Přehled ověřených výroků

Podobný výrok Faltýnek použil v Otázkách Václava Moravce již dříve, nyní jej opět hodnotíme jako nepravdivý. Sociální demokraté skutečně zvyšovat některé daně chtěla, nešlo ovšem o veškeré daně, jak Faltýnek uvádí.

Ve svém volebním programu (.pdf, str. 17) pro parlamentní volby 2013 ČSSD definovala svou daňovou politiku jako „spravedlivou“. V jejím rámci se měla zvýšit daň z příjmů právnických osob o 1 – 2 %. Daň z příjmu fyzických osob měla být progresivní se dvěma sazbami (15 % a 27,5 %), oddělujícími v hrubé mzdě příjmy pod a nad 100 000 Kč. Zvýšen měl být podíl majetkových daní (mezi ně patří darovací, dědická, silniční, daň z nemovitých věcí).

K možné sektorové dani program ČSSD uváděl: „... bude zavedena druhá sazba ve výši 25–30 % pro velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru.“ Že právě hnutí ANO bylo proti zavádění těchto daní, popsal v Otázkách Václava Moravce v lednu 2017 premiér Sobotka.

Daň z hazardu měla být určena na 21 – 22 %, naopak neměla se zvyšovat daň z přidané hodnoty. Obecně tedy ČSSD skutečně chtěla řadu daní zvyšovat, není ovšem pravdou, že by chtěla zvýšit VEŠKERÉ daně.

Chtěla zachovat výši sazeb DPH, které tvoří v daňovém inkasu nejvyšší položku, a vytvořit druhou sníženou sazbu pro některé komodity.

K DPH pak ČSSD uvádí:

„Na rozdíl od pravicových stran nebudeme zvyšovat daň z přidané hodnoty, a zdražovat tak lidem život. Budeme hledat dohodu s Evropskou komisí buď pro vytvoření třetí sazby, nebo osvobození některých položek, především pak léků a knih, od této daně.“

Dále chtěla ČSSD měnit daně z příjmu fyzických osob tak, že by se prohloubila daňová progrese. Lidé se mzdou do 100 tisíc korun měsíčně by dále platili 15 % ze superhrubé mzdy, lidem s vyšším příjmem by se sazba měnila na 27,5 %. Zde by tedy k navýšení došlo jen u lidí s vyššími příjmy, plošné zvýšení ČSSD nenavrhovala.

Volební program (.pdf, str. 4) KDU-ČSL hovořil o obnově společného zdanění manželů a tvorbě tří sazeb daně z příjmu fyzických osob, a to 12 %, 20 % a 28 % z hrubé mzdy. Lidovci chtěli také snížit DPH.

Ve volebním programu ANO je napsáno, že „další zvyšování daní je nepřípustné“. U daní z příjmu právnických osob je cílem ponechat sazbu 19 %. Zásadním bodem pro ANO je nezvyšovat daňovou zátěž.

V koaliční smlouvě nynější vlády se píše: „Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výše zdanění v roce 2014.“ Dále koalice chtěla usilovat o obnovení slevy na dani pro pracující důchodce a také o zvýšení zdanění hazardu (str. 11).

Daně byly jedním z vážných témat koaliční smlouvy. Dle ČT24 si nakonec hnutí ANO „prosadilo, že se nebudou zvyšovat daně“. Také server Novinky.cz hovořil o hnutí ANO jako tom, kdo trval na nezvyšování daní, naopak ČSSD nárůst požadovala.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť sociální demokraté sice růst některých daní měli ve svém programu a prosazovali jej také po volbách, nešlo ovšem o veškeré daně, jak Faltýnek uvádí.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť ČSSD skutečně navzdory tomu, že téma církevních restitucí v minulém období velmi artikulovala, neudělala v dané věci po volbách žádné reálné kroky.

Pro ČSSD byla problematika církevních restitucí jedním ze stěžejních bodů kampaně před parlamentními volbami v roce 2013 a objevuje se i ve volebním programu (.pdf, str. 30) ČSSD pro zmíněné volby. Zde se můžeme dočíst, že ČSSD bude „… usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“

ČSSD vedla kampaň proti církevním restitucím od roku 2012, před senátními a krajskými volbami. Tehdy například rozesílala občanům složenky vypsané na částku přes 12 tisíc Kč, což byl podle ČSSD díl z církvím vráceného majetku, který zhruba připadá na jednoho občana ČR. Složenka byla podepsaná lídrem ČSSD Bohuslavem Sobotkou a nesla nápis: „Neplaťte, vraťte Kalouskovi a Nečasovi.“

