Přehled ověřených výroků

16. listopadu 2017 v první společné debatě prezidentských kandidátů na Seznam Zprávy (čas 24:09 a dál) odpovídala šestice uchazečů o post prezidenta na otázku, zda v případě, že se nedostanou do druhého kola volby, automaticky vyzvou voliče, aby podpořili Zemanova protivníka.

Kladně na tuto otázku odpověděl Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Michal Horáček, Marek Hilšer, Mirek Topolánek i Vratislav Kulhánek. Stejní kandidáti také v dalších debatách tento svůj slib opakovali.

Namátkou pro server iROZHLAS.cz 13. prosince 2017 Mirek Topolánek uvádí: „Podpořím kteréhokoliv kandidáta proti Miloši Zemanovi, pokud se do druhého kola nedostanu sám.“

Sám Jiří Drahoš pak podobný závazek opakoval v rozhovoru pro Českou televizi 6. prosince 2017. Uvedl, že s výjimkou Petra Hanniga by podpořil proti Miloši Zemanovi libovolného protikandidáta.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože jmenovaná pětice skutečně vyzvala své voliče k podpoře Jiřího Drahoše. Michal Horáček a Marek Hilšer s Jiřím Drahošem navíc absolvují i veřejné akce v Brně (zde se přidává i Pavel Fischer) a v Ostravě.

• Pavel Fischer
• Mirek Topolánek
• Vratislav Kulhánek
• Michal Horáček. Ten skutečně Drahoše podpořil nejen veřejně, nabídl mu rovněž k využití již zaplacené billboardové plochy.

Miloš Zeman porovnává své zisky po prvním kole prezidentské volby v roce 2013 a v roce 2018.

V prvním kole prezidentské volby v roce 2013 získal Miloš Zeman 24,21 % hlasů, což při volební účasti 61,31 % oprávněných voličů odpovídalo 1 245 848 platným hlasům.

V letošním prvním kole prezidentské volby, které proběhlo 12. a 13. ledna, získal Miloš Zeman 38,56 % hlasů při volební účasti 61,92 % voličů, což odpovídá 1 985 547 platným hlasům. Oproti výsledkům prvního kola v roce 2013 získal Miloš Zeman po letošním prvním kole o 739 699 hlasů více.

V letošních prezidentských volbách zvítězil Miloš Zeman nad Jiřím Drahošem ve všech krajích kromě Prahy, stejně to bylo i u krajských a statutárních měst. V roce 2013 zvítězil Zeman nad Karlem Schwarzenbergem v osmi krajích ze čtrnácti, ve třech krajských městech z třinácti a v devíti statutárních městech z dvanácti. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý. Pro posouzení výroku jsme vycházeli z dat na webu volby.cz.

Jiří Drahoš ještě během sčítání hlasů prvního kola prezidentských voleb 13. ledna 2018 prohlásil: „Já bych se rád s Milošem Zemanem setkal tváří v tvář. On sice řekl, že on kampaň nevede, takže do žádných debat chodit nebude, ale všichni víme, že podobný výrok Miloše Zemana je jenom blbec nemění své názory. Takže já jsem zvědav.“ (čas 2:28:20)

Následoval dotaz redaktorky DVTV Emmy Smetana: „Já se chci zeptat, jestli výslovně chcete vyzvat Miloše Zemana k tomu, aby se s vámi utkal v předvolební debatě, a pak-li že by on dodržel své stanovisko, že se žádné debaty nezúčastní, tak jestli byste do takové debaty šel s jeho mluvčím Jiřím Ovčáčkem.“

Drahoš na něj odpověděl slovy: „My jsme všichni, nejenom já, ale i další protikandidáti vyzývali Miloše Zemana, aby nehrál na to, že kampaň nedělá a že do debat chodit nebude. Jak říkám, já bych to uvítal, ale nebudu dále vykřikovat do větru, aby Miloš Zeman slezl z Hradu a šel debatovat.“ (čas 2:37:00)

Miloš Zeman kontroval o několik málo minut později: „Teď jsem poslouchal televizi, kde pan Drahoš říkal, že by se se mnou velice rád utkal tváří v tvář. Rád jeho prosbě vyhovím.“ (čas 3:04:33)

Na otázku reportérky Doležalové z FTV Prima, zda by byl Zeman případně ochoten jít i do debaty na Primě, prezident odvětil: „Už vzhledem k výhradám, které mám k neobjektivitě naší takzvané veřejnoprávní televize, nebudu mít nic proti tomu, když televize Prima nám oběma nabídne pole pro debatu, a nebudu mít dokonce nic proti tomu, když ty debaty budou dvě. Kdyby byly tři a více, uznejte, že by vaše diváky už poněkud znudily.“ (čas 3:10:40)

Dne 15. ledna oznámil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na twitteru, že Zeman přijal nabídku na účast v duelech čtyř televizí, jmenovitě Nova, Barrandov, Prima a ČT.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Drahoš sice řekl, že by desetimilionový národ měl zvládnout přijetí tolika lidí, dodal k tomu ovšem, že by se mělo jednat o lidi s bezpečnostními prověrkami. Navíc již dříve Drahoš explicitně uvedl, že kvóty nepodporuje.

