Přehled ověřených výroků

Nelze dokázat, že by vedení ČEZ cokoliv nařídilo české vládě jakožto vlastníkovi podílu akcií ve společnosti ČEZ. Valná hromada ČEZ se v roce 2017 konala 21. června, tedy téměř měsíc po tom, co Andreje Babiše nahradil Ivan Pilný na postu ministra financí.

Na jednání vlády 5. června 2017 přednesl premiér Bohuslav Sobotka návrh pro ustanovení okolností zastoupení vlády při hlasování na valné hromadě ČEZ, konkrétně jak bude vláda v zastoupení ministra financí hlasovat. Vláda odsouhlasila tento návrh v usnesení vlády č. 437, které ukládá ministrovi financí, aby hlasoval pro všechny návrhy předložené představenstvem společnosti a nehlasoval pro návrhy předložené akcionáři ani nepředkládal žádné vládní návrhy.

Návrh o usnesení nebyl předem zařazen do programu jednání vlády, premiér jej osobně přidal na pořad schůze. Ministr Pilný řekl pro Lidové noviny, že ho premiérův návrh usnesení překvapil, ale že vláda žádné protinávrhy připravené stejně neměla. Pro návrh hlasovalo (.doc, záznam z jednání vlády, bod 16) všech 16 členů vlády.

Česká republika je závislá na dovozu ropy a zemního plynu z jiných zemí. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Podle posledních zveřejněných dat ČSÚ je ropa dovážena převážně z Ruska, Kazachstánu a Ázerbájdžánu.

Zemní plyn do České republiky proudí z Ruska a Norska, se kterými má uzavřené dlouhodobé smlouvy o dodávkách této suroviny. Rusko by mělo zabezpečovat 75 % dodávek a Norsko zbylých 25 %. V roce 2015 mělo dojít k poklesu dodávek zemního plynu z Norska. Česká republika ale investovala do vybudování zásobníků zemního plynu a zároveň se podílí na projektu vybudování terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), aby snížila svou závislost na dodávkách z Ruska.

Se zrušením konceptu superhrubé mzdy počítal zákon č. 458/2011 Sb. o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (body 14–16). Zákon vznikl na ministerstvu financí během úřadování Miroslava Kalouska, vstoupil v platnost 30. prosince 2011 a účinnosti měl nabýt 1. ledna 2015. K tomu však nedošlo.

Právě tyto body byly (spolu s řadou dalších) zrušeny vládní novelou č. 267/2014 Sb., kterou podpořila svými hlasy celá koalice a KSČM, a to ještě před účinností zákona. Superhrubá mzdu tak opravdu byla ponechána, přičemž funguje dodnes.

Poslanecká sněmovna přijala 15. března 2017 usnesení, v němž po ministru financí Andreji Babišovi (ANO) žádá, aby do 30. dubna 2017 vysvětlil své příjmy, které použil na nákup dluhopisů společnosti Agrofert, a.s. jím samým jakožto fyzickou osobou.

26. dubna 2017 přinesl zpravodajský server Deník.cz informaci, že poradci premiéra Sobotky (ČSSD) vypracovali materiál (.pdf) nazvaný Analytický souhrn kauz a nezodpovězené otázky souvisejícís podnikáním ministra financí A. Babiše, který podrobně popisuje nejasnosti týkající se podnikatelské minulosti Andreje Babiše. Obsahuje také jakýsi souhrn formulovaný ve 22 nezodpovězených otázkách (str. 34). Je třeba dodat, že zmíněný materiál zahrnuje také přílohy a seznam použitých zdrojů (str. 35).

Ačkoliv výše uvedený analytický materiál žádá (stejně jako usnesení Poslanecké sněmovny) vysvětlení pozadí operace s korunovými dluhopisy, což je jednoznačně hlavní téma textu (sahá do minulosti a požaduje vysvětlení souvisejících obchodních aktivit Babiše), nelze říci, že se Sobotkův materiál týká výhradně kauzy korunových dluhopisů. Řeší i některé další otázky, které požadovala v obecnější podobě Poslanecká sněmovna.