Zdroj: ČSSD

Kampaň ČSSD byla v létě 2012 natolik ostrá, že dokonce vedla k nesouhlasnému veřejnému prohlášení několika církevních organizací. Tehdejší šéf České biskupské konference Duka ke kampani ČSSD uvedl, že „… si nezadá s neblahými antisemitskými a antiklerikálními plakáty‚třetí říše‘, na rudo přetřenými gottwaldovskými ideology…“

Následně ČSSD překlopila téma i do kampaně před volbami 2013, jak ostatně dokládá výše uvedená citace z programu. Koaliční smlouva (.pdf) uzavřená mezi vládními stranami ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL však téma církevních restitucí vůbec neobsahuje, což mělo být podle ČSSD a ANO 2011 prosazeno Lidovci.

Jak informoval server Novinky.cz, proces vydávání majetku církvím je v současné době téměř završen, protože začátkem března 2017 zbývalo státním institucím projednat jen zhruba dvě procenta výzev církví na vydání majetku. Z toho jasně vyplývá, že vláda s církevními restitucemi oproti předvolebním deklaracím – zůstaneme-li u ČSSD – příliš nezmohla. Na jaře 2014 vláda zřídila restituční výbor, kde zasedlo šest členů vlády. Vede jej premiér Sobotka. Tento výbor nemá žádnou rozhodovací pravomoc, nemůže tudíž reálně nic ovlivnit a jeho funkcí je pouze monitorovat průběh vydávání majetku.

V tomto volebním období byly do Poslanecké sněmovny předloženy celkem tři návrhy, které směřovaly ke zdanění v rámci církevních restitucí. Ani jeden nebyl úspěšný, nejdál se dostal návrh poslanců především z ČSSD. Ten ovšem od roku 2014 zůstává ve druhém čtení.

Kromě této legislativní aktivity byly ve Sněmovně další dva pokusy směřující podobným směrem - a to od poslanců KSČM a od Zastupitelstva Jihočeského kraje. Všechny návrhy mají společné to, že k nim vláda nepřijala žádné stanovisko. Tedy je nepodpořila.

Při hodnocení výroku se zaměříme zejména na DPH, která tvoří 40 % daňových příjmů a přibližně pětinu celkových příjmů rozpočtu. V České republice se v posledních letech daří snižovat tzv. VAT gap, mezeru mezi skutečně vybranou a potenciální DPH. Vyplývá to ze studie (str. 23) Evropské komise z roku 2016, která hodnotí stav v období 2010–2014. Na zlepšení výběru v těchto letech ještě neměly vliv nástroje zavedené současnou vládou, které začínaly platit až později. Podílela se na něm ale opatření předchozích ministrů včetně zmíněného Miroslava Kalouska.

Během svého funkčního období v letech 2010–2013 prosadil Miroslav Kalousek řadu opatření pro zlepšení výběru daní, zejména DPH. Jedná se například o institut nespolehlivého plátce a na něj navazující ručení za daň, platné od 1. ledna 2013. Stát vede veřejně dostupný seznam plátců, kteří závažným způsobem porušují povinnosti při správě DPH. Podnikatel, který obchoduje s plátci, uvedenými na tomto seznamu, pak ručí za to, že tento plátce odvede daň z uskutečněného plnění. V opačném případě musí počítat s tím, že finanční správa může tuto daň vymáhat od něj.

Tato vláda také zavedla tzv. tuzemský reverse charge, tedy přenesení daňové povinnosti z dodavatele na příjemce plnění, u stavebních a montážních prací. Režim se pak rozšiřoval i na další položky, po posledním rozšíření (říjen 2016) podléhají reverse charge také telekomunikační služby. Režim přenesené daňové povinnosti zabraňuje takzvaným karuselovým podvodům díky tomu, že povinnost přiznat a zaplatit daň má příjemce plnění.

Ke zvýšení efektivity výběru daní měl vést i projekt Jednotného inkasního místa (JIM), který měl být spuštěn od 1. ledna 2014. Zákon, který ho měl uvést do praxe, však současná vláda odložila na neurčito. V rámci zavádění JIM mělo dojít k harmonizaci daní a odvodů, ale také sjednocení procesní legislativy a snadnější kontroly a tím pádem snadnější identifikování daňových podvodů a zabránění jim.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť za vlády Bohuslava Sobotky se skutečně zvýšil počet státních zaměstnanců o zhruba 30 tisíc. Kalousek ne zcela přesně popisuje výchozí stav, který nadhodnotil, nicméně zásadní je právě onen zmiňovaný nárůst.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“ je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 000.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT. V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

• 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
• Nově má vzniknout 2001 vojáků.
• Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
• 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
• Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců.

Ministerstvo informatiky fungovalo v České republice v letech 2003–2007. Zrušeno bylo skutečně za vlády ODS, konkrétně za druhé vlády Mirka Topolánka v roce 2007. Od té doby již další ministerstvo nevzniklo a ani nezaniklo.

Někteří členové vlády zastávají své pozice, aniž by přímo kontrolovali nějaký resort. Za vlády Mirka Topolánka to byl např. vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. V současné vládě jde o Pavla Bělobrádka a Jana Chvojku. Pokud ale přihlížíme k ministerstvu jako čistě ústřednímu orgánu státní správy, má Udženija pravdu. Jako jediné fakticky zaniklo ministerstvo informatiky.

Připomeňme ovšem zánik, vznik či úpravu kompetencí ministerstev v 90. letech. To bylo však spojeno s transformací země a šlo o výjimečnou situaci, tudíž k ní v hodnocení nepřihlížíme. Pouze pro informaci uveďme, že existovalo např. ještě v době první vlády Václava Klause (1992–1996) ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nebo ministerstvo státní kontroly. Ta však byla v průběhu těchto období zrušena.

V listopadu 2016 představila Evropská komise takzvaný zimní legislativní balíček, tedy soubor dokumentů, návrhů a hodnocení dopadů, podle kterých se má vytvářet evropská energetická unie. Obsahuje přitom cíle do roku 2030. Balíček se zaměřuje na několik témat, jako je energetická účinnost, trh s elektřinou, obnovitelné zdroje a další. Dokumenty skutečně čítají celkem tisíce stránek, například jen sekce týkající se trhu s elektřinou a spotřebitelů zabírá 1800 stran.

Europoslankyně Konečná pravděpodobně dále zmiňuje směrnici o energetické účinnosti 2012/27/EU (.pdf), kterou EU schválila v roce 2012, tedy před pěti lety. Tato směrnice obsahuje cíle do roku 2020, členské státy ji tedy v současné době stále implementují.

Výrok Kateřiny Konečné proto hodnotíme jako pravdivý.

Na televizi Nova v 90. letech skutečně běžel pořad Gumáci, který parodoval české politiky. Ti byli ztvárněni svými gumovými podobiznami. Svou postavu zde měl jako lídr opoziční ČSSD i Miloš Zeman. Celý pořad se inspiroval francouzskou předlohou, pořadem Les Guignols de l'info.

Pro informaci a možná i pobavení dodáváme na ukázku dílu tohoto pořadu, další jsou dostupné na YouTube.

Hnutí ANO se skutečně účastní krajských koalic napříč politickým spektrem. To však Andrej Babiš avizoval již před volbami s tím, že pro budoucí koalice jde o konkrétní osoby v různých regionech. Např. v domovském kraji europoslankyně Konečné (Moravskoslezském) předseda hnutí explicitně dopředu vyloučil koalici s ČSSD a jejím lídrem, bývalým hejtmanem Novákem. Důvody pro tvorbu neidentických koalic tedy nejsou z pohledu ANO programové, jak Konečná naznačuje, ale jde o otázky personální. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Andrej Babiš v období před volbami i po nich upozorňoval, že hnutí ANO jde v případě regionální politiky o charakter konkrétních lidí v politických stranách, tudíž není směrodatné, o kterou politickou stranu se jedná. V rozhovoru pro server iDNES.cz ze září 2016 pak Babiš uvedl:

Reportér: „Co se týče krajských voleb, když budete mít možnost podílet se na koalicích v krajích, jaký typ koalic byste preferoval?“

Babiš : „Čím méně stran, tím lépe. Nejlepší by byly dvojkoalice, ale se slušnými lidmi.“ Reportér: „Takže to záleží na lidech, ne na stranách?“

Babiš: „Samozřejmě. Přece nemůžeme někde sedět s Haškem, který je sedmilhář, nebo (Miroslavem) Novákem. To je gambler, má peníze, majetek, který nemůže nikdy prokázat. A panu premiérovi nevadí, že takovíto lidé tam sedí.“

Hnutí ANO se po krajských volbách 2016 stalo součástí devíti krajských koalic ze třinácti, přičemž spolupracuje s pravicovými i levicovými stranami. Nelze však říci, že kooperuje se všemi, protože nikde netvoří koalici například s KSČM. Hnutí ANO sice s KSČM koalici vyjednávalo poměrně dlouho v Ústeckém kraji, avšak nakonec vznikla koalice bez ANO. Dále hnutí nikde netvoří krajskou koalici s SPD-SPO.

Zatímco např. v Moravskoslezském a Zlínském kraji vládne mimo jiné s KDU-ČSL a ODS, naopak v mnoha dalších krajích - např. v Jihomoravském a Jihočeském - vládne s ČSSD. Jinde se na vedení podílejí dohromady strany ANO, ČSSD, ODS a další celostátní či regionální strany.

