Přehled ověřených výroků

Miloš Zeman při projevu v Poslanecké sněmovně na páté schůzi 10. ledna 2018 k bodu Žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry oznámil, že na debaty o možné koalici nebylo příliš mnoho času ze dvou důvodů.

„Zaprvé, pan premiér mě požádal, abych jmenoval jeho vládu 13. prosince, a já jsem mu vyhověl, protože jsem uznal jako pádný důvod, a to byla návštěva Evropské rady v Bruselu 14. prosince. Ale tím naběhla ona třicetidenní lhůta. A kromě toho, a to je druhý důvod, tady byly vánoční a novoroční svátky, takže se toho zase tak moc neudělalo.“„Zavazuji se tedy, že vytvořím před avizovaným druhým pokusem dostatečný časový prostor odpovídající možná německému modelu, aby mohla proběhnout ona jednání, ať už budou směřovat k většinové koaliční vládě, anebo naopak k menšinové vládě s tolerancí nebo podporou některých parlamentních subjektů.“

Výrok jsme se pokusili ověřit prohledáním internetových profilů Michala Horáčka na Facebooku, Twitteru a Instagramu, dále také na jeho oficiálním webu www.michalhoracek.cz, kde mj. zpravuje o svých cestách po Republice. Neexistuje však seznam navštívených domovů pro seniory, nalezli jsme zprávy o návštěvě pouze devíti takových zařízení. Možnou návštěvu dalších zařízení nemůžeme vyloučit, Horáček navštívil řadu měst a je možné, že mimo tato, o kterých existují mediální zmínky, navštívil ještě další podobná zařízení a veřejně o tom neinformoval, proto je výrok neověřitelný.

Pro úplnost dodáváme, že jistě víme, že Horáček navštívil: Domov důchodců Bystřany, Dům u Agáty, Domácí hospic Duha v Hořicích, Domov pro seniory v Jablonci n. N., Dům s pečovatelskou službou v Brandýse n. L., Domov pro seniory v Děčíně, Domov pro seniory Kamenec, Dům sociální péče Kralovice, Hospic sv. Štěpána v Litoměřicích.

Oprava: Výrok jsme původně hodnotili jako nepravdivý, nesprávně jsme vyhodnotili nepeněžní plnění a zaměnili jsme je za odměny pro uvedené členy týmu Petra Hanniga. Za chybu se omlouváme. Původní znení ponecháváme v nezkrácené podobě.

Na transparentním účtu Petra Hanniga se suma příjmů k 10. lednu 2017 zastavila na částce 50 896,41 Kč.

Na Hannigově volebním webu existuje odkaz na přehled financování volební kampaně, který obsahuje i výdaje pro spolupracovníky prezidentského kandidáta: Adama B. Bartoše, Josefa Votrubu a Jana Sedláčka.

K 10. lednu obdržel Votruba za práci během kampaně (například za „shánění podpisů a doprovod na akce“) 32 400 Kč, Bartoš za činnosti od příprav tiskových konferencí po vytváření webových stránek 19 350 Kč a Sedláček pak za práci na Facebooku a pomoc s grafikou 11 250 Kč. O bezplatné dobrovolnictví tedy nejde.

Země, ve kterých je zavedeno euro, patří do tzv. Eurozóny. Země Eurozóny se podíli téměř 3/4 na HDP Evropské unie. V případě, že se některý ze států Eurozóny dostane do finančních problémů a ohrozí tak stabilitu měny v celé Evropě, tak může zasáhnout nadnárodní finanční instituce Evropský stabilizační mechanismus (ESM).

V roce 2012 byl ESM zaveden aby nahradil starší instituce podobného druhu (Evropský nástroj finanční stability a Evropský mechanismus finanční stabilizace). ESM má k dispozici až 700 mld. eur, které lze využít na záchranu finanční stability různými způsoby jako například nakupováním státních dluhopisů nebo poskytováním půjček.

