Přehled ověřených výroků

V rámci tweetu ministryně Maláčové jsme se rozhodli ověřit pouze dvě faktická tvrzení uvedená v bodech 5 a 6. Ostatní nefaktické body nejsou předmětem našeho ověření a žádným způsobem je nehodnotíme.

Podle dat Eurostatu o minimální mzdě je Česká republika v rámci zemí EU s hodnotou 546 eur za měsíc na 6. místě od konce. Těsně před námi se s vyšší minimální mzdou umístilo skutečně Slovensko (580 eur) a Polsko (583 eur). Zde je však nutné uvést, že Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko nemají uzákoněnou hodnotu minimální mzdy, a Eurostat tak pro těchto šest zemí EU data neuvádí.

Pokud do grafu přidáme ještě jiné sledované země Evropy, které nejsou členy Evropské unie (jako např. Černá hora, Makedonie, Albánie), nebo také Turecko, rázem je ČR na 9. místě od konce. Diskuzi o výši minimální mzdy však nelze omezit pouze na absolutní číslo.

Dále je také dobré seřadit státy podle poměru mezi minimální mzdou a mzdou průměrnou. Tento více dynamický obraz nám totiž umožní lépe porovnat státy s rozdílnými úrovněmi (průměrných) mezd. V této statistice se podle dat OECD za rok 2019 Česká republika nachází na chvostu žebříčku, přesněji na 4. místě od konce mezi zeměmi Evropy. Minimální mzda u nás v roce 2019 činila pouze 0,37násobek mzdy průměrné.

Ze států, které OECD sleduje, se hůře než Česká republika umístilo pouze Estonsko, Řecko, Irsko a Spojené státy americké. Vyšší poměr mezi minimální a průměrnou mzdou než ČR pak mají například Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko, v nichž je však absolutní hodnota minimální mzdy nižší než v ČR (Chorvatsko a Bulharsko ve statistice OECD zahrnuty nejsou).

V diskuzi o problematice minimální mzdy a její výše je také nutné neopomenout pojem mzdy „zaručené“. Zaručená mzda stanovuje nejnižší mzdu za práci s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce, a to při předpokládané práci na plný úvazek s týdenní pracovní dobou 40 hodin. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než minimální mzda.

Zaručená mzda je u nás rozvržena do osmi kategorií (včetně mzdy minimální), s tím že nejvyšší, 8. kategorie zaručené mzdy představuje dvojnásobek mzdy minimální (pro rok 2020 tedy 29 200 Kč). Výše zaručené mzdy stejně jako výše mzdy minimální je stanovena nařízením vlády. V příloze k tomuto nařízení jsou uvedeny profese, které pod jednotlivé kategorie spadají. Nicméně, jak uvádí článek na Aktuálně.cz, příloha neobsahuje zdaleka všechny profese, vzniká chaos, kdy jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé nevědí jaká výše zaručené mzdy se na ně vztahuje. Posuďte sami, nakolik je vymezení jednotlivých skupin určité.  Nedodržení výše zaručené mzdy je druhý nejčastější přestupek tuzemských firem v odměňování. 

Určitá navýšení minimální mzdy pro různá pracovní odvětví nejsou v jiných státech světa ničím neobvyklým, takováto diferenciace do osmi kategorií však obvyklá není. Často pak mají některé státy, včetně Německa či Francie, v rámci odborových svazů pro určitá pracovní odvětví vyjednanou vyšší minimální mzdu, než je ta zákonná. Uveďme, že pojem zaručené mzdy přidáváme pro kontext.

Ministryně Maláčová hovoří o 6. nejnižší minimální mzdě v Evropě, což lze interpretovat nejenom jako všechny evropské státy, ale vzhledem k běžně rozšířenému významu také jako státy EU. Při této interpretaci má Jana Maláčová pravdu v tom, že minimální mzda v Česku je nominálně v EU 6. nejnižší. Takové srovnání však není ideální, neboť výši (minimálních) mezd je nutné srovnávat v kontextu celkové úrovně (průměrných) mezd. V poměru k průměrné mzdě je česká úroveň minimální mzdy dokonce 4. nejnižší v Evropě. Vzhledem k tomu, že tato nepřesnost nevede k nepravdivému dojmu a naopak podporuje argument ministryně Maláčové, tedy že je česká minimální mzda v mezinárodním srovnání příliš nízká, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V rámci tweetu ministryně Maláčové jsme se rozhodli ověřit pouze dvě faktická tvrzení uvedená v bodech 5 a 6. Ostatní nefaktické body nejsou předmětem našeho ověření a žádným způsobem je nehodnotíme.

