Přehled ověřených výroků

Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako neověřitelný, a to proto, že Martin Nejedlý spolupracuje s prezidentem republiky pouze na základě ústní dohody, nikoli písemné smlouvy.

Martin Nejedlý, jeden z nejbližších lidí Miloše Zemana, zastává funkci externího prezidentského poradce. Mimo jiné stojí ve vedení SPO, je jejím místopředsedou. Ve vztahu k Zemanovi má Nejedlý představovat poradce pro energetiku. Jelikož však nemá oficiální smlouvu s KPR a není oficiálním zaměstnancem, jeho náplň práce nelze ověřit ani dohledat. Hrad rovněž nezveřejňuje u Nejedlého jeho životopis.

Jisté však je, že se Zemanem udržuje kontakt již od jeho vstupu do funkce v roce 2013, dodnes patří k nejužšímu okruhu spolupracovníků a osobně ho doprovází na zahraničních cestách.

Do června 2015 působil jako jednatel firmy Lukoil Aviation Czech, která distribuovala palivo na česká letiště.

Jiří Drahoš skutečně na různých akcích s občany o Miloši Zemanovi mluví. Namátkou můžeme uvést jeho setkání s občany v Klatovech či Holubově.

Výrok Jiřího Drahoše, kandidáta na post prezidenta republiky, jsme označili za pravdivý, protože z patnácti aktérů jednání, jak za ODS, tak ČSSD, se pouze Miloš Zeman v roce 2013 vrátil po desetileté pauze zpět do české politiky.

Opoziční smlouva, oficiálně Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi ČSSD a ODS, byla uzavřena v červenci 1998 s platností na následující čtyři roky. Pakt mezi nejsilnějšími politickými stranami 90. let byl uzavřen po předčasných volbách v roce 1998, kdy měl umožnit menšinové vládě Miloše Zemana ustát celé funkční období bez ohrožení opozicí.

Opoziční smlouva byla uzavřena 9. července 1998 a je pod ní podepsáno (.pdf, str. 2–3) patnáct zástupců, osm z ČSSD a sedm z ODS. Z řad signatářů za sociální demokracii zůstal politicky aktivní do dnešní doby pouze Miloš Zeman, který se v nejbližších dnech pokusí obhájit post prezidenta republiky. Avšak do roku 2016 zastával pozici místopředsedy Senátu Zdeněk Škromach, který ve volbách neobhájil post a z vrcholné politiky se stáhl, a Vladimír Špidla do roku 2010 působil jako eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti v Bruselu. Smlouvu dále podepsala Petra Buzková a Vladislav Schrom, kteří působí v soukromé sféře. Další tři – Zdeněk Vojíř, Stanislav Gross a Ivo Svoboda – již zemřeli. Na straně ODS jsou všichni majitelé podpisů již z politické hry venku. Václav Klaus odešel v roce 2013 po skončenídruhého prezidentského období, Miroslav Beneš byl členem Poslanecké sněmovny pouze do roku 2006, Libuše Benešová odešla z hradní kanceláře Odboru spisové a archivní služby do důchodu v roce 2015, Milan Kondr držel senátorský mandát za ODS pouze mezi lety 1996–1998, Ivan Langer se dnes angažuje ve Správní radě soukromé VŠ CEVRO Institut, Miroslav Macek se věnuje soukromému podnikání a Vlastimil Tlustý z ODS odešel v roce 2009 poté, co svým hlasem přispěl k pádu Topolánkovy druhé vlády.

Při srovnání s přehledem členů vlády v mezidobí 1998–2002 zastává volenou funkci aktuálně pouze Karel Březina, tehdejší vedoucí Úřadu vlády ČR a nejmladší ministr Zemanovy vlády. Ten nyní ovšem působí jako pražský zastupitel, nefunguje tak v rámci celostátní politiky.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, avšak s přihlédnutím k případu Karla Březiny.

Jiří Drahoš upozorňuje, že všechny zmíněné země se v nedávné době potýkaly s problémem ovlivňování voleb, tyto státy jsou zároveň našimi partneryv Severoatlantické alianci. Nejvýznamněji bylo téma řešeno v případě amerických prezidentských volebna podzim 2016, dodnes probíhá vyšetřování hlavních aktérů kampaně současného prezidenta Donalda Trumpa.

Zásah do předvolebního klání reportovala i Francie, kde se podle zdrojů agentury Reuters hackeři snažili o ukradení emailů a dokumentů. Také Německu se boj s dezinformacemi nevyhnul. Podle odborníků se na sociálních sítích objevili botneti, kteří šířili zprávy ve prospěch krajně pravicové AfD. Naposledy museli ruské propagandě na internetu čelit katalánci, kteří v listopadu hlasovali v referendu o své nezávislosti.

Oprava: Výrok jsme původně hodnotili jako nepravdivý, nesprávně jsme vyhodnotili nepeněžní plnění a zaměnili jsme je za odměny pro uvedené členy týmu Petra Hanniga. Za chybu se omlouváme. Původní znení ponecháváme v nezkrácené podobě.

Na transparentním účtu Petra Hanniga se suma příjmů k 10. lednu 2017 zastavila na částce 50 896,41 Kč.

Na Hannigově volebním webu existuje odkaz na přehled financování volební kampaně, který obsahuje i výdaje pro spolupracovníky prezidentského kandidáta: Adama B. Bartoše, Josefa Votrubu a Jana Sedláčka.

K 10. lednu obdržel Votruba za práci během kampaně (například za „shánění podpisů a doprovod na akce“) 32 400 Kč, Bartoš za činnosti od příprav tiskových konferencí po vytváření webových stránek 19 350 Kč a Sedláček pak za práci na Facebooku a pomoc s grafikou 11 250 Kč. O bezplatné dobrovolnictví tedy nejde.

Mirek Topolánek 16. listopadu 2017 v debatě Seznam Zprávy šesti prezidentských kandidátů na otázku, zda v případě, že se přítomní kandidáti nedostanou do druhého kola volby, automaticky vyzvou voliče, aby podpořili Zemanova protivníka, odpověděl „určitě ano“ (otázka od 24:09, odpověď M. Topolánka 24:58).

Dodejme, že stejný závazek dali v diskuzi i další kandidáti. Konkrétně Drahoš, Kulhánek, Hilšer, Fischer a Horáček.

Pro server iRozhlas 13. prosince 2017 Mirek Topolánek uvádí: „Podpořím kteréhokoliv kandidáta proti Miloši Zemanovi, pokud se do druhého kola nedostanu sám.“

V průběhu státní návštěvy Vladimira Putina v Německu došlo při návštěvě průmyslové výstavy v Hannoveru 8. dubna 2013 k incidentu, kdy dvě polonahé členky hnutí FEMEN vběhly v rámci svého antiputinovského protestu s hesly namalovanými na svých tělech do přímé blízkosti obou státníku. Video z incidentu je dostupné na stránkách zpravodajského portálu Euronews. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.

Koncem června Vratislav Kulhánek oficiálně oznámil svou kandidaturu na prezidenta za znovu obnovenou stranu Občanské demokratické aliance (ODA). Stejnou politickou příslušnost, tedy za stranu ODA, má uvedenou v seznamu všech platných prezidentských kandidátů, který byl zveřejněn Českým statistickým úřadem.

ODA mu také přislíbila pomoc se sehnáním 50 tisíc nominačních podpisů a finanční podporu. Nakonec však získal podporu (.pdf) 23 poslanců a nepotřeboval tak dále sbírat podpisy občanů.

Tento výrok padl v kontextu diskuze o vládě Andreje Babiše, respektive o jeho jmenování premiérem.

Jiří Drahoš se opakovaně vyjádřil k tomu, že by nejmenoval premiérem trestně stíhaného.

„Řekl bych Andreji Babišovi, že člověk, který je trestně stíhán, nemůže reprezentovat Českou republiku venku, nebude mít čas na plnohodnotnou funkci premiéra.“

Jiří Drahoš tedy potvrdil, že by jmenoval zástupce nejsilnější strany (tedy hnutí ANO), nicméně preferoval by někoho, kdo není trestně stíhán.

Dle Ústavy České republiky je sice prezident republiky vrchním velitelem ozbrojených sil, jeho role je však spíše ceremoniální.

Prezident konkrétně

• schvaluje základní vojenské řády,
• propůjčuje čestné nebo historické názvy či bojové prapory vojenským útvarům a vojenským zařízením.
• Kromě toho také jmenuje a povyšuje generály,
• jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, který disponuje oprávněními nad příslušníky hradní stráže,
• a zejména jmenuje na návrh vlády náčelníka Generálního štábu, který stojí v čele Generálního štábu. Ten zabezpečuje velení armádě a reálně tedy armádě velí.

Dodejme, že civilní kontrolu nad ozbrojenými silami provádí ministerstvo obrany, k čemuž má ministr pravomoc vydávat rozkazy.