Nicméně Babiš mluví o tom, že tento dotaz se objevil veřejně jen pár dní před vypršením termínu, kdy měl sněmovně odpovědět (což učinil 28. dubna). V tomto je třeba dát mu za pravdu - výzvy nebyly fakticky spojeny a jde spíše o součást dalšího tlaku na ministra financí ze strany koaličního partnera.

Sobotkova analýza od Babiše žádá například také vysvětlení miliardových finančních operací kolem společnosti IMOBA (a další otázky týkající se těchto finančních operací), proč Babiš lživě tvrdil, že společnost Hartenberg je investiční fond, když dle České národní banky není (ČNB podle analýzy takový fond neregistruje), nebo kdo byl skutečným vlastníkem společnosti O.F.I. a z jakých peněz tato společnost v 90. letech financovala své investice.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť lidovci podpořili svým hlasováním platný zákon o evidenci tržeb, který skutečně dopadá na všechny subjekty, jak byly navrženy vládou, resp. ministerstvem financí.

Výrok padl v situaci, kdy se moderátor zeptal první místopředsedkyně ODS na názor ohledně stanoviska Mariana Jurečky. Ten v pořadu nedávno uvedl, že nebude sedět ve vládě, která spustí třetí a čtvrtou vlnu EET. Udženija korektně připomíná, že současné nastavení EET odhlasovala vláda, jejíž součástí byl i ministr Jurečka.

Poslanec Klaška za KDU-ČSL předložil při projednávání zákona o evidenci tržeb pozměňovací návrh, prostřednictvím kterého se EET rozfázovala do dalších vln. Konkrétně se tato změna týká řemeslníků.

Třetí vlna má podle schváleného návrhu proběhnout 15 měsíců ode dne spuštění systému, tedy v březnu 2018. Poslední vlna, kam patří již zmínění řemeslníci, se rozjede 18 měsíců od spuštění systému (červen 2018).

V závěrečném hlasování o návrhu zákona, jenž zavádí současné nastavení EET, bylo 13 poslanců KDU-ČSL pro (tedy všichni přítomní).

V rámci výroku pracujeme s tím, že Šlechtová míní konkrétně toto volební období. V jiném svém výroku totiž popsala i návrhy na rušení ministerstev z historického pohledu. Její zmínka o prvenství se tak vztahuje v tomto případě na období, ve kterém je sama členkou vlády. Samotná otázka prvenství je sporná a čas od času se někdo pro změnu kompetenčního zákona vysloví, nicméně faktem je, že Karla Šlechtová poskytla v březnu 2015 rozhovor Leaders Magazinu (v českém jazyce dostupný rovněž na webu ministerstva pro místní rozvoj), kde řekla: „Mimochodem mám ambici otevřít kompetenční zákon. V mnoha věcech dubluje činnosti resortů. Když jsem psala dohodu o partnerství, potýkala jsem se s velkým resortismem. Slovo synergie je u nás trochu zakázané. Pokud spolu ale ministerstva nespolupracují, je to chyba.“

Další politici se v nedávné době veřejně vyslovovali pro změnu kompetenčního zákona, ale pouze v souvislosti s vytvářením dalších možných ministerstev. Zda Šlechtová vedla s politiky z jiných stran na toto téma rozhovory v soukromí, ověřit nedokážeme.

Před pár dny se v Praze konalo Fórum českého stavebnictví, na kterém se hned několik politiků z hnutí ANO vyslovilo pro změnu kompetenčního zákona v souvislosti s možností vytvoření nového ministerstva hospodářství. Ministr dopravy Dan Ťok na Fóru prohlásil:

„Máme mnoho ministerstev, je nutná změna kompetenčního zákona. Dlouhodobější koncepci brání časté změny ministrů.Stavební řízení je složité. Je potřeba změnit přístup k celému stavebnímu právu.“

V podobném duchu se vyjádřil i ministr životního prostředí Richard Brabec, který konstatoval: „Máme historickou možnost, aby vzniklo ministerstvo hospodářství sloučením ministerstev. Souhlas v rámci koalice by měl být vyjednaný v programovém prohlášení vlády. EIA dnes nebrzdí stavební projekty, měla by trvat 4 a půl měsíce. Operační projekty v oblasti životního prostředí jsou úspěšné.“ Vicepremiérovi vlády Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL) byla v rozhovoru pro ČTK položena otázka týkající se nového ministerstva pro vědu. Ten řekl, že ministerstvo smysl má, ale za předpokladu, že by se otevřel kompetenční zákon.

Výrok Kateřiny Konečné hodnotíme jako zavádějící, kritizuje totiž v diskuzi obecně byrokratičnost EU, což je veličina velmi obtížně měřitelná. Ovšem indikátory, které si vybírá, neodpovídají jejímu tvrzení - konkrétně počet směrnic a nařízení klesá.

Směrnice a nařízení jsou dva z pěti nástrojů, pomocí nichž členské země EU přijímají evropské právo do své legislativy. Nařízení nemusí být transponována do národní legislativy, ale přenášejí práva a povinnosti na občany EU stejně jako národní legislativa.

Implementace směrnice je naproti tomu v pravomoci členské země. Výhodou tohoto právního aktu je respekt k legislativě každého jednotlivého národního státu.

Počet přijatých směrnic a nařízení v posledních letech výrazně klesá. Dokazují to statistiky Evropské unie týkající se přijatých legislativních aktů jednotlivými orgány za každý rok.

Pokles začal už v období, kdy Evropskou komisi vedl José Manuel Barroso (2004–2014). Již v roce 2007 přišla jeho Komise s Akčním programem pro snižování byrokratické zátěže EU. Součástí bylo i vytvoření výboru, který bude legislativní aktivity hodnotit. V roce 2013 pak spustil program Refit, jenž přímo reagoval na postoj veřejnosti k nadměrné byrokracii v EU. Jeho cílem bylo, aby Komise upustila od zbytečných návrhů. Podle výboru, který aktivity Komise hodnotil (.pdf, str. 8), bylo jednání Barrosa prvním krokem pro zlepšení situace, nicméně musí být uděláno mnohem více.

V roce 2014 byla zvolena nová Komise a její šéf Jean-Claude Juncker hned od počátku sliboval snížení byrokracie a regulací ze strany EU. Přímo uvedl, že EU má být více politická a méně technokratická.

Podle europoslankyně Konečné se snížení počtu přijatých nových směrnic a nařízení nepovedlo. Na základě výše uvedeného grafu jí však nemůžeme dát za pravdu.

Pavel Kováčik ve svém výroku naráží na kauzu Víta Bárty a mluví o presumpci viny politiků. Podle něj, pokud je politik trestně stíhán či je pojato jen podezření z trestního činu, měl by odejít. Což podle Kováčika Vít Bárta udělal. Ve svém výroku tak konfrontuje kauzu Víta Bárty se situací Andreje Babiše, který je vyšetřován v kauze Čapí hnízdo, kde se podle trestního oznámení jedná o dotační podvod a bylo na něj podáno také trestní oznámení kvůli krácení daní skrze korunové dluhopisy.

Podezření o korupci se poprvé v souvislosti s ministrem dopravy Vítem Bártou za VV objevilo 3. dubna 2011 v článku, který vydal Respekt. V něm poslanec Jaroslav Škárka (VV) tvrdil redaktorům, že bere od Víta Bárty pravidelně peníze za loajalitu a mlčení o financování strany. Podobně se vyjádřila i Kristýna Kočí, předsedkyně poslaneckého klubu VV.

6. dubna Vít Bárta celou kauzu popřel na tiskové konferenci. O celé kauze se vyjádřil následovně: „Já jsem třem kolegům půjčil, všem třem si opovažuju tvrdit, že to byli tykající kamarádi, částky od 100 do půl milionu korun a byla to bezúročná půjčka na jeden rok.“ Někteří poslanci VV tvrdili, že pokud neměli peníze a potřebovali si půjčit, mohli si říct Vítu Bártovi o finanční dar. Mezitím už Škárka s Kočí na Bártu podali trestní oznámení.

Mladá fronta uveřejnila 8. dubna část z dokumentu nazvaného „TOP manažerský etický kodex Strategie 2009-2014“, ve kterém tehdejší majitel bezpečnostní agentury ABL Vít Bárta popisuje plány na další rozvoj firmy. Hlavním cílem je získání nejen ekonomické moci, ale také politické, protože veřejný sektor vytváří až čtyřicet procent zakázek. Vít Bárta ještě téhož dne rezignoval na svůj post ministra dopravy. Své rozhodnutí rezignovat na ministerský post zdůvodnil tím, že nechce svojí kauzou zatěžovat akceschopnost vlády v době důležitých reforem. Tehdejší premiér Petr Nečas jeho rezignaci přijal s tím, že nic jiného ani neočekával.

