Přehled ověřených výroků

Prezident Zeman v uvedeném výroku sám sobě odporuje, protože se současnou britskou královnou Alžbětou II. se setkal doposud pouze dvakrát, nikoliv třikrát. Výrok je tedy hodnocen s výhradou k úvodní formulaci, z logiky celého vyjádření však vyplývá, že popisuje frekvenci svých setkání korektně.

Poprvé se tak stalo v roce 1996 při příležitosti setkání britské královny s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem, kdy byl Zeman předsedou ČSSD.

Podruhé se Miloš Zeman (již ve funkci prezidenta České republiky) setkal s královnou Alžbětou II. v červnu 2014 v Normandii na oslavách 70 let od spojeneckého vylodění v roce 1944. Jak však vyplývá z veřejně dostupných zdrojů, v tomto případě se nejednalo o oficiální setkání státníků, oba se pouze účastnili téže společenské události. Jednalo se tedy o setkání s mnoha dalšími světovými státníky, nikoliv o soukromé setkání prezidenta Zemana s královnou Alžbětou II. Nelze navíc doložit, že by český prezident s britskou panovnicí v rámci této události hovořil.

Zdroj: Hrad.cz

K aktuálnímu - a také oficiálnímu - setkání prezidenta Zemana s královnou Alžbětou II. má dle tiskové zprávy Kanceláře prezidenta republiky dojít tento pátek, tedy 16. června 2017. Setkání bude mít podobu audience, dle informací na webu Buckinghamského paláce se tak bude jednat o soukromou schůzku královny s jejími hosty.

Po parlamentních volbách v roce 1998 došlo k ustavení menšinové vlády Miloše Zemana podporované ODS. Tato podoba vlády vešla ve známost jako vláda tzv. opoziční smlouvy - název je odvozen od kontroverzního dokumentu, který mezi sebou dvě jmenované strany uzavřely, a který nese název Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou. V jednom z dodatků této tzv. opoziční smlouvy se ČSSD a ODS dohodly na významné změně volebního systému.

Jak ve svém odborném článku v Politologickém časopise (.pdf, str. 90) uvádí Zdeněk Koudelka, politickým cílem zamýšlené změny bylo, aby nový volební systém umožňoval vznik většinové vlády složené z jedné velké (v té době ODS či ČSSD) a jedné menší politické strany.

Strany opoziční smlouvy plánovaly významně změnit volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny ve třech aspektech: změnit metodu přepočtu hlasů na mandáty z do té doby používané Hagenbach-Bischoffovy metody volební kvóty na modifikovanou d'Hondtovu metodu volebního dělitele. Tento volební dělitel byl modifikován tak, aby byl posílen jeho většinový účinek znevýhodňující malé strany (.pdf, str. 91). Další plánovanou změnou mělo být rozdělení země na velké množství volebních obvodů - 35 - i tento prvek vede ke znevýhodnění malých stran.

Třetí změna (Politologický časopis, Michal Klíma,.pdf, str. 338). se týkala zavedení sčítací uzavírací klauzule - tedy: aby se mohla přepočtu hlasu na mandáty účastnit jedna politická strana, musí překročit 5% klauzuli, volební koalice složená ze dvou politických stran musí překročit 10% klauzuli, tříčlenná volební koalice 15% klauzuli a čtyřčlenná či vícečlenná volební koalice 20% klauzuli.

O vládou navrhovaných změnách s však prezident Václav Havel domníval, že jsou neústavní. V článku 18 odst. 1 Ústavy ČR se totiž lze dočíst, že se volby do Poslanecké sněmovny konají dle zásad poměrného zastoupení.

Havel proto tento zákon nepodepsal a poslal ho k Ústavnímu soudu. Za problematické považoval tři výše zmíněné prvky navrhovaného volebního systému a také stanovení minimálního přídělu mandátů pro volební obvod na 4.

Ústavní soud pak dal svým nálezem č. 16/2001 Sbírky nálezů z ledna 2001 pak dal z velké části prezidentu Havlovi za pravdu: kromě jiného zrušil tři ze čtyř kritizovaných aspektů navrženého volebního systému. V platnosti ponechal zavedení sčítací klauzule.

Vzhledem k zásahu Ústavního soudu přistoupil v roce 2001 Parlament k novelizaci volebního zákona č. 204/2000 Sb., a to novelou č. 37/2002, která platí od 22. ledna 2002 dosud. Novela zavedla klasickou - tedy nikoliv ve prospěch velkých stran modifikovanou - d´Hondtovu metodu volebního dělitele.

