Přehled ověřených výroků

V souvislosti s tímto výrokem je velice nutné zdůraznit, že Demagog.cz srovnání týkající se pravdomluvnosti politiků a obdobných hodnocení s výjimkou tohoto výroku nedělá a není to ani jeho účelem. Snahou Demagog.cz je nabídnout veřejnosti nestranné a objektivní informace o tom, jak si politici vedou ve svých výrocích, a umožnit tak veřejnosti, aby si vytvořila vlastní názor na základě poskytnutých informací. Je tomu tak z několika důvodů - zejména nelze poměřovat míru nepravd. Politik v diskuzi může vědomě lhát, může se ovšem také zmýlit a nejde už jednoduše kvantifikovat „míru škodlivosti“ takového prohlášení.

Výrok je hodnocen jako pravdivý pouze proto, že jej chápeme jako Fialovu možnou interpretaci našich dat. Z tohoto pohledu je výrok postaven korektně. Jedním dechem ovšem dodáváme, že z našeho pohledu je tato interpretace přinejmenším problematická. Na našem webu uvádíme, jak s jednotlivými statistikami nakládat.

Pravdomluvnost lídrů určujeme pro tento konkrétní výrok dle procentuálního podílu pravdivých výroků ze všech výroků lídra, které byly na Demagog.cz hodnoceny, a vztahujeme ji k datu 11. října 2017.

Nejvyšší podíl pravdivých výroků zaznamenal v hodnocení dle Demagog.cz lídr STAN Jan Farský s 84,6 % pravdivých výroků (celkem 13 výroků, z nich 11 pravd). Jde tedy vidět, že např. Jan Farský má naprosté minimum ověřených výroků, což samotnou Fialovu interpretaci staví do problematické roviny.

Druhý nejvyšší podíl pravdivých výroků - 73,5 % - si připsal Ivan Bartoš, jednička Pirátů (68 výroků, 50 pravd). Třetím nejpravdomluvnějších z politických lídrů byl lídr ODS Petr Fiala, z jehož výroků bylo 71 % pravdivých (186 výroků, 132 pravd).

Na dalších místech se z hlediska podílu pravdivých výroků umístili lidovecký lídr Pavel Bělobrádek s 70,3 % pravdivých výroků, volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek s podílem 66,7 % a předseda a lídr TOP 09 Miroslav Kalousek s výsledkem 61,8 % pravdivých výroků.

Méně úspěšně si z volebních lídrů vedli Vojtěch Filip za KSČM (51,3 % pravdivých výroků), šéf ANO 2011 Andrej Babiš (46,1 %) a lídr SPD Tomio Okamura (42,8 %).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Petr Fiala jako předseda ODS skutečně patří k nejpravdomluvnějším politickým lídrům. Konkrétně je po Janu Farském a Ivanu Bartošovi na třetím místě s 71 % pravdivých výroků.

Podobný výrok jsme již hodnotili v jedné z minulých diskuzí. Petru Fialovi dáváme za pravdu, neboť skutečně nelze zcela jednoznačně přiřknout zvýšený výběr DPH pouze elektronické evidenci tržeb.

Ministerstvo financí ve svém aktuálním pokladním plnění uvedlo, že za období leden až srpen 2017 získal stát na dani z přidané hodnoty prostřednictvím EET 2,7 miliardy korun. Celkově pak výběr DPH vzrostl o cca 10 %. Nedokážeme korektně popsat, jaký je přesný přínos EET pro výběr DPH.

Výběr daní je výrazně ovlivněn ekonomickým růstem, který Česká republika zažívá, vláda také podniká opatření ke zvyšování daní. Například u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celého DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celé DPH. Není možné z naší pozice korektně a autoritativně určit, zda skutečně existuje (resp. jak velký je) vliv EET na zvýšený výběr DPH.

Mezi ekonomy v tomto směru také nepanuje absolutní shoda. Jaroslav Ungerman, makroekonom ČMKOS, ve svém textu na webu Argument psal na jaře 2017 o tom, že vliv EET na výběr DPH je nesporný. Argumentoval tím, že v sektorech, které EET zavedly (stravování), došlo v daném období k výraznému nárůstu tržeb (o cca 21 %). Mělo by být tedy logické, že dojde i ke zvýšení výběru.