Do fondu ESM přispívají pouze členové Eurozóny, Česká republika by se k ním při přijetí eura automaticky přidala. Petr Hannig tak poněkud neobratně popisuje realitu, za řecké dluhy by Česká republika ručila nepřímo skrze ESM.

Proti zvolení Zdeňka Ondráčka do čela komise GIBS vystupoval Michal Horáček v otevřeném dopisu Andreji Babišovi z prosince 2017. Hnutí ANO několikrát žádalo KSČM o návrh jiného kandidáta. Zdeněk Ondráček opravdu třikrát nebyl zvolen předsedou komise GIBS. Volba je však tajná, proto nelze přímo ověřit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny je dvoukolová. První kolo první volby předsedů proběhlo 15. prosince 2017 (Ondráček získal 85 hlasů, potřeboval 94), druhé kolo první volby se konalo následující týden (19. prosince) a bylo zpochybněno kvůli špatně určenému kvóru. Ve třetí volbě, dne 17. ledna 2018 (tedy v opakovaném druhém kole první volby) získal Ondráček 83 hlasů, pro zvolení bylo třeba 94 hlasů. Při čtvrtém pokusu (při prvním kole druhé volby, s návrhy nových kandidátů na funkci) byl Ondráček zvolen (získal 79 ze 78 nutných hlasů), avšak následně z funkce odstoupil.

Volba probíhá tajně, není tedy možné zjistit, kdo z poslanců jakého kandidáta podpořil. Stejně tak nelze říci, zda za Ondráčkovým nezvolením stáli poslanci hnutí ANO. Je však pravdou, že se Babiš několikrát nechal slyšet, že by uvítal jiného kandidáta KSČM na tuto funkci (podle iDNES.cz ještě před první volbou), a to právě v reakci na výzvu Michala Horáčka, jak uvádí ČTK. Vzhledem k tomu, že však nelze hnutí ANO jasně přiřknout, že by právě jeho poslanci stáli za nezvolením Ondráčka do funkce, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jiří Drahoš zde s největší pravděpodobností mluví o situaci z roku 2009, kdy Akademii věd (AV ČR) hrozily zásadní rozpočtové škrty. Jeho poněkud silné tvrzení, že šlo o cílené likvidační tažení proti AV ČR, nelze z veřejných zdrojů nikterak objektivně doložit. Nicméně je pravdou, že zmíněné rozpočtové škrty se v rámci reformy začaly připravovat za Topolánkovy vlády.

Jednalo se o rozpočet pro vědu na rok 2010 (s výhledem na roky 2011 a 2012), za Fisherovy úřednické vlády, konkrétně po usnesení vlády 29. července 2009. S přípravou reformy však začala již Topolánkova vláda. V průběhu ledna 2008 byla schválena východiska reformy a v březnu pak dokument o samotné reformě.

Původní plán rozpočtu z roku 2009 počítal s 20% poklesem rozpočtu Akademie věd. Zejména ale návrh počítal s dalším, postupným krácením výdajů pro AV ČR . Z výdajů ve výši 5,8 miliardy, které AV ČR měla rozpočtovány pro rok 2009, šlo o snížení až na 2,8 miliardy v roce 2012. To se však nakonec nestalo.

Tomuto výroku jsme se již dříve při ověřování věnovali detailněji zde.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť poslední dividenda dosáhla výše 6 miliard Kč (poslední dvě v součtu 12 miliard Kč) a nebyla ani vyplacena výhradně ve prospěch Bakaly. Navíc co se týče bytů OKD, je problematické mluvit o krádeži, když byty nájemníkům nepatřily a rozhodčí soud rozhodl, že dle smlouvy ani nebyla povinnost nabídnout jim je ke koupi. Přesto lze konstatovat, že Bakalovy kroky byly zejména morálně problematické.

OKD, která skutečně zaměstnává téměř 11 000 lidí, je v úpadku od května roku 2016. Miloš Zeman zde mluví o vyvedení peněz z firmy prostřednictvím dividend „těsně před krachem podniku“.

