Miloš Zeman
I ta Krasnaja zvezda je velmi okrajové periodikum.
Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.
Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.
Palivo do traktorů, ale i traktory obecně, vlaky, autobusy, tramvaje. To všechno je v jeho pracovní náplni (Nejedlého - pozn. Demagog.cz)
Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako neověřitelný, a to proto, že Martin Nejedlý spolupracuje s prezidentem republiky pouze na základě ústní dohody, nikoli písemné smlouvy.
Martin Nejedlý, jeden z nejbližších lidí Miloše Zemana, zastává funkci externího prezidentského poradce. Mimo jiné stojí ve vedení SPO, je jejím místopředsedou. Ve vztahu k Zemanovi má Nejedlý představovat poradce pro energetiku. Jelikož však nemá oficiální smlouvu s KPR a není oficiálním zaměstnancem, jeho náplň práce nelze ověřit ani dohledat. Hrad rovněž nezveřejňuje u Nejedlého jeho životopis.
Jisté však je, že se Zemanem udržuje kontakt již od jeho vstupu do funkce v roce 2013, dodnes patří k nejužšímu okruhu spolupracovníků a osobně ho doprovází na zahraničních cestách.
Do června 2015 působil jako jednatel firmy Lukoil Aviation Czech, která distribuovala palivo na česká letiště.
Před 15 lety jsme měli 80 tisíc státních úředníků. Ne státních zaměstnanců, státních úředníků. Dnes jich máme 150 tisíc.
Podobný výrok Miloš Zeman tento rok pronesl na cestě po Jihočeském kraji v Milevsku, kde vyňal z pojmu státních úředníků konkrétně hasiče, lékaře, učitele nebo policisty. Údaje o počtu státních zaměstnanců z roku 2002 jsou poměrně nepřesné a komplikovaně definované, jelikož v daných letech docházelo k reformě a přesunům.
Zákon, jenž nastiňuje, kdo je chápán pod pojmem „státní úředník“, byl zaveden v roce 2015, a letos v červenci byl ještě dále upravován. Pokud bychom se tímto zákonem řídili a nepočítali tak mezi státní úředníky vojáky, učitele a jiné vyloučené profese, došli bychom podle dokumentu ministerstva financí Státní rozpočet v kostce 2017 (.pdf, str. 43) zhruba k počtu 125 tisíc státních úředníků. Systemizace služebních a pracovních míst z letošního roku zase počítá s číslem 78 tisíc, ovšem jak dokument uvádí, nejsou v něm zahrnuty všechny úřady.
Analýza ministerstva vnitra z roku 2011 se snaží shrnout počet státních zaměstnanců, konkrétně na straně 8 (.pdf) je pro rok 2002 přesný počet státních zaměstnanců 178 tisíc, nýbrž dále z textu vyplývá, že jsou mezi nimi započítáni i vojáci atp. Nelze tak z tohoto dokumentu vycházet při vyhodnocování počtu státních úředníků.
Pro přesný popis vývoje počtu státních úředníků tak chybí veřejné zdroje, ze kterých lze vycházet, výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.
Jiří Drahoš
Ale pokud jde o seniory, na to jste se ptal, my jsme prakticky na každém druhém výjezdu navštívili buď nějaké komunitní centrum pro seniory, nebo domovy pro seniory.
Výrok Jiřího Drahoše jsme označili jako neověřitelný, a to především z důvodu nemožnosti dohledat celkový seznam výjezdů během celé prezidentské kampaně.
Jiří Drahoš od března 2017, kdy oznámil kandidaturu, vykonal nespočet cest za občany do nejrůznějších koutů republiky. Na svém webu přikládá zběžný přehled míst, které spolu se svým týmem navštívil, avšak nejedná se o celkový výpis jednotlivých lokalit. Velmi aktivní je facebookový profil kandidáta, na kterém se shromažďují fotky z většiny akcí, mezi nimiž nechybí ani ony zmiňované domovy pro seniory či komunitní centra.
Většina dostupných informací či fotek je však z návštěv např. na náměstích měst nebo z kulturních center obcí, jež jsou otevřeny široké veřejnosti.
(27. listopadu 2017)
(28. listopadu 2017)
(11. prosince 2017)
Německo ustupuje od, od tohoto principu (kvót, pozn. Demagog.cz), který já kritizuji od samého začátku.
Německá vláda vyjádřila svou snahu o dočasné ukončení diskuse o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Toto prohlášení měl učinit německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v rámci neformálního jednání unijních ministrů vnitra v Sofii. Za hlavní témata, na která je nutno se soustředit, považuje společná pravidla azylového řízení a podmínky pro další přijímaní uprchlíků. Diskusi o povinných kvótách se rozhodl dočasně odložit, aby se uvolnil prostor pro posun ve zmíněných otázkách.
Předseda německého spolkového sněmu Schäuble rovněž uvedl, že „prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje“. Podle Wolfganga Schäubla je tak v současnosti skutečně důležitější otázka společné migrační a integrační politiky než kvóty samotné.
Co se týče Drahošova konzistentního přístupu, podobný výrok pronesl např. v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018 - ten jsme ověřilijako pravdivý. Stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle vlastních vyjádření kvóty nepodporuje, apelujena důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňujepotřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.
