Přehled ověřených výroků

Dle čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republikyjmenuje předsedu vlády prezident republiky a na jeho návrh schvaluje navržené ministry. V případě, že takto jmenovaná vláda nezíská důvěru, proces se opakuje. Pokud jmenovaná vláda nezíská důvěru ani na druhý pokus, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Od voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 20.–21. října 2017 byl premiér zatím jmenován pouze jednou.

Pokus o sestavení vlády de iure začíná ve chvíli, kdy prezident jmenuje předsedu vlády. V praxi je tento krok obcházen tzv. pověřením o vládním vyjednávání. Prezident danou osobu přímo nejmenuje premiérem, ale svěří jí do rukou odpovědnost za hledání vládní podpory ve Sněmovně a hledání vhodných ministrů. V případě, že tato osoba nebude schopna ve Sněmovně vládní podporu získat, může prezident pověřit jednáním dalšího člověka, aniž by vyplýtval jeden ze tří ústavou daných pokusů.

V současnosti jsme v situaci, kdy vláda pokračuje v demisi a premiér Andrej Babiš byl prezidentem pouze pověřen vládním vyjednáváním. Prozatím nebyl podruhé jmenován premiérem. Druhý formální pokus o sestavení vlády tedy nebyl dle Ústavy České republiky zahájen.

ČSSD se nepodařiloprosadit do koaliční smlouvy podmínku, že by prvoinstančně odsouzený člen vlády měl rezignovat. V koaliční smlouvě je na závěr pouze uvedeno: „V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoli člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti.“(.pdf, str. 4)

V koaliční smlouvě mezi ANO a ČSSD se také uvádí: „Dojde-li v koalici i po dohodovacím řízení k situaci, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu, v případě, kdy 5 ministrů jmenovaných za koaliční stranu ČSSD podá prostřednictvím předsedy vlády demisi do rukou prezidenta, podá do 7 dnů demisi předseda vlády a spolu s ním, jeho prostřednictvím, všichni ministři navržení hnutím ANO 2011.“ (.pdf, str.1)

Pět ministrů jmenovaných za stranu ČSSD může podat demisi v případě, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu - pak by musela podat demisi celá vláda. V koaliční smlouvě se konkrétně nezavázali k tomu, že podají demisi, pokud bude člen vlády prvoinstančně odsouzen, a proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Původní skupina G8 (nyní G7), která sdružuje ekonomicky nejvyspělejší státy světa, vyloučila Rusko v roce 2014, a to právě v reakci na anexi Krymu.

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius tehdy prohlásil: „Co se týče skupiny G8… rozhodli jsme se pozastavit Rusku členství. Předpokládá se, že všech ostatních sedm zemí se bude scházet bez Ruska.“

Radim Fiala se v tomto výroku ohrazuje vůči tvrzení Miroslava Kalouska, že v Poslanecké sněmovně funguje hlasovací koalice hnutí ANO, SPD a KSČM a namítá, že hnutí SPD při hlasování dodržovalo poměrné zastoupení v orgánech sněmovny podle výsledků voleb.

Poslanci SPD hlasovali společně s ANO a KSČM pro návrhy na potvrzení předsedů sněmovních výborů, podvýborů a komisí již od ustavení nové Poslanecké sněmovny v listopadu 2017. Tyto tři poslanecké kluby svou silou 115 hlasů zajistily předsednické posty i pro Radka Kotena či Miloslava Roznera, což vyvolalo nesouhlas zejména stran tzv. Demokratického bloku.

Byť Radim Fiala tvrdí, že poslanecký klub SPD dodržoval poměrné zastoupení podle výsledků voleb, výsledné rozdělení předsednických pozic požadavek poměrnosti nesplňuje. Současná Poslanecká sněmovna má 18 výborů, 57 podvýborů a 14 komisí - celkově tedy 89 předsedů. Aby byl dodržen princip poměrnosti, měl by každý poslanecký klub mít 0,45 předsednických postů na jednoho poslance. Z tabulky lze vidět, že některé strany (SPD, ČSSD) jsou disproporčně málo zastoupeny a naopak například KSČM má více předsednických postů, než by jí podle volebního výsledku mělo náležet. KSČM má stejný počet poslanců jako ČSSD (15), ale má více než dvakrát vyšší zastoupení na předsednických pozicích a navíc pozici místopředsedy sněmovny.

Výrok je hodnocen jako zavádějící vzhledem k tomu, že výsledkem hlasování SPD (ale i ANO a KSČM) není poměrné zastoupení všech poslaneckých klubů v orgánech sněmovny, ale situace, kde jsou některé strany výrazně méně zastoupeny než jiné.

Co se týče samotné hlasovací koalice, již dříve jsme uvedli, že není pravdou, že by ANO, SPD a KSČM tvořily nějakou konzistentní hlasovací sílu. Jak vyplývá z analýzy Michala Škopa z projektu KohoVolit.eu, tyto tři strany spolu hlasují opravdu nejčastěji, ale přibližně v šestině důležitých hlasování hlasovaly odlišně.

Nemocenská v prvních třech dnech v současnosti není vyplácena, jedná se o tzv. karenční dobu. ČSSD však toto téma spíše znovuotevřela. Již v minulém volebním období podali návrh na zrušení karenční doby poslanci z KSČM. Tento návrh byl ale zamítnut, přestože v minulém volebním období bylo obnovení prvních tří dnů nemocenské zaneseno v programovém prohlášení vlády ANO, ČSSD a lidovců.

V březnu 2018 bylo zrušení karenční doby jedním z požadavků ČSSD pro sestavení vlády s hnutím ANO. ČSSD požadovala proplácení nemocenské již od prvního dne nemoci. ČSSD navrhuje, aby bylo propláceno 60 % platu i v prvních třech dnech.

Pokud se ČSSD podaří tento návrh prosadit, pak se opatření dotkne přibližně čtyř milionů zaměstnanců. Evidenční počet zaměstnanců byl podle ČSÚ za rok 2017 roven 3 997 800.

Pavel Kováčik (KSČM) mluvil o této straně jako o radikálně levicové v roce 2011 v pořadu ČT Hyde Park (8:50), kdy řekl: „(...) dopouštíme se jedné věci: jsme tady jako ostře opoziční, radikálně levicová strana a to mnohým možná vadí (...)“

Dále mluvil Kováčik o KSČM jako o radikálně levicové straně v rozhovoru v lednu 2018 pro deník Haló noviny. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, může být městem obec, která má alespoň 3 000 obyvatel.

Dle zjištění Českého statistického úřadu v rámci Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 je zemědělství se svými zhruba 80 tisící obyvateli na venkově, kteří jej vykonávají, ve srovnání s podíly na ekonomické činnosti venkovského obyvatelstva v ostatních odvětvích opravdu hluboce pod 50 procenty.

Také doplňujeme, že na základě výsledků šetření ČSÚ na území celé České republiky byl v roce 2016 podíl zemědělství, lesnictví a rybářství v zaměstnání podle odvětví ekonomické činnosti pouhých 2,9 % - 149 tisíc obyvatel z celkových 5,1 milionů.

Výrok je hodnocen jako pravda, jelikož vláda Andreje Babiše ještě neskončila a svůj odchod z ní už ohlásili tři dlouholetí ministři. Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického přes média skutečně odhalil personální problémy mezi jednotlivými členy vlády.

Opuštění vlády Andreje Babiše oznámili v posledních týdnech 3 ministři, kteří zasedali už v předešlé Sobotkově vládě. Konkrétně se jedná o ministra zahraničí Martina Stropnického, ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a ministra dopravy Dana Ťoka. Stropnický a Pelikán se vládního angažmá nezříkají kvůli pochybením v čele resortů. Pelikán se rozchází s názorovou většinou hnutí ANO a Stropnický zase označil Sněmovnu jako místo s příliš negativní energií a míří na velvyslanectví do Izraele.

Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického ohledně několika miliardového nákupu mobilních radarů, ve kterých narazila inspekce Ministerstva obrany na „závažné nálezy“, vyústil až ve svolání Bezpečnostní rady státu. Na setkáni Rady se bude také řešit sledování ministryně obrany neznámými pachateli, proti kterým musela zasahovat i ochranka.

Ministr Stropnický se ke Karle Šlechtové vyjádřil také v rozhovoru pro server lidovky.cz, ve kterém se podivoval nad prohlášením čerstvé ministryně, ve kterém prohlásila, že resort obrany a jeho nákupy budou podrobeny auditu.

Předseda vlády Andrej Babiš se ke sporu jeho ministrů zatím dlouze nevyjadřoval. Skrze média Šlechtové pouze vzkázal, že je přepracovaná a měla by si odpočinout. Mediální přestřelka pokračovala, Karla Šlechtová prohlásila: „Nebudu dělat nikomu vola a nejsem něčí poskok.“ V rozhovoru pro Idnes.cz ministryně obrany také zmínila, že předseda vlády s ní nekomunikoval ani v záležitosti nákupu radarů.

Vláda se 27. března 2018 shodla a vydala neutrální stanovisko k zákonu o zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr, který předložili komunisté.

V tomto dokumentu vláda prezentuje další body podstatné pro zohlednění v dalším projednávání, týkající se především zhodnocení mezinárodně-právních a zahraničně-politických vztahů. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných členů vlády a proti nebyl nikdo (.doc, str. 2, bod 5).

Vláda k jednotlivým zákonům přijímá souhlasná, nesouhlasná nebo neutrální stanoviska, popř. nepřijme žádné usnesení. V případě návrhu KSČM tedy vláda přijala neutrální stanovisko.

Dva namátkou vybrané poslanecké návrhy dokládají, že Babišův kabinet (stejně jako ostatní vlády, což je zcela obvyklé) přijímá k návrhům i stanoviska souhlasná nebo nesouhlasná. To demonstruje, slovy Kalouska, že jí není „jedno, jak to dopadne“.

Návrh skupiny poslanců na úpravy školského zákona vláda doprovodila nesouhlasným stanoviskem, naopak návrh celostátního referenda z dílny ČSSD vláda podpořila. Dodejme, že z pohledu hlasování ve Sněmovně není vládní stanovisko nijak určující, poslanci (ani ti vládní) jím nejsou formálně nijak vázáni.

Trestní oznámení lze v České republice podat u jakéhokoliv policejního orgánu nebo na státním zastupitelství. Trestní oznámení nemá žádné zákonem stanovené náležitosti a jeho podání je zdarma. Může být učiněno jak ústně, tak i písemně. Postup, včetně všech náležitostí podání trestního oznámení, popisuje Policie ČR na své webové stránce.

Okamura ovšem výrok uvádí v tom kontextu, že je terčem nepodložených trestních oznámení, která mají za cíl jej pouze dehonestovat. Trestní zákoník ve svém § 345 ovšem zná institut křivého obvinění, kdy osoba, která se pokusí lživě obvinit jiného z trestného činu (i za účelem jeho stíhání), může být odsouzena k nepodmíněnému trestu.

Z veřejných zdrojů není známo, že by osoby, které na Okamuru podávaly trestní oznámení, měly samy problém s křivým obviněním předsedy SPD.

V obecné rovině má ovšem Okamura pravdu, že trestní oznámení jako takové neznamená, že by člověk, na nějž je podáno, něco spáchal.