Přehled ověřených výroků

Výrok se vztahuje k požadavkuVojtěcha Filipa z poloviny letošního května. Tehdy šéf KSČM prohlásil, že jeho strana nepodpoří vznikající vládu, pokud bude její programové prohlášení obsahovat závazek posílení zahraničních misí české armády. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Zimola i Hamáček zhruba před 4 týdny skutečně odmítli přistoupit na požadavek KSČM a vyjádřili ochotu trvat na závazcích České republiky vůči svým spojencům.

Hamáček se k požadavku KSČM změnit programové prohlášení vlády v tomto bodě vyjádřil např. pro deník Právo, když uvedl "Nevidím důvod ani možnost to nějak přehodnocovat. To bychom se stali nespolehlivým spojencem v rámci NATO. To je cesta, kterou já jít nechci."

Obdobně se Zimola vyjádřil k požadavku KSČM pro idnes(video od 12:34)

Idnes: "Komunistické straně Čech a Moravy vadí to, že bude pokračováno zřejmě podle návrhu koaliční smlouvy programového prohlášení nové vlády v těch zahraničních misích (...) Proč jste to tam dali?"

Zimola: "Protože jsme přesvědčeni, že Česká republika musí dostát svým závazkům svého členství v NATO a tohle je jeden z jasných závazků. My musíme být řádnými a poctivými členy Evropské unie a toto je bod, který se k tomu vztahuje. To, že komunisté mohou mít v rámci svých ideologických dlouhodobých cílů jiné názory, tak je sice legitimní, ale ještě neznamená, že bychom se s tím museli ztotožnit."

Zimola tak není v hodnoceném výroku přesný v tom, na co se ho novináři ptali. Nicméně ochota dodržet spojenecké závazky z jeho úst zazněla jasně a na výsledném hodnocení to nic nemění.

Andrej Babiš skutečně od vyhraných voleb v říjnu 2017 nebyl v televizní debatě s oponentem. Ač předseda vlády navštěvuje televizní debaty často, vždy v nich je sám. Od voleb se na obrazovkách objevil v debatách v šesti případech na TV Barrandov, konkrétně třikrát v Aréně Jaromíra Soukupa a třikrát v Duelu Jaromíra Soukupa, dvakrát v pořadu Partie na TV Prima a jednou v Otázkách Václava Moravce na ČT.

V každém pořadu, kde se objevil, byl vždy sám pouze s moderátorem. Do televizních debat s oponenty hnutí ANO vysílá jiné své zástupce, například předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, prvního místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka nebo hejtmanku Středočeského kraje Jaroslavu Jermanovou-Pokornou.

Jediná možnost, jak se veřejně dostat do kontaktu s předsedou vlády, jsou interpelace ministrů a premiéra, na které jsou členové vlády povinni odpovědět. Takto se například Martin Kupka z ODS ptal na sliby, které vláda činí na svých výjezdech.

Trestní oznámení lze v České republice podat u jakéhokoliv policejního orgánu nebo na státním zastupitelství. Trestní oznámení nemá žádné zákonem stanovené náležitosti a jeho podání je zdarma. Může být učiněno jak ústně, tak i písemně. Postup, včetně všech náležitostí podání trestního oznámení, popisuje Policie ČR na své webové stránce.

Okamura ovšem výrok uvádí v tom kontextu, že je terčem nepodložených trestních oznámení, která mají za cíl jej pouze dehonestovat. Trestní zákoník ve svém § 345 ovšem zná institut křivého obvinění, kdy osoba, která se pokusí lživě obvinit jiného z trestného činu (i za účelem jeho stíhání), může být odsouzena k nepodmíněnému trestu.

Z veřejných zdrojů není známo, že by osoby, které na Okamuru podávaly trestní oznámení, měly samy problém s křivým obviněním předsedy SPD.

V obecné rovině má ovšem Okamura pravdu, že trestní oznámení jako takové neznamená, že by člověk, na nějž je podáno, něco spáchal.

