Kraj vznikal dost v porodních bolestech (...) my jsme neměli krajské ředitelství policie, krajský soud, integrovaný záchranný systém. To jsou věci, co se musely dávat dohromady, to jsou věci, co fungujou.
Kraj vznikl (.pdf, str. 85) v roce 2000 (účinností zákona č. 347/1997 Sb.) a byl tvořen 5 okresy ze 3 bývalých krajů (Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou byly původně Jihomoravský kraj, Havlíčkův Brod byl ve Východočeském kraji a Pelhřimov v Jihočeském kraji).
V roce 2008 byla zřízena jihlavská pobočka Krajského soudu v Brně. Případy z okresu Havlíčkův Brod stále vyřizuje Krajský soud v Hradci Králové a případy z Pelhřimova Krajský soud v Českých Budějovicích.
Krajské ředitelství policie kraje Vysočina vzniklo až v roce 2010.
Integrovaný záchranný systém je vymezen zákonem č. 239/2000 Sb. Před rokem 2000 tedy IZS nefungoval, ačkoliv základy pro spolupráci byly položeny v roce 1993. Integrovaný záchranný systém slouží při mimořádných událostech (např. povodních), kdy je třeba provádět současně záchranné a likvidační práce pomocí několika složek IZS. Těmi jsou Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky, zdravotnická záchranná služba a dílčí jednotky požární ochrany. Integrace těchto složek pak významně usnadňuje koordinaci práce sborů, ale také komunikaci s obyvatelstvem.
Současný náměstek pro dopravu je u soudu. Trestní stíhání v souvislosti s výkonem jeho činnosti a obdobně je na tom ředitel krajské Správy údržby silnic Vysočina.
Oba představitelé krajských úřadů na Vysočině jsou opravdu stíháni soudem.
Zdeněk Kopecký správně konstatuje, že náměstek pro dopravu Libor Joukl je společně s ředitelem Krajské správy a údržby silnic Janem Míkou aktuálně trestně stíhán za nákup předražených sypačů.
Celkově výrok hodnotíme jako pravdivý.
Dnes z fondu obnovy venkova může obec čerpat zhruba 104 tisíc (je řeč o obcích do 1500 obyvatel - pozn. Demagog.cz) korun.
Zásady pro poskytování účelových dotací z rozpočtu kraje Vysočina v rámci Programu obnovy venkova Vysočiny byly schváleny v prosinci 2010. Tato podpora je určena (článek 6 - příjemci podpory) pro obce do 1500 obyvatel.
Obec smí podat pouze jednu žádost v rámci Programu obnovy venkova Vysočiny (článek 7 odst. 2). Garantovanou výší dotace (článek 8) na jednu žádost je 104 tisíc korun. Maximální výší požadované dotace je 140 tisíc korun.
Kritéria pro poskytnutí dotace jsou popsána v článku 5:
„Dotaci obdrží každá obec, která předloží žádost v souladu se Zásadami. V případě převisupožadovaných podpor nad objemem alokovaných prostředků se může maximální poskytnutá dotace snížit, ne však pod garantovanou výši dle čl. 8 těchto Zásad. U obcí oceněných čestným uznáním v rámci soutěže Vesnice roku 2010 dle protokolu z jednání krajské komisebude dotace poskytnuta v požadované výši.“
Polovinu nákladů na projekt si musí obec hradit sama, druhá polovina je pak právě z dotací. U obcí pod 300 obyvatel musí příjemce dotace uhradit 40 % nákladů projektu. Reálně tak každá obec, která požádá o podporu a splňuje podmínky, získá nejméně 104 tisíc korun.
Informace z krajského úřadu pak pro letošní rok pracují s částkou 110 tisíc.
Pan Kopecký byl předseda dopravní komise, bohužel (ironicky - pozn. Demagog.cz) její členové jej z vedení odstranili.
Zdeněk Kopecký byl skutečně v tomto volebním období předsedou dopravní komise kraje Vysočina. Z tohoto postu byl odvolán 30. září 2014. Neodvolali jej však členové komise, jak Běhounek tvrdí, ale krajská rada pod Běhounkovým vedením na svém zasedání. Výrok je hodnocen jako nepravdivý.