Oproti tomu ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek ohledně dopadu EET vyjádřil v srpnu 2017 jisté rozpaky. „Na rozdíl od kontrolních hlášení, jejichž přínos byl pro státní kasu nesporný, se dopad EET zatím jeví spíš na úrovni statistické chyby,“ uvedl.

Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 prohlásil, že z jeho oficiálních a nezávislých dat nelze určit vliv zavedení EET. Zde ovšem dodejme, že prohlášení se týkalo pouze první části systému, tj. spuštěné první vlny. Vliv zavedení elektronické evidence nelze na základě těchto dat potvrdit ani vyvrátit. ČSÚ upozorňuje na metodické rozdíly: „Tím hlavním je skutečnost, že ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost. Zcela shodné není ani vymezení obsahu obou ukazatelů.“

Ministerstvo financí k některým svým výpočtům využívá statistik ČSÚ (např. Konvergenční program 2017, str. 44).

Je pravda, že ODS vystupuje proti EET kriticky dlouhodobě. Častým argumentem je právě ochrana živnostníků, kterým má EET značně ztěžovat činnost. Martin Kupka, místopředseda ODS, například v srpnu 2015 upozorňoval zejména na živnostníky působící na venkově, pro které bude podle něj EET jen dalším důvodem svou činnost ukončit. V listopadu téhož roku se pak ODS snažila schválení EET zabránit pomocí příběhů konkrétních živnostníků, pro něž by zavedení znamenalo velkou komplikaci nebo i konec podnikání.

Uvádění Chorvatska jako příkladu země, ve které v důsledku zavedení EET k poklesu počtu živnostníků skutečně došlo, je však zavádějící. Podobný výrok jsme ostatně ověřovali už v roce 2015. Ačkoliv počet OSVČ v Chorvatsku opravdu klesá, není zde patrná přímá souvislost se zavedením EET. Ta zde totiž byla zavedena až v roce 2013, zatímco k poklesu živnostníků dochází dlouhodobě.

O tom, zda nejvyšší orgány ODS rozhodly o postoji k vládnutí s ANO a Andrejem Babišem, nejsou dohledatelné písemné dokumenty. V materiálech ODS ani v rozhovorech s představiteli ODS tato informace nefiguruje. Konzistentně však tvrdí, že by do vlády s ANO nešli ani s Andrejem Babišem, ani bez něj. Za důvod pokládají i Vyšehradskou deklaraci, kterou vyhlašují, jaké programové body musí koaliční subjekty prosazovat, aby s nimi ODS vstoupila do vlády.

V rozhovoru v červnu 2017 Alexanda Udženija odpověděla na otázku, zda může vyloučit koalici ANO s ODS, toto: „Když říkáme, že Babiš nemůže být jako ministr v žádné vládě a že jeho osoba rovná se ANO, tak je to snad jasná odpověď. Nepodpoříme vládu, kde by figuroval. Předpokládám ale, že sociální demokracie nebo KDU-ČSL by s tím problém neměly.“

25. srpna 2017 byl na stránkách ODS zveřejněn rozhovor s Miroslavou Němcovou o spolupráci ODS s Andrejem Babišem. Ta řekla: „Petr Fiala v řadě svých prohlášení říkal, že nepřipadá v úvahu, aby ODS vstoupila do vlády, pokud by se jejím premiérem stal Andrej Babiš.“ Spolupráci s ANO odmítl i Zbyněk Stanjura. Na otázku, zda o budoucí vládě jednají v ODS za zavřenými dveřmi, odpověděl, že už to mají dávno vyřešené. „Hnutí ANO bez Andreje Babiše je protimluv, nic takového neexistuje. Jestliže říkáme, že ANO je hnutí jednoho muže, že hnutí ANO je Andrej Babiš, tak říkáme, že takový model není reálný. To se nemusím kolegů z ANO ani ptát. My jsme jasně řekli, že s Andrejem Babišem do vlády nevstoupíme.“ 4. října 2017 se Pavel Blažek k otázce, zda si umí představit koalici s ANO, nebo ji může zcela vyloučit, vyjádřil takto: „Podle mě to není možné. Nevím sice, jak dopadnou volby, od jejichž výsledku se bude odvíjet vnitrostranická debata v ODS směrem ke kongresu, co mohu ale vyloučit, je, že by ve straně převládli lidé, kteří by preferovali koalici s Babišem. V opačném případě bychom porušili úplně všechno, co říkáme před volbami, a to si nedovolí jakákoli skupina v ODS.“ Členové předsednictva, tedy první místopředsedkyně Alexandra Udženija a předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura se nevyjádřili, že by se v ODS na tomto postupu dohodli. Miroslava Němcová dokonce odkazuje pouze na Petra Fialu, nikoliv na představenstvo ODS či prohlášení jiného nejvyššího orgánu strany.