Kraj Složení koalice Středočeský ANO, ODS, STAN, TOP 09 Jihočeský ANO, ČSSD, Jihočeši 2012 Karlovarský ANO, ODS, Piráti, SPO, HNHRM Liberecký ANO, ODS, ČSSD, STAN Vysočina ČSSD, ANO, ODS, Starostové pro Vysočinu Moravskoslezský ANO, KDU-ČSL, ODS Olomoucký ANO, ČSSD, ODS Jihomoravský ANO, ČSSD, Starostové pro jižní Moravu,

TOP 09 Žít Brno Zlínský KDU-ČSL, ANO, STAN, ODS

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť i když Andrej Babiš popisuje korektně trend, že do Evropy směřuje více lidí z Afriky (především přes Itálii) než dříve (tedy v % vyjádření, absolutně se příliv migrantů velmi výrazně utlumil), není pravdou, že by šlo výhradně o Afričany. Přes Řecko se do Evropské unie dále dostávají lidé primárně ze Sýrie a Iráku. Za celý rok 2017 dorazilo do EU téměř 130 tisíc lidí. Pokud se podíváme na zemi jejich původu, jde nejvíce o lidi z Nigérie, Guiney, Pobřeží slonoviny, Bangladéše a Sýrie. V první pětce jsou tedy hned dvě neafrické země.

Pokud se ale podíváme na aktuálnější čísla zejména z Itálie, kudy po uzavření tzv. balkánské trasy proudí nejvíce lidí, je zřejmé, že zde dochází k trendu, který Babiš popisuje. Data z Itálie za červenec a srpen ukazují, že mezi nejčastěji se vyskytujícími národnostmi figurují z mimoafrických zemí pouze Bangladéšané, a to ve 4 % v červenci a ve 2 % v srpnu.

V případě Itálie má tedy Babiš v podstatě pravdu, resp. popisuje korektně trend. Nicméně pokud se podíváme na případ Řecka, zde již uvedené neplatí. Sem dorazilo ke konci července celkem 17 tisíc lidí, přičemž zhruba 40 % pocházelo ze Sýrie a 14 % z Iráku. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, neboť Babiš popisuje korektně trend v případě Itálie, není však pravdou, že by do Evropy dále nepřicházeli i lidé z jiných než afrických zemí.

Josef Vondruška, který patřil mezi lety 2005 a 2010 k poslancům za KSČM, byl obžalován ze zneužívání pravomocí veřejného činitele během působení ve věznici v Minkovicích před rokem 1989. Následně byl však zproštěn viny. Do vysoké politiky se nevrátil, nicméně byl v období 2013–2016 zastupitelem Libereckého kraje.

Mezi lety 1972 a 1990 dělal Vondruška dozorce ve věznici v Minkovicích. V září 2006 tři z bývalých minkovických vězňů – Vladimír Hučín, Jiří Gruntorád a Jiří Wolf – Vondrušku obvinili, že je nepřiměřeně agresivně trestal.

U Hučína bylo obvinění zpochybněno. Vondruška totiž v době, kdy byl Hučín vězněn, studoval na Vysoké škole SNB. Do věznice měl sice přístup, vykonávat službu ale nemohl. Tvrzení dalších dvou bývalých vězňů se nedala snadno vyvrátit, i tak byl ale Vondruška obžalován v listopadu 2008 ze zneužívání pravomoci veřejného činitele pouze v případě Jiřího Wolfa a Sněmovna ho vydala ke stíhání. Na kandidátce KSČM do voleb v roce 2010 již nefiguroval - podle strany mu bylo doporučeno nekandidovat. Vondruška tento krok interpretoval jako odchod do důchodu. V dubnu 2011 byl zproštěn obžaloby.

Je zde však třeba doplnit, že skutečnost, kdy se neprokázala vina obžalovaného, neznamená, že byla prokázána nevina. Pravomocný rozsudek může obsahovat buď výrok o vině, nebo výrok zprošťující. Zprostit obžalovaného obvinění lze také pro tzv. důkazní nouzi, nebylo-li prokázáno, že byl skutek spáchán tak, jak je popsán v obžalobě, nebo nebylo-li prokázáno, že jej spáchal obžalovaný. V pochybnostech se pak rozhoduje ve prospěch obžalovaného. Nelze tedy říci, že by soud vyslovoval číkoli nevinu.

Poslancem se tedy Vondruška už znovu nestal. Od roku 2013 však byl zastupitelem Libereckého kraje. V roce 2016 tento post neobhájil.