Přehled ověřených výroků

Pravda

V dané kauze skutečně došlo ke změně výpovědí. Jeden svěděk výpověď odvolal, což soud neakceptoval, druhý ze svědků měl údajně svou výpověď učinit pod nátlakem. Obecně lze tedy konstatovat, že k tomuto jevu zde došlo, výrok je tedy hodnocen jako pravdivý. V rámci výroku ovšem nehodnotíme obsah výpovědí či obsah celé kauzy.

Jaroslav Ďurči původně vypověděl, že Jiřího Kajínka na místo vraždy Štefana Jandy u plzeňské věznice Bory 30. května 1993 odvezl a že jeli pouze dva. Později svou výpověď odvolal, podle jeho slov byla vynucená policií. Soud později odmítl jako lživou Ďurčiho změněnou výpověď.

I svědek Alexander Hegedüs se svěřil bývalé zaměstnankyni prezidentské kanceláře Janě Chalupové, že v případu Jiřího Kajínka „nemá čisté svědomí“ a svou výpověď údajně učinil pod nátlakem. Sám se řízení o obnově procesu neúčastnil, svou výpověď by údajně uvedl na pravou míru, pokud by směl vypovídat s vyloučením veřejnosti. Soudem byl opakovaně označen za nevěrohodného svědka, i proto nebyla pro soud podstatná informace o jeho možné změně výpovědi.

Nepravda

Miroslav Kalousek byl členem dvou vlád – pod vedením premiéra Topolánka (leden 2007 – květen 2009) a premiéra Nečase (červenec 2010 – červenec 2013). Tedy s menší přestávkou v období mezi léty 2007 až 2013. V těchto letech byly výdaje na obranu pod 2 % HDP, což je hranice, kterou po svých členských státech požaduje NATO.

Výdaje ČR na obranu ve zmíněných letech ukazuje tabulka (data se liší kvůli odlišným metodám výpočtu):

Výdaje na obranu ČR v % HDP2007200820092010201120122013podle Eurostatu

1.11.01.01.00.90.80.8podle NATO – –1.521.291.071.061.03podle MO ČR

1.551.351.431.291.171.101.06Zdroj: NATO (tabulka 3, . pdf), Eurostat (tabulka Annual government finance statistics, gov_10a_exp, filtr defence); MO ČR

Světová ekonomická krize zasáhla většinu světové ekonomiky v letech 2008 a 2009, přičemž dozvuky této krize byly patrné ještě později. V ČR se situace vrátila k předkrizovým hodnotám kolem roku 2015.

V letech 2007 až 2013 přesto existovaly evropské státy, které dosáhly úrovně obranných výdajů 2 % svého HDP. Je nutné připomenout, že statistické údaje se v detailech mohou lišit dle použité metody a také podle toho, co je ještě považováno za evropskou zemi.

Nejrozsáhlejší údaje poskytuje organizace SIPRI (. pdf, str. 12–13), kde ve sledovaném období ze západní a střední Evropy dosáhlo pravidelně na metu 2% HDP několik zemí – Velká Británie, Řecko, Francie, Srbsko. Ale i další země jako Polsko, Portugalsko, nebo Estonsko ji dosáhli nepravidelně nebo se jí velice přiblížili. Podobné údaje ukazuje i Eurostat a NATO (. pdf, str. 5), kde 2 % HDP dosahují opět Velká Británie a Řecko, s tím že některé země jsou opět velice blízko této hranici.

Není tedy pravdou, že žádná evropská země nedosahovala v době krize 2 % výdajů na obranu. Patrné je to hlavně v Řecku a Velké Británii. Navíc je třeba poukázat na fakt, že výdaje na obranu klesaly v České republice ještě v období, než přišla ekonomická krize a s ní spojený propad ekonomiky, tedy v roce 2008.

Pravda

Na televizi Nova v 90. letech skutečně běžel pořad Gumáci, který parodoval české politiky. Ti byli ztvárněni svými gumovými podobiznami. Svou postavu zde měl jako lídr opoziční ČSSD i Miloš Zeman. Celý pořad se inspiroval francouzskou předlohou, pořadem Les Guignols de l'info.

Pro informaci a možná i pobavení dodáváme na ukázku dílu tohoto pořadu, další jsou dostupné na YouTube.

Pravda

Více než polovina obyvatel České republiky opravdu měsíčně nevydělá více, než činí čtyři pětiny minimální mzdy v Německu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Minimální mzda v Německu aktuálně činí 1 498 EUR, po přepočtu na naši měnu se dostaneme na částku zhruba 39 000 Kč. Čtyři pětiny z této částky pak vychází na 31 200 Kč.

Co se týče České republiky, podle Českého statistického úřadu činí průměrná mzda 29 346 Kč, medián mezd pak 24 896 Kč.

Podrobnější informace o rozložení zaměstnanců do mzdových pásem jsou pak dostupné na webu Platy.cz, přičemž při pohledu na celkové procento zaměstnanců, kteří se pohybují v kategoriích 30 000 Kč a výše, se v jednotlivých krajích dostaneme k 20 až 30 % z celkového počtu zaměstnanců. Výjimku představuje Praha, kde jsou platy oproti zbytku republiky vyšší, a v této kategorii je zde celá polovina zaměstnanců.

