Přehled ověřených výroků

Petra Pecková

Když jsme nastoupili, tak byly ve Středočeském kraji školy, které měly osmdesátiprocentní neúspěšnost studentů u maturit. Také byly školy, kde bylo ve třídě průměrně 4,8 studenta a nebyla tam jediná hodina odučená s probovaným učitelem.
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Neověřitelné
Data o celkové neúspěšnosti studentů u maturit v jednotlivých školách se nám ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat. Ověřit se nám nepodařilo ani tvrzení o počtu dětí ve třídách a neaprobovaných učitelích v roce 2020. Dokumenty z té doby nejsou u některých škol k dispozici.

Petra Pecková se stala hejtmankou Středočeského kraje po volbách v říjnu 2020, tedy během školního roku 2020/2021. V našem ověření jsme se proto zaměřili na období předcházejícího školního roku 2019/2020.

Neúspěšnost u maturit

Data o úspěšnosti a neúspěšnosti studentů u maturitních zkoušek zveřejňuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které spadá pod Ministerstvo školství. Organizace ve svých dokumentech uvádí i procento celkové neúspěšnosti studentů v jednotlivých krajích (.pdf, str. 21–22) a výsledky podle typu školy. Ve Středočeském kraji byla např. v jarním termínu roku 2020 neúspěšnost téměř 25 %, na středních odborných učilištích v regionu to bylo 44 %. Výsledky pro konkrétní školy ale tyto dokumenty neobsahují.

Informace o celkové neúspěšnosti pro konkrétní školu nelze vyčíst například ani z databáze, ve které CERMAT zveřejňuje podrobnější data. Přehled se totiž vztahuje jen k tzv. společné části maturitní zkoušky, nikoli už k profilové části, a neuvádí souhrnná čísla, ale jen čísla za jednotlivé předměty odděleně. Z těchto dat CERMATu například vyplývá, že u zkoušky z českého jazyka, která je jako jediná povinná pro všechny maturanty, se u některých škol míra neúspěšnosti v didaktickém testu pohybovala mezi 60 až 69 %. Nejvyšší byla na Středním odborném učilišti Sedