Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, a to s ohledem na přirovnání Miroslava Pocheho ke kmotrovi. Je problematické určit, jak přesně by se měla tato charakteristika projevit. Byť lze skutečně ve veřejném prostoru zachytit informace, že Poche je silným zákulisním hráčem, z našeho pohledu nelze objektivně vyhodnotit uvedenou charakteristiku. Dodejme, že zbytek výroku je od Michálka podán korektně.

Piráti se ve své povolební strategii zavázali, že nebudou podporovat ani nevstoupí do vlády, v níž budou lidé s korupční minulostí:

„Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií.“

Andrej Babiš je obviněn od října 2017 spolu s několika dalšími lidmi v souvislosti s padesátimilionovou dotací na farmu Čapí hnízdo. Poté, co byl Andrej Babiš ve sněmovních volbách 2017 zvolen znovu poslancem, a tím získal poslaneckou imunitu, bylo trestní stíhání na několik měsíců přerušeno. Po jeho opětovném vydání poslanci v lednu 2018 jeho trestní stíhání pokračuje.

Co se týče slov o pražském kmotrovi, neexistuje žádná obecně platná definice či vysvětlení toho, kdo může být označen za kmotra pohybujícího se v politickém prostředí a jaké musí splňovat charakteristiky pro takové označení.

Miroslav Poche má za sebou skandál s financováním ČSSD. V roce 2010 se Hospodářským novinám přiznal, že svůj několikasettisícový dar nechal skrytě rozdělit a rozepsat mezi jiné členy strany tak, aby strana z daru nemusela platit daň státu. Po tomto problému Poche rezignoval na stranické funkce.

Poche byl považován za součást známé zákulisní trojice Poche-Hulínský-Březina, která měla dominantní postavení v pražské organizaci ČSSD. Poche platí také za silného a vlivného vyjednavače uvnitř pražské i celostátní sociální demokracie. S Andrejem Babišem si v minulosti přes média o sobě vzájemně vyměnili několik vyjádření.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť vyjma stran, které s hnutím ANO jednají (ČSSD, KSČM, SPD), další strany před volbami nemluvily o tom, že by bez Andreje Babiše bezproblémově utvořily koalici s hnutím ANO. Lidovci podmínili možná jednání programem a zakotvením ČR, TOP 09 a STAN takové jednání odmítli a priori a Piráti měli další podmínky ve své povolební strategii.

Pro ověření výroku jsme prošli předvolební vyjádření lídrů stran k možné spolupráci s hnutím ANO. Začněme u KDU-ČSL. Ta odmítala spolupráci s trestně stíhanými politiky.

13. října předseda KDU-ČSLBělobrádek na dotaz, zda by jeho strana vstoupila do vlády s Babišem, odpověděl pro Echo24: „Ne, je trestně stíhaný.“

O 4 dny později v rozhovoru pro Novinky pak mluvil Bělobrádek přesně o tom, co popisuje Fiala ve svém výroku. Z daného vyjádření neplyne to, že by predikoval bezproblémovou dohodu či nějakou automatickou koalici.

„Pane vicepremiére, několikrát jste řekl, že je pro vás nepřijatelné, aby ve vládě seděl člověk, který je trestně stíhaný. Kdyby Andrej Babiš nebyl ve vládě, šel byste do koalice s hnutím ANO?“„To nelze ani potvrdit, ani vyvrátit. To záleží na dalších podmínkách, jestli bychom mohli realizovat náš program, jestli by ta vláda byla proevropská, prozápadní, která by nedementovala náš demokratický systém a ústavní pořádek. Takže je to věc programová a ideová, nelze to obecně říct, záleží to na mnoha podmínkách.“

TOP 09 a STAN před volbami odmítly jednat s hnutím ANO o vládě. Lídr STANuFarský se vyjádřil: „Pro Starosty je překážkou k vyjednávání o vládě s hnutím ANO především program a samotná podstata tohoto hnutí. O faktu, že vrcholný politik se nemá pokoušet zneužívat dotace, nemusíme přeci vůbec diskutovat.“

Miroslav Kalousek, tehdejší předseda TOP 09, vyloučil rovněž spolupráci s hnutím ANO jako takovým. 9. října pro Lidovky.cz uvedl:

