Přehled ověřených výroků

Na 38. sjezdu ČSSD v březnu 2015 si sociální demokraté odsouhlasili rezoluci (pdf. str. 5), ve které se objevuje pasáž:

"Náš demokratický systém se nesmí stát předmětem manipulace ze strany bohatých oligarchů, vlastnících a kontrolujících současně firmy, média i politická uskupení. Proto, abychom tu brzy neměli jen parodii na demokratický systém, v níž místo politických programů a demokratických stran budou spolu o vliv na budoucnost státu soupeřit jen bohaté podnikatelské klany, potřebujeme v zákonech jasněji definovat střet zájmů, zpřísnit pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní a zpřesnit mediální legislativu."

Ačkoli v textu rezoluce není zmíněno jméno ministra financí Andreje Babiše,výše zmíněná pasáž je jasným popíchnutím směrem ke koaličnímu partnerovi a šéfovi hnutí ANO, majitele Agrofertu i mediálního domu Mafra.

V březnu sociální demokraté spustili kampaň"Stát není firma. Je to společenství lidí." Jak potvrdil ČTK místopředseda ČSSD Martin Starec, strana v březnu spustila jarní část kampaně před nadcházejícími krajskými volbami.

Volební heslo je narážkou na předvolební slogan hnutí ANO z roku 2013, ve kterém lidem slibovalo, že bude stát řídit jako firmu.

Sám Škromach na svém weby vyvěsil některé odkazy, které se vztahují právě k vymezování vůči Babišovi. Např. má nasdíleno video předsedy strany Sobotky s jeho rozhovorem "Stát není firma" (viz výše), stejně tak má umístěno na webu prohlášení jihomoravského hejtmana Haška, který říká:

" Burešův amok - vyjádření v Blesku??? Pan Babiš si zjevně myslí, že volby budou zase skok voličů na koblihu. Nejen, že je podceňuje, ale každý den dokazuje, že jim nerozumí. Stát není firma, Čapí hnízdo není čapí, a miliony na Babišových účtech rozhodne nejsou miliony v kapsách lidí.
Pan Babiš by měl na Moravě strávit delší čas než jeden víkend. Měl by vidět, jak nelehko zde mnozí lidé žijí, jak tvrdě musí pracovat, aby dobře uživili sebe a své rodiny. Neměl by jen přehrabovat Agrofertí miliardy vidlemi a dělat předem volební účet bez 'hostinského'. Ať už s EET, či bez ní. "

Ve volebním programu ODS pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 je hned na začátku uveden seznam 15 hlavních priorit. Mezi ně patří mimo jiné bod pojmenovaný jako „Jednoduché a nízké daně“. Konkrétně se u něj píše: „Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony. To povede k transparentnosti výběru daní a sníží míru daňových podvodů. Zároveň udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění.“(.pdf, str. 18)

Volební program TOP 09 pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 obsahuje kapitolu s názvem „Hospodářská politika“. Jedna z podkapitol je pojmenována „DANĚ JEDNODUŠŠÍ, SROZUMITELNĚJŠÍ, BEZ VÝJIMEK“. V prvním odstavci se lze dočíst následující: „Současný stav tuzemských veřejných rozpočtů neumožňuje v příštích několika letech snižování daní. Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje.“Jednou ze snah TOP 09 bylo podle volebního programu také„zrušení transakčních daní (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí)“ (.pdf, str. 10).

Vláda Petra Nečase, v níž byly zastoupeny ODS i TOP 09, v květnu 2012 představila daňové změny, které měly vstoupit v účinnost od roku 2013. Mezi schválená opatření patřila například: omezení výdajových paušálů u daně z příjmu fyzických osob, zvýšení daně z převodu nemovitosti (ze 3 % na 4 %), zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce, zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty (z 20 % na 21 %), zvýšení nižší sazby DPH (nejdříve z 10 % na 14 % a následně na 15 %) nebo solidární zvýšení daně z příjmu fyzických osob ve výši 7 % z tzv. nadlimitního příjmu. Předseda tehdejší vlády tyto kroky ospravedlňoval snahou zabránit růstu schodku státního rozpočtu.

