Sešel jsem se s vrcholnými představiteli všech devíti parlamentních subjektů a zeptal jsem se na jejich představu povolebního uspořádání. Víte, co mi řekli? Pane prezidente, s námi nikdo nechce jednat. A to mi říkali všichni.
Zeman se opravdu sešel se zástupci všech politických uskupení, která se dostala do Poslanecké sněmovny. Setkával se s nimi od 31. října do 16. listopadu na Zámku v Lánech, kritériem pro datum návštěvy byl zisk ve volbách (tedy první návštěvu absolvoval vítěz voleb).
Zprávy z jednotlivých návštěv je možno najít zde:
Při tiskových konferencích po jednotlivých schůzkách zastupitelé politických uskupení nedali najevo, že by se prezidentu svěřovali se zamítnutím dialogu v povolebních vyjednáváních. Vzhledem k tomu, že schůzky probíhaly za zavřenými dveřmi, nemůžeme vyloučit, že takové stížnosti proběhly. Bohužel můžeme spoléhat jen na vyjádření z tiskových konferencí, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Mimo lánská setkání si však různí politici na problémy sestavování vlády stěžovali:
„Bohužel strany kategoricky odmítají spolupráci s námi a je to tak kategorické, že vyjednávat o nějaké koaliční vládě nemá smysl,“ řekl Babiš.
Oproti těmto výrokům Babiše stojí Demokratický blok: „Vznik Demokratického bloku byl reakcí na to, že Andrej Babiš a hnutí ANO jako vítězové voleb prakticky nevyjednávali,“ uvádí Farský.
Přece jenom jsem člověk, který na venkově vyrostl.
Jiří Drahoš se narodil v Jablunkově, nedaleko polských a slovenských hranic. Vychodil zde základní školu, stejně jako lidovou školu umění. Z domovského Slezska odešel z důvodu studií na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, se zaměřením na fyzikální chemii. Všechny informace dokládá web Jiřího Drahoše.
V době svého mandátu jsem absolvoval 19 podnikatelských misí na zahraničních cestách, kterých se zúčastnilo 867 zástupců podnikatelského sektoru.
Miloš Zeman za posledních pět let navštívil mnoho zemí, jak ukazuje např. grafika webuAktuálně.cz, která se vztahuje k březnu 2017. Od té doby Miloš Zeman podnikl obchodní návštěvy v Rusku, Číně, Chorvatsku, Kazachstánu a Vietnamu.
Za dobu svého mandátu Miloš Zeman skutečně absoloval 19 podnikatelských cest. V roce 2013 to byloSlovensko,Ukrajina aIzrael. Za rok 2014 pakČína,Rumunsko a Moldavsko,Srbsko a Slovinsko, během roku 2015Jordánsko, SAE aÁzerbajdžán, v roce 2016Portugalsko,Arménie a Makedonie a během posledního roku jeho mandátuRusko,Vietnam, Kazachstán, znovuČína aChorvatsko.
Kolik na své podnikatelské cesty vzal firem či podnikatelů však ověřit nelze, zprávy o obchodních cestách prezidenta republiky zvěřejňují přesný počet účastníků obchodní delegace pouze v některých případech.
My jsme na ty volby vybrali jenom 51 tisíc korun a mně pomáhají jen dobrovolníci. Hlavním takovým dobrovolníkem je Josef Votruba (...) no Adam B. Bartoš a jeho mladí přátelé mi pomáhají s internetovými stránkami a tak. Zadarmo.
Oprava: Výrok jsme původně hodnotili jako nepravdivý, nesprávně jsme vyhodnotili nepeněžní plnění a zaměnili jsme je za odměny pro uvedené členy týmu Petra Hanniga. Za chybu se omlouváme. Původní znení ponecháváme v nezkrácené podobě.
Na transparentním účtu Petra Hanniga se suma příjmů k 10. lednu 2017 zastavila na částce 50 896,41 Kč.
Na Hannigově volebním webu existuje odkaz na přehled financování volební kampaně, který obsahuje i výdaje pro spolupracovníky prezidentského kandidáta: Adama B. Bartoše, Josefa Votrubu a Jana Sedláčka.
K 10. lednu obdržel Votruba za práci během kampaně (například za „shánění podpisů a doprovod na akce“) 32 400 Kč, Bartoš za činnosti od příprav tiskových konferencí po vytváření webových stránek 19 350 Kč a Sedláček pak za práci na Facebooku a pomoc s grafikou 11 250 Kč. O bezplatné dobrovolnictví tedy nejde.
Já mám zkušenosti s celou řadou premiérů. Jednal jsem s nimi jako předseda Akademie věd, válčil jsem s nimi kvůli rozpočtu.
Tomuto výroku jsme se již věnovali v jednom z našich předchozích ověřování.
Jiří Drahoš byl předsedou Akademie věd České republiky (AV ČR) osm let, tedy dle zákona dvě funkční období – od 25. března 2009 do 24. března 2013 a následně od 25. března 2013 do 24. března 2017. Během této doby zastávalo funkci pět premiérů v pěti vládách.
Coby předseda AV ČR se Jiří Drahoš skutečně stýkal s politiky. V roce 2009 jednal s tehdejším premiérem Janem Fischerem o navýšení rozpočtu pro Akademii o půl miliardy korun. Tomuto jednání předcházela rozhodnutí vlády naopak snížit rozpočet AV ČR o více než miliardu korun pro rok 2010 a do roku 2012 přibližně na polovinu. Tématem financování AV ČR jsme se více zabývali v listopadu roku 2017, konkrétně v této analýze.
Další jednání s politiky dokládá například pozvání premiéra Petra Nečase na sněm AV ČR v roce 2010, na kterém se měl mimo jiné řešit rozpočet na následující rok, nebo výstup (.pdf) ministra školství Petra Fialy na obdobném zasedání v roce 2012.
Já jsem nikdy neřekl, že bych nedal ten první pokus hnutí ANO.
Už v srpnu 2017, tedy předtím, než byly známy výsledky podzimních voleb do Poslanecké sněmovny, se Jiří Drahoš k otázce jmenování Andreje Babiše v případě vítězství hnutí ANO vyjádřil pro online rozhovor IHNED.cz.
Uvedl: „Prezident je povinen postupovat podle ústavy a při pověření sestavením vlády musí vycházet z výsledků voleb – vůle voličů. Pokud by tedy ANO disponovalo potřebnou přesvědčivou většinou křesel v Poslanecké sněmovně, neměl bych jinou možnost.“
Z tohoto vyjádření vyplývá, že první pokus jmenování vlády by Jiří Drahoš zřejmě ponechal vítězi voleb - tedy hnutí ANO.
Ani v rozhovoru pro Aktuálně.cz v listopadu 2017 Drahoš explicitně neuvedl, že by Babišovi první pokus k sestavení vlády nedal. Požadoval by ale vládu s vyslovením důvěry. „Jsem člověk, který je přesvědčený o tom, že vláda by měla mít důvěru Poslanecké sněmovny. Samozřejmě, není neobvyklým modelem ani menšinová vláda, ale i taková vláda by měla mít důvěru sněmovny. Očekávám, jak se bude situace vyvíjet. Byl bych nerad, kdyby tady také vládla dlouho vláda v demisi, není to dobré ani pro parlamentní demokracii, ani pro tuto zemi. Sám čekám, jak se situace vyvine. Byl bych ale rád, aby vláda, ať by byla jakákoliv, získala většinu ve sněmovně.“
Václav MORAVEC: Vy jste nechtěl, aby Zdeněk Ondráček byl v čele komise pro kontrolu? Andrej BABIŠ: Nechtěl. Já jsem byl i vyzván jedním z kandidátů. Václav MORAVEC: Michalem Horáčkem, ano. Andrej BABIŠ: A my jsme ho vlastně třikrát nezvolili a žádali jsme KSČM, aby nominovali jiného kandidáta.
Proti zvolení Zdeňka Ondráčka do čela komise GIBS vystupoval Michal Horáček v otevřeném dopisu Andreji Babišovi z prosince 2017. Hnutí ANO několikrát žádalo KSČM o návrh jiného kandidáta. Zdeněk Ondráček opravdu třikrát nebyl zvolen předsedou komise GIBS. Volba je však tajná, proto nelze přímo ověřit, jak poslanci hlasovali.