„Tři roky konzistentně říkáme, že s hnutím ANO nemůžeme jít do vlády, protože chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii. To je Čapí hnízdo sem, Čapí hnízdo tam. To není rozhodující. My prostě nemůžeme jít do vlády s hnutím ANO kvůli tomu, co chce udělat s naší zemí.“

Předseda Pirátů Bartoš spolupráci s hnutím ANO po volbách nevyloučil, ale požadoval, aby případní koaliční partneři nominovali do vlády lidi bez problematické minulosti. Ve své povolební strategii k tomu Piráti říkají: „Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“

Pro Piráty tak byl problémem nejen Babiš, ale také lidé, kteří si dle jejich názoru nesou nějakou „korupční minulost“. Předseda Bartoš aktuálně takto popisuje např. nominanta na ministerstvo zahraničí Pocheho. Dále je pro ně problematické, pokud by v případné vládě mělo ANO většinu.

Lídr ČSSD Zaorálek vládu s ANO nevyloučil, ale zdůraznil problematičnost Babišova trestního stíhání slovy: „Já si myslím, že Česká republika si nemůže dovolit uvažovat o premiérovi jako o člověku, který je trestně stíhán. To je pro mě nemyslitelné.“

Podobnými slovy komentoval povolební vyjednávání šéf SPDOkamura: „Pro nás je problém být ve vládě, kterou by vedl trestně obviněný premiér, jelikož to bude nestabilní vláda.“

Nejsmířlivěji se k Babišovu stíhání vyjádřil šéf KSČMFilip, když pronesl: „Musíme ctít presumpci neviny. Samozřejmě to komplikuje situaci, ale i přes sdělení obvinění stále platí, že se na to má hledět jako kdyby nebyl vinen. Z právního hlediska to jistě žádná překážka není. Z politického hlediska to samozřejmě vyvolává další otázky.“

Nicméně dále Filip upozornil, že programy KSČM a ANO nejsou příliš kompatibilní.

Výrok je hodnocen jako zavádějicí. Je sice pravda, že rumunská sociální demokracie PSD vyhrála parlamentní volby v roce 2016; platí také, že předseda této strany, Liviu Dragnea je trestně stíhaný za podvod a zločinné spolčení. Je ale zavádějící tvrdit, že volba trestně nestíhaných kandidátů na post premiéra v Rumunsku souvisí čistě jen s politickou kulturou –v Rumunsku totiž platí zákon, který zakazuje odsouzeným osobám být předsedou vlády.

V rumunských parlamentních volbách v roce 2016 vyhrála strana PSD se ziskem 46 % hlasů. Její předseda Dragnea měl již v minulosti problém se zákonem, když byl v dubnu 2016 pravomocně odsouzen k podmínečnému trestu za snahu zfalšovat výsledky národního referenda z roku 2012, které mělo potvrdit zahájení procesu odvolání tehdejšího prezidenta Traiana Băsescu. Toto pravomocné rozhodnutí soudu znemožnilo Dragneaovi kandidovat na místo předsedy vlády dle zákona 90/2001, o organizaci a fungování vlády a ministerstev. Strana PSD zvolila jako svého premiéra po volbách Sorina Grindeanu.

Během posledního roku mělo Rumunsko tři premiéry. První povolební premiérem Grindeanu byl ale sesazen z funkce poté, co přišel o podporu své vlastní strany a koaličního partnera, strany ALDE v červnu 2017. Jeho nástupcem byl vybrán Mihai Tudose, který následně odstoupil z funkce po rozporech s předsedou strany Dragneaem. V současné chvíli je tedy ve funkci premiérky Viorica Dancila (od 17. ledna 2018).

Je tedy otázkou, do jaké míry mají změny na postu předsedy rumunské vlády co dočinění s politickou kulturou, když působení předsedy nejsilnější strany Dragnea na postu premiéra je blokováno zákonem.

V reakci na výroky Tomia Okamury vyvěsily neznámé osoby plakáty s jeho fiktivním vyjádřením. To obsahovalo jeho smyšlenou omluvu za výroky o táboru v Letech a také slevové poukázky do jeho obchodu s japonskými potravinami. Novinář Jiří X. Doležal z týdeníku Reflex skutečně před Okamurovým obchodem stál s transparentem a vyzýval kolemjdoucí, aby zde nenakupovali.