Rada Kraje Vysočina na svém jednání 30. září 2014 na návrh Běhounkova náměstka Vladimíra Novotného o odvolání Kopeckého z postu předsedy dopravní komise jednala. Jednomyslně (tedy včetně hlasu samotného Běhounka) jej odvolala. To dokládá zápis ze zasedání (bod 79 jednání) krajské rady z daného dne.
Na následném jednání komise (9. října 2014) pak byli Kopecký a další členové o tomto již informováni, samotná komise v této věci nehlasovala ani nejednala. Zápis z tohoto jednání uvádí:
„Libor Joukl (náměstek hejtmana - pozn. Demagog.cz) přivítal přítomné a informoval, že rada kraje na svém zasedání č. 28/2014 dne 30. 9. 2014 odvolala Zdeňka Kopeckého z funkce člena a předsedy dopravní komisea jmenovala do funkce předsedy dopravní komise Vladimíra Černého.“
Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, Kopeckého neodvolali členové dopravní komise, ale krajská rada pod vedením samotného hejtmana Běhounka.
Pan Běhounek není členem ČSSD, zato byl členem KSČ.
Jiří Běhounek skutečně není členem sociální demokracie, za kterou působí jako poslanec a hejtman. Dokládá to web Volby.cz, Běhounek je na kandidátce ČSSD zapsán jako bezpartijní.
Členství Běhounka v Komunistické straně Československa pak popisuje web Naši politici.cz, který popisuje, že hejtman byl v KSČ v letech 1985–1989.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Já jen k vyjádření pana Běhounka (...) dopravní komisi zřizuje, odvolává včetně předsedy rada kraje a hejtmanem rady kraje je pan hejtman Běhounek. Bylo to tedy jeho rozhodnutí a jeho kolegů, že jsem byl odvolán.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Kopecký popisuje korektně jak formální nastavení zřizování uvedené komise, resp. odvolávání z ní, tak i správně popisuje, jak došlo k odvolání jeho osoby z jejího čela.
V Kraji Vysočina funguje v tomto období celkem 8 komisí rady kraje. Jednou z nich je i komise dopravní. Zřizují se na základě zákona o krajích. § 59 odst. 1, písm. d) uvádí:
„Radě je vyhrazeno zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady (dále jen„komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy.“
Zdeněk Kopecký byl skutečně v tomto volebním období předsedou Dopravní komise Kraje Vysočina. Z tohoto postu byl odvolán 30. září 2014. Na svém zasedání jej skutečně odvolala krajská rada pod Běhounkovým vedením.
„Libor Joukl přivítal přítomné a informoval, že rada kraje na svém zasedání č. 28/2014 dne 30. 9. 2014 odvolala Zdeňka Kopeckého z funkce člena a předsedy dopravní komisea jmenovala do funkce předsedy dopravní komise Vladimíra Černého.“
Jen v 1. pololetí tohoto roku přišel kraj o 300 obyvatel.
Tento výrok můžeme označit jako pravdivý.
Na začátku roku žilo (.xls) v Kraji Vysočina 509 475 obyvatel. Po prvním pololetí, tedy k 30. červnu, jich zde žilo 509 155. Rozdíl tedy činí 320 obyvatel.
Počet obcí v kraji Vysočina nemá obdoby ve srovnání s ostatními kraji.
Kraj Vysočina má 704 obcí (data 2015), přesto jich existuje více v kraji Středočeském, který je zároveň největším krajem v České republice - 1145. Podobného čísla jako Vysočina dosáhl také Jihomoravský kraj. Dodejme, že v obou případech jde o regiony výrazně lidnatější.
Senátor Veleba ovšem mluví o počtu obcí jako takovém a výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.
V následující tabulce můžeme vidět počet obcí každého kraje:
KrajPočet obcí
Jihočeský
623Jihomoravský672Karlovarský134 Kraj Vysočina704 Královéhradecký
448Liberecký
215Moravskoslezský300Olomoucký401Pardubický451Plzeňský
501 Středočeský1 145 Ústecký
354Zlínský307
Ze 704 obcí je 340 do 200 obyvatel.
Tento výrok můžeme označit za pravdivý. V Kraji Vysočina opravdu nalezneme přesně 704 obcí (1. 1. 2016).
V Kraji Vysočina se nachází (.xls) přesně 339 obcí, které mají do 200 obyvatel.
Kraj Vysočina má 2900 km silnic 3. třídy, 1600 km 2. třídy.
Výrok Jana Veleby hodnotíme na základě dat ŘSD jako pravdivý.