Prezident republiky má dle čl. 64 odst. 2 Ústavy České republiky právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. Miloš Zeman se s odcházející ministryní Kateřinou Valachovou setkal 29. května v Brně v rámci návštěvy Jihomoravské kraje.

ODS ve svém volebním programu v roce 2006 slibovala „nižší a spravedlivé daně ve výši 15 procent pro každého“ a také „snížení DPH z 19 na 15 procent“.

V roce 2007 navrhla ODS změny v daňovém systému, v rámci kterých se ale zavedení daně ve výši 15 % objevilo jen v některých případech. ODS naopak navrhla zvýšení (.pdf, str. 68) snížené sazby z 5 % na 9 %. Sazba 19 % měla zůstat zachována (pdf., str. 70). ODS ale navrhla zavedení (.pdf, str. 77) superhrubé mzdy a zavedení jednotné sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 %.

Zavedení rovné daně ve výši 15 % se v zákoně (část čtvrtá) nakonec skutečně neobjevilo.

Ke snížení daně na 15 % došlo v roce 2016, ale pouze v oblasti stravovacích služeb. Narovnat daně na stejnou výši se tedy zatím nepodařilo.

Z hlediska výkonnosti daného odvětví je nutné sledovat jak hrubý domácí produkt (HDP), tak hrubou přidanou hodnotu (HPH). HDP je z hlediska strany nabídky určován hrubou přidanou hodnotou a saldem daní z produktů a dotací na produkty. Samotná hrubá přidaná hodnota reflektuje souhrnnou výkonnost odvětví a je čistým ukazatelem výkonnosti ekonomiky. HPH tvoří asi 90 % HDP.

Podle posledních dostupných dat Eurostatu (viz graf níže) za rok 2015 měla Česká republika podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě 32,1 %, a z tohoto pohledu tedy byla druhou nejprůmyslovější zemí v Evropské unii, hned za Irskem. V případě Irska ovšem dodejme, že Eurostat upozorňuje na specifičnosti případu, proto i výrok hodnotíme jako pravdivý.

U Německa byl podíl průmyslu na HPH 25,9 % a v žebříčku zemí EU skončilo na osmém místě.

Eurostat také provedl srovnání vývoje podílu průmyslu na HPH v čase. V tomto ohledu se ČR od roku 1995 téměř nikam neposunula – v roce 1995 byl tento podíl 31,4 %. I tak se ale ČR v tomto ohledu drží na vrcholu ve srovnání s ostatními zeměmi EU.

Průmysl se pak v roce 2016 podílel na HDP (.pdf, str. 6) z 32,3 %.

Ministerstvo zemědělství skutečně nabízí výklad zákonů a poradenství zdarma. Ve srovnání s ministerstvem financí nejsou však tyto výklady závazné, a tedy ani zpoplatněné. Jurečkův (KDU-ČSL) výrok však musíme označit za neověřitelný, jelikož nejsme schopni prokázat, jestli došlo za poslední tři roky ke změně přístupu k občanům republiky. Resp. jak a zda toto probíhalo v komunikaci s úřadem v minulosti ze předchůdců současného ministra.

Jurečka zde reaguje na postup ministerstva financí, respektive Finanční správy, která za závazný výklad zákona o EET požaduje 1 tisíc korun.

„Zákon totiž zavádí také institut závazného posouzení, které poplatníkům, kteří si nebudou jisti, vydá finanční úřad za snížený správní poplatek 1000 korun,“ stojí na webu finanční správy.

Nicméně portál e-trzby.cz uvádí něco jiného:

„Upozorňujeme, že Ministerstvo financí ani orgány Finanční správy České republiky nejsou orgány, které poskytují závazný výklad a aplikaci právních předpisů. K tomuto je v individuálních případech oprávněný místně a věcně příslušný soud.“

V některých oblastech, spadající pod MZe, vytvořilo ministerstvo výkladové komise, které bezplatně reagují na dotazy lidí a vystavují jim výklad příslušného zákona zdarma.V roce 2008 si účtovalo poplatky za papírenské služby a náklady spojené s odesláním odpovědi, nikoliv samotnou expertízou.

Nově k výkladové vodohospodářské komisi přibude i zákon o vinohradnictví a vinařství, účinný od 1. dubna 2017. Ministerstvo k němu vytvořilo i infolinky a stále je zde i možnost poslat e-mail, na který MZe zdarma odpoví. Její výklad ovšem není ve většině případů závazný (.pdf, str. 6).

