Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože ve volebním období 2002–2006 skutečně vládní sociální demokraté v Poslanecké sněmovně využívali většiny 111 hlasů (v jistém období a pro některé konkrétní zákony) s KSČM, zatímco vládní koalici tvořili s lidovci a unionisty.

Jiří Paroubek byl předsedou vlády od dubna 2005 do září 2006. Sociální demokraté vládli v koalici s KDU-ČSL a US-DEU. V tomto období Sněmovna skutečně schválila některé zákony nikoliv hlasy vládní koalice, ale hlasy sociálních demokratů a komunistů.

Například zákoník práce a zákon o neziskových nemocnicích byly schváleny hlasy ČSSD a opoziční KSČM, zatímco tehdejší koaliční partner ČSSD, KDU-ČSL, hlasoval proti.

Ostatně v září 2005 se Paroubek vyjádřil na toto téma svým slavným výrokem: „Zákony, které jsou potřeba ve prospěch této země, lidu této země, budeme schvalovat i třeba s komunisty. A kdyby tady spadli Marťani, tak je budu schvalovat s Marťany.“

ČSSD takto v květnu 2006 společně s KSČM schválila například zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.

V lesích ČR přiroste za rok zhruba 18 mil. metrů krychlových dřeva a vytěží se cca 14–15 mil.

Dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2016 (.pdf, str. 100) v roce 2016 ČR vyvezla 7 303 metrů krychlových dřeva (tedy 7,3 mil.). Jedná se tak o zhruba polovinu (možná i větší polovinu) vytěženého dřeva.

Dále dle údajů z ČSÚ v publikaci Česká republika v mezinárodním srovnání je ČR největším vývozcem dřeva v EU (.pdf, str. 122).

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě předchozího ověření i z nově zjištěných dat. To, jestli skutečně funguje tzv. koalice ANO, SPD a KSČM, už Demagog.cz ověřoval. Z přiložených dat jednoznačně vyplynulo, že tato politická uskupení skutečně hlasují velmi často jednotně. A hlasují spolu také nejčastěji.

Jednota při hlasování se projevila na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května 2018. Poslanec KSČM Leo Luzar navrhl, aby bylo z programu schůze vyřazeno projednávání kauzy novičok. Návrh programu byl již předtím schválen organizačním výborem PS (kauza novičok - bod 97).

Pro vyřazení tohoto bodu hlasovali poslanci hnutí ANO (kromě Radka Vondráčka), KSČM (kromě Jiřího Dolejše), SPD a jeden poslanec za ČSSD. Většinou (109 hlasů) tak návrh prošel a kauza novičok nebyla projednávána.

8. prosince 2017 byl dolní komorou polského Parlamentu přijat zákon, který reformuje polský Nejvyšší soud. V platnost vstoupil 2. ledna 2018. Dle něj končí mandá t všech soudců Nejvyššího soudu dosažením 65 let, pokud jim není prezidentem udělena výjimka. Zhruba 40 % z 86 soudců Nejvyššího soudu věkového limitu dosáhlo již v době schvalování. Zákon nabude účinnosti až tři měsíce po vstupu v platnost, tedy začátkem dubna 2018.

Církve při restitucích skutečně nemusely požádat o vydání svého bývalého vlastnictví a stejně tak existují konkrétní případy, kdy tomu tak bylo. Výrok předsedy KDU-ČSL tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tzv. restituční zákon stanovuje mechanismus, kterým osoby oprávněné (např. církve) mohou z důvodů majetkové křivdy (např. zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů) požadovat po povinných osobách (např. Lesy ČR) vydání odejmuté věci. Oprávněná osoba označí věc restituce a uvede právní důvod nároku na její vydání, doloží původní vlastnictví k věci a vyzve povinnou osobu k vydání věci.

Takovýto postup se tak odehrává na základě výzvy církve. Pokud církev či jiná oprávněná osoba osobu povinnou k restituci nevyzve, není nikým nucena. V tomto má tedy předseda Bělobrádek pravdu.