Nicméně podle žaloby, které byla podána proti Zdeňku Bakalovi a New World Resources N.V., poslední výplata dividend, ke které došlo prostřednictvím NWR, proběhla v letech 2011 a 2012 – čtyři roky před úpadkem. Jednalo se navíc ne o 16 mld. Kč, ale 6 mld. Kč v roce 2012, resp. o 12 mld. Kč za oba roky.

Dle žaloby NWR jednala celou dobu v součinnosti a podle pokynů Zdeňka Bakaly, a proto je náhrada škod mířena proti němu (odst. 90). Řízení v této věci se teprve blíží a nepřísluší nám tuto událost posuzovat, avšak i dle žaloby nedošlo k vyvedení peněz těsně před krachem.

Prezidentovo vyjádření o krádeži je také nepravdivé, neboť jakkoliv byly Bakalovy kroky morálně přinejmenším problematické, byty nebyly ve vlastnictví nájemců, aby jim mohly být byly ukradeny. Reportéři ČT (čas 12:35), kteří se kauzou opakovaně zabývali, ve svém vysílání přinesli záznam vyjádření Zdeňka Bakaly z roku 2005, který o zprivatizovaných bytech uvádí:

„Za tři roky budete vědět, jakým způsobem a kdy si ten byt můžete koupit.“

Ve stejném pořadu následuje i vyjádření mluvčího společnosti Karbon Invest, která byty privatizovala. Ten řekl:

„Tyto byty mají být prodávány v rozmezí 30 000 až 50 000 Kč za bytovou jednotku.“

V roce 2008 Bakala ovšem vydal prohlášení, že byty nejsou na prodej. Celé toto prohlášení je dostupné v Karvinském deníku. Podnikatel zde uvedl, že nikdy zvýhodněný prodej nájemníkům bytů nesliboval.

Podle smlouvy z roku 2004 měli mít nájemníci bývalých bytů OKD údajně přednostní právo k jejich koupi. Tyto byty měly být za velice výhodných podmínek zprivatizovány. Rozhodčí soud však rozhodl jinak: „...z privatizační smlouvy nevyplývá povinnost nabídnout nájemníkům bytové jednotky k odkoupení.“

Bakala tedy přes svůj veřejný příslib (resp. přes jeho možnou interpretaci) k odprodeji bytů nájemníkům nepřistoupil. Za tento krok nebyl nikdy odsouzen a navíc bylo rozhodci seznáno, že neporušil privatizační smlouvu a nešlo ani o krádež v právním slova smyslu. Historii případu popisuje rovněž server E15.

Mirek Topolánek svůj záměr kandidovat na post prezidenta ve volbách v roce 2018 oznámil médiím v neděli 5. listopadu 2017. V úterý 7. listopadu pak pořádal první tiskovou konferenci z pozice kandidáta na prezidenta, kde oznámil, že získal nutné podpisy senátorů ze čtyř senátorských klubů (video od 4:10).

Do kandidatury oproti jiným kandidátům vstoupil skutečně později – z devíti kandidátů oznámil Mirek Topolánek kandidaturu jako poslední, a to jen dva dny před posledním termínem odevzdání kandidátních listiny (7. listopadu 2017, do 16:00).

Chronologicky svou kandidaturu oznámili:

• Marek Hilšer dne 28. června 2016 na tiskové konferenci (od 1:30);
• Michal Horáček taktéž na tiskové konferenci, dne 3. listopadu 2016 (video od 0:12);
• Miloš Zeman na Pražském hradě dne 9. března 2017 pozvaným příznivcům (video od 0:18);
• Jiří Drahoš dne 28. března 2017 v Jablunkově (video z Twitteru Jiřího Drahoše);
• Vratislav Kulhánek dne 29. června 2017;
• Petr Hannig pak o pár týdnů později, dne 19. července 2017.
• Politická strana Realisté představila prezidentského kandidáta, kterého podporuje, Jiřího Hynka dne 21. srpna 2017 (video).
• Konečně, Pavel Fischer oficiálně oznámil médiím svou kandidaturu dne 5. října 2017.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem k faktu, že ve jmenované Eritrei funguje režim potlačující lidská práva i politické svobody, což je jedna z motivací, proč odtud lidé odcházejí.

