Přehled ověřených výroků

Tomuto tématu se věnovaly veřejně přístupné výzkumy agentury Median a Kantar. Z jejich výsledků vyplývá, že je pravděpodobné, že finální výsledek (výhru Miloše Zemana v druhém kole) ovlivnil jeden z předvolebních televizních duelů na televizi Prima nebo ČT. Zeman nejspíše právě zde přesvědčil větší množství nerozhodnutých voličů než Drahoš a přiklonil na svou stranu i některé další. Přesto ale samotnou volbu reálně mohlo ovlivnit více faktorů nebo témat.

Podle výzkumu (.pdf, str. 2) agentury Median došlo k posílení voličů Miloše Zemana až v druhé polovině týdne před volbami.

"Na začátku týdne (pondělí a úterý) byl mírným favoritem volby Drahoš. V jeho průběhu však došlo k posílení preferencí Zemana a snížení podílu těch, kteří se rozhodli nevolit. Zemanovi se podařilo získat více nerozhodnutých voličů, ale především aktivizovat část těch, kteří k volbám původně vůbec jít nezamýšleli. Naopak voličská jádra postoj neměnila."

Zároveň v té době došlo také k nárůstu pozitivních motivací vůči Miloši Zemanovi a negativních motivací vůči Jiřímu Drahošovi. Zejména u Drahoše kleslo jeho hodnocení v třech nejsilnějších charakteristikách (slušnost, reprezentace a důvěryhodnost).

V dalším z výzkumů (.pdf, str. 2) agentury Median, který mapoval televizní prezidentské debaty vyplývá, že za inklinaci k Miloši Zemanovi v druhé polovině týdne před druhým kolem voleb mohou právě televizní debaty. Diváci hodnotili Zemana jako jednoznačného vítěze obou debat (Prima 59%:13%, ČT 39%:31%). A Jiří Drahoš byl v debatě hodnocen jako agresivnější, než Zeman v debatě na Primě (Drahoš – ČT: 34%, Zeman – Prima: 27%).

„Po debatě Primy 16 % diváků deklarovalo příklon k Zemanovi a 9 % k Drahošovi. Po debatě ČT byl tento poměr vyrovnanější (15:10), ale také v prospěch Miloše Zemana.“

V obou debatách pak Miloš Zeman dokázal získat větší počet nevoličů.

Výzkum na toto téma prováděla také agentura Kantar. Ta ukázala podobné tendence. Podle ní těsně před finálem druhého kola získal Zeman 7,5 % voličů, Jiří Drahoš pouze 5,5 %.

„Už od prosince si Miloš Zeman a Jiří Drahoš drželi vyrovnaný podíl voličů. Oběma v průběhu času narůstal počet zcela rozhodnutých, ale ani v týdnu před volbami nikdo z nich nezískal nadpoloviční většinu. Zemanovi voliči v druhém kole měli častěji volbu jasnou už dlouho před prvním kolem. Značná část Drahošových voličů se zase rozhodla po oznámení výsledků prvního kola.V posledních dvou týdnech narostl elektorát o větší podíl Zemanovi než Drahošovi.“

I přesto, že výzkumy obou agentur ukázaly kdy a kde k získání přesily Miloše Zemana pravděpodobně došlo, neodpovídají na otázku, co bylo rozhodujícím důvodem. Mohl to být pocit diváků, že Jiří Drahoš byl v debatě ČT agresivnějším diskutujícím, ale chování voličů musela ovlivnit celá řada dalších proměnných. Ty tyto výzkumy nezachytily.

Patrik Nacher byl zvolen v primárních volbách, kdy členové hnutí ANO hlasovali od čtvrtka 19. dubna do soboty 21. dubna 2018, s volební účastí 63 %.

Krajský manažer hnutí ANO Martin Haushalter uvedl k volbám následující:

„V primárních volbách zvítězil Patrik Nacher. Stává se tak oficiálně zvoleným kandidátem na lídra pro podzimní komunální volby. Tohoto kandidáta ještě musí potvrdit krajský sněm a celostátní předsednictvo.“ Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož dle stanov hnutí ANO musí být kandidát schválen Výborem (.pdf, str. 9) a Předsednictvem (.pdf, str. 10); zároveň může mít vliv na schválení kandidáta i předseda (.pdf, str. 11):

„(6) Předseda je oprávněn ve výjimečných a odůvodněných případech i po schválení kandidátních listin Výborem dle čl. 11 odstavce (4) písm. f), g) a h) těchto stanov do schválených kandidátních listin zasáhnout (zejména vyškrtnout kandidáty a/nebo změnit pořadí jednotlivých kandidátů a/nebo doplnit kandidáty).“