Pavel Bělobrádek ve výpovědi zmiňuje farnost v Náchodě, kde se během Událostí, komentářů nacházel, jako případ, kdy k výzvě restituce tří metrů chodníku nedošlo, ačkoli dojít mohlo. Lakonická zpráva Českého rozhlasu informuje o počinu náchodského děkana věnovat tři pozemky městu, místo aby je pro svou církev požadoval zpět. Ze článku Deníku vyplývá, že by se mělo jednat o "cestu vedoucí na zámek hned vedle fary a pozemek u Hotelu u Beránka". Více konkrétních informací však k tomuto případu není k nalezení.

Podobně jako náchodský děkan se podle všeho zachovali premonstráti z Milevska, jenž se vzdali nároků na pozemky, které leží pod šatnami u tenisových kurtů v Milevsku, jak referuje server Novinky.cz či generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Ačkoli není možné dohledat žádný seznam věcí movitých a nemovitých, které bylo eventuálně možno restituovat, a z něhož by bylo možno určit, co navráceno bylo a co nikoli, příklady restitucí, o které církve nepožádaly, existují. Poznámku Pavla Bělobrádka "jim to nestálo za to" ponecháváme jako hodnotící soud, nikoli jako faktický výrok.

Kapitálové výdaje na ministerstvu obrany jsou za celé čtyři roky působení Stropnického ve výši okolo 18,2 mld. (.pdf, příloha č. 1). Podle dokumentu (.pdf, str. 4), který na začátku minulého roku bilancoval naplnění priorit ministerstva obrany, má být objem investic za uplynulé období okolo 42 miliard. Největší položkou je 20 mld. za údržbu a pořízení nadzvukových letounů GRIPEN, která platí v celkové výši 42 mld. už od roku 2005 do roku 2027. V roce 2014 došlo po dvou letech vyjednávání k definitivnímu prodloužení právě do roku 2027.

Druhá největší položka má padnout na modernizaci a servis letectva armády. Konkrétně by se mělo jednat celkově o 10,8 mld. korun, které půjdou například na servis vrtulníku řady Mi nebo na W-3A Sokol. Další velkou akvizicí jsou útočné pušky BREN, které ministerstvo obrany stály okolo 1,2 mld.

Za dobu jeho řízení Stropnickým ministerstvo obrany opravdu nepotkal žádný skandál, jako například v minulosti za vlády Mirka Topolánka v souvislosti s nákupy transportérů Pandur nebo za vlády Petra Nečase a kauzy nákupu vrtulníků CASA, která je v současně době stále u soudu.

ČSSD připadne ve vznikající vládě pětice ministerstev. Vedle zmiňovaného ministerstva práce a sociálních věcí se jedná o ministerstvo vnitra, zahraničí, kultury a zemědělství.

V programovém prohlášení vznikající vlády je obsažena řada priorit vyjmenovaných Janem Hamáčkem. V kapitole Sociální politika a zaměstnanost s mluví o proplácení prvních tří dnů nemoci: „Od 1. 7. 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.“ Dále se vláda v programovém prohlášení mj. zavazuje neprivatizovat veřejné služby: „Nepřipustíme privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí.“ V kapitole Zdravotnictví vláda garantuje nezvyšování spoluúčasti pacientů: „Posílíme transparentnost zdravotnictví a postavení občanů v celém systému, přitom však nezvýšíme jejich spoluúčast.“ V programovém prohlášení je obsažena také část o zvyšování důchodů:„Prosadíme novelu zákona o důchodovém pojištění, která zvýší základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy. (...) Novela zákona o důchodovém pojištění upraví navýšení důchodu o 1000 Kč lidem, kteří dosáhnou věku 85 let.“

Výrok je hodnoce jako pravdivý, protože stanice metra včetně přístupových bodů patří provozovateli dráhy, kterým je Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost - DPP (pdf., s. 6), jehož jediným akcionářem je Hlavní město Praha.