Podle zprávy Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za rok 2016 je Eritrea až devátou zemí v pořadí, ze které nejčastěji pocházejí uprchlíci. V Eritreji žádná občanská válka neprobíhá. Od roku 1991 se v zemi nekonaly žádné národní volby.

Prezident Isaias Afwerki zde vládne bez institucionálního omezení již téměř tři desítky let. Vyšetřovací komise OSN vydala zprávu, ve které označila vládu jako zodpovědnou za systematické porušování lidských práv. V této zprávě se též uvádí, že velká část obyvatelstva je denně vystavována nuceným pracím a vězení. Režim, který vládne v Eritreji, byl označen jako totalitní a snažící se ovládnout občany prostřednictvím bezpečnostního aparátu, který pronikl do všech úrovní společnosti. Komise pro ochranu novinářů označila Eritreu v roce 2015 za jednu z nejvíce cenzurovaných zemí světa – předběhla i Severní Koreu.

V Etiopii byl v roce 2016 vyhlášen výjimečný stav, a to z důvodu dlouho trvajících protestů, při kterých bezpečnostní síly zabily stovky demonstrantů a desítky tisíc jich zadržely. Výjimečný stav umožňuje omezení práva na svobodu projevu, sdružování a shromažďování. Etiopie se podle zprávy Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za rok 2016 neumístila mezi deseti zeměmi, ze kterých pochází nejvíc uprchlíků.

Tyto dvě zmíněné země mají mezi sebou dlouhodobě napjaté vztahy, přičemž k poslednímu válečnému střetu došlo v roce 2016.

Potůčkova komise fungovala od roku 2014 do září tohoto roku. Byla odbornou důchodovou komisí, která vznikla na základě koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ČR pod záštitou ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové a ministra financí Andreje Babiše. Měla za úkol připravit návrhy na pokračování důchodové reformy, které stabilizují důchodový systém v dlouhodobé perspektivě a budou přijatelné napříč politickým spektrem a také občany.

Dle výroku Miloše Zemana byla tato komise neúspěšná, avšak několik jejích návrhů se promítlo do přijatých zákonů a jeden návrh byl schválen vládou a předán k projednání v Parlamentu ČR. Jednalo se o návrhy realizované v rámci základního důchodového pojištění (.pdf, str. 4), dále o návrhy realizované v rámci systému důchodového spoření (.pdf, str. 4) a návrhy realizované v rámci doplňkového penzijního spoření (.pdf, str. 4).

Návrh, který byl schválen vládou a předán Parlamentu ČR, byl návrhem v rámci základního důchodového pojištění –diferenciace sazeb pojistných obvodů pro rodiny s dětmi (.pdf, str. 5).

Bezděkova komise fungovala v letech 2004–2005, kdy připravovala podklady pro rozhodování o pokračování důchodové reformy, avšak návrhy komise nebyly k ničemu, jelikož se politici neodhodlali k žádným změnám. Druhá Bezděkova komise fungovala v roce 2010, kdy jejím úkolem bylo aktualizovat výstupy první komise a také příprava odborných doporučení ke změnám v důchodovém systému. Návrhy této komise jsou dostupné v závěrečné zprávě z roku 2010 zde.

ČSSD nesouhlasila s reformou, jelikož chtěla udržet tehdejší financování důchodů, pravice naopak reformu podporovala (ODS, TOP 09, VV). Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV důchodovou reformu prosadila od roku 2013, avšak následující vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL ji zrušila.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, jelikož obě komise dospěly k návrhům a doporučením, které byly předloženy vládě, navíc několik návrhů Potůčkovy komise se promítlo do zákonů. Následné výsledky komise závisí také na rozhodování vlády a schvalování návrhů, což ovšem komise úplně ovlivnit nemůže. Dodejme, že nehodnotíme správnost či kvalitu daných návrhů, které komise připravily a které následně jednotlivé politické reprezentace více či méně využily do legislativy.