Přehled ověřených výroků

Výrok se vztahuje k požadavkuVojtěcha Filipa z poloviny letošního května. Tehdy šéf KSČM prohlásil, že jeho strana nepodpoří vznikající vládu, pokud bude její programové prohlášení obsahovat závazek posílení zahraničních misí české armády. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Zimola i Hamáček zhruba před 4 týdny skutečně odmítli přistoupit na požadavek KSČM a vyjádřili ochotu trvat na závazcích České republiky vůči svým spojencům.

Hamáček se k požadavku KSČM změnit programové prohlášení vlády v tomto bodě vyjádřil např. pro deník Právo, když uvedl "Nevidím důvod ani možnost to nějak přehodnocovat. To bychom se stali nespolehlivým spojencem v rámci NATO. To je cesta, kterou já jít nechci."

Obdobně se Zimola vyjádřil k požadavku KSČM pro idnes(video od 12:34)

Idnes: "Komunistické straně Čech a Moravy vadí to, že bude pokračováno zřejmě podle návrhu koaliční smlouvy programového prohlášení nové vlády v těch zahraničních misích (...) Proč jste to tam dali?"

Zimola: "Protože jsme přesvědčeni, že Česká republika musí dostát svým závazkům svého členství v NATO a tohle je jeden z jasných závazků. My musíme být řádnými a poctivými členy Evropské unie a toto je bod, který se k tomu vztahuje. To, že komunisté mohou mít v rámci svých ideologických dlouhodobých cílů jiné názory, tak je sice legitimní, ale ještě neznamená, že bychom se s tím museli ztotožnit."

Zimola tak není v hodnoceném výroku přesný v tom, na co se ho novináři ptali. Nicméně ochota dodržet spojenecké závazky z jeho úst zazněla jasně a na výsledném hodnocení to nic nemění.

Vláda se, narozdíl od Babišova tvrzení, ve vydání stanoviska usnesla a většinově se shodla. Konkrétně 27. března 2018 vydala neutrální stanovisko k zákonu o zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr, který předložili komunisté.

V tomto dokumentu prezentuje vláda body podstatné pro zohlednění v dalším projednávání, které se týkají především zhodnocení mezinárodně-právních a zahraničně-politických vztahů.

Jak už jsme psali v jednom z výroků výše, toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných členů vlády a proti nebyl nikdo (.doc, str. 2, bod 5). K přijetí usnesení je dle jednacího řádu vlády (Čl. VI., odst. 14) potřeba nadpoloviční většina všech členů vlády, což je v tomto případě splněno. Vláda se tak na tomto stanovisku shodla výraznou většinou. Pokud by se vláda na stanovisku neshodla, pak by tato skutečnost musela být uvedena v zápise z jednání (podle jednacího řádu Čl. X., odst. 3).

Ve své povolební strategii Piráti zmiňují, že nepodpoří vládu, kde se nachází člověk s korupční historií nebo vládu s převahou hnutí ANO:

"Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožující základy liberální demokracie nebo historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Co se týče případu s Miroslavem Pochem, před sedmi lety obvolávali redaktoři Hospodářských novin pražské komunální politiky s otázkami na milionové odměny, které pobírají z městských společností. Miroslav Poche (ČSSD) v současnosti europoslanec, před sedmi lety přiznal, že odvádí část svých výdělků ČSSD, a to přes prostředníky, ale ne jako oficiální sponzorský dar. Zde je také přepis rozhovorů, ve kterých Poche kauzu postupně vysvětloval.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož kolem kauzy Miroslava Pocheho je řada otazníků a nejasností a Piráti ji tedy oprávněně v rámci své povolební strategie chápou jako korupční.

Z opozice zazněly po vyhlášení ministerských kandidátů ČSSD hlasy, že Miroslav Toman byl navržen jako ministr zemědělství na popud Miloše Zemana. Miroslav Toman již jednou tento post zastával, a to v letech 2013–2014 ve vládě Jiřího Rusnoka.

Samotnou nominaci Miroslava Tomana na post ministra zemědělství pak Jan Hamáček odůvodňoval (1. videozáznam, start 4:50) tím, že je:„... nezpochybnitelným odborníkem, předsedou Agrární komory ČR a člověk, který se sociální demokracií dlouho spolupracuje.“ Zmínil také, že vzal v potaz„nesčetná doporučení odborné veřejnosti včetně doporučení zemědělské komise sociální demokracie“.

Výslovné potvrzení ve formě veřejného vyjádření, které by říkalo, že Miloš Zeman nevyžadoval na post ministra zemědělství Miroslava Tomana, však Jan Hamáček médiím neposkytl.

Vyjádření Tomia Okamury sestávající z několika dílčích výroků hodnotíme jako nepravdivé, jelikož poslední tvrzení o obraně Středočeského kraje po dobu šesti týdnů se v Okamurou míněné studii nevyskytuje.

