podstatě na, dá se říci, všech programových bodech, které my navrhujeme.“ (čas 21:06) Zároveň však zkritizoval některé ministry za ANO, konkrétně Roberta Pelikána, Karlu Šlechtovou a Dana Ťoka.

Robert Pelikán a Dan Ťok následně vyjádřili neochotu setrvat ve vládě, která by se opírala o hlasy SPD. Ministr spravedlnosti Pelikán přibližně týden poté uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že je pro něj: „... nepřijatelné být ve vládě, která se bude jakkoliv opírat o SPD. (...) SPD by za to mohlo chtít cokoliv i v průběhu volebního období. A já se nechci dostat do pozice, kdy budu muset nějakým způsobem korigovat své názory nebo postupy podle toho, co chce nebo nechce fašistická strana.“

Problém vlády s podporou SPD vyřešilo na měsíc vnitrostranické referendum hnutí ANO na počátku března 2018, ve kterém se nejvíce členů (38 %) vyslovilo pro variantu vlády ANO s ČSSD za tolerance komunistů.

Během dubnové týdenní roztržky mezi ANO a ČSSD, kdy sociální demokraté oznámili konec jednání o vládě, však opět vyvstala varianta menšinové vlády za tolerance KSČM a SPD. Taková spolupráce rozdělila špičky ANO na dva tábory. Proti podpoře se postavili opět ministři Pelikán a Ťok, ale také například evropská komisařka Věra Jourová.

Ráno 12. dubna potvrdil Andrej Babiš v rozhovoru pro MF DNES, že vláda ANO podporovaná komunisty a SPD je prozatím jedinou variantou. „Zatím je to jediná možnost na stole. Pokud to tak vyhodnotí i hnutí, tak nezbude nic jiného než to s nimi udělat.“ Na jednání předsednictva a výboru hnutí toho dne večer však orgány rozhodly, že dojde k obnovení jednání se sociálními demokraty, což rovněž potvrdil Andrej Babiš na svém twitterovém účtu.

Bývalá ministryně školství zde naráží na známou kauzu plzeňských práv z roku 2009. Lidové noviny tehdy přišly se zjištěním, že se lidé ve vedení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni dopustili plagiátorství ve svých dizertačních pracích. Toto zjištění pak vedlo k odhalení dalších nesrovnalostí ve fungování fakulty.

Mezi zjištěné problémy patřila například nestandardně krátká doba studia, kdy magisterský titul někteří studenti získali za dva měsíce. Dalším problémem fakulty byl nejasný průběh odvolání v přijímacím řízení a chybějící diplomové práce absolventů ve fakultní knihovně. Problematické bylo také uznávání dvouletého studia v rámci celoživotního vzdělávání jako plnohodnotného tříletého bakalářského studia.

Kauza se také přímo dotkla několika osob působících ve vrcholné politice, například poslance za ODS Marka Bendy či bývalého premiéra za ČSSD Stanislava Grosse.

Podezření z rychlostudií se po plzeňské kauze objevila také v roce 2009 u soukromé Vysoké školy finanční a správní.

Další kauzou ve spojitosti s vysokým školstvím bylo v roce 2008 například zjištění o plagiátorství bývalého děkana University Tomáše Bati ve Zlíně, Jaroslava Světlíka. Ten se dopustil plagiátorství ve své docentské práci.

U soukromých vysokých škol se pak objevila problematika s neudělením akreditace - jako v případě soukromé Vysoké školy cestovního ruchu a teritoriálních studií.

Další problém v souvislosti se soukromými školami bylo udělování titulů Dr. na Ústavu práva a právní vědy. Tento titul však v České republice není uznáván jako oficiální akademický titul.

Jako poslední zmiňme poněkud kuriózní kauzu na Vysoké škole ekonomické z roku 2009. Bývalý asistent školy Jan Vorlíček vydíral studentky žádostí o protislužbu za připuštění k řádnému opravnému termínu zkoušky. Mezi Vorlíčkovy požadavky mělo patřit například upečení buchty, úklid nebo zahrání šachové či pokerové partie.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť hlasování nebyla prováděna elektronickou formou, a není tedy možné zjistit, jací poslanci hlasovali pro jednotlivé návrhy.

Dne 16. října 2017 proběhla poslední 61. schůze Poslanecké sněmovny před volbami. Jediným jednacím bodem bylo posouzení podpisu Ministerstva průmyslu a obchodu pod memorandem s australskými těžaři k těžbě lithia na svrchovaném území České republiky. V rámci rozpravy byly předneseny 4 návrhy prohlášení k danému bodu podané KDU-ČSL, TOP 09, KSČM a SPD.

Text odhlasovaného usnesení lze dohledat zde. První dva body byly navržené KSČM a poslední stranou SPD. Až na první bod, kde byl jeden hlas proti, proběhlo hlasování bez odporu. Přítomných bylo 110 poslanců, a hlasovací kvórum bylo tedy 56 hlasů pro přijetí navrhovaných bodů.

Všechna hlasování probíhala v neelektronické podobě. Jen připomínáme, že Zbyňkem Stajnurou zmíněná domnělá koalice měla i v případě ideální docházky jen 94 hlasů, což jí nezajišťovalo potřebnou poslaneckou většinu.

Exministr práce a sociálních věcí Petr Krčál odstoupil ze své funkce kvůli podezření z plagiátorství ve své bakalářské a následně i diplomové práci.

Kontrola bakalářské práce exministra Petra Krčála na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně prostřednictvím protiplagiátorského systému Theses ukázala, že se obsahově shoduje v 28 procentech, a to nejvíce s prací Marie Doležalové obhájenou o rok dříve. Lze tedy konstatovat, že práce vykazuje silné prvky plagiátu, řekl rektor univerzity Petr Sáha. Expert Jan Mach z Vysoké školy ekonomické nechal práci prozkoumat analytickým počítačovým programem iThenticate, který ukázal shodu mezi oběma bakalářskými pracemi asi 30 procent.

Bakalářská práce ovšem byla odevzdána a obhajována v červnu roku 2007, tedy v době, kdy plagiáty ještě nebyly odhalovány pomocí speciálního softwaru.

Další problém se vyskytl u jeho diplomové práce, kterou vypracoval na soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Celých prvních 17 stran diplomové práce je totiž zcela totožných s Krčálovou prací bakalářskou. Jedinou výjimkou je nahrazení věty „ve své bakalářské práci bych se chtěl věnovat“ větou „ve své diplomové práci bych se chtěl věnovat“. Obě práce se věnovaly podobnému tématu a v obou případech byl závěr prací zcela totožný.

Nejedná se tedy o nesprávné citování, neboť míra a rozsah totožných pasáží obou prací přesahuje míru špatné citace, což potvrzuje i rektor UTB ve Zlíně Petr Sáha. „Podle dnešních kritérií by student za tak rozsáhlé opisování byl s největší pravděpodobností v rámci disciplinárního řízení vyloučen ze studia.“ Proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

KSČM má ke 24. červenci 2018 v České republice 86 krajských zastupitelů a v zastupitelstvech obcí má KSČM 2506 zastupitelů. Z tohoto hlediska není v našich silách ověřit, zda jsou do kontrolních procesů ve všech významných firmách a podnicích spadajících pod daná města, obce či kraje, kde má KSČM zvolené zastupitele, úměrně zahrnuty všechny politické subjekty, které jsou členy tamních zastupitelstev.

Pro ilustraci se však podíváme na Ústecký kraj, kde zaznamenala KSČM v krajských volbách 2016 svůj nejlepší výsledek se ziskem 13 mandátů z 55. Další subjekty v zastupitelstvu Ústeckého kraje jsou po volbách v roce 2016 hnutí ANO (20 mandátů), ČSSD (10 mandátů), ODS (7 mandátů) a Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů (5 mandátů).

Jako příklad se můžeme podívat na dozorčí radu společnosti Severočeské doly a.s., která se prezentuje jako jeden z největších zaměstnavatelů v kraji s 5000 zaměstnanci. V dozorčí radě, ani představenstvu společnosti však nesedí žádný z členů krajského zastupitelstva (pdf.). Stejně je na tom vedení, představenstvo i dozorčí rada společností SPOLANA a.s., SPOLCHEMIE a.s., nebo SETUZA a.s.

Všechny uvedené příklady obsazení kontrolních orgánů firem v Ústeckém kraji tak neodpovídají výroku poslance Grospiče. Jde však pouze o ilustrativní příklady a kompletní ověření všech dozorčích rad, představenstev a vedení firem v krajích a obcích, kde má KSČM zvolené zastupitele, není s kapacitami Demagog.cz proveditelné. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem k tomu, že žádný zdroj tato čísla neuvádí. Informaci o tom, že by v roce 2030 měla Belgie více jak polovinu obyvatel muslimského vyznání, se nám nepodařilo dohledat.

Nejblíže danému stavu je prohlášení spoluzakladatele belgické muslimské strany ISLAM Redouane Ahroucha z 22. dubna 2018, který se vyjádřil v tom smyslu, že věří v to, že v roce 2030 bude Brusel majoritně muslimským městem. Tuto domněnku pak převzala média jako RT či křesťanský konzervativní Gatestone institut, z něhož následně článek v upravené podobě přejaly Parlamentní listy. Nikde se ale nepíše, že by se mělo jednat o celou Belgii.

Pokud jde o stav muslimské populace v Belgii v roce 2030, tak se většina zdrojů shoduje na mnohem nižších číslech. Časopis TIME odhaduje tento počet na 10,2 %. K podobnému číslu došly ve svém článku i New York Times. Tato média vycházela z výzkumu amerického Pew Reseach Center, které v roce 2011 odhadovalo stejná čísla - 10,2 % (. pdf, str. 20). V roce 2017, během probíhající migrační krize, svoje odhady upravila. A předpoklady i při započítání možnosti extrémní migrace dosahují "jen" 18,2 % muslimů v belgické populaci v roce 2050.