Volba předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny je dvoukolová. První kolo první volby předsedů proběhlo 15. prosince 2017 (Ondráček získal 85 hlasů, potřeboval 94), druhé kolo první volby se konalo následující týden (19. prosince) a bylo zpochybněno kvůli špatně určenému kvóru. Ve třetí volbě, dne 17. ledna 2018 (tedy v opakovaném druhém kole první volby) získal Ondráček 83 hlasů, pro zvolení bylo třeba 94 hlasů. Při čtvrtém pokusu (při prvním kole druhé volby, s návrhy nových kandidátů na funkci) byl Ondráček zvolen (získal 79 ze 78 nutných hlasů), avšak následně z funkce odstoupil.
Volba probíhá tajně, není tedy možné zjistit, kdo z poslanců jakého kandidáta podpořil. Stejně tak nelze říci, zda za Ondráčkovým nezvolením stáli poslanci hnutí ANO. Je však pravdou, že se Babiš několikrát nechal slyšet, že by uvítal jiného kandidáta KSČM na tuto funkci (podle iDNES.cz ještě před první volbou), a to právě v reakci na výzvu Michala Horáčka, jak uvádí ČTK. Vzhledem k tomu, že však nelze hnutí ANO jasně přiřknout, že by právě jeho poslanci stáli za nezvolením Ondráčka do funkce, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Vedete nějakou stranu 8 let, dostanete ji ze 7 procent na 32 procent během 5 let, a pak ta strana zase upadne zpátky na 7 procent (myšleno ČSSD - pozn. Demagog.cz).
Miloš Zeman byl skutečně osm let předsedou ČSSD. Stranu vedl v letech 1993 až 2001, kdy byl vystřídán Vladimírem Špidlou.
V roce 1992 získala Československá sociální demokracie (později transformována na Českou stranu sociálně demokratickou) ve volbě do České národní rady 6,53 %.
V následujících volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 1996 získala ČSSD pod vedením Miloše Zemana 26,44 % a o dva roky později 32,31 %.
V posledních volbách do Poslanecké směnovny v říjnu 2017 získala ČSSD 7,27 % hlasů.
(Zeman) dokonce dal do ruky Andrej Babišovi více pokusů najednou.
Miloš Zeman skutečně přislíbil předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, že ho pověří sestavením vlády dvakrát.
Na tiskové konferenci prezidenta republiky s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem 31. října 2017 v Lánech, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny, prezident Miloš Zeman slíbil Babišovi dva pokusy. Nejprve pověřil Andreje Babiše sestavením vlády: „Jsem velmi rád, že zde mohu učinit první krok k sestavení stabilní, úspěšné a dlouhodobé vlády České republiky. Tímto prvním krokem, jak odpovídá tradicím, je to, že prezident republiky pověřuje politickou osobnost, v daném případě vítěze voleb, jednáním o sestavení vlády. Moji předchůdci, až už to byl Václav Havel nebo Václav Klaus, svazovali toto pověření s tím,že kandidát na premiéra musí získat předem důvěru Poslanecké sněmovny. Rozhodl jsem se, že Andreje Babiše, žádným takovým omezením svazovat nebudu.“ (od 0:18)
Následně mu přislíbil druhý pokus těmito slovy: „Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13:26)
Podobně jako například ve Švýcarsku, ale ne jenom tam, je zapotřebí respektovat důstojnost občanů a jejich právo rozhodovat i o důležitých, chcete-li geopolitických otázkách v celostátním referendu.
V článku 140 ukládá švýcarská ústava (.pdf, str. 48) nutnost vypsat referendum v případě změn federální ústavy, přístupu k organizacím zajišťujícím kolektivní bezpečnost nebo v případě přijímání nouzových federálních zákonů
V článku 141 dává švýcarská ústava (.pdf, str. 49) možnost vypsat referendum v případě přijímání vybraných federálních zákonů nebo v ústavě specifikovaných mezinárodních smluv, které mají být uzavřeny na dobu neurčitou nebo se jimi přistupuje k mezinárodní organizaci nebo pokud by mezinárodní smlouva výrazně zasáhla do legislativy.
Takové referendum musí být navrženo 50 tisíci oprávněnými voliči nebo 8 kantony.
Za splnění určitých podmínek mohou občané ve Švýcarsku rozhodovat v referendu i o geopolitických otázkách, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.