Poslední schůze Bezpečnostní rady státu proběhla 22. června 2018. Na tiskové konferenci před samotnou schůzí Andrej Babiš oznámil, jak se hodlá ČR zachovat, pokud by Německo začalo kontrolovat své hranice a bránit příchodu ilegálních migrantů do SRN (čas 6:17).

„... chci vědět, jakým způsobem jsme připraveni. Připraveni na to, že pokud by se skutečně ministr vnitra Seehofer rozhodl intenzivně kontrolovat německo-rakouskou nebo německo-českou hranici a zamezil příliv ilegálním uprchlíkům, no tak dá se předpokládat, že Rakousko udělá stejné opatření, a v tom případě my uděláme stejné opatření. To znamená, že půjdeme okamžitě na hraniční přechody a budeme kontrolovat naši hranici.“

Pokud jde o pohraniční policii, ta v Česku od roku 2007 skutečně neexistuje. Toho roku Česká republika vstoupila do schengenského prostoru, který zaručuje zrušení hraničních kontrol na společných hranicích členských států.

Výrok o obraně Středočeského kraje po dobu šesti týdnů byl již předsedou Okamurou vynesen a námi ověřen, a to před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Kontext předvolebního výroku však byl odlišný od tvrzení dnešního.

Tomiem Okamurou užitá studie explicitně nevyjadřuje schopnost Armády ČR „bránit místo velikosti Středočeského kraje po dobu šesti týdnů“, což se v říjnovém výroku jeví jako zkratkovitost a marginálie, která není pro celkové znění výroku o nefunkčnosti armády podstatná. Jedná-li se však o argument, který Okamura používá ve veřejném prostoru bez ověřeného kontextu, jde o faktickou nepravdu.

Pokud by došlo ke schválení současného návrhu koaliční smlouvy, pak by ve zmiňovaných situacích vláda skutečně padla. Aktuální návrh koaliční smlouvy mezi hnutím ANO a ČSSD je veřejně dostupný zde.

Jiří Hamáček zmiňuje článek 5, který říká: „Dojde-li v koalici i po dohodovacím řízení k situaci, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu, v případě, kdy 5 ministrů jmenovaných za koaliční stranu ČSSD podá prostřednictvím předsedy vlády demisi do rukou prezidenta, podá do 7 dnů demisi předseda vlády a spolu s ním, jeho prostřednictvím, všichni ministři navržení hnutím ANO 2011.“ (. pdf, str. 1)

Pokud jde o druhý zmínění případ, smlouva jej řeší ve článku 10: „Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách Parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné iniciativní návrhy zákonů a pozměňující návrhy zákonů předkládané poslanci a senátory koaličních klubů anebo připojení se poslanců a senátorů koaličních klubů k iniciativě poslanců či senátorů z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů koaličních klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran. Nebude-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat stanovisko vlády. Nerespektování tohoto ustanovení bude považováno za závažné porušení této koaliční smlouvy a bude postupováno v souladu s články 16, popř. 5.“ (. pdf, str. 2)

Hnutí ANO získalo v parlamentních volbách 2017 celkem 29,64 % hlasů voličů. Jedná se o nejvíce hlasů pro jakýkoliv politický subjekt kandidující v těchto volbách. Nejde však o většinu z odevzdaných hlasů. Navíc ANO ani nedisponuje většinou mandátů.

Z výše uvedených důvodů je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Je pravdou, že Jozef Banáš je veden jako agent StB a podnikal kroky, aby z této evidence vypadl. V rámci výroku hodnotíme pouze toto, nezabýváme se tím, zda jím skutečně byl, a ani tím, jestli je zde nějaká podobnost s případem Andreje Babiše.

Jozef Banáš je Ústavem paměti národa vedený jako kandidát tajné spolupráce a agent StB s krycím jménem LOTUS. Dodnes však odmítá svou účast na činnosti StB a tvrdí, že jeho podpis v spisech je zfalšován. Andrej Babiš je veden v spisech ÚPN nejdřív jako důvěrník StB a posléze také jako agent s krycím jménem Bureš. Rovněž svou účast na aktivitách StB odmítá. Jozef Banáš však ÚPN přímo nikdy nežaloval ani se s ním nesoudil.

Po zveřejnění spisu začal od roku 2005 vleklý spor mezi Banášem a tehdejším ředitelem ÚPN Ivanem Langošem o pravosti Banášova podpisu. Banáš jako tehdejší poslanec NR SR reagoval protlačením zákona, podle kterého ÚPN v případě sporu o pravdivost dokumentu musí vydat originál spisu právnické osobě na grafologické zkoušky.

Následně na Banášův podnět měl Ústav soudního inženýrství prozkoumat pravost podpisu. ÚPN však odmítl vydat spis k prozkoumání s odůvodněním, že ÚPN může vydávat spisy k ověření jenom tehdy, když je v soudním sporu v souvislosti s pravdivostí konkrétních dokumentů.

Jozef Banáš proto v listopadu 2005 podal na Generální prokuraturu SR trestné oznámení na neznámého pachatele pro falšování podpisu. Věc byla postoupena Policii SR, která také požádala o vydání spisu na prozkoumání, avšak s rovněž zamítavým postojem ÚPN. Výsledek tohoto vyšetřování však k dnešními datu nebylo možné dohledat.