Metro jako takové se řídí ustnovením drážního zákona č.266 /1994 Sb., kde je označeno jako speciální dráha v § 3 písmene f tohoto zákona.

Vyhláška ministerstva dopravy č. 177 /1995 Sb., pak ve svém § 27 určuje co je považováno za součást dráhy specální - dle písmene d jsou součástí dráhy "stanice, které tvoří nástupiště pro cestující a služební nástupiště, vestibuly, přístupové a výstupní cesty, výtahy, pohyblivé schody a chodníky, dopravní zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu, vyprošťovací štoly pro výtahy, pevná schodiště, staniční prostory a zařízení pro služební účely a odbavování cestujících".

Tuto skutečnost potvrzuje i aktulní judikatura Nejvyššího správního soudu.

Provozovatelem a vlastníkem podezmní dráhy v Praze je DPP, jehož jediným akcionářem je se 100% podílem Hlavní město Praha. I přes určitá omezení vyplývající ze vztahu akcionář-firma je možné tvrdit, že je Magistrát hl. města Prahy skrze DPP faktickým vlastníkem stanic metra.

Výrok je hodnocen jako pravda, jelikož vláda Andreje Babiše ještě neskončila a svůj odchod z ní už ohlásili tři dlouholetí ministři. Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického přes média skutečně odhalil personální problémy mezi jednotlivými členy vlády.

Opuštění vlády Andreje Babiše oznámili v posledních týdnech 3 ministři, kteří zasedali už v předešlé Sobotkově vládě. Konkrétně se jedná o ministra zahraničí Martina Stropnického, ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a ministra dopravy Dana Ťoka. Stropnický a Pelikán se vládního angažmá nezříkají kvůli pochybením v čele resortů. Pelikán se rozchází s názorovou většinou hnutí ANO a Stropnický zase označil Sněmovnu jako místo s příliš negativní energií a míří na velvyslanectví do Izraele.

Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického ohledně několika miliardového nákupu mobilních radarů, ve kterých narazila inspekce Ministerstva obrany na „závažné nálezy“, vyústil až ve svolání Bezpečnostní rady státu. Na setkáni Rady se bude také řešit sledování ministryně obrany neznámými pachateli, proti kterým musela zasahovat i ochranka.

Ministr Stropnický se ke Karle Šlechtové vyjádřil také v rozhovoru pro server lidovky.cz, ve kterém se podivoval nad prohlášením čerstvé ministryně, ve kterém prohlásila, že resort obrany a jeho nákupy budou podrobeny auditu.

Předseda vlády Andrej Babiš se ke sporu jeho ministrů zatím dlouze nevyjadřoval. Skrze média Šlechtové pouze vzkázal, že je přepracovaná a měla by si odpočinout. Mediální přestřelka pokračovala, Karla Šlechtová prohlásila: „Nebudu dělat nikomu vola a nejsem něčí poskok.“ V rozhovoru pro Idnes.cz ministryně obrany také zmínila, že předseda vlády s ní nekomunikoval ani v záležitosti nákupu radarů.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněná čísla vychází z připravovaného státního rozpočtu na rok 2019.

Ministerstvo financí předložilo vládě materiál Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2019, který obsahuje předběžný návrh příjmů a výdajů a vytváří prostor pro realizaci klíčových vládních priorit.

Na výdajové straně dochází k podstatnému zvýšení výdajů na důchody (+37,8 mld. Kč), výdajů na školství (+25,7 mld. Kč), prioritou je zvýšení objemu prostředků na platy učitelů a zajištění postupného náběhu reformy regionálního školství, navýšení se dočkají i vysoké školy. Výdaje na podporu sportu mají činit 8,4 mld. Kč (při započtení kofinancování činí výdaje na sport celkem cca 10,8 mld. Kč).

Stejná čísla používá ministryně financí v demisi Alena Schillerová. Tedy 38 miliard na důchody, 10,8 miliardy na kofinancování sportu.