V rámci kauzy kolem Andreje Babiše skutečně nikdo z vedení hnutí či vrcholných představitelů (ministři za ANO) nevystoupil např. s prohlášením, které by Babiše vyzývalo ke složení funkce či k tomu, aby nekandidoval.

Z vedení hnutí je dále kromě Andreje Babiše obviněn i první místopředseda Jaroslav Faltýnek.

Např. místopředseda hnutí a ministr obrany pro deník Právo uvedl:

• „Nemáte pochybnosti o Andreji Babišovi a jeho roli v kauze Čapí hnízdo?“
• „Nepřijde mi to jako porušení norem a zákonů, které v té době platily. Stejně jako otázka korunových dluhopisů.“

Pokud bychom dále upozornili např. na stenoprotokol z jednání Poslanecké sněmovny, konkrétně ze dne, kdy poslanci vydávali k trest. stíhání pány Babiše a Faltýnka, mezi členy ANO skutečně jakýkoliv distanc nalézt nelze. Naopak svého předsedu velmi výrazně hájili.

V neposlední řadě pak vzbudil ohlas ministr spravedlnosti Pelikán, který v rozhovoru pro týdeník Respekt (který následně žádal nevydat) spojil žádost policie o vydání obou politiků s volbami.

V každém případě není dohledatelný žádný významný politik ANO, který by proti Andreji Babišovi a jeho možným kauzám vystoupil.

Bartošova nejasná formulace časového úseku nám značně ztěžuje ověření výroku, nicméně předseda Pirátů má pravdu, že se postupně ve volebních modelech začali Piráti umisťovat nad pětiprocentní hranicí. Upozorňujeme však, že tento trend netrvá příliš dlouho, začal pouze ojediněle a až v posledních výzkumech jsou Piráti jasněji nad hranicí vstupu do Sněmovny podle všech důvěryhodných agentur.

Z prvních výzkumů s výsledkem nad 5 % uveďme ten od agentury Focus, v němž Piráti skočili s 5,2 %.

Pokud se podíváme na tři velké agentury (Median, CVVM, STEM), které zveřejňují pravidelně výsledky volebních výzkumů, vidíme, že se výsledky ještě v první polovině tohoto roku pohybovaly okolo hranice, případně spíše pod ní. Piráti překročili 5% hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny pouze ve třech případech: u agentur CVVM a MEDIAN získali Piráti hodnoty 6,7 % (CVVM) a 6 % (MEDIAN) ve volebních modelech za září 2017. V průzkumech agentury STEM překročili Piráti 5% hranici taktéž pouze jedenkrát, konkrétně ve volebním modelu z března 2017, kdy získali 5,5 %.

Výraznější úspěch Piráti zaznamenali až v posledních dvou nejnovějších exkluzivních průzkumech pro média. Oba pochází z října 2017. V exkluzivním volebním modelu agentur STEM a STEM/MARK pro TV NOVA zveřejněného zpravodajským portálem této televize dne 8.10. 2017 obdrželi Piráti 6,1 %. U uvedeného průzkumu se jedná o volební model.

V exkluzivním průzkumu stranických preferencí agentury STEM/MARK pro deník MF Dnes zveřejněným zpravodajským portálem téhož titulu ze dne 6. 10. získali piráti 7,4 %. V tomto případě jde o výzkum stranických preferencí. Výsledky výzkumů Medianu a CVVM můžete vidět v následujících grafech:

A zde jsou výsledky agentury STEM:

Agenturačasový úsekstranické preference (%)volební model (%)STEM leden 2017 44,1STEM březen 2017 4 5,5 STEM duben 2017 44,6STEM červen 2017 43,8

Jak je tedy vidět, příznivé volební preference měli Piráti v minulosti spíše ojediněle, pohybovali se spíše pod hranicí. Až v poslední době se jejich preference začaly dostávat nad pětiprocentní hranici.