Tomio Okamura má zřejmě na mysli tento blog z května 2015. Miroslav Poche v něm píše o tom, že Česká republika by na základě kvót měla přijmout 525 uprchlíků, což považuje za „symbolické humanitární gesto, kterému by se Česká republika neměla vyhýbat“. Dále poukazuje na to, že přijetí uprchlíků není jen humanitárním aktem vůči běžencům, ale zároveň solidárním aktem vůči ostatním zemím EU. To, že ČR musí přijetí uprchlíků zvládnout, Poche takto explicitně nepíše.Nicméně vzhledem k celkově jednoznačnému vyznění blogu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě předchozího ověření i z nově zjištěných dat. To, jestli skutečně funguje tzv. koalice ANO, SPD a KSČM, už Demagog.cz ověřoval. Z přiložených dat jednoznačně vyplynulo, že tato politická uskupení skutečně hlasují velmi často jednotně. A hlasují spolu také nejčastěji.

Jednota při hlasování se projevila na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května 2018. Poslanec KSČM Leo Luzar navrhl, aby bylo z programu schůze vyřazeno projednávání kauzy novičok. Návrh programu byl již předtím schválen organizačním výborem PS (kauza novičok - bod 97).

Pro vyřazení tohoto bodu hlasovali poslanci hnutí ANO (kromě Radka Vondráčka), KSČM (kromě Jiřího Dolejše), SPD a jeden poslanec za ČSSD. Většinou (109 hlasů) tak návrh prošel a kauza novičok nebyla projednávána.

Andrej Babiš (spolu s Jaroslavem Faltýnkem) byl vydán Sněmovnou k trestnímu stíhání 19. ledna (2018). V květnu 2018 bylo přerušeno stíhání Jaroslava Faltýnka, stížnost Andreje Babiše však byla zamítnuta a jeho stíhání stále pokračuje.

Nominanta ČSSD na post ministra zahraničí Miroslava Pocheho odmítl jmenovat Miloš Zeman, údajně kvůli jeho postojům k migraci. Aktuálně tedy vláda nemá ministra zahraničí - ministerstvo bude dočasně řídit předseda ČSSD a ministr vnitra v nové Babišově vládě Jan Hamáček.

ČSSD potvrdila svou účast v Babišově vládě 15. června po výsledku vnitrostranického referenda. Vláda ANO a ČSSD se má opírat o hlasy KSČM, která má vládu tolerovat. Finálně má být o toleranci vlády komunisty rozhodnuto v sobotu 30. června 2018 po rozhodnutí ÚV KSČM.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť ČSSD si skutečně do koaliční smlouvy neprosadila podmínku odvolání politiků SPD z vyšších sněmovních funkcí. Zároveň ale v současné době neskončilo vyšetřování bývalého tajemníka poslaneckého klubu SPD Staníka, a nelze tak z veřejných zdrojů tvrdit, že se zmiňovaný incident skutečně stal.

Kvůli výrokům Tomia Okamury, které zlehčovaly realitu romského koncentračního tábora v Letech, chtěli opoziční poslanci (v té době včetně sociální demokracie) odvolat předsedu SPD z vedení dolní komory. Na mimořádné schůzi, svolané právě za účelem pokusu o odvolání Okamury, však hlasy opozice nestačily ani na to, aby byl schválen program, a na hlasování tak ani nedošlo. Nicméně z přihlášených poslanců ČSSD všichni hlasovali pro schválení programu.

Při jednání o koaliční smlouvě mezi ČSSD a hnutím ANO si původně sociální demokraté jako jednu z podmínek pro vstup do vlády kladli i odvolání jak Tomia Okamury z křesla místopředsedy Poslanecké sněmovny, tak odvolání dalších politiků SPD z předsednických pozic sněmovních výborů. Tato podmínka však byla z konečné koaliční smlouvy kvůli nelibosti hnutí ANO vynechána.

Jan Bartošek se také zmiňuje o bývalém tajemníkovi poslaneckého klubu SPD Jaroslavu Staníkovi, který podle bývalé ministryně za ČSSD Marksové-Tominové v jedné ze sněmovnách restaurací prohlásil, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“. Podle bývalého poslance Marka Černocha, zvoleného za Okamurovu exstranu Úsvit, šel Staník s vyjádřeními ještě dál. Podle Černocha Staník vyzýval, aby se „všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození“. Staník tato tvrzení odmítá a i přes mnohá svědectví přítomných poslanců nelze potvrdit pravdivost tohoto tvrzení, jelikož nebylo prohlášeno veřejně, ale ve sněmovní restauraci.

Jaroslav Staník je v současnosti už bývalým tajemníkem poslaneckého klubu SPD, jeho nástupcem se začátkem května stal exposlanec ODS Zdeněk Mach. Staník je v současné době vyšetřován pražskou policií kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob, omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, jelikož řádně byl Zdeněk Ondráček zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS (Komise) pouze jednou. Ve druhém případě byla jeho volba prohlášena za zmatečnou.

