Ruská vojenská doktrína označuje za hlavního nepřítele Severoatlantickou alianci.
V nejaktuálnější Národní bezpečnostní strategii z 31. prosince 2015 a následně i v dokumentu Koncepce zahraniční politiky RF z 30. listopadu 2016 je akcentován problematický vztah RF k NATO, kdy na jedné straně je NATO chápáno jako hrozba, na straně druhé je považováno za jeden z prvků decentralizovaného uspořádání mezinárodních vztahů, kterýžto systém RF upřednostňuje.
V dokumentech je NATO chápáno jako soupeř - především svým rozšiřováním na východ a zvyšováním vojenských kapacit. Podle analýzy (.pdf, str. 9) dokumentů ze strany Evropského parlamentu je NATO vedle USA a ostatních států takzvaného Západu považováno za překážku současných ambicí RF. Symbol Západu jako překážky či protivníka RF je například patrný v bodu 61 zmíněné Koncepce:
„Systemic problems in the Euro-Atlantic region that have accumulated over the last quarter century are manifested in the geopolitical expansion pursued by the North Atlantic Treaty Organization (NATO) and the European Union (EU) along with their refusal to begin implementation of political statements regarding the creation of a common European security and cooperation framework, have resulted in a serious crisis in the relations between Russia and the Western States. The containment policy adopted by the United States and its allies against Russia, and political, economic, information and other pressure Russia is facing from them undermine regional and global stability, are detrimental to the long-term interests of all sides and run counter to the growing need for cooperation and addressing transnational challenges and threats in today’s world.“
I když v dokumentech není přímo označen žádný „hlavní protivník”, z textu vyplývá, že RF bere NATO jako jednoho z hlavních soupeřů, a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý. Ruskými strategickými dokumenty jsme se na Demagog.cz nedávno zabývali zde.
Německo bylo také dlouhá léta rozděleno na 2 části a je správné, že některé státy nebo řada států neuznala toto rozdělení.
Oprava: Rozdělení Německa opravdu nebylo řadou státu zpočátku uznáno, tato situace ovšem platila pouze do uznání obou zemí navzájem a jejich přijetí do OSN v 70. letech. Hodnocení výroku tak měníme na zavádějící. Původní odůvodnění ponecháváme níže v původním znění.
Rozdělení Německa bylo poměrně komplikovanou událostí z pohledu státní kontinuity a uznání. Od konce války do roku 1949 bylo Německo spravováno čtyřmi mocnostmi v rámci okupačních zón se statusem okupované země. Podpisem Petersberských dohod v září 1949 došlo k vzniku Spolkové republiky Německo a byl zahájen proces obnovy alespoň částečné státní suverenity Německa, který byl z velké části završen podpisem řetězce dohod na Londýnské a Pařížské konferenci v září–říjnu 1954, kdy byl zrušen okupační status Německa a obnovena jeho suverenita jako člena mezinárodního společenství. Uznání Spolkové republiky Německo probíhalo od roku 1949 do roku 1955, v průběhu následujících let byly postupně navazovány diplomatické vztahy - například USA (květen 1955) a Francie (srpen 1955, str. 37). Výjimkou byla východní část okupovaná Sovětským svazem, kde vznikla roku 1949 Německá demokratická republika. Její uznání proběhlo až v roce 1971, kdy podepsáním Základní dohody došlo k vzájemnému uznání obou německých republik. Status dvou států byl de facto potvrzen v roce 1973, kdy byly oba státy přijaty do OSN.
K faktickému rozdělení Německa došlo v roce 1949 vznikem obou států, k jejich legálnímu uznání došlo ale až o 22 let později, kdy Spolková republika Německo uznala Demokratickou republiku Německo jako suverénní stát, což vedlo k následnému uznání i od ostatních států mezinárodního společenství. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.
Ale tak já jsem četl tolik informací, paní Witowská, o tom, že mně byla amputována pravá noha, o tom, že mám rakovinu, o tom, že když mrkám pravým okem, takže to svědčí o neurologické poruše.
Informace o amputaci Zemanovy nohy proběhy v reakci na vyjádření fyzioterapeuta Pavla Koláře, který popisoval problémy spojené s neuropatií, kterou Zeman trpí. „Představme si to, jako kdybychom měli od kotníku dolů protézu,” řekl tehdy Kolář. Toto pak zavdalo původ mnoha bulvárním titulkům. Jiří Ovčáček pak informaci negoval pro Extra.cz a posléze i na twitterovém účtu.
S informací o tom, že Miloš Zeman trpí rakovinou, přišel před uzavřením prezidentských nominací komunální politik Svatopluk Bartík. Hrad údajně podal trestní oznámení i žalobu.
zdroj: Novinky.cz, https://media.novinky.cz/486/644865-original1-79u2n.jpg
Informaci o abnormalitě v prezidentově mrkání pak přineslo Info.cz po rozhovoru se dvěma neurology. Šlo konkrétně o rychlejší mrkání levého oka, které má znamenat neurologické potíže.
Mě by zajímalo, jestli on bude teď vysvětlovat našim spojencům ve Spojených státech, ve Španělsku, ve Francii a v Německu, že mají zapomenout na to, že by jejich volby byly ovlivňovány jakkoliv Ruskem.
Jiří Drahoš upozorňuje, že všechny zmíněné země se v nedávné době potýkaly s problémem ovlivňování voleb, tyto státy jsou zároveň našimi partneryv Severoatlantické alianci. Nejvýznamněji bylo téma řešeno v případě amerických prezidentských volebna podzim 2016, dodnes probíhá vyšetřování hlavních aktérů kampaně současného prezidenta Donalda Trumpa.