Okamura je spoluvlastníkem prodejny Japa Shop společnosti Japa Foods s.r.o. v pražském Bubenči. V reakci na jeho kontroverzní výroky o romském koncentračním táboře v Letech (detaily kauzy viz např. na Aktuálně.cz) rozvěsili aktivisté po Praze letáky s fiktivní omluvou Tomia Okamury, u kterých byly útržky s falešnou slevovou poukázkou do obchodu Japa Foods. Jak píší Lidovky.cz, původci zůstali v anonymitě.

Zdroj: Lidovky.cz

V únoru letošního roku se Okamura nechal slyšet, že by se měl zavést den památky všech obětí holokaustu, přičemž v Událostech ČT byl upozorněn, že tato vzpomínka se v ČR koná každý rok 27. ledna. V reakci na toto vystoupení se novinář Jiří X. Doležal rozhodl protestovat před obchodem Japa Shop.

Doležal stál před obchodem s plakátem: „Volte SPD!!! Nekupujte u imigrantú (sic)!!!“ Ze záznamu je patrné, že Doležal opravdu odrazoval lidi od nákupu v obchodu a v závěru videa říká, že po celou dobu jeho protestu v dané prodejně nikdo nenakupoval. Ačkoli šlo o jasnou satiru, kdy se novinář Doležal snažil poukázat na Okamurou podporované stereotypy ohledně migrantů, nelze popřít, že jde o novináře, který s transparentem odrazoval zákazníky před obchodem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoli vzhledem k absenci vyjádření osob, které letáky vyvěšovaly, nelze říci, zda tak činili za účelem odrazování zákazníků či obtěžování Tomia Okamury. Je však pravdou, že falešné letáky se objevily a že jeden z novinářů opravdu před obchodem protestoval.

Ve druhém kole prezidentských voleb dostal Miloš Zeman 2 853 390 hlasů, zatímco Jiří Drahoš jich získal 2 701 206. V případě, že by Drahoš získal 80 tisíc hlasů, které reálně dostal Miloš Zeman, tak by skutečně vyhrál s rozdílem 7816 hlasů.

Výrok je hodnocen jako neověřiřelný, neboť není možné projít soukromou komunikaci předsedy Okamury. Nevíme tedy, zda se tomu tak děje.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože je sice pravda, že čínská firma CITIC převzala a zaplatila dluhy CEFC, a nadále tak obě firmy pokračují ve své činnosti. Jejich investice ale nedosahují slibované hodnoty, a mnohdy se jedná pouze o akvizice majetku, což se nedá zcela označit jako investici.

Miloš Zeman v roce 2016 uvedl, že čínské investice v Česku dosáhnou 95 miliard korun. V současné době je ale částka o zhruba 72 miliard nižší.

Z předběžných odhadů České národní banky vyplývá, že čínské investice dosahují ke konci roku 2017 necelých 23 miliard. „Co se týče stavu čínských investic v České republice, ten byl ke konci roku 2016 17 miliard Kč, zatímco rok před tím to bylo 6,66 miliard Kč,“ uvedla tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová pro server Echo24. Největším čínským investorem u nás je v poslední době diskutovaná firma CEFC. Ta nezřídka ovšem provádí akvizice, za všechny můžeme jmenovat fotbalovou Slavii, pivovar Lobkowitz nebo sídlo Živnobanky.

CEFC dlužila skupině J&T 11,5 miliardy Kč. J&T 17. května 2018 převzala její aktivity v Česku, protože dluhy Číňané podle J&T nezaplatili v termínu. CEFC označila změny za pokus J&T o nepřátelské převzetí firmy a jejích aktiv v ČR.

Skupina J&T se v 25. května 2018 dohodla s čínskou CITIC Group na prodeji pohledávek ve výši 11,5 miliardy Kč, které jí dlužila čínská CEFC. Skupina J&T rovněž potvrdila, že postupně začne uvolňovat zastavený majetek CEFC a odvolávat své zástupce ve společnosti.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť neexistuje žádný veřejný záznam, který by dokládal Okamurův výrok. Ten evidentně čerpá z „reportáže“ Parlamentních listů, kdy redaktor popisuje, že k podobné formulaci mělo dojít v rámci blíže neurčitých debat mezi studenty. Tuhle větu nedokládá záznamem, nejde podle daného textu ani o citaci a neuvádí, že by měla padnout na mikrofon.

