Přehled ověřených výroků

Orgány činnými v trestním řízení se podle legální definice obsažené v § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán.

Vyšetřovací komise je upravena v čl. 30 Ústavy a § 48 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jde o komisi, kterou je možné zřídit na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců a jejímž účelem je vyšetření věci veřejného zájmu.

Vyšetřovací komise k OKD, zmíněná ve výroku, byla zřízena na základě návrhu (.pdf), který byl přijat Poslaneckou sněmovnou dne 12. prosince 2017.

Pro doplnění lze také citovat § 48 odst. 9 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny „Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení.“, ze kterého jasně vyplývá, že vyšetřovací komise není orgánem činným v trestním řízením.

Je otázkou, zda má poslanec Stanjura na mysli výsledky volebních modelů, nebo volebních preferencí. Jedná se o dva odlišné sociologické průzkumy, které bývají zaměňovány. Při srovnání výsledků obou typů výzkumů z června 2018 a června 2017 však dospějeme ke stejnému závěru, tedy že se preference ODS nezdvojnásobily. Poslanec Stanjura netrvá na přesnosti, když uvádí, že podpora strany je „téměř dvojnásobná“. Demagog.cz však při ověřování číselných údajů pracuje s tolerancí odchylky o 10 %, kam ani jeden z naměřených výsledků nespadá.

Výzkum stranických preferencí od CVVM uvádí v červnu 2017 (.pdf) pro ODS 7,5 % a o rok později, v červnu 2018 (.pdf), 9,5 %. Dvojnásobek oproti výsledku z roku 2017 by tedy musel být 15 %. Povolená odchylka dle naší metodiky je v tomto případě 1,5 %. Výsledek 9,5 % tak tuto podmínku nesplňuje.

Podobně je na tom výzkum stranických preferencí neziskové organizace Stem. V červnu 2017 měla ODS dle jejich průzkumu 7% preference a o rok později, v červnu 2018, 11%. Dvojnásobek oproti roku 2017 je 14 % a povolená odchylka je 1,4 %. Výsledek z června 2018 (11%) tuto podmínku opět nesplňuje.

Při analýze výsledků volebních modelů dospějeme ke stejnému závěru. Volební model společnosti Kantar TNS pro červen 2017 přisuzoval ODS 11,0 %. Model pro červen 2018 připisuje ODS 15,5 %. Dvojnásobek oproti výsledku z roku 2017 je 22 % a povolená odchylka 2,2 %. Výsledek z června 2018 (15,5 %) podmínku odchylky 10 % nesplňuje.

Podobné je to s výsledky u společnosti Median. Jejich volební model pro červen 2017 (.pdf) přisuzoval ODS 10 % a o rok později, pro červen 2018 (.pdf), 12,5 %. Dvojnásobek oproti roku 2017 je ale 20 % a povolená odchylka 2 %. Ani výsledek z června 2018 tak nesplňuje daná kritéria a výrok poslance Stanjury v tomto případě hodnotíme jako nepravdivý.

Během vyjednávání o podpoře nové vlády vznikl tzv. “ toleranční patent,” který obsahoval podmínky, při jejichž splnění bude KSČM vládu Andreje Babiše tolerovat. V původní verzi tohoto “tolerančního patentu” KSČM mimojiné také požadovala, aby měla právo navrhnout obsazení postů v některých státních firmách. Web deníku E15 píše, že podle poslance KSČM Jiřího Dolejše mělo jít o subjekty jako “ČEZ, státní lesy, pošta nebo správci vodních toků.” I když tento požadavek byl nakonec z konečné verze “tolerančního patentu” odstraněn, stalo se tak až nedlouho před jeho podepsáním. Hodnotíme tak výrok jako nepravdivý.

Na 17. kongresu ODS, který se konal 18.–19. listopadu 2006, bylo schváleno usnesení (str. 120), ve kterém stojí:„5.1. Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby místním sdružením, která na komunální úrovni koaličně spolupracují s KSČM, byla odebrána licence.“Podle iDNES.cz návrh tohoto usnesení předložil Milan Franc, jeho návrh však neobsahoval slovo „koaliční“, to bylo doplněno návrhovou komisí hlavně proto, aby měl návrh vůbec šanci být schválen.

V roce 2007 se v ODS objevily hlasy, které chtěly toto usnesení zrušit zejména z důvodu jeho nepraktičnosti a obtížné vymahatelnosti.

K jeho zrušení však nedošlo a například v roce 2011 Výkonná rada ODS na základě tohoto usnesení zrušila 18 místních sdružení strany. K odebrání licence některým místním sdružení došlo také v roce 2014.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože i když těžba skutečně klesá, hledat příčinu pouze v majetkové struktuře nebo privatizaci podniku je nesmyslné. Po samotné privatizaci společnost těžila mnohem více uhlí, vliv na aktuální stav tedy bude mít rovněž stav na světovém trhu.

Těžba uhlí v OKD má klesat, což sdělil předseda dozorčí rady OKD Michal Kuča při dubnové (2018) návštěvě premiéra Babiše a členů vlády v demisi v sídle společnosti OKD. Společnost OKD těží na Karvinsku okolo šesti milionů tun uhlí ročně, tento objem má postupně klesnout na čtyři miliony, následně pak na dva miliony tun. Posledním zavřeným dolem by měl být v roce 2023 Důl ČSM. "Těžíme něco kolem šesti milionů tun a budeme postupně klesat na čtyři. Na této úrovni se chvilku podržíme a pak v konečné fázi bychom měli klesnout někde ke dvěma, dvěma a půl a z té hladiny bychom pak měli končit," řekl předseda dozorčí rady OKD Michal Kuča.

Pokud se ovšem podíváme na dlouhodobější trend, který lze pozorovat ve výročních zprávách společnosti, lze vidět, že v např. v letech 2009-2012 se v OKD těžilo 10,6 - 11,2 tisíc tun uhlí. Tedy v době, kdy společnost již patřila Zdeňku Bakalovi. Sám o sobě tento faktor tedy není příčinou tohoto stavu.

Není pravdou, že by všechny strany s výjimkou SPD, ANO a KSČM řekly, že chtějí být v opozici. Stejně tak není pravdou, že by ostatní strany nespolupracovaly na programových otázkách a pro své návrhy nehledaly podporu. Například návrh zákona na úpravu EET předložilo pět stran včetně Okamurovy SPD.

Mluví-li Okamura o tom, že kromě ANO, SPD a KSČM ostatní strany řekly, že chtějí být v opozici, není to pravda. Zejména ČSSD aktuálně vyjednává s hnutím ANO o vstupu do možné koaliční vlády. V únoru se také veřejně vyjádřilo hnutí STAN, že by bylo ochotno jednat o podmínkách podpory pro vládu hnutí ANO. Předseda SPD sice korektně uvádí, že další strany nechtějí jednat s ním, to ovšem neznamená, že nejednají o vládě nebo o svých návrzích zákonů.

Před volbami zveřejnila ODS svou Vyšehradskou deklaraci, což byl seznam podmínek pro vstup do budoucí vlády. Stejně tak Piráti zveřejnili před volbami svou povolební strategii, která jim spolupráci s SPD nebo přímou účast ve vládě ANO zapovídala. Obě strany se tak drží svých předvolebních slibů. Nejde o vyčerpávající výčet stran, ale o nastínění motivace dalších subjektů.

Okamura se rovněž mýlí v tom, když uvádí, že další strany nespolupracují a nehledají podporu pro své návrhy zákonů. Dokladem toho jsou zákony, které strany mimo vznikající koalici předložily do Poslanecké sněmovny, a které jim již prošly do druhého čtení.

Za všechny jmenujme návrh hnutí STAN, aby kancléř prezidenta musel mít prověrku na stupeň „přísně tajné“, dále návrh napříč spektrem na výjimky ze systému EET. Druhý zmíněný návrh předložili poslanci STAN, ODS, Pirátů, TOP 09 a hnutí SPD – to vyvrací Okamurův výrok, že by na programových věcech s ním (vyjma ANO a KSČM) nikdo nespolupracoval. Dodejme, že jde pouze o příklady předložených zákonů, reálně je jich více.