„Toto vyjádření Ministerstva zemědělství není právně závazné a Ministerstvo zemědělství jej vydalo s vědomím, že výklad právních předpisů je v České republice oprávněn provádět pouze soud. Vyjadřuje však odborný názor Ministerstva zemědělství na tuto problematiku, a to podle právního stavu ke dni jeho zpracování.“ Podobné informace stojí i na vodohospodářském webu: „Je však nezbytné upozornit na to, že výklady nejsou obecně závazné a mají pouze doporučující charakter,“ informovalo MZe v otázce vodohospodářství.

Současně na svých stránkách umožňuje MZe lidem zdarma zaslat dotaz, případně zavolat na dané telefonní číslo nebo napsat na sociální sítě. Ceník se sazbami za volání jsme nenašli a předpokládáme tedy, že linka není zpoplatněná.

Jurečka má tedy pravdu v tom, že MZe poskytuje bezplatný výklad zákonů spadajících do resortu zemědělství. Přestože na webu ministerstva funguje e-podatelna, nejsme schopni posoudit, jakým vývojem v přístupu k lidem MZe za tři roky prošlo. Stránky jsou totiž editovány, aniž by se změnilo datum původního vydání. Některé naopak aktualizovány nejsou. Je tedy problematické určit, jak přesně systém fungoval dříve. Zda si například nemohli lidé vyžádat informace v rámci obvyklého tiskového oddělení/podatelny.

Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 132) k zákonu o elektronické evidenci tržeb by dodatečný příjem na DPH za sektor maloobchodu mohl činit 4,9 miliard Kč. Celková výše daňových úniků v oblasti DPH podle odhadů ministerstva financí za rok 2012 činí (.pdf, str. 6) 80 miliard Kč.

Detailně se daňovými úniky zabýval také NKÚ, podle kterého se jejich celková výše pohybuje kolem 100 miliard Kč ročně. Podle jeho analýzy (.pdf, str. 14–16) se šedá ekonomika podílí na daňových únicích ze 7 %.

Krácení tržeb v maloobchodě tak může způsobovat zhruba 5–10 % všech daňových úniků v oblasti DPH. Jakkoli je tento odhad velmi hrubý, lze na jeho základě označit výrok o podílu maloobchodních úniků za pravdivý.

Asociace sdružující tradiční české prodejce skutečně vyčíslila náklady státní podpory na asi 700 milionů korun.

Servery iDNES.cz a Aktuálně.cz informovaly o odhadu Miloslavy Hlavsy, ředitele družstva Konzum v Ústí nad Orlicí sdruženého pod značkou COOP a jednoho ze členů Asociace českého tradičního obchodu. Na podporu venkovských prodejen v obcích od sto do jednoho tisíce obyvatel by podle jeho výpočtů musel stát vynaložit celkem 706 milionů korun ročně. Dodává, že dopravní dostupnost dotuje stát mnohonásobně vyššími částkami.

V lednu 2009 podepsal tehdejší ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek s předsedou Sdružení místních samospráv Janem Pijáčkem dohodu o spolupráci. Ta měla spočívat v tom, že se sdružení stane připomínkovým místem u věcně vhodné legislativy a také že s ním budou konzultovány věci, které si sdružení dalo do své působnosti. Tedy např. fungování samospráv v České republice. V tomto má proto Šlechtová pravdu.

Stejně tak popisuje korektně i to, že dané sdružení čerpá každoročně dotace v rámci programu Dotace pro nestátní neziskové organizace. Ministerstvo na svém webu uvádí seznam příjemců dotací v tomto programu od roku 2013. Od tohoto roku až do roku 2016 sdružení každoročně dotace získalo. V roce 2013 šlo o 1,75 milionu korun, v dalších letech částky nebyly kvantifikovány (viz 2014, 2015 a 2016).

Letos skutečně mezi subjekty, které na dotaci dosáhly, Sdružení místních samospráv není. Fakta obsažená ve výroku Šlechtové tedy odpovídají, a výrok je tudíž hodnocen jako pravdivý.

Ke straně Svoboda a přímá demokracie se v Poslanecké sněmovně hlásí tři poslanci, konkrétně jde o poslance Fialu, Holíka a Okamuru. Všichni tři pak opravdu hlasovali proti schválení zákona o elektronické evidenci tržeb. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.