Dne 15. března se v některých městech České republiky uskutečnila výstražná studentská stávka #vyjdiven. Jedna z těchto akcí se uskutečnila i v Plzni. Okamura zmiňuje, že vystupující na mikrofon vyzýval k tomu, že poslanci SPD mají odstoupit a nahradit je mají poslanci ODS a TOP 09. Předně uveďme, že je to z pohledu zákona zcela nesmyslná konstrukce. Pokud by poslanci SPD odstoupili, na jejich místa se dostanou náhradníci z kandidátky SPD.

Ve facebookové události k dané akci lze dohledat dva záznamy, ani v jednom z nich nepadne žádná podobná výzva, jak o ní Okamura mluví. Stejně tak ani organizátoři akce, které jsme oslovili, nemají povědomost o tom, že v by v rámci jimi organizované části akce takové vyjádření padlo.

Zdrojem, ze kterého Okamura evidentně čerpal, je již zmiňovaná „reportáž“ serveru Parlamentní listy. V ní autor píše:

„Poslouchajíc tyto debaty se těch pár naslouchajících lidí muselo stát schizofrenními, protože padala slova o dvojitých a trojitých agentech a neutuchající vůli Demokratického bloku, opozice, kterému z Hradu není umožněno vládnout a vypořádat se s agenty Kremlu, StB a KGB. Vysoce se oceňovali ‚hrdinní Slováci‘, kteří poslechli svého milovaného prezidenta a odstranili neoblíbeného sociálního demokrata Fica. Také SPD byla na tapetě, a jejich nedávno zvolení poslanci by podle názoru omladiny měli minimálně okamžitě složit mandáty ve prospěch ODS a TOP 09.“

V rámci tohoto textu se nikde neuvádí, že by někdo z vystupujících řekl na mikrofon takovou věc. Redaktor také nijak nedokládá, že se to skutečně stalo – v reportáži není citována žádná věta, není zde žádný záznam, doklad nebo rozhovor. Je tedy otázkou, nakolik vůbec popisuje reálně průběh této akce. V každém případě reportáž nedokládá Okamurovo tvrzení.

Andrej Babiš se skutečně nedávno vyjádřil, že pokud by sociální demokraté ve vnitrostranickém referendu odmítli účast ve vládě, jsou ve hře předčasné volby s možným termínem na jaře 2019.

Skutečnost, že Andrej Babiš, potažmo hnutí ANO, nemají plán B pro případ odmítavého stanoviska ČSSD v referendu k vládní účasti, potvrzuje slova místopředsedy ANO Richarda Brabce pronesená 27. května 2018 v pořadu Otázky Václava Moravce:

„Nemáme plán B, nepřipravujeme ho. Odmítám to, že bychom jednali naoko se sociální demokracií a mezitím připravovali nějakou variantu viz ta takzvaná hlasovací mašinérie.“

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice Murína nezprostil funkce – Murín odstoupil sám. Nicméně v posledních měsících na něj Babiš tlačil veřejně, a to jak v médiích, tak i např. podáním kárného řízení.

Spor, který vyvrcholil rezignací ředitele GIBS Murína, započal koncem února tohoto roku, kdy GIBS veřejně oznámila snahu premiéra v demisi Babiše navrhnout odchod ředitele Murína z vedení GIBS, v reakci na kontrolu hospodaření GIBS ze strany ministerstva financí.

Později Babiš přiznal, že tuto kontrolu inicioval on sám a že je pravdou, že k řediteli Murínovi ztratil jako k vedoucímu GIBS důvěru. Této věci se více věnoval také server iROZHLAS. Následně byla věc probíránav březnu i před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovn. Konečně 19. března premiér v demisi inicioval zahájení kázeňského řízení vůči řediteli Murínovi.

Výsledkem pak bylo podání rezignace ze strany ředitele GIBS Murína dne 17. dubna, ve které přiznává, že události posledních týdnů byly jedním z důvodů jeho rezignace:

„Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce. Situace, která se kolem GIBS a mé osoby vyvinula v posledních měsících, mi proto nedovoluje pokračovat v řízení tohoto útvaru a nechci zavdávat příčinu k jakýmkoliv útokům na GIBS.S ohledem na tyto skutečnosti jsem se rozhodl k 30. dubnu 2018 rezignovat na funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů a současně tak ukončit služební poměr.“

Doplňme, že své pochybnosti ohledně Murína skutečně vyslovili i státní zástupci, jak jsme již dříve ověřovali.