11. dubna premiér předal demisi Víta Bárty tehdejšímu prezidentovi Václavu Klausovi a ten ji 21. dubna přijal.

Karla Šlechtová hovoří o situaci, kdy Svaz místních samospráv nedostal dotaci. Ministryně to vysvětluje tím, že Svaz nesplnil formální náležitosti žádosti a z tohoto důvodu dotaci nedostal. Podle Systému schvalování projektů a výběrových kritérií integrovaného regionálního operačního programu (IROP) (.pdf, str. 5) jsou obecná kritéria přijetí a kritéria formálních náležitostí společná pro všechny specifické cíle IROP. Pokud žádost neuspěje v hodnocení formálních náležitostí, bude žadatel vyzván k opravě nebo doplnění.

Kritéria formálních náležitostí IROP (.pdf, str. 7) jsou tři:

1. Žádost o podporu je podána v předepsané formě.

2. Žádost o podporu je podepsána oprávněným zástupcem žadatele.

3. Jsou doloženy všechny povinné přílohy a obsahově splňují náležitosti požadované v dokumentaci k výzvě.

V polovině března 2017 bylo v IROP evidováno (.xlsx, sloupec předložené projekty) asi 4 500 žádostí.

Výše doplatku na bydlení opravdu odpovídá výši nájemného, za které lze pořídit byt ve městech. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Mach poukazuje na tzv. „obchod s chudobou“, o kterém informovali např. v dubnu 2017 Reportéři ČT. Jde o byznys, kdy majitelé a provozovatelé ubytoven profitují z ubytování lidí pobírajících sociální dávky na bydlení. Ubytovny jsou často předražené a v nevyhovujícím stavu.

Hlavním zdrojem dávek je doplatek na bydlení, upravený v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Nárok na příspěvek na bydlení je posuzován podle příjmu osoby, popř. podle celkových majetkových a sociálních poměrů. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je hmotná nouze žadatele. Hmotná nouze se posuzuje podle přiměřených nákladů na bydlení a tzv. částky živobytí, která je určena zákonem.

Na podzim 2014 byl novelizován zákon o hmotné nouzi. Novela definuje vhodné bydlení a určuje, jak musí vypadat byt, na který dostane žadatel v hmotné nouzi dávky – jedná se hlavně o zakotvení stavebních a hygienických standardů. Navíc zavádí, že místo doplatku na bydlení poskytovaného na jednu osobu je doplatek poskytnut na jednu místnost ubytovny (jeden byt), bez ohledu na to, kolik lidí v ní žije.

Druhá novela zákona o hmotné nouzi cílí přímo proti byznysu s ubytovnami, respektive upravuje a zpřísňuje podmínky, za kterých může žadatel získat doplatek na bydlení umožňující mu bydlet v „substandardních formách bydlení“ (tedy takových, které neodpovídají stavebně-technickým standardům). Žadatel musí mít důvod v takových prostorách bydlet (např. jedná se o místo blízké k jeho zaměstnání) a musí spolupracovat na motivačním plánu. Zároveň se novelou snížila výše dávky, kterou mohou žadatelé pro bydlení na ubytovnách získat (z 90 % pokrytých nákladů na bydlení na 80 %).

Výše doplatku na bydlení obsahuje důvodová zpráva (.pdf, str. 23) k novele, přičemž doplatek odpovídá výši nájemného, za které lze pořídit ve městech nájem bytu.

Situaci měl za cíl vyřešit návrh zákona o sociálním bydlení, který počítal s tím, že by osoba v bytové nouzi nebo osoba vynakládající nepřiměřeně vysoké náklady na bydlení měla nárok na sociální bydlení. Bytový fond by zajišťovala primárně obec, a to s regulovanou cenou nájmu. Tím by v podstatě vymizela potřeba těchto lidí hledat si bydlení jiným způsobem – tedy v ubytovnách – a zamezilo by se tzv. „obchodu s chudobou“. Návrh zákona však Parlamentem neprošel a proto po volbách tzv. spadne pod stůl.