Pravda

Vývoz z České republiky opravdu směřuje především do Evropské unie a Eurozóny. Vypovídají o tom statistiky národní pojetí zahraničního obchodu i přeshraniční pojetí zahraničního obchodu.

Podle Českého statistického úřadu národní pojetí zahraničního obchodu vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky, tedy také o obchodní bilanci zahraničního obchodu české ekonomiky. Pojetí sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.

V této statistice dominuje export do zemí EU a do eurozóny. Export do ostatních států v posledních pěti letech nepřekročil nikdy ani 20 % českého exportu.

Česko nejvíce exportuje konkrétně do Německa, Slovenska, Polska, Francie a Velké Británie (.xls).

Zdroj: Český statistický úřad (.xls)

Obchodní bilanci má Česká republika nejvíce pozitivní s Německem, Velkou Británií, Slovenskem a Francií, kam Česká republika spíše vyváží. Naopak negativní saldo má Česká republika například s Čínou, Ruskem, Polskem a USA. V celkovém součtu se bilance českého obchodu dostává rok od roku do vyšších kladných čísel.

Pravda

Opoziční poslanecké návrhy jsou v tomto období vládní většinou skutečně často nepřipouštěny k projednání na plénu Sněmovny a odsouvají se dále, aniž by vůbec vstoupily do prvního čtení. Jako příklad uveďme návrhy předsedy TOP 09 Kalouska, u nějž jsme podobný výrok již ověřovali.

Přestože koalice častěji projednává vládní návrhy, do programu schůze vždy zařadí i několik norem z řady návrhů opozice. Jde ovšem o tzv. opoziční okénko, kde na základě domluvy nechá koalice projednat i několik málo návrhů z řad opozičních subjektů.

Na poslední 55. schůzi tedy poslanci hovořili například o změně zákona o Ústavním soudu z pera poslanců TOP 09 nebo o návrhu zastupitelstva Libereckého kraje. Na 54. schůzi se zase zabývali vydáním zákona proti terorismu. Celkově jde o zlomek ze všech podaných návrhů.

Návrh na zdanění církevních restitucí byl poslancům rozeslán 11. března 2016, vláda se však na postoji k zákonu nedohodla. Poprvé se měl projednávat na 47. schůzi (bod 185) Sněmovny, po uplynutí dalších devíti jednání však dosud na schváleném pořadu nebyl. Většina poslanců jej na jednání schůze zatím nezařadila, a je tak fakticky odsouván.

Pravda

Pavel Bělobrádek je předsedou KDU-ČSL od 20. listopadu 2010. Pod jeho vedením se tak strana účastnila opakovaně krajských a také senátních voleb, ve kterých skutečně posilovala.

Krajské volby

Lidovci se pod vedením Bělobrádka účastnili krajských voleb dvakrát – konkrétně to bylo na podzim 2012 a 2016. V prvně uvedených volbách získali celkem 53 mandátů (ať již na samostatných kandidátkách, nebo v různých krajských koalicích – za všechny koalice pro Královéhradecký kraj, na jejíž kandidátce získal mandát i Bělobrádek).

O čtyři roky později pak lidovci posílili o celkem pět mandátů. Celostátně dosáhli na 58 krajských zastupitelů.

Senátní volby

V roce 2012 získali lidovci dva mandáty. O dva roky později získali pět senátorů a další dva byli zvoleni ve společné koalici s dalšími subjekty. V roce 2016 získali pět mandátů, v koalici s dalšími subjekty pak další tři mandáty.

Pokud budeme srovnávat stejný druh voleb, tak je pravdou, že pod Bělobrádkem se lidovci postupně zlepšují. Bereme-li tedy ty volby, kdy se KDU-ČSL pod tímto předsedou ucházela o podporu opakovaně. Do srovnání tedy nepočítáme období před Bělobrádkovým nástupem, kdy lidovci vypadli z Poslanecké sněmovny.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť vláda prostřednictvím novely zákona o investičních pobídkách skutečně podnikla částečný krok i pro podporu menších subjektů. Stejně tak je sledovatelný vzrůstající důraz na podporu nových technologií.

Podporu ve formě investičních pobídek mohou získat čeští i zahraniční investoři, kteří svoji investici umístí na území ČR. Výhradní organizací, kde mohou investoři své žádosti o investiční pobídky zaregistrovat, je agentura CzechInvest. Ta je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (MPO) a své zastoupení má i v zahraničí.

Poslední úprava zákona o investičních pobídkách nabyla účinnosti v květnu 2015. Novela zapracovává evropské nařízení č. 651/2014 a zavádí některé změny v investičních pobídkách. Zavedla například zvýhodněné průmyslové zóny (Ostrava-Mošnov, Most-Joseph a Holešov), v nichž investoři dosáhnou na atraktivnější formy podpor. Rozšířil se také počet regionů, ve kterých je poskytována hmotná podpora na vytvoření pracovních míst a školení nových zaměstnanců.