Zásah do předvolebního klání reportovala i Francie, kde se podle zdrojů agentury Reuters hackeři snažili o ukradení emailů a dokumentů. Také Německu se boj s dezinformacemi nevyhnul. Podle odborníků se na sociálních sítích objevili botneti, kteří šířili zprávy ve prospěch krajně pravicové AfD. Naposledy museli ruské propagandě na internetu čelit katalánci, kteří v listopadu hlasovali v referendu o své nezávislosti.
WITOWSKÁ: Pane profesore, je nějaká informace, která se vás osobně dotkla během předvolební kampaně? DRAHOŠ: Například že jsem agent StB.
O Jiřím Drahošovi se opravdu v některých internetových médiích a na sociálních skupinách skutečně psalo v souvislosti s StB. První informace se začaly šířit už v létě minulého roku. Například Jirkak napsal 30. 6. 2017 v diskuzi na serveru Lidovky.cz toto:
Zdroj: https://www.lidovky.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A170628_191348_ln_domov_ELE
Tyto informace se objevovaly i na sociálních sítích. Někteří diskutující zprávu šířili i na facebookový profil Jiřího Drahoše.
Zdroj: https://www.facebook.com/drahosjiri/posts/696789644042068
Jiří Drahoš na své webové stránce zveřejnil lustrační osvědčení, kterým vyvrátil spolupráci s StB.
14. ledna zveřejnil novinář Jaroslav Kmenta na svém facebookovém profilu poznámku s názvem Kompro na Drahoše. V něm popisuje, že podle jeho zdrojů měli podporovatelé Miloše Zemana dokonce mít dezinformační materiály s vysokou hodnotou věrohodnosti.
Nechali jsme si udělat analýzu těch nenávistných mailů, jejich zdrojů. Je zcela evidentní, že za tím stojí, a je to analýza, která odhaluje ty primární zdroje, které ty maily rozesílají a je evidentní, že jsou to proruské servery.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť z veřejně dostupných zdrojů není možné zjistit, a tedy ani potvrdit ani vyvrátit, zda si Jiří Drahoš nebo případně Drahošův volební tým nechal zpracovat analýzu nenávistných emailů. Nejsme tudíž schopni posoudit, stojí-li skutečně za nenávistnými emaily adresovanými Jiřímu Drahošovi proruské servery či nikoliv.
Žádné tiskové zprávy, vyjádření či sdělení obsahující takové informace nejsou k nalezení na Drahošově volebním webu, jeho facebookové stránce, ani jeho twitterovém účtu.
Světlana WITOWSKÁ: Pane prezidente, vaše názory zveřejňuje na svém twitterovém účtu váš mluvčí Jiří Ovčáček. Probírá s vámi všechny ty informace, které tam zveřejňuje, nebo to necháváte všechno jen na něm? Miloš ZEMAN: Ne, Jiří Ovčáček je svobodný člověk, jeho Twitter je soukromá záležitost. Probírá se mnou všechno, co je zveřejněno na prezidentském Facebooku, protože to už není soukromá záležitost.
Na dotaz Kancelář prezidenta republiky odpověděla, že Ovčáčkův twitterový účet je soukromý (přestože se na něj stále oficiálně odvolává).
Na Twitter Jiřího Ovčáčka však odkazují i oficiální stránky Pražského hradu. Ovčáček sám uvedl, že „na svém twitterovém účtu po dohodě s panem prezidentem prezentuje stanoviska pana prezidenta, hájí stanoviska pana prezidenta a hájí pana prezidenta”.Kancléř Mynář doplnil, že „dohoda mezi prezidentem a tiskovým mluvčím pana prezidenta rámcová existuje. Pan Ovčáček mluví za pana prezidenta ve věcech tiskových zpráv i těchhle komentářů na sociálních sítích do určitého rámce”.
Z těchto důvodů hodnotíme Zemanův výrok jako nepravdivý. Prezidentský mluvčí a majitel twitterového účtu Jiří Ovčáček, ale i kancléř potvrzují, že prezident konzultuje obsah na sociálních sítích zveřejněný.
Byl jsem informován o tom, že se na něj (Drahoše, pozn. Demagog.cz) připravuje trestní oznámení ve věci šíření poplašné zprávy a to je právě to ovlivňování nejenom parlamentních, ale i prezidentských voleb.
Trestní oznámení z důvodu šíření poplašné zprávy podal na Jiřího Drahoše aktivista Pavel Danys.
Pavel Danys neúspěšně kandidoval ve volbách do obecních zastupitelstev v roce 2014 za Stranu soukromníků, dříve byl členem Strany práv občanů - Zemanovci.
Já jsem jako předseda Akademie věd s politiky jednal, stýkal jsem se s nimi, bojoval jsem s nimi, premiéři, ministři financí, Senát, šéfové Senátu, parlamentu, já nejsem politický nováček.
Jiří Drahoš za dobu svého působení v Akademii věd ČR od března 2009 do března 2017, kdy se vystřídalo celkem pět vlád, jednal dohromady s pěti premiéry - Mirkem Topolánkem, Janem Fischerem, Petrem Nečasem, Jiřím Rusnokem a Bohuslavem Sobotkou.
Drahošovi se podařilo vyjednat například snížení rozpočtových škrtů za Fischerovy vlády v roce 2009, které byly navrženy během reformy za předchozí Topolánkovy vlády. Za Sobotkovy vládyse podařilo navýšit rozpočet Akademie věd. Podobný výrok, který toto tvrzení dále dokládá a rozvádí, je ověřen zde.
Já jsem nikdy nebyl v žádné straně.
Jiří Drahoš na oficiálních webových stránkách (vytvořených k příležitosti kandidatury v prezidentských volbách) v rubrice o svém dosavadním životě prohlašuje, že „nikdy nevstoupil do žádné politické strany“. Toto vyjádření potvrdil opakovaně i v médiích.
