Přehled ověřených výroků

Žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím musí být při splnění zákonných podmínek a přijetí daným orgánem vyřízena nejpozději do 15 dnů. V případě komplikací se může doba prodloužit až na 70 dní. Interpelace krajského zastupitele musí být vyřízena nejpozději do 30 dnů, zároveň se ale také může prodloužit až o 55 dní, tedy na 85 dní. Žádosti zastupitele tak nemusí být odpovězeno v kratší lhůtě než žádosti dle zákona č 106/1999 Sb.

Žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím může podat každá fyzická či právnická osoba, tedy i zastupitel. Lze ji podat ústně i písemně. Den podání písemné žádosti je dnem obdržení žádosti povinným subjektem. Ze žádosti musí být zřejmé, komu je určena, a že se žadatel domáhá informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

Povinný subjekt žádost posoudí a:

• žádost odmítne; v takovém případě musí do 15 dnů vydat rozhodnutí, proti kterému se může žadatel do 15 dnů od přijetí žádosti odvolat k nadřízenému orgánu, který má 15 pracovních dnů na vydání rozhodnutí; v případě odmítnutí, zrušení rozhodnutí nadřízeným orgánem a přijetí žádosti se může lhůta vyšplhat k 70 dnům
• z důvodu nedostatku údajů o žadateli či nesrozumitelnosti žádosti vyzve žadatele do 7 dnů od podání žádosti, aby žádost doplnil nebo opravil, žadatel má na doplnění nebo opravení 30 dní; v takovém případě může žadatel obdržet informaci nejpozději do 62 dnů od podání žádosti
• žádost odloží
• žádost přijme; musí pak poskytnout informace do 15 dnů nebo lhůtu ze závažných důvodů prodloužit, nejvíce na25 dnů

Vedle toho zastupitel kraje má dle zákona o krajích při výkonu své funkce právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu kraje a její členy, předsedy výborů, vedoucí krajských příspěvkových organizací a organizačních složek a také na statutární orgány krajských právnických osob. Písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů. Dále má právo od zaměstnanců krajského úřadu a právnických osob zřízených krajem požadovat informace v souvislosti s výkonem jejich funkce. Tyto informace musí obdržet také do 30 dnů. V obou případech se zastupitel může dožadovat pouze informací souvisejících s výkonem funkce zastupitele.

Vzhledem k vágnosti obecního i krajského zákona, které neupravují náležitosti žádosti a jejího vyřízení, by se dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (.pdf, čl. 18) mělo řízení o žádosti zastupitele procesně řídit zákonem č. 106/1999 Sb. Žádost zastupitele tedy musí splňovat podmínky dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Lhůta začíná běžet až od ode dne obdržení žádosti povinným subjektem. Povinný subjekt může žádost odmítnout, vrátit k doplnění, odložit či přijmout. V takovém případě poběží lhůty stejně jako u žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb. a mohou se tedy v krajním případě prodloužit až na limitních 85 dnů.

Základní lhůta u žádostí dle z. č. 106/1999 Sb. (15 dní) je tedy oproti základní lhůtě k vyřízení interpelace (30 dní) výrazně kratší. Pravidla pro výjimky a případná prodloužení lhůt jsou analogická. Proto není pravdivý Haškův výrok, že interpelace musí být vyřízena v kratší lhůtě. Obecně lze za kratší lhůtu označit tu dle zákona o poskytování informací.

V návrhu zásad územního rozvoje kraje sice opravdu není Brno ani jeho okolí, kraj však v tomto dokumentu řeší rozvoj kraje jako celku a nezaměřuje se na konkrétní města.

Speciální část o územním rozvoji v krajském městě nenalezneme například ani v územním rozvoji Olomouckého kraje či Kraje Vysočina. Návrh však obsahuje odstavec (str. 5) o dálnici D43.

Na čtvrté straně je zase zmíněno: „Nezbytnou součástí kompletního systému dálniční a silniční sítě Jihomoravského kraje a OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno je Velký městský okruh (silnice I/42) a Bratislavská radiála (I/41).“

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože číslo uváděné Romanem Celým neodpovídá údajům ČSÚ. Je však pravdou, že počet přistěhovaných (minimálně v posledních třech letech) stoupá.

Pokud bychom spočítali „čistý“ počet přistěhovaných obyvatel za posledních 6 let, dostali bychom číslo 57 528, což není totožné s výrokem.

Celý taktéž mohl mít na mysli tzv. migrační saldo, tedy rozdíl mezi počtem přistěhovaných a odstěhovaných obyvatel. To však rovněž neodpovídá (i když je za uváděné období kladné, tedy je zde větší počet přistěhovaných než vystěhovaných).

20102011201220132014

2015

Celkem

Počet přistěhovalých obyvatel

9 503

8 658

9 472

9 308

10 050

10 537

57 528

Počet vystěhovalých obyvatel

8 031

6 910

7 765

8 654

8 678

9 030

49 059

Migrační saldo

1 472

1 748

1 707

654

1 372

1 507

8 469

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože integrované dopravní systémy fungují i v některých dalších krajích.