Piráti zveřejnili podrobnou povolební strategii, která popisuje, jaké bude strana v případě vstupu do Sněmovny podnikat kroky. Včetně případů, že volby vyhrají, budou tvořit vládní koalici, tolerovat menšinovou vládu nebo se stanou opoziční stranou.

V rámci strategie jsou konkrétně vyjmenované strany, se kterými by Piráti do vlády nešli. Jedná se o KSČM, SPD a ANO. Piráti deklarují, že jsou připraveni jednat se všemi politickými stranami. Podpora Pirátů pro libovolnou vládu je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni nekompetentní lidé nebo lidé s korupční minulostí.

V žádné případě pak Piráti nepodpoří vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie – což jsou podle Pirátů právě výše zmíněné politické strany.

Např. občanští demokraté zveřejnili dokument Vyšehradská deklarace, ve kterém se zavazují k 12 bodům (de facto podmínek), za kterých vstoupí do případné vlády. S povolební strategií Pirátů se však Deklarace nedá rovnat, protože Piráti v ní počítají i např. s možným působením v opozici, řeší v ní fungování poslaneckého klubu, přesný harmonogram kroků po volbách apod.

Většina lídrů politických stran v předvolebním čase v médiích či na sociálních sítích jmenuje strany nebo hnutí, se kterými si dokáží představit povolební vyjednávání a se kterými nikoliv. Nicméně Piráti skutečně zveřejnili unikátní dokument, ve kterém se zavazují ke konkrétním krokům při různých konstelacích povolebního fungování a vyjednávání.

Bývalý Generální tajemník OSN Kofi Annan skutečně opakovaně kritizoval represivní politiku vůči drogám. Například v nedávném rozhovoru pro Der Spiegel vyzval, aby se společnost zaměřila více na prevenci, regulaci a vzdělávání než-li represivní opatření. Podle Annana boj proti drogám v současné podobě selhal a jako příklad uvádí legalizaci lékařské marihuany v některých státech USA. Tvrdí například, že zákonné povolení užívání marihuany k lékařským účelům nevedlo k jejímu zvýšenému užívání. Annan se pro legalizaci vyslovil opakovaně, nikdy však na půdě OSN.

Počet států legalizujících marihuanu pro lékařské účely postupně roste. Aktuálně je marihuana pro tyto účely legální ve 29 státech USA.

V některých státech USA je marihuana legální dokonce pro rekreační účely. Naposledy se tak stalo v roce 2016 ve státech Nevada, Massachusetts a Florida.

Jedním z prvních států, kde se marihuana legalizovala pro rekreační účely, je právě Colorado. Výzkumná společnost VS Strategies odhadla, že od ledna 2014, kdy byla marihuana legalizována, vydělal stát Colorado na prodeji marihuany přes půl miliardy dolarů. Jen příjmy z daní z prodeje vynesly Coloradu v roce 2016 zhruba 200 mil. dolarů.

Daňové výnosy financují stipendia pro studenty, lokální projekty nebo instituce zabývající se veřejným zdravým nebo životním prostředím. Svým obyvatelům stát daně v tomto kontextu nevracel.

Konkrétně se jedná o vyhlášku 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. Zákon ve svých přílohách stanovuje jak indikace, tak i nutnou způsobilost předepisujícího lékaře nebo předepisovatelné druhy konopí.

Předseda Bartoš výrok používá v kontextu toho, že stát už nějakou formu legislativního ošetření v této oblasti má. Piráti tak se svými návrhy v dané věci nepřicházejí „do vzduchoprázdna“.

Česká pirátská strana vznikla po boku podobných evropských stran v roce 2009 jako reakce na švédskou kauzu s největší světovou databázi torrentu The Pirate Bay.

Na jejich oficiálních stránkách je možné najít informace o účetnictví od roku vzniku (.pdf) až do dnešního dne. Stejně tak lze bez větších obtíží dohledat informace o rozpočtech a dalších finančních záležitostech. Také můžeme najít registr smluv od roku 2010 do současnosti. Online je přístupná i evidence lobbistických kontaktů, kde jsou k dispozici informace o datech schůzek, osobách, kterých se tyto schůzky týkaly, tématech schůzek a jejich výsledcích. Veškeré zmiňované informace je možné najít a jsou veřejně přístupné. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.