Andrej Babiš vedl soudní spor přímo s ÚPN o neoprávněném vedení jeho jména na spisech StB. Po šesti letech 13. února 2018 však Krajský soud v Bratislavě rozhodl, že jméno Andreje Babiše je na spisech vedeno oprávněně a Andrej Babiš svůj spor prohrál.

Výrok Miloše Zemana o amerických prezidentských volbách a loňských volbách do Parlamentu České republiky lze rozdělit do dvou dílčích částí.

Pokud se zaměříme nejprve na volby z roku 2000, tak George W. Bush na Floridě vyhrál o pouhých 537 hlasů. Záhy se však objevily nesrovnalosti a Al Gore neuznal výsledky voleb. Následně Nejvyšší soud státu Florida schválil ruční přepočítání hlasů, s tím, že měly být započteny do konečných výsledků.

Na základě tohoto sčítání byl vítězem uznán G. W. Bush (26. listopadu 2000). O osm dní později Nejvyšší soud USA zrušil verdikt Nejvyššího soudu státu Florida a vrátil kauzu zpět na Floridu, kde tamější Nejvyšší soud rozhodl o opětovném přepočítání hlasů. Bushův volební štáb požádal o pozastavení těchto přepočtů a po rozpravě mezi volebními štáby obou kandidátů Al Gore odstoupil a definitivním vítězem se stal George W. Bush.

V druhé části výroku strany parlamentních voleb 2017 poukazuje Miloš Zeman na situaci, kdy na základě stížnosti jednoho z voličů, jehož preferenční hlas nebyl započítán, nařídil Nejvyšší správní soud přepočtení přednostních hlasů, a to v 915 volebních okrscích Středočeského kraje.

Důvodem špatného započítání přednostních hlasů byly dvě skutečnosti:

• kandidát Martin Kupka byl na rubové straně volebního lístku;
• volební komise špatně započítaly preferenční hlasy, neboť přičítaly preference automaticky prvním čtyřem kandidátům na volebním lístku, ačkoli tito nebyli označeni.

Výsledkem přepočítání hlasů byla skutečně personální změna, kdy poslance Petra Bendla (ODS) ve sněmovně nahradil jeho spolustraník Martin Kupka.

V důsledku pochybení volebních komisí se začalo také diskutovat o změně pravidel v rámci voleb, která by přispěla k větší přehlednosti, zamezila zmatkům ve volebních místnostech a především zajistila správnost výsledkových statistik po sčítání. Například volební komise by měly být v budoucnu efektivněji proškoleny a volební lístky tisknuty pouze jednostranně.

Ve zprávě BIS není nikde výslovně napsáno, že zahraniční služby ovlivňovaly výsledky parlamentních voleb. Zpráva z roku 2016 ale uvádí několik údajů o hybridní válce.

„Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti… Exponenti čínských zpravodajských služeb v ČR intenzivně hledali podporu čínského stanoviska v uvedeném sporu nejen v čínské komunitě v ČR, ale především na české politické a akademické scéně. V českých médiích se objevily výrazně pro-čínské články a interview, za jejichž vydáním stála čínská ambasáda v Praze. Cílem těchto aktivit bylo ovlivnění mínění české veřejnosti, potažmo i čínské, vzhledem k faktu, že články byly překládány a publikovány na čínských zpravodajských serverech, a vytvoření dojmu, že obyvatelé i političtí představitelé ČR stojí na čínské straně.”

Ruské a čínské tajné služby na území České republiky působí a snaží se ovlivňovat veřejné mínění. Ve zprávě však není uvedeno, že by zasahovaly do českých voleb. Dále zpráva hovoří o ruské kyberneticko-špionážní kampani APT28/Sofacy.

„Ačkoliv jde o jednu z nejstarších, nejlépe popsaných a i v otevřených zdrojích identifikovaných kyberšpionážních kampaní, je její efektivita stále značná a lze předpokládat, že bude pokračovat i v budoucnu. Kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být využívány k nejrůznějším účelům - ať již k politickým nebo vědecko-průmyslovým, nebo například k dehonestaci určitých osob či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání.”

BIS ve své zprávě uvádí určité útoky cizích tajných služeb, které by mohly poškodit české zájmy, vést k dehonestaci určitých osob nebo k dezinformacím. Dehonestace vrcholných politiků či dezinformace by v takovém případě mohly způsobit ovlivnění výsledků voleb.

Na ovlivňování voleb zahraničními rozvědkami ale BIS, konkrétně její ředitel Michal Koudelka, reagovala přímo veřejným prohlášením:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Z toho vyplývá, že BIS neměla v době vydání prohlášení žádné podstatné informace o nezákonném ovlivňování voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. BIS ale nevylučuje jiné způsoby ovlivňování, jak sama dokládá na příkladu možnosti dezinformační kampaně v rámci demokratického principu svobody slova.