Pavel Fischer
Já jsem požádal dvěma oficiálními dopisy jednak pana prezidenta, protože jako prezident republiky může se zeptat svých ministrů, aby mu podávali zprávy, takže vyzval jsem ho, aby se zeptal paní ministryně financí. A té jsem se naopak zeptal, aby v zájmu přístupu k, svobodného přístupu k informacím vysvětlila, co je v té zprávě, protože každý za tu zprávu budeme platit.
Pavel Fischer oznámil při své tiskové konferenci 9. ledna 2017, že vyzval jednak ministryni Schillerovou ke zveřejnění zprávy OLAF, jednak prezidenta Zemana, aby se do tohoto případu vložil a vyžádal si informace, které má k dispozici ministerstvo financí. Celou zprávu odmítá ministerstvo dle své tiskové zprávy zveřejnit s ohledem na probíhající trestní řízení a jeho možné ohrožení. Vyjádření prezidenta ani ministryně financí k Fischerově výzvě zatím není k dispozici.
Máme v Akademii věd instituce, které se problémy sucha, problémy bleskových srážek a dalšími věcmi z přírodního prostředí a z ekologie zabývají.
V rámci Akademie věd působí řada výzkumníků, kteří se zabývají uvedenými tématy. Např. sucho je studováno na Ústavu výzkumu globální změny, extrémní srážky na území ČR jsou jedním z hlavních témat výzkumu Ústavu fyziky atmosféry a ekologickými tématy z různých pohledů se zabývá např. Ústav výzkumu globální změny.
Andrej Babiš
A já chci říct jenom to, já jsem navrhoval nominační zákon a samozřejmě se nelíbil, protože, co jsem tam napsal? Aby v dozorčích radách neseděli bývalí senátoři a poslanci. To se nelíbilo bývalý Sněmovně.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Babišem zmíněná podoba zákona zahrnující zákaz působení bývalých senátorů a poslanců se na plénum Sněmovny nikdy nedostala a byla zastavena již Legislativní radou vlády.
Takzvaný nominační zákon (zákon o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a změnu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů) navrhlo ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem v roce 2017. Tento návrh skutečně obsahoval formulaci o tom, že senátoři a poslanci nesmějí po dobu čtyř let od skončení mandátu zasedat v kontrolních orgánech podniků s účastí státu (. docx, str. 8). S tímto návrhem zákona vyjádřila nesouhlas Legislativní rada vlády. Skupina dvaceti pěti poslanců, především z hnutí ANO a dále z KDU-ČSL, STAN a Úsvitu, návrh tohoto zákona předložila rovnou ve Sněmovně, avšak ve verzi, která již odstavec o účasti bývalých zákonodárců v dozorčích radách apod. neobsahovala.
Poslanecký návrh zákona byl předložen v únoru 2017, nicméně dřív, než se o něm hlasovalo, proběhly volby, a projednávání tak bylo ukončeno.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože dotyčný odstavec o účasti bývalých poslanců a senátorů byl z návrhu vyjmut ještě dřív, než se dostal do Sněmovny. Navíc v této podobě ho předložila skupina poslanců, kde poslanci hnutí ANO tvořili většinu (konkrétně 15 z 25).
Rád bych vyzdvihl téma přímé demokracie, a to nejenom zákon o obecném referendu, který se v druhé verzi programového prohlášení objevil, ale také přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů. A chtěl bych připomenout hnutí STAN, že jsem kdysi s nimi na jejich sjezdu souzněl právě v požadavku na tuto přímou volbu.
V roce 2013 hnutí STAN, tehdy ještě spolupracující s TOP 09, plánovalo předložit návrh zákona, podle kterého by ve všech malých obcích existovala povinnost přímé volby starosty. Ve větších a malých městech by zavedení systému bylo volitelné. Hnutí v minulém období návrh také předložilo, ten byl nicméně zamítnut.
Dle analýzy ministerstva vnitra (.pdf, str. 3) by zavedení přímé volby starosty znamenalo zejména posílení jeho politického mandátu. Starosta by byl osobně odpovědným za výkon veřejné moci v obci a za chod úřadu, radu by jmenoval sám, tedy sám by si vybíral svůj tým odborníků. Jednalo by se tak o významnou změnu.
Tuto myšlenku na sjezdu hnutí STAN dne 31. května 2013 podpořil i Miloš Zeman. Častým argumentem proti zavedení přímé volby starostů je to, že by starosta neměl dostatečně silnou pozici, pokud by nekandidoval za strany, které byly do zastupitelstva zvoleny.
„Proto vám dávám ke zvážení, zda by se starostou neměl stát ten, kdo dostal nejvíce preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější strany,“ navrhl k předloze Starostů Zeman.
Starostové a nezávislí doufali, že vliv prezidenta (zejména na ČSSD) jim pomůže tuto normu prosadit. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Ivan Bartoš
Ondráček byl zvolen hlasy KSČM, SPD a ANO. To je pravda a na tom nic nezmění ani PR tým Andreje Babiše na jeho facebookové stránce.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.
Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.
Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.