Ve volebním programu ČSSD z roku 1998 se v podkapitole nazvané „2.2.4 POŘÁDEK DO PRIVATIZACE“ můžeme dočíst: „Prvotním cílem je proto nejprve důrazně uplatnit vlastnická práva státu a tím neprodleně zastavit tunelování a rozkrádání dosavadních polostátních podniků včetně odčerpávání kapitálu z nich do zahraničí, a přikročit k jejich konsolidaci.“(.pdf, str. 12)

V únoru 2000 se jednobarevná vláda Miloše Zemana usnesla na privatizaci 52,07 % akcií České spořitelny, a.s. metodou přímého prodeje předem určenému nabyvateli. Tímto nabyvatelem byla rakouská Erste Bank, která za většinový podíl České spořitelny zaplatila celkem 19 mld. Kč.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože i když ODS ve svém volebním programu explicitně tvrdila, že udrží daně na současné úrovni a TOP 09 zruší daň z převodu nemovitosti, tyto daně naopak vláda zvýšila. Stejně tak docházelo k privatizaci bank v období jednobarevné vlády ČSSD.

Koalice Zelení a Piráti pro Jihomoravský kraj pro účely své kampaně užívá transparentní účet Strany zelených. Zde jsou - dle deklarace kandidujícího subjektu - k dispozici údaje o příjmech a výdajích na volební kampaň. Tento fakt byl zohledněn i v hodnocení transparentnosti financování kampaní politických stran a volebních hnutí realizovaným Transparency International.

Zřízení transparentního účtu není dle současné účinné legislativy povinné. Tuto povinnost zavádí až nová legislativa upravující financování politických stran a volebních kampan í účinná od 1. 1. 2017. V případě koalice Zelených a Pirátů v JMK jde tedy o dobrovolnou činnost.

Důkaz o návrhu pilotního testování z pera KDU-ČSL ve veřejných zdrojích neexistuje, do systému EET se však zapojí již 1. prosince jen někteří podnikatelé, ostatní mají na přípravu delší čas.

Pilotní testování, o kterém hovoří Jan Bartošek, ve svých požadavcích lidovci nikde neuvádí, již od začátku projednávání však měli k návrhu řadu námitek. Pro svou podporu v rámci koalice požadovali splnění pěti podmínek, aktuálně navrhují výjimku pro příležitostné podnikatele a prodávající na farmářských trzích.

Lidovci navrhovali také odložení povinné účasti pro řemeslníky, v čemž svým koaličním partnerům Andrej Babiš vyhověl. Zákon počítá se zavedením evidence ve čtyřech fázích, ta první se týká jen podnikatelů v ubytovacích a stravovacích službách. Ostatní podnikatelé se tedy od 1. prosince 2016 do systému zapojovat nemusí.

Místopředseda sněmovny mluví o návrhu, který jsme bohužel nenalezli. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože je sice pravda, že Česká republika přijme 80 uprchlíků z území Turecka, nicméně tento počet je započítán do dřívejšího dobrovolného závazku vlády, že naše země přijme 400 osob ze třetích zemí. Dohoda EU-Turecko tak specifikuje, odkud tito lidé přijdou, nicméně uprchlíci by na základě dobrovolné kvóty do České republiky přišli stejně.

80 migrantů z Turecka, kteří by do České republiky měli přijít, je součástí už dříve stanoveného počtu 2691 osob, jež má Česká republika přijmout. Stát se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázal přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.“

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro toto hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády (tedy i ministři za hnutí ANO).

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15), se kterým Česká republika nesouhlasila, na výše zmíněných 2691 osob. Co se týká zmíněných 80 osob, tak ty jsou započítány mezi uvedené 4 stovky, které se vláda rozhodla přijmout z tzv. třetích zemí.

Prohlášení EU a Turecka tedy nemá žádný vliv na samotný celkový počet migrantů, které má stát přijmout, pouze se vyjasňuje země, ze které se do České republiky migranti přesunou.

Hodnocení tohoto výroku je problematické, neboť není zřejmé, o jakém přesně příspěvku Británie do EU ministr Zaorálek hovoří, případně v jakém časovém horizontu. Analýzu, která by podkládala jeho tvrzení, se Demagogu nepodařilo dohledat, a výrok proto označujeme za neověřitelný.

Dopadem Brexitu na finance EU se zabývá analýza (.pdf) britského think-tanku Global Counsel z roku 2015. Velká Británie je jedním z největších čistých přispěvatelů do unijního rozpočtu, podle Global Counsel čistý příspěvek pokrývá 5,8 % rozpočtových výdajů (vypočítáno na základě dat z roku 2013), a tedy aby se vykompenzovala ztráta vyplývající z odchodu Velké Británie "muselo by dojít k snížení výdajů, nebo navýšení příspěvků ostatních členských států o až 5,8 % oproti současnému stavu".

Výdaje na rok 2015 činily 141,2 miliard euro, z čehož škrty ve výši 6 % se rovnají přibližně 8,5 miliard eur, tedy při velmi hrubém zjednodušení rozpočtového plánování by k ministrem Zaorálkem zmíněnému výpadku 100 miliard (předpokládáme, že hovoří o miliardách eur), došlo cca za bezmála 12 let (8,5 miliard * 12 = 102 miliard).

Podle předpovědi britské vlády (.pdf, str. 17) by měly čisté příspěvky Británie do unijního rozpočtu činit:

Účetní rokČistý příspěvek do rozpočtu EU

(miliardy EUR)2015-16

14,4942016-1712,0462017-1810,3742018-1911,5872019-2011,962 zdroj: HM Treasury, výpočty vlastní I při sečtení čistých příspěvků do rozpočtu EU od letošního roku až do roku 2020 (bez ohledu na to, že k samotnému vyvolání procedury podle článku 50 Smlouvy o EU dojde pravděpodobně s určitým časovým odstupem, načež UK bude nadále přispívat do unijního rozpočtu až do svého skutečného vystoupení) činí výsledná suma asi 60,5 miliard euro, tedy výrazně méně než částka, o které mluví Lubomír Zaorálek.

Jakkoliv jsou výše uvedené výpočty a dedukce v rozporu s tvrzením ministra Zaorálka, jsou natolik velkými zobecněními, že výrok není možné s jistotou vyvrátit.

Kraje opravdu nerozhodují o výstavbě dálnic. Krajské úřady povolují mj. i výstavbu dálnic, tudíž mohou výstavbu kompetenčně ovlivnit, reálně však stavba záleží na státu.

Vzhledem k tomu, že dálnice a silnice I. třídy vlastní stát, rozhoduje o výstavbě silnic a dálnic m inisterstvo dopravy, které prostřednictvím jím ovládaného Státního fondu dopravní infrastruktury (v jehož čele stojí ministr dopravy) rozděluje finanční prostředky státním organizacím. Hlavní státní příspěvkovou organizací v oblasti dopravní infrastruktury je Ředitelství silnic a dálnic, které funguje jako investor a zabezpečuje výstavbu dálnic a silnic I. třídy. Kraje v oblasti pozemních komunikací disponují pravomocemi pouze u silnic II. a III. třídy, neboť jsou dle zákona jejich vlastníkem.

Krajské úřady ale patří mezi stavební úřady, které vydávají povolení k výstavbě objektů, tudíž i dálnic. Kromě nich jsou stavebními úřady i ministerstvo pro místní rozvoj a obecní úřady.

Obecní úřady fungují jako základní článek úřední soustavy a rozhodují o stavbách ve svém správním obvodu. O stavbách, které přesahují hranice jednoho správního obvodu, rozhoduje krajský úřad. Ten může takové rozhodnutí o stavbě rovněž ponechat na jednom z obecních úřadů, v jehož správním obvodu se stavba nachází.

Krajské úřady kromě rozhodování ohledně staveb ve více správních obvodech fungují jako obecná odvolací instance pro všechny obecní úřady na území kraje. Zároveň si mohou vyhradit pravomoc rozhodovat o technicky zvlášť obtížných stavbách nebo o stavbách s rozsáhlejšími účinky na životní prostředí už v první instanci.

V oblasti dálnic tedy krajský úřad jako stavební úřad disponuje kompetencemi. Dálnicí D3 se už také zabýval, konkrétně ve věci odvolání proti rozhodnutí (.pdf, str. 1) Magistrátu města České Budějovice, stavebního úřadu, kterým byla umístěna stavba dálnice D3 0309/I Bošilec–Ševětín. Pokud ovšem ŘSD/stát nevydá rozhodnutí o budování dálnice, kraj nemůže nic dělat, v tom je Zimolovo vyjádření korektní.

Běhounek korektně popisuje jednak prodej společnosti Žďas i fakt, že hrozí útlum těžby uranu v oblasti. Kontext výroku je takový, že by bylo nepříjemné, pokud by došlo k útlumu těžby a případným problémům ještě u dalšího velkého zaměstnavatele v regionu. Tato část není součástí hodnocení, fakta ve výroku jsou ovšem popsána správně a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Čínská společnost CEFC dokončila nákup společnosti ŽĎAS 10. srpna 2016. Společnosti ŽĎAS ani CEFC nemají s těžbou uranu nic společného. Uranový důl spravuje státní společnost DIAMO prostřednictvím odštěpeného závodu GEAM. K útlumu těžby na dole Rožná I v Dolní Rožínce nedaleko Žďáru nad Sázavou skutečně dochází. Dle rozhodnutí vlády (pdf) z ledna letošního roku bude k postupnému omezování těžby docházet až do 31. prosince 2017, kdy bude důl uzavřen úplně.

Zdeněk Škromach kandidoval do Poslanecké sněmovny v letech 1996, 1998, 2002, 2006 a 2010. Lídrem kandidátky byl třikrát, v roce 2002 vedl kandidátku v Jihomoravském kraji, v letech 2006 a 2010 byl lídrem ve Zlínském kraji.

Ve všech případech dovedl Zdeněk Škromach sociální demokracii k vítězství.

Na podzim roku 2010 se Škromach stal senátorem ve volebním obvodu Hodonín.

2002 - Jihomoravský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD29,902. ODS20,95

2006 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD33,282. ODS31,68

2010 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD21,932. ODS20,81 data pocházejí z webu Volby.cz.

TOP 09 na svých stránkách informovala o tom, že se v Evropském parlamentu budou zasazovat o uvolnění větších finančních prostředků na řešení problému migrační krize prostřednictvím svých poslanců ve frakci EPP (Evropská lidová strana).

V EPP jsou čtyři členové z poslaneckého klubu TOP 09, nicméně podporu výše zmiňovaného návrhu, tedy návrhu na navýšení finančních prostředků pro řešení migrační krize, partikulárně na ochranu vnějších hranic, se nám podařilo najít jenom u jednoho z nich. Svoji podporu vyjádřil v písemném projevu i v rozpravě Jiří Pospíšil, který je i spolupředkladatelem návrhu usnesení Evropského parlamentu o Sýrii, kde se v bodě 4 mluví i o poskytnutí jakékoli finanční pomoci utečencům, ne však na ochranu vnější hranice.

Nepodařil se nám však dohledat návrh, kde by spolupředkladatelem byl člen strany TOP 09 a prosazoval by navýšení finančních prostředků tak, jak poslanec Gábor prezentuje. V návrzích poslanců Niedermayera, Polčáka či Štětiny se návrh podobné tématiky rovněž nenachází.