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela Komise 2. března 2018. V tajné volbě obdržel 79 hlasů z celkového počtu 155, přičemž kvorum pro jeho zvolení bylo 78 hlasů.

První volba předsedy Komise se přitom konala již v prosinci 2017 a byla dvoukolová. Ondráček byl jediným kandidátem. V prvním kole nebyl zvolen kvůli nedostatečnému počtu hlasů, neboť získal 85 hlasů ze 186 hlasovacích lístků.

Ve druhém kole volby obdržel Ondráček 95 hlasů ze 179 hlasovacích lístků, volba však byla předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem prohlášena za zmatečnou kvůli nejasnostem týkajícím se kvóra. Pro volby bylo totiž vydáno 191 hlasovacích lístků, avšak 12 poslanců své hlasovací lístky k volbě předsedy Komise vrátilo.

Dodejme, že Ondráček několik dní po svém zvolení do čela Komise sám na tuto funkci rezignoval.

Předsedovi Janu Bartoškovi uznáváme faktickou pravdu, neboť parafrázovaná teze se skutečně v Ústavě České republiky nachází, konkrétně pak ve článku 68 odst. 2, který říká: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Dne 2. května 2018 proběhla 5. evropsko-africká ministerská konference o migraci a rozvoji. Tato iniciativa bývá zkráceně nazývána také Rabatským procesem. Českým zástupcem na konferenci byl současný ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar. Představitelé zúčastněných zemí následně přijali společné prohlášení, které bývá označováno jako Marakéšská deklarace.

Rabatský proces je jednou z regionálních iniciativ, které se snaží podpořit vzájemnou komunikaci a spolupráci v otázkách migrace, místního rozvoje a spolupráce mezi státy severní i střední Afriky a státy EU. Název je odvozen od místa první schůzky v roce 2008 v hlavním městě Maroka Rabatu (. pdf, str.10–12).

Dne 2. května 2018 proběhla již 5. ministerská konference v rámci Rabatského procesu v bývalém hlavním městě Maroka Marakéši. Českou republiku na místě zastupoval současný ministr v demisi Lubomír Metnar, který shrnul pozici ČR takto:

„Česká republika je připravena expertně i finančně přispět k dalšímu rozvoji rabatského procesu a spolupráci Evropské unie a Afriky. I nadále chceme být aktivní, a to především v realizaci aktivit pomáhajících stabilizovat osoby co nejblíže zemím jejich původu, ve vytváření opatření vedoucích k posilování ochrany hranic a k boji proti pašeráckým sítím v Africe. Za zásadní považuji i posílení vzájemné spolupráce na návratech. Konference byla velmi důležitá, neboť nejde domlouvat spolupráci s africkými státy, když s nimi nebudeme mluvit napřímo. Žádné nové závazky však nepřijímáme.“
Výsledkem konference bylo jednak potvrzení pokračování této iniciativy, jednak přijetí společné deklarace a akčního plánu s cílem dalšího rozvoje. Deklarace byla dle prohlášení ministerstva vnitra přijata jednomyslně s výjimkou Maďarska, které se ale chce i nadále podílet na pokračování Rabatského procesu. Tato deklarace je ze strany ČR chápana jako legálně nezávazný dokument.

Na 9. schůzi Poslanecké sněmovny, která byla svolána na 7. března 2018, bylo jediným návrhem pořadu schůze (.pdf) odvolání Tomia Okamury (SPD) z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny. Odvolání z funkce místopředsedy bylo navrženo v souvislosti s výroky Tomia Okamury týkající se koncentračního tábora v Letech u Písku.

Na této schůzi bylo Janem Chvojkou (ČSSD) předneseno stanovisko klubu ČSSD k tomuto návrhu. Ve stanovisku klubu řekl: „Drtivá většina nebo celý poslanecký klub ČSSD se shoduje na tom, že takováto osoba(Tomio Okamura)nesmí zastávat tuto vrcholnou funkci, to znamená, že by měla být odvolána z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny.“

Na závěr také apeloval na poslance za hnutí ANO, aby byl program schůze schválen. A aby přispěli k tomu, že bude Tomio Okamura za jeho nepřijatelné a extremistické výroky odvolán.

Pořad 9. schůze Poslanecké sněmovny nakonec schválen nebyl, a tudíž ani k hlasování o odvolání Tomia Okamury nedošlo.

Postoj ČSSD ke spolupráci s SPD byl také potvrzen 28. dubna 2018 na jednání Ústředního výkonného výboru sociální demokracie v Hradci Králové. Na tomto jednání byl přijat zákaz spolupráce s hnutím SPD. Zákaz byl zdůvodněn mimo jiné i výroky členů hnutí SPD týkající se koncentračního tábora v Letech u Písku.