Miloš Zeman popisuje Drahošův výrok z pražské Lucerny. Neuvádí jej ovšem celý. Drahoš zde řekl:

„Přijmout tady nějakých 2 600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém. Samozřejmě po zkušenosti z minula si kladu otázku, kolik by jich tady vlastně zůstalo. (...) Otázka je, jak budou po jedněch migračních kvótách následovat další. Určitě v desetimilionovém množství nemůže být problém mít tady, myslím, že podle těch kvót, ke kterým jsme se zavázali, že to je asi dva tisíce, dva a půl tisíce migrantů, ale to ten problém neřeší.“

Jiří Drahoš tedy není pro bezpodmínečné přijímání uprchlíků a migrantů, naopak zdůrazňuje nutnost bezpečnostních prověrek.

Tento nekompletní výrok Jiřího Drahoše ze setkání Kolegia Paměti národa v Lucerně je někdy používán jako doklad o tom, že je tzv. „vítač“. Dále je Jiří Drahoš často spojován s Výzvou proti strachu a lhostejnosti, která ovšem také nevyzývá k automatickému přijímání uprchlíků:

„Cílem této výzvy je důrazně se vymezit proti tomu, jakým způsobem je v naší zemi rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost - dopřáváním sluchu extremistickým hnutím, šířením překroucených i zcela lživých zpráv, které posilují paniku, jež ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi, diskriminaci i k násilí z nenávisti.“

Sám Jiří Drahoš několikrát vysvětlil svůj postoj k imigraci – jeho výroky na toto téma můžeme najít v článku serveru Lidovky.cz, který mapoval jeho postoje k uprchlické krizi. V dané věci je konzistentní, kvóty dlouhodobě odmítá.

Součástí Zemanovy kampaně před prezidentskými volbami v roce 2013 byly mimo jiné billboardy s nápisem „STOP Kalouskovi na Hradě / VOLTE ZEMANA“. Vláda několik měsíců po těchto volbách skutečně podala demisi, důvodem však nebyla aktivita prezidenta Zemana, ten na to neměl vůbec žádný vliv.

Tehdejší vláda Petra Nečase, ve které byl Miroslav Kalousek ministrem financí, skončila předčasně 10. července 2013. Důvodem však byl zásah detektivů z ÚOOZ následován demisí vlády.

Prezident v takovém případě demisi pouze přijímá, nemá ale vliv na předchozí průběh. Iniciovat ji může například Poslanecká sněmovna hlasováním o vyslovení nedůvěry vládě. Ani k tomu však v tomto případě nedošlo, jelikož ji premiér pod nátlakem podal sám.

Miloš Zeman hovoří o ukrajinské aktivistce hnutí Femen Anželině Diašové, která v pátek 12. ledna 2018 ve volební místnosti vyběhla polonahá před prezidenta v momentě, kdy se chystal hlasovat v prezidentské volbě.

Média pak informovala, že aktivistka byla vyšetřována kriminalisty ve zkráceném přípravném řízení a soud jí uložil trest tři měsíce odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu jednoho roku a vyhoštění z České republiky.

Zvěst o možné amputaci pravé nohy na základě fotek deníku Blesk přinesl v srpnu 2017 internetový server eXtra.cz. Fámu musel následně dementovat Jiří Ovčáček: „Máte špatné informace. Je to fake news. Česky řečeno, je to lež.“

Druhá zmiňovaná dezinformace pochází od člena zastupitelstva Brno-střed zvoleného za Žít Brno, Svatopluka Bartíka. Ten 7. listopadu 2017 napsal na svůj facebookový profil informace týkající se zdravotního stavu Miloše Zemana, podle kterých prezident trpí rakovinou, svůj stav před veřejností tají a zbývá mu nejvýše sedm měsíců života. Tuto zprávu o den později vyvrátil ošetřující lékař prezidenta Miroslav Kalaš.

Co se týká automatického postupu úřadujícího prezidenta rovnou do druhého kola, objevila se tato informace nejprve 8. ledna 2018 v satirickém pořadu Jindřicha Šídla Šťastné pondělí (čas 2:27). Se zjevným projevem karikatury a komičnosti nelze Šídlův projev považovat za dezinformační.

V pátek 12. ledna 2018 ráno se však ve schránkách obyvatel Moravskoslezského kraje objevily letáky s obdobnou výzvou, tedy aby voliči Miloše Zemana zůstali během prvního kola prezidentských voleb doma, jelikož současná hlava státu „postupuje automaticky přímo do kola finálového.“

Oprava (22. ledna 2018): Výrok je hodnocen jako zavádějící s přihlédnutím k tomu, že Česká republika sice vstoupila do NATO za premiérského mandátu Miloše Zemana, o samotném vstupu bylo ovšem rozhodnuto ještě před jeho nástupem do této funkce. Za původní chybu se omlouváme.

Současný prezident byl předsedou vlády v období 1998 až 2002. Česká republika vstoupila nejprve v roce 1999 do NATO. Nicméně Zeman nastoupil do Strakovy akademie v červenci 1998, přičemž rozhodnutí, že Česká republika do NATO vstoupí, schválily obě komory českého parlamentu již v dubnu téhož roku. Za Zemana jsme tedy do NATO vstoupili, nicméně o této věci bylo rozhodnuto ještě před jeho nástupem do role premiéra.

Během premiérského období Miloše Zemana probíhaly také přípravy na vstup do Evropské Unie, do které Česká republika vstoupila o 5 let na základě celostátního referenda. Po nástupu do prezidentského úřadu Miloš Zeman společně s tehdejším předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem vyvěsil na Pražském hradě vlajku Evropské Unie.