Martin Stropnický se jako ministr obrany několikrát setkal s nejvyššími ústavními činiteli. Koordinační setkání se uskutečňovala z podnětu v té době předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Třikrát ročně je svolával prezident Miloš Zeman.

První koordinační setkání se uskutečnilo 17.2.2015. Věnovalo se zejména boji s terorismem a politice vůči zemím Východního partnerství Evropské unie. Také se ústavní činitelé věnovali otázce Ukrajiny. Druhé koordinační setkání se uskutečnilo 23.6.2015, hlavním tématem schůze bylo fungování ekonomické diplomacie a prosazování ekonomických zájmů České republiky. Účastníkem těchto setkání byl pravidelně i v té době ministr obrany Martin Stropnický.

Martin Stropnický se s prezidentem Milošem Zemanem skutečně scházel pravidelně několikrát do roka. Poslední schůzka se konala 29.3.2018, kdy hlavním tématem byla spojitost nervově paralytické látky typu novičok s Českou republikou.

Uznáváme zde faktickou pravdu místopředsedy ANO Richarda Brabce, jelikož jednání o vládě mezi jeho hnutím a ODS, respektive Piráty proběhla. Pro kontext doplňme, že místopředseda Brabec reaguje na výpad Petra Fialy, který tvrdí, že se hnutí ANO ani nepokusilo vyjednat většinovou vládu.

Na konci října 2017 hnutí ANO jednalo s občanskými demokraty, šlo však pouze o témata týkající se sestavování Poslanecké sněmovny, což posléze potvrdil předseda Fiala.

"My jsme skutečně jednali pouze o organizačních věcech, které se týkají Poslanecké sněmovny, představách o tom, jaký má být počet členů jednotlivých výborů a jak má být uspořádána Sněmovna. Na programové otázky vůbec řeč nepřišla."

Další schůzka ODS a ANO proběhla 19. prosince a Andrej Babiš na ní zjišťoval stanovisko ODS k podpoře jeho menšinové vlády v nastávajícím hlasování o důvěře Babišova prvního kabinetu. Petr Fiala nabídku vzal na vědomí a odmítl.

"Seznámili jsme je s naším stanoviskem, které je takové, že z ústavněprávních důvodů menšinovou vládu nepodpoříme. Jsme přesvědčeni, že menšinová vláda má být až poslední pokus, když selže jednání o většinové vládě. Nic takového hnutí ANO nedělalo."

Inkriminované jednání, na které naráží Richard Brabec, ANO a ODS o společné vládě se odehrálo 24. ledna 2018, kde podle předsedy Fialy zazněly důvody, například programové rozpory nebo účast trestně stíhaného člena vlády, pro které ODS nevstoupí do jednání o svém angažmá ve společné vládě s hnutím ANO. (čas 10:52)

Doplňme však, že neznáme konkrétní citace z jednání ANO a ODS, nejsme tedy schopni fakticky doložit, zda někdo z občanských demokratů skutečně pronesl věty, které parafrázuje místopředseda Brabec. ODS však veřejně v podobném duchu vystupuje.

Co se týče jednání s Piráty, hnutí ANO se rovněž pokoušelo o vyjednání konsenzu na vládní spolupráci. Pro Piráty však existuje obecně známá nepřekročitelná podmínka vlastní povolební strategie, kterou zveřejnili ještě před volbami a která jim vládní spolupráci s hnutím ANO de facto zapovídá.

Vzhledem k tomu, že Okamura opakovaně zpochybnil existenci koncentračního tábora v Letech (v minulosti hned dvakrát), nelze tvrdit, že by mu vadila pouze částka, za kterou bude vepřín v Letech odkoupen. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura se poprvé kvůli táboru v Letech dostal do problémů už v roce 2014, kdy tvrdil:

„Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli. (...) Oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu.“

Po těchto výrocích na něj bylo podáno trestní oznámení. Policie vyhodnotila, že se nejednalo o spáchání trestného činu, a vyšetřování tím skončilo. Předseda SPD se k romskému etniku v té době vyjadřoval opakovaně. V roce 2013 označil údajný nárůst počtu Romů jako bezpečnosti riziko a ve stejném roce Romům doporučil, aby si založili vlastní stát.