Co se týká zaměření na menší podniky, novela skutečně snížila počet nutných nově zřízených pracovních míst k získání pobídky. Konkrétně u technologických center se počet míst snížil ze 40 na 20 a u strategických investičních akcí ze 120 na 100 míst.

Oblastmi, které mohou být investičními pobídkami podporovány, jsou nyní zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb, přičemž všech se týká podmínka minimálně pětileté udržitelnosti podpořených projektů. Projekty s vysokou přidanou hodnotou, které v roce 2016 tvořily čtvrtinu všech podpořených projektů, obvykle vznikají v posledních dvou zmíněných oblastech. Činnost těchto center novela podporuje změnou některých podmínek, jako je snížení minimálního počtu vytvořených pracovních míst.

MPO v současné době zvažuje další novelizaci zákona o investičních pobídkách. Jedním z důvodů je snaha o větší důraz na zvyšování podílu přidané hodnoty v produkci. Konkrétně by se mělo jednat například o rozšíření podpory technologických center a center strategických služeb na celou Českou republiku nebo větší důraz na projekty s jistým dlouhodobým podílem výdajů na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu. Vzhledem k velmi dobrému stavu české ekonomiky by navíc neměl být brán ohled na vznik nových pracovních míst, ale spíše na kvalitu investic.

Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť má Andrej Babiš pravdu, že byly navýšeny platy zaměstnancům GIBS, nedodává, že byly rovněž zvýšeny od 1. července platy také lidem v sociální oblasti (o 9,4 % – 23 %). Není to tedy tak, že by zvýšení u jedněch znamenalo, že nebudou valorizovány mzdy rovněž u druhých.

Nelze ověřit, jak rozhodnutí o zvýšení platů ve vládě proběhlo. Andrej Babiš v únoru 2017 na Twitteru prohlásil, že „Dvojkoalice ČSSD KDU jede perfektně a hlasuje proti nám. Platy GIBSu navýšila o 20,9 %, budou mít průměrný plat 55 500 Kč.“ V daný den skutečně probíhalo jednání vlády, která přijala bod o uvolnění peněz ve prospěch GIBS.

Záznam z jednání (.doc, bod 10) nezachycuje, jak hlasovali jednotliví členové vlády, uvádí pouze, že 9 přítomných členů vlády bylo pro a 1 proti. Je pravděpodobné, že to byl skutečně Babiš, nelze to ale z oficiálního záznamu doložit.

Vláda v březnu 2017 vydala nařízení, které od 1. července 2017 zvýšilo platy příslušníkům bezpečnostních sborů o 10 %. Konkrétně jde o tarifní složku.

Poslední zpráva o činnosti, kterou Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) zveřejnila, uvádí (str. 9) celkové výdaje na platy v rámci organizace 156,855 mil. Kč, s maximálním povoleným počtem 335 zaměstnanců (str. 3).

Dle odborů se v loňském roce nástupní měsíční mzda zaměstnanců v sociálních službách pohybovala v rozmezí 12 000 až 16 000 Kč. Tyto platy se ale od července také zvýšily, a to od 9,4 % až do 23 % podle příslušného platového tarifu. Tato zvýšení se mají dotknout zhruba 165 tisíc lidí a výdaje na daný krok jsou v řádu miliard korun.

Pokud si navíc uvědomíme, že zaměstnanců GIBS je vlastně minimum (byť s vysokou průměrnou mzdou), tak pokud by jim platy nebyly zvýšeny a peníze by byly alokovány ve prospěch lidí v sociální oblasti, nepřineslo by to druhým jmenovaným žádné velké přilepšení, protože jde v absolutním vyjádření o poměrně malý objem peněz oproti tomu, co sem vláda poslala v červnu sama.

Pravda

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože na lepším výběru DPH se podle Evropské komise podílela jak opatření Miroslava Kalouska, tak opatření Andreje Babiše.

Studie Evropské komise (.pdf str. 23) z roku 2016 ukázala, že mezera ve výběru daní se zmenšuje. Podle Evropské komise ke snižování této mezery dochází díky přijatým legislativním opatřením proti podvodům. Studie pracuje s rokem 2014. Konkrétně zavedení registru nespolehlivých plátců v roce 2014 a povinnost elektronického hlášení k DPH.

Institut nespolehlivého plátce (tzv. blacklist) a navazující ručení za nespolehlivého plátce bylo přijato a zavedeno v době (rok 2013), kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.

Povinnost elektronického hlášení však byla zavedena až vládou, ve které je ministrem financí Andrej Babiš. Studie však pracuje s rokem 2014 a v této době ještě Babišova opatření nevstoupila v platnost. Právě kontrolní hlášení funguje od 1. ledna 2016, EET, které má za cíl také omezit daňové úniky startuje ve 4. vlnách, z nichž se rozeběhly zatím dvě. Legislativní opatření, které studie popisuje, tak vycházejí ze zákonných nastavení, které byly přijaty předchozími vládami.

Dodejme, že je jistě možné, že další kroky, které jsou aktuálně zaváděny, dále úniky omezují. Pouze na toto tvrzení nejsou dostupná data instituce (Evropské komise), kterou Kalousek cituje.