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) zahájil provoz 1. ledna 2004. IDS JMK čítá 322 linek, mezi které patří např. tramvajové a trolejbusové linky v Brně, městské dopravy v Adamově, Blansku, Břeclavi, Bystřici nad Pernštejnem, Hodoníně, Kyjově, Vyškově a Znojmě. Dále zahrnuje 24 vlakových linek a 194 regionálních linek.

Podobné integrované systémy jako v Jihomoravském kraji fungují i v kraji Karlovarském a Libereckém.

Karlovarský dopravní systém má 29 zón a integruje velkou většinu ze 132 obcí, které se v kraji nacházejí. Linky v Libereckém kraji obsluhují rovněž velkou část kraje.

Na různém stupni integrace jsou pak integrované dopravní systémy v Jihočeském a Středočeském kraji. Pardubický a Královéhradecký kraj jsou společně obsluhovány prostřednictvím dopravního systému OREDO.

Na území hlavního města Prahy funguje Pražská integrovaná doprava.

V Jihomoravském kraji rostou mzdy, ale tento kraj nemá nejvyšší nárůst podnikatelů v zemi v posledním měřeném období 2014–2015.

Za poslední 4 roky průměrná hrubá mzda v Jihomoravském kraji vzrostla z 23 953 Kč (rok 2012) na 25 718 (rok 2015).

Zdroj: ČSÚ

Podle přehledové statistiky ČSÚ všech krajů (.pdf, str. 2) bylo v roce 2015 v Jihomoravském kraji 87,5 tisíc podnikatelů. V roce 2014 (.pdf, str. 2) to bylo 85,9 tisíc podnikatelů. Jedná se tedy o nárůst podnikatelů o 1600.

KRAJROK 2014ROK 2015Středočeský kraj 137,9 tis.146,1 tis.Jihočeský kraj48,1 tis.51,7 tis. Plzeňský kraj43,2 tis.38,5 tis.Karlovarský kraj20,3 tis.20,4 tis.Ústecký kraj72,4 tis.64,0 tis.Liberecký kraj34,2 tis.33,9 tis.Královéhradecký kraj43,3 tis.40,7 tis.Pardubický kraj36,9 tis.38,2 tis.Vysočina 38,4 tis.32,7 tis. Jihomoravský kraj85,9 tis.87,5 tis. Olomoucký kraj 37,2 tis.37,9 tis.Zlínský kraj 47,0 tis.38,2 tis.Moravskoslezský kraj 79,0 tis.75,7 tis.Celkem ČR865,5 tis.843,5 tis. Zdroj: ČSÚ 2014, 2015 (.pdf)

Nejedná se však o nejvyšší růst v České republice. Podle výše uvedeného přehledu byl ve Středočeském kraji ve stejném období zaznamenán růst o 8200 podnikatelů. V Jihočeském kraji byl rovněž větší růst než v Jihomoravském. Konkrétně o 3600 podnikatelů. V Ústeckém, Plzeňském, Libereckém, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji byl růst podnikatelů menší nebo se jejich počet snížil.

DOPLNĚNÍ

Díky nejnovějším datům ČSÚ z konce 2. čtvrtletí roku 2016 je možno také meziročně (Q2 2015 a Q2 2016) srovnat nárůsty podnikajících osob v tomto období. V tabulce popisujeme nárůst počtu podnikatelů v jednotlivých krajích a to absolutně i v poměru k počtu obyvatel. V tomto je Jihomoravský kraj na 2. místě za Olomouckým krajem.

POKRAČUJE PŮVODNÍ ODŮVODNĚNÍ

Pokud bychom se podívali na rychlost růstu průměrné mzdy, dojdeme ke stejnému závěru. Totiž že v Jihomoravském kraji není tento růst nejvyšší.

Všechny průměrné hrubé mzdy i tempa růstu jednotlivých krajů (aktuální data ČSÚ) jsou viditelné v následující tabulce:

KrajMzdaRůst Karlovarský 22 7824,5 Zlínský 23 5804,6 Pardubický 23 7973,9 Olomoucký 23 7994,1 Jihočeský 24 0474,4 Ústecký 24 3944,3 Vysočina 24 4224,6 Královéhradecký 24 4814,5 Moravskoslezský 24 5263,7 Liberecký 24 8894,2 Plzeňský 25 6293,9 Jihomoravský 25 7564,3 Středočeský 27 1464,4 Praha 34 8243,7

Nejpalčivějším problémem v případě stavby dálnice mezi Brnem a Vídní je v současné době skutečně neexistence zásad územního rozvoje, vypracovaná pro Jihomoravský kraj. Na tomto úseku se pracuje převážně na rakouské straně, kde rakouská dálnice A5 by měla být v roce 2017 prodloužena až do Poysdorfu. Podle ministra dopravy Ťoka nelze do doby vypracování nových zásad územního rozvoje v přípravě dálnice mezi Brnem a Vídní na české straně nijak pokročit.

Dalším stagnujícím projektem v regionu je rychlostní komunikace R43, tzv. Hitlerova dálnice. V době, kdy byl ministrem dopravy Pavel Dobeš se odhadovalo zahájení stavby někdy v roce 2025. V současné době si však ani premiér Sobotka netroufá odhadovat, kdy k začátku stavby skutečně dojde.

Hlavním problémem v zahájení stavby podle něj není ani tak otázka financování, jako spíše příprava území na stavbu hlavně v okolí nedaleké Kuřimi. Starostové z Blanenska však upozorňují, že se žádné spory nevedou a naopak se může začít stavět.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože největším problémem dálnice mezi Brnem a Vídní je neexistence ZÚR.

Základy integrovanému dopravnímu systému položili radní kraje v dubnu 2002. Rada tehdy schválila (bod 12) návrh o založení koordinátora integrovaného systému - KORDIS JMK, spol. s.r.o.

První etapa Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje zahájila provoz 1. ledna 2004.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o dohledatelné údaje a statistiky z Jihomoravského kraje.

Strategie Evropské unie – Evropa 2020 stanovuje, aby výdaje na VaV dosáhly hranice 3 % hrubého domácího produktu. Česká republika docílila v tomto ukazateli v minulém roce rovných 2 %. V rámci jednotlivých regionů si nejlépe stojí Jihomoravský kraj s 3,8 % HDP.

„O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli české vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak soukromého výzkumu a vývoje. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Brně vzrostly na 15,6 miliard v loňském roce, což je jednou tolik než v roce 2010,“ řekl Marek Štampach z ČSÚ. V absolutních číslech je Praha stále dominantní, ovšem dynamika vývoje je vyšší v Jihomoravském kraji.

ČSÚ dále informuje, že se tyto výdaje v Jihomoravském kraji od roku 2009 zdvojnásobily.

Hašek správně zmiňuje i zdroje financování, které jsou kombinací soukromého i veřejného sektoru, jak ukazuje obrázek z dílny Českého statistického úřadu.

Co se týče vývoje, který Hašek zmiňuje, výdaje z roku 2006 se nám podařilo dohledat jen v absolutních číslech. Tvořily 5057 mil. Kč pro Jihomoravský kraj, což při HDP kraje v daném roce ve výši 346 438 mil. Kč (.xlsx) činí přibližně 1,46 %. To odpovídá Haškové argumentaci.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, pro tvrzení Jiřího Hlavenky existují podklady, je ovšem nutné vzít v úvahu více obdobných výzkumů, kterých existuje celá řada a jejich výsledky se zpravidla liší jak v pořadí, tak i v samotném výběru měst. Nalezneme tak výzkum, který Vídeň řadí na první místo a v němž Brno nefiguruje, avšak do tohoto výzkumu Brno vůbec nebylo zařazené, proto není možné srovnání provést. Navíc existuje více podobných žebříčků, nelze se o ně tedy spolehlivě opřít, jejich výsledky jsou čistě orientační.

Výrok pana Hlavenky lze podpořit kupříkladu nedávným výzkumem společnosti Mercer srovnávající kvalitu života v jednotlivých městech, z nějž opravdu Vídeň vyšla jako vítěz. Praha se nachází na 69. místě a Brno pak do výzkumu skutečně není zařazeno, mezi těmito sledovanými 230 světovými městy vůbec nefiguruje, nelze tedy provést jeho srovnání s ostatními městy. Žebříček všech měst je dostupný v článku Guardianu.

Hlavenka ovšem zavádí v tom, když naznačuje, že Brno je v tomto žebříčku níže než v publikovaných místech. To ovšem není pravdou, 230 míst je vybráno a neznamená to, že Brno je horší, než města na posledních místech, jen se neúčastnilo srovnání. Jimi jsou např. irácký Bagdád, jemenské San'á, haitské Port-au-Prince nebo súdanský Chartúm.

Podobných žebříčků porovnávajících kvalitu života však existuje více. Pokud srovnáme závěry například s obdobným žebříčkem databáze Numbeo, zjistíme, že Brno v polovině roku 2016 obsadilo 40. pozici z celkových 141 sledovaných měst. Praha zde figuruje na 51. místě. Zmiňovaná Vídeň se pak nachází na osmém místě.

Každý z těchto žebříčků přitom sleduje obdobné proměnné. Mercer uvádí politické a společenské prostředí, ekonomické prostředí, sociokulturní prostředí, zdravotní péči, vzdělávání, veřejné služby a transport, kulturní vyžití, spotřební zboží, bydlení a přírodní podmínky. Numbeo sleduje náklady na bydlení, dostupnost bydlení, míru znečištění, kriminalitu, zdravotní péči a dopravní podmínky.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat celkovou výši dluhu Jihomoravského kraje.

České noviny publikovali v červnu tohoto roku výsledky analýzy společnosti Czech Credit Bureau, která hospodaření krajů s výjimkou Prahy monitoruje. Podle této zprávy byl dluh za rok 2015 v Jihomoravském kraji 2,6 miliardy korun. Novější data můžeme nalézt na stránkách monintor.statnipokladna.cz, kde se informuje o dlouhodobých závazcích ve výši 2 718 759 tis. Kč, což ovšem nemusí nutně tvořit celkový dluh kraje. Z toho důvodu výrok nedokážeme plnohodnotně potvrdit ani vyvrátit.