Ke kauze tábora Lety u Písku se Okamura vrátil na konci minulého roku, kdy spolu s předsedou KSČM Filipem zpochybnil nákup vepřína za 450 miliónů a následné vystavění památníků.

„Připomeňme vykoupení vepřína v Letech u Písku za více než půl miliardy korun, které má na svědomí vláda hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, přičemž plány mají stát další stamiliony. A na co? To netuším, protože za více než 21 milionů korun v místě sběrného a pracovního tábora už památník stojí.“

Později, při příležitosti zvolení prezidenta Miloše Zemana, uvedl Okamura v rozhovoru pro DVTV (video, cca 5:00):

„Podíval jsem na knihu AV Tábor Lety: Fakta a mýty, kde je například napsáno, že ten tábor nebyl oplocen, že tam v podstatě měli volný pohyb ty lidi...“

V dalších dnech Okamura svůj výrok omlouval svojí horečkou, kterou v den voleb měl, a svoje tvrzení upřesnil:

„Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku –podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal.“

Okamura není ani jediným členem hnutí SPD, který má problém s vykoupením vepřína v Letech za částku 450 miliónů korun. Kriticky se k tomu vyjádřil i poslanec Rozner, který, jak zjistil pořad 168 hodin (video, cca 5:30) České televize, na prosincovém sjezdu SPD uvedl, že by „nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku“.

Martin Stropnický byl při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 lídrem kandidátky hnutí ANO v Jihomoravském kraji. K tomuto kraji přitom nemá větší vazby, sám se narodil v Praze a nikdy ve zmíněném kraji nežil ani nepůsobil.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě předchozího ověření i z nově zjištěných dat. To, jestli skutečně funguje tzv. koalice ANO, SPD a KSČM, už Demagog.cz ověřoval. Z přiložených dat jednoznačně vyplynulo, že tato politická uskupení skutečně hlasují velmi často jednotně. A hlasují spolu také nejčastěji.

Jednota při hlasování se projevila na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května 2018. Poslanec KSČM Leo Luzar navrhl, aby bylo z programu schůze vyřazeno projednávání kauzy novičok. Návrh programu byl již předtím schválen organizačním výborem PS (kauza novičok - bod 97).

Pro vyřazení tohoto bodu hlasovali poslanci hnutí ANO (kromě Radka Vondráčka), KSČM (kromě Jiřího Dolejše), SPD a jeden poslanec za ČSSD. Většinou (109 hlasů) tak návrh prošel a kauza novičok nebyla projednávána.

Poslankyni Valachové uznáváme pravdivý výrok týkající se znalosti a výkladu Ústavy ČR.

Spor se točí kolem článku 68 odst. 2 Ústavy České republiky, který zní následovně: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“

Z gramatického výkladu normy vyplývá, že prezident republiky jmenuje ostatní členy vlády pouze na premiérův návrh. Jinými slovy, prezident sám nemůže jmenovat členem vlády, koho chce, ani svévolně měnit nominace. Protiústavnost aktu jmenování člena vlády bez návrhu premiéra pak vyjádřili také ústavní právníci Jan Kudrna a Jan Kysela.

Závěrem dodejme, že nehodnotíme, zda prezident republiky při jmenování vlády porušil či neporušil ústavu, neboť tato činnost přísluší orgánům moci soudní. Nesoudíme konkrétní případ, ale zabýváme se správným teoretickým postupem při jmenování ministrů. Ústavněprávní správnost proběhnuvšího ceremoniálu mohou relevantně hodnotit pouze soudy.

Návrh státního rozpočtu na rok 2019 počítá se schodkem 50 miliard Kč. Se stejným deficitem se počítá výhledově také v letech 2020 a 2021.

Co se týče růstu, tak je pravdou, že od roku 2014 se ekonomice daří. Zaznamenala každoroční významné přírůstky.