Jeden z důvodů pro současné navýšení (.pdf) minimální mzdy, kterým ministryně Jana Maláčová v tweetu argumentuje, představuje výše minimální mzdy za hodinu. Ještě před současným rozhodnutím vlády o navýšení, které kabinet schválil 16. listopadu, dosahovala letos základní minimální mzda pro stanovenou týdenní dobu 40 hodin úrovně 87,30 Kč za hodinu či 14 600 Kč za měsíc. O rok dříve se pak jednalo o 79,8 Kč za hodinu, respektive 13 350 Kč za měsíc.

Celkový přehled vývoje minimální mzdy za posledních 15 let znázorňuje tabulka níže.

Po navýšení (.pdf, str. 2) by pak od ledna 2021 měla výše minimální mzdy činit 90,5 Kč za hodinu, tedy 15 200 Kč za měsíc.

Jan Blatný zde hovoří v souvislosti s vyhlášením nových protipandemických opatření v Rakousku, která tamní vláda vyhlásila 14. listopadu a která začala platit 17. listopadu. Jedná se zejména o uzavření škol, zákaz volného pohybu osob a omezení provozu obchodů a služeb. 

V ČR byla obdobná opatření zavedena ve dvou vlnách – 12. října bylo oznámeno uzavření škol (s platností od 14. října) a 21. října byl oznámen zákaz volného pohybu osob a omezení obchodů a služeb (s platností od 22. října). Skutečně se tedy dá říci, že tato opatření už u nás platí téměř měsíc.

Data serveru Our World in Data pak ukazují, že v období před zveřejněním tweetu Jana Blatného v Rakousku počet nově nakažených při přepočtu na milion obyvatel skutečně stoupal, zatímco v ČR klesal (viz graf níže). Uveďme, že tato data lze nalézt také například na webových stránkách Světové zdravotnické organizace (WHO) nebo na serveru Worldometers a pocházejí od Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí, které je pro Česko a Rakousko získává od příslušných ministerstev zodpovědných za zdravotnictví.

Dodejme však, že oficiální data rakouské Agentury pro zdraví a bezpečnost potravin AGES, na něž se odkazuje i rakouské Ministerstvo sociálních věcí a zdraví, jsou od dat v grafu mírně odlišná. Dle AGES tak denní přírůstky v Rakousku začaly mírně klesat již před 14. listopadem.        

Jak lze vyčíst z grafu výše, Rakousko v den vyhlášení zmiňovaných plošných opatření zaznamenalo zhruba 831 nových případů na milion obyvatel. V ČR sice 12. října při vyhlášení uzavření škol bylo toto číslo nižší než v Rakousku (jednalo se konkrétně cca o 462 nově nakažených), v případě vyhlášení omezení volného pohybu osob a omezení provozu obchodů a služeb 21. října se však jednalo již o 856 případů na milion obyvatel. Tedy o číslo vyšší než v Rakousku.

Ministr Blatný tedy ve svém výroku správně srovnává epidemickou situaci v době zavedení opatření v Rakousku se situací v Česku před 12. říjnem. Opomněl však zmínit, že druhá část opatření, která byla v ČR vyhlášena 21. října a která tedy „u nás platí téměř měsíc“, přišla v epidemicky srovnatelné, ne-li horší situaci. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Dodejme, že pro porovnávání používáme 7denní průměry, nikoliv absolutní hodnoty přírůstků za jednotlivé dny, jelikož v rámci týdne obvykle dochází k výkyvům. V různých zemích také mohou týdenní maxima připadat na různé dny v týdnu. (Například v týdnu od 9. do 15. listopadu zaznamenala ČR nejvyšší přírůstek nově nakažených 10. listopadu, v Rakousku maximum připadalo dle dat AGES na 11. listopad, dle Our World in Data na 13. listopad.)

Dne 11. listopadu 2020 Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení návrh státního rozpočtu na rok 2021. Sněmovna se zatím dohodla na základních parametrech rozpočtu (.pdf), tedy na příjmech, výdajích a schodku: „Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Rozpočet počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun a celkově s růstem ekonomiky o 3,9 %.“

Nicméně, rozpočet nezohledňuje tzv. daňový balíček, který bude Sněmovna schvalovat od 19. listopadu. Vláda jej předložila Sněmovně 24. června 2020 a obsahuje změny v oblasti daní, které mohou mít na rozpočet zásadní vliv.

Místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík upozornil, že „schvalovaný daňový balíček počítá mimo jiné se zavedením stravenkového paušálu, se snížením spotřební daně z nafty a případně se snížením daně z příjmů zaměstnanců“.

Daňového balíčku se týkají také návrhy na zrušení superhrubé mzdy, které k němu byly předloženy jako pozměňovací návrhy. Dne 26. října 2020 premiér Babiš navrhnul zrušení superhrubé mzdy (.doc, str. 2, 9) a její nahrazení zdaňováním hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 15 % a v případě, že je základ daně vyšší než 4násobek průměrné mzdy (tedy zhruba 140 000 korun měsíčně), sazbou 23 % (.doc, str. 3, 10). Tento návrh by podle důvodové zprávy způsobil ve státním rozpočtu navýšení schodku o dalších 52,1 miliard korun (.doc, str. 8).

Podobný pozměňovací návrh předložil dne 27. října 2020 i vicepremiér Jan Hamáček. Navrhuje zdaňování hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 19 %, doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy nad 140 tisíc korun měsíčně (.doc, str. 3). Podle Hamáčka by se tím schodek státního rozpočtu navýšil o 10 miliard korun (.doc, str. 6).

Závěrečné schvalování státního rozpočtu je naplánováno na 16. prosinec 2020.

Návrh státního rozpočtu (.pdf) na rok 2021 prošel 11. listopadu prvním čtením v Poslanecké sněmovně, čímž byly schváleny pouze jeho základní parametry. Tedy výše příjmové a výdajové stránky, saldo a jeho vypořádání, vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. Ve druhém čtení bude možné podávat pozměňovací návrhy, které lze realizovat v rámci již nastavených parametrů. 

Poslaneckou sněmovnou byly schváleny celkové výdaje ve výši 1 808 mld. Kč a příjmy ve výši 1 488 mld. Kč, přičemž schodek rozpočtu dosahuje výše 320 mld. Kč (.pdf, str. 4). Návrh státního rozpočtu mimo jiné obsahuje i přehled předpokládaných příjmů a výdajů jednotlivých ústředních orgánů (.pdf, str. 5–6) státní správy.

Přípravou návrhu usnesení ke státnímu rozpočtu se zabýval rozpočtový výbor na své 46. schůzi (.pdf, str. 1), která se konala 4. listopadu. Toto usnesení (.pdf) bylo poté představeno předsedkyní rozpočtového výboru Miloslavou Vostrou poslancům před hlasováním o rozpočtu v prvním čtení. Rozpočtový výbor doporučil (.pdf, str. 1–2) Poslanecké sněmovně schválit základní údaje návrhu rozpočtu, tedy výši příjmů, výdajů, schodku a způsob vypořádání se s těmito finančními položkami. 

Rozpočtový výbor dále přikázal (.pdf, str. 2–4) jednotlivým sněmovním výborům projednání konkrétních kapitol a okruhů rozpočtu, které se vztahují k jejich působnosti. Tento návrh rozpočtového výboru, týkající se zmíněných základních parametrů rozpočtu, byl tedy poslanci přijat.

Co se týče sociálních služeb a navyšování platů pracovníků v této oblasti, ministryně financí Schillerová tento krok při svém prvotním představení návrhu rozpočtu v Poslanecké sněmovně nezmínila. Věnovala se mu až v reakci na projev poslance Víta Kaňkovského a poté i dalších poslanců. Tehdy uvedla, že navýšení platů o 10 % vychází z dohody s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou a že na toto navýšení bude uvolněno 1,6 mld. Kč.

Jana Maláčová k tomuto tématu uvedla, že z pohledu svého ministerstva navrhované změny vnímá velmi pozitivně. Hovořila o plánovaných investicích „do lidí a do infrastruktury v sociálních službách“, konkrétně také o zmíněném navýšení platů. U tématu sociálních služeb také vyzdvihla připravovanou novelu zákona o sociálních službách. V návrhu rozpočtu (.pdf, str. 99) se pak uvádí, že budou navýšeny prostředky na odměny pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách, a to v souvislosti s koronavirovou pandemií.

Poslanci tedy v rámci prvního čtení návrhu státního rozpočtu projednávali problematiku navýšení platů v sociálních službách. Do druhého čtení sice poslali návrh rozpočtu, který s tímto navýšením počítá, schválili ale jen základní parametry návrhu rozpočtu. Otázka navýšení platů, a to ani jako součást celého návrhu rozpočtu, nebyla předmětem schvalování. Výrok Romana Onderky proto hodnotíme jako zavádějící.

Roman Onderka 11. listopadu ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně kritizoval návrh státního rozpočtu na rok 2021 předložený Alenou Schillerovou s tím, že je „téměř neakceptovatelný“ a nedokončený, přesto jej podpořil. Rozpočet poté prošel prvním čtením, ve kterém 54 poslanců hlasovalo pro a 49 proti. 

Jeden z problémů rozpočtu je podle slov Romana Onderky nezahrnutí daňových změn, a to především daňového balíčku, kterého se týkají i pozměňovací návrhy Andreje Babiše, č. 6592 (.doc), a Jana Hamáčka, č. 6610 (.doc), o zrušení superhrubé mzdy. Příjmy státního rozpočtu se tak podle Národní rozpočtové rady můžou propadnout o 58,1 miliard korun. Státní rozpočet je tak připravován za situace, kdy není zřejmé, zda bude moci s uvedenou sumou počítat. Tuto skutečnost kritizoval během svého vystoupení poslanec Onderka, když prohlásil, že „kdyby takto někdo plánoval domácí výdaje, nazveme ho nezodpovědným bláznem“.

Dodejme, že projednávání daňového balíčku a návrhů s ním spojených je navrženo na 65. schůzi Poslanecké sněmovny 19. listopadu.

Návrh státního rozpočtu na rok 2021 prošel 11. listopadu 2020 prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Tím byla schválena celková výše příjmové a výdajové stránky rozpočtu, stejně jako výše výsledného schodku, který dosahuje hodnoty 320 mld. Kč (.pdf, str. 1). V dalším čtení bude stále možné projednávat změny a přesuny v rámci rozpočtu, nikoliv však změny týkající se jeho základních parametrů. Návrh rozpočtu byl dále postoupen k projednání sněmovním výborům.

Jedním z návrhů, který může ještě výrazně změnit podobu navrhovaného rozpočtu, je tzv. daňový balíček, o kterém mluví poslanec Onderka ve svém výroku. Jedná se o vládní návrh zákona (.pdf), kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Návrh byl v červnu předložen Poslanecké sněmovně a nyní míří do třetího čtení. Toto projednávání by mělo proběhnout na 65. schůzi Poslanecké sněmovny, která se bude konat od 19. listopadu 2020. Vzhledem k tomu, že schůze začne ve čtvrtek a třetí čtení jsou zásadně na programu v pátky (a středy), lze očekávat projednání daňového balíčku až v pátek 20. listopadu.

Zmiňovaný návrh zákona (.pdf, str. 35) je souhrnnou novelizací, která obsahuje změny vztahující se k většímu počtu zákonů. Upravuje například znění zákona o dani z nemovitých věcí, dani z příjmů, ale také znění zákona o spotřebních daních nebo o působnosti orgánů Celní správy ČR. Důvodem (.pdf, str. 37) zařazení navrhovaných změn do jednoho právního předpisu je kromě jejich věcné souvislosti také větší přehlednost a snazší orientace.

Dodejme, že k této obsáhlé novele bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů. Například návrh premiéra Andreje Babiše (.docx) a vicepremiéra Jana Hamáčka (.docx), které se týkají plánovaného zrušení superhrubé mzdy.  Příjmy státního rozpočtu se tak podle Národní rozpočtové rady můžou propadnout o 58,1 miliard korun a schválení tohoto balíčku, případně pozměňovacích návrhů, může ještě ovlivnit konečnou podobu rozpočtu.

Ve středu 11. listopadu 2020 proběhlo v Poslanecké sněmovně 1. čtení návrhu zákona o státním rozpočtu, který podpořil svým hlasem i Roman Onderka (ČSSD). Tento návrh Sněmovna v 1. čtení schválila a nyní má dojít k jeho projednávání ve výborech. Uveďme, že kromě přítomných poslanců ČSSD se pro návrh vyslovilo hnutí ANO a KSČM.

Ještě před samotným hlasováním Roman Onderka na plénu Poslanecké sněmovny uvedl, že návrh při hlasování podpoří, i když nesouhlasí s jeho podobou: „Rozpočet roku 2021 je dle mého názoru zlo, které ale bohužel potřebujeme. (…) Objem schodku je obrovský. Otevřeně říkám, že to pro mě je rozpočet téměř – a zdůrazňuji slovíčko téměř – neakceptovatelný. Nicméně musím dodat, že rozpočet podpořím. Jakkoli ho považuji spíše za polotovar, pořád je lepší mít takovou trochu amorfní a nedodělanou, nejasnou věc než rozpočtové provizorium, a to zvláště v této době.“ Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Rozpočtové provizorium by 1. ledna 2021 nastalo v případě, pokud by zákon o státním rozpočtu Poslanecká sněmovna neschválila do 31. prosince 2020. Dodejme, že současný návrh rozpočtu musí po projednání ve výborech projít ještě druhým a třetím čtením ve Sněmovně a následně musí být postoupen k podpisu prezidentovi republiky. V důsledku rozpočtového provizoria by výdaje v každém měsíci v roce 2021 nesměly překročit jednu dvanáctinu celkových výdajů předchozího státního rozpočtu. 

Dodejme, že předmětem našeho hodnocení není, zda je návrh rozpočtu „lepší než rozpočtové provizorium“, ale pouze to, zda pro uvedený návrh skutečně hlasoval a zda své hlasování odůvodnil uvedenými slovy.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu (.pdf) na rok 2021 byl předložen Poslanecké sněmovně ČR 30. října 2020. Předpokládá příjmy (.pdf, str. 1, 77) ve výši 1 488,3 mld. Kč a výdaje ve výši 1 808,3 mld. Kč. Výsledný schodek státního rozpočtu tak dosahuje 320 mld. Kč, což je o 280 mld. Kč více, než bylo před příchodem koronavirové pandemie plánováno na rok 2020 (.pdf, str. 4). Návrh rozpočtu pro rok 2021 prošel 11. listopadu v Poslanecké sněmovně prvním čtením a byl postoupen k projednání výborům.

Ministerstvo financí prostřednictvím tiskové zprávy na konci září 2020 uvedlo, že výše schodku je způsobena zejména faktory dočasného charakteru a předpokládá, že tyto faktory odezní poté, co se zlepší současná ekonomická a zdravotní situace. Návrh rozpočtu (.pdf, str. 90–91) tedy očekává, že bude docházet k postupnému růstu hospodářského výkonu a oživení české ekonomiky, která byla ovlivněna pandemií koronaviru a přijatými protiepidemickými opatřeními. Makroekonomický rámec zároveň nepředpokládá přijímání významnějších restriktivních opatření v důsledku koronavirové situace, ačkoliv je další průběh pandemie řazen mezi významná rizika (.pdf, str. 90–91).

Zpráva Ministerstva financí dále uvádí, že u příjmů mezi přímé fiskální důsledky pandemie patří: pokles daňových příjmů v důsledku propadu ekonomiky, pokles příjmů z pojistného na sociálním zabezpečení, možnost zpětného uplatnění ztráty na rok 2020 a pokles dividend z majetkových účastí státu. Co se týče výdajů, mezi přímé důsledky pandemie je řazeno: zvýšení plateb na zdravotní pojištění, nárůst kapitálových výdajů, vyšší výdaje na dávky v nezaměstnanosti či nárůst doprovodných sociálních výdajů.

Ministerstvo financí deklarovalo, že hlavním cílem tohoto rozpočtu je prostřednictvím nízké úrovně veřejného zadlužení ČR realizovat taková opatření, která nejen zlepší životní úroveň obyvatel a zmírní dopady pandemie, ale také prostřednictvím rekordních investic povedou k obnově ekonomického růstu. Jako hlavní výdajové priority (.pdf, str. 109) pak státní rozpočet uvádí například zvýšení průměrného starobního důchodu, zvýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků nebo zvýšení kapitálových výdajů.

Návrh státního rozpočtu a jeho aktualizovaný výdajový rámec vychází z makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR ze září 2020 (.pdf, str. 91, 109). Uvedené prognózy a predikce příjmů byly 21. září posouzeny Výborem pro rozpočtové prognózy, který konstatoval, že jsou založeny na realistickém scénáři.

Zmíněná makroekonomická predikce (.pdf, str. 1) uvádí, že samotné oživení aktivit, ke kterému dochází, nebude v průběhu následujícího roku stačit k tomu, aby byl vykompenzován propad z první poloviny roku 2020. U druhého čtvrtletí roku 2020 vykazuje nejhlubší propad hospodářského výkonu ČR vůbec. V této predikci je zároveň uvedeno, že ekonomická aktivita by se měla oživovat již od poloviny letošního roku.

Stejně jako návrh státního rozpočtu, tato predikce považuje další průběh pandemie koronaviru za nejvýznamnější riziko (.pdf, str. 4). Ministerstvo v zářijové predikci dále uvádí, že počítá „s tím, že se šíření koronaviru bude dařit limitovat bez plošných opatření, jež by měla zásadní negativní dopad na ekonomickou aktivitu. Pozvolné oživování hospodářského růstu by proto mělo pokračovat“.

Spolu s nouzovým stavem, který začal platit od 5. října, ale některá plošná opatření zaváděna byla. Došlo například k omezení či přímo zákazu konání některých kulturních akcí či hromadných akcí ve vnitřních prostorech, k zákazu volného pohybu osob s určitými výjimkami anebo k zákazu maloobchodního prodeje.

V květnu 2020 byl Poslanecké sněmovně PČR předložen vládní návrh zákona o stanovení termínu pro předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2021. Návrh zákona prošel legislativním procesem a 24. června 2020 nabyl platnosti i účinnosti. Pro Ministerstvo financí byl dle § 1 odst. 1 zákona stanoven mezní termín pro předložení návrhu rozpočtu na rok 2021 a návrhu střednědobého výhledu na roky 2022 a 2023 na 30. září 2020. Vláda pak podle § 2 odst. 1 musela návrh rozpočtu předložit předsedovi Poslanecké sněmovny PČR do 30. října 2020. Zákon č. 288/2020 Sb., o stanovení termínu pro rozpočet na rok 2021, mimo jiné uvádí, že při vymezení rozpočtových výdajů ministerstvo financí přihlédne k očekávanému makroekonomickému vývoji v roce 2020, který následné roky ovlivní.

Zákon o rozpočtových pravidlech určuje standardní postup přípravy státního rozpočtu a dle § 8 odst. 4 Ministerstvo financí návrh rozpočtu překládá vládě do 31. srpna běžného roku. Vláda návrh musí projednat a předložit Poslanecké sněmovně do konce září.

Nutnost změny mezního termínu v letošním roce je zdůvodněna (.pdf, str. 2) nemožností jej dodržet, a to vzhledem k nejistým projevům a dopadům zdravotní a ekonomické krize. V důvodové zprávě se dále uvádí (str. 2), že ekonomické údaje o nejhlubších projevech krize, které se týkají druhého čtvrtletí roku 2020, budou známy do září 2020. Ty poté bude možné poměřit s pomocí státu a zjistit následné efekty. Na základě těchto údajů tak bude následně možné vypracovat reálnější makroekonomickou predikci na zbytek roku 2020 a na následující rok.

Konečně doplňme, že záměrem prodloužení lhůty pro předložení státního rozpočtu bylo posunout přípravu rozpočtu do doby, kdy budou dostupná aktuálnější data. Nemělo tedy dojít k přepracování návrhu státního rozpočtu, ale k přípravě rozpočtu na základě aktuálních dat. Důležité je ale poukázat i na to, že poté, co na konci září Ministerstvo financí vládě předložilo návrh státního rozpočtu, měla vláda k dispozici celý měsíc, kdy teoreticky mohla – slovy poslance Kalouska – rozpočet přepracovat na čísla mnohem přesnější.