Přehled ověřených výroků

Ivan Bartoš se vyjadřuje o programu Pirátské strany ve věci celostátního referenda. To figuruje v programu Pirátské strany od roku 2010.

Ve svém programu pro sněmovní volby v roce 2010 se Piráti zavázali prosazovat celostátní referendum, jehož parametry nebyly v programu blíže specifikovány. Dalšími prvky přímé demokracie, které Piráti v tomto programu prosazovali, byly občanská zákonodárná iniciativa, přímé volby a odvolání politiků i vysokých úředníků (prezidenta republiky, hejtmanů, starostů, ředitele ČT, ČRo, NKÚ, ÚOHS, nejvyššího státního zástupce apod.).

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013 se Piráti ve svém programu zavázali prosazovat zákon o celostátním referendu. Podle programu z roku 2013 mělo být možné referendum uspořádat na základě petice 100 tisíc občanů. V referendu by bylo možné vetovat zákon a povinně by bylo uspořádáno v případech změn ústavy a přijímání mezinárodních smluv. Dalšími prosazovanými prvky přímé demokracie byly odvolatelnost přímo volených politiků i vysokých úředníků a přímá volba starostů a hejtmanů.

V programu pro sněmovní volby v roce 2017 Piráti prosazovali zákon o celostátním referendu, jehož parametry nebyly v programu specifikovány, přímou volbu a odvolatelnost starostů a občanské veto zákonů.

Ve svém dlouhodobém programu Piráti prosazují celostátní referendum, ve kterém by bylo možno rozhodovat o návrzích občanské zákonodárné iniciativy, změnách ústavy, mezinárodních smlouvách, členství v mezinárodních organizacích, vojenských základnách apod. V prvním odstavci byla provedena korekce chybného údaje, referendum figuruje v pirátském programu od roku 2010 nikoliv od roku 2011.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť za sedm let fungování zákona umožňujícího krajské referendum uspořádat, žádné doposud neproběhlo.

Krajské referendum je možné v České republice vyhlásit od roku 2011. Jeho prostřednictvím (zákon o krajském referendu) se může rozhodovat o věcech, které jsou v působnosti jednotlivých krajů s výjimkou některých oblastí (např. rozpočtu nebo odvolávání volených zástupců).

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že prvního kola historicky druhé přímé volby prezidenta se zúčastnilo 61,92 % oprávněných voličů. Což je zhruba o půl procenta více než v roce 2013. Řada neúspěšných kandidátů vyzvala své voliče, aby v příštím kole dali hlas Jiřímu Drahošovi, část občanů je však stále nerozhodnutá. V minulých volbách účast v druhém kole poklesla o téměř 1 %.

Miloš Zeman se v české politice pohybuje od roku 1990. V roce 2002 sice odešel do ústraní na Vysočinu, až do roku 2007 však byl členem ČSSD a v roce 2010 zakládal SPO. O politiku se tak aktivně (průběžně) zajímá více než 25 let.

Koncem ledna 1990 se Zeman stal poslancem za Občanské fórum. V roce 1992 kandidoval za ČSSD a stal se opět poslancem Federálního shromáždění. V roce 1998 byl jmenován předsedou vlády ČR. V roce 2002 odešel na Vysočinu a politické kariéře na vrcholné úrovni se nevěnoval. Nicméně byl stále členem ČSSD (1992–2007). V roce 2003 neúspěšně kandidoval do prezidentského úřadu. V prosinci 2009 založil Stranu práv občanů a v březnu 2010 byl zvolen předsedou této strany. V roce 2010 neúspěšněkandidoval za SPO v Ústeckém kraji do PSP a jako předseda následně rezignoval. V listopadu stejného roku byl zvolen čestným předsedou.

Do české politiky se vrátil jako prezident zvolený první přímou volbou v roce 2013, kandidaturu oznámil v červnu 2012.

Nevystupovat veřejně proti vládě byl jeden ze slibů Miloše Zemana, který jsme ověřili a vyhodnotili jako porušený. Zeman proti vládě vystoupil téměř záhy po převzetí prezidentského úřadu. Z mnoha příkladů uvedených v detailním rozboru slibu zmiňme pro ilustraci rozhovor z listopadu 2014 pro Český rozhlas, kde se Zeman vyjádřil kriticky k tehdejší vládě takto:

„… nejsem člověk, který by vládu nekritizoval, pokud si nemyslí, že si to zaslouží. Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zk****la služební zákon.”

Krom toho zde zůstává i fakt, že Miloš Zeman svůj slib porušil ještě předtím, než do úřadu vůbec nastoupil, když během kampaně řekl, že by jako levicový prezident tehdejší pravicovou vládu nedestabilizoval, „ale minimálně kritizoval za chyby, které dělá”.

Tento výrok padl v kontextu diskuze o vládě Andreje Babiše, respektive o jeho jmenování premiérem.

Jiří Drahoš se opakovaně vyjádřil k tomu, že by nejmenoval premiérem trestně stíhaného.

„Řekl bych Andreji Babišovi, že člověk, který je trestně stíhán, nemůže reprezentovat Českou republiku venku, nebude mít čas na plnohodnotnou funkci premiéra.“

Jiří Drahoš tedy potvrdil, že by jmenoval zástupce nejsilnější strany (tedy hnutí ANO), nicméně preferoval by někoho, kdo není trestně stíhán.

Zeman argumentuje, že nejde o změnu názoru a pouze vycházel z optimistického předpokladu, že bude jako prezident pokračovat. Stanovisko J. Drahoše, že nejmenuje trestně stíhanou osobu premiérem, ovšem dalece předcházelo Zemanovu podmínku stojedničky, nezměnily se ani žádné jiné externí faktory. Co se změnilo je Zemanův scénář, který nyní zahrnuje nikoliv jednoduchou podmínku (101 podpisů), ale dejme tomu “algoritmus podmíněného pokračování,” jak sám říká. Tam, kde dříve nebyla podmínka, se bez vnější příčiny objevila, což je změna postoje a výrok je proto nepravdivý.

Poprvé pověřil Miloš Zeman předsedu hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády 31. října 2017 v Lánech. Tehdy prezident proklamoval, že nebude Andreje Babiše svazovat podmínkou pro dopředné získání důvěry vlády.

10. ledna roku 2018 vystoupil Miloš Zeman v poslanecké sněmovně, kde prohlásil, že v případě nevyslovení důvěry vládě jmenuje Andreje Babiše podruhé, přičemž vytvoří před avizovaným druhým pokusem dostatečný časový prostor, aby mohla proběhnout jednání, ať už budou směřovat k většinové koaliční vládě nebo menšinové vládě s tolerancí či podporou některých parlamentních subjektů.

Po tomto vystoupení Miloš Zeman dodal, že bude požadovat předem 101 podpisů poslanců, kteří by potenciální kabinet podpořili.

Babišova vláda důvěru nezískala a prezident přijal 24. ledna na Pražském hradě demisi premiéra Andreje Babiše. Obratem Miloš Zeman avizoval, že pověří Andreje Babiše sestavením vlády napodruhé.

Během tiskové konference prezident sice řekl, že premiérovi v demisi poskytne dostatek času, aby oněch 101 hlasů poslanců získal (video v čase 2:12). Nicméně záhy Miloš Zeman dodal, že v případě jeho opětovného nezvolení hlavou státu jmenuje Andreje Babiše premiérem, a to v průběhu února (video v čase 2:30), přičemž nebude trvat na podmínce 101 hlasů poslanců pro získání důvěry.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Zeman mluvil o presumpci viny politiků opakovaně během několika posledních let.

Zeman v rozhovoru pro Bleskv červnu 2013 v reakci na pád vlády Petra Nečase řekl:

„Platí presumpce neviny. Pro běžného občana je posvátná a nedotknutelná. U politika ale platí presumpce viny proto, že politik má být prost jakýchkoliv podezření.“

Podobně pronesl Zeman v únoru 2012 pro Parlamentní listy: „Ale v politice platí, že když je vážné podezření, říká se tomu presumpce viny a politik má odejít.“

Bližší rešerši o Zemanových výrocích na téma presumpce viny shrnuly Noviny.cz.

Alena Vitásková, dříve předsedkyně Energetického regulačního úřadu, byla 22. února 2016 Krajským soudem v Brně odsouzena na 8,5 roku vězení v kauze udělení licencí elektrárnám Saša-sun a Zdeněk-sun v poslední možný den 31. prosince 2010. Už 1. ledna 2011 totiž klesly výkupní ceny energie ze solárních elektráren na méně než polovinu původní částky. Stát tak v případě sporného udělení licencí ztratil v přepočtu 2 miliardy korun. Krajský soud v Brně jako soud prvního stupně rozhodl o vině všech osmi obviněných včetně Aleny Vitáskové a bratrů Zemků.


17. ledna 2018 však olomoucký Vrchní soud Alenu Vitáskovou zprostil obžaloby. Důvodem měla být podle slov soudce Pavla Götha výpověď bývalé vedoucí odboru licencí Michaely Schneiderové, která vzala veškerou vinu na sebe. Soud váhal, zdali se Alena Vitásková účastnila trestní činnosti a tím vytvořila podporu pro rozhodnutí Schneiderové, ale podle slov soudce "takový závěr bez pochyb učinit nejde," a proto byla Vitásková osvobozena.

Abolicí se označuje kontrasignovaná pravomocprezidenta spočívající v nařízení, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.

Miloš Zeman rozhodl o zastavení trestního stíhání 27. září 2016 u muže,„jenž v důsledku poškození mozku po cévní mozkové příhodě a pro duševní poruchu není schopen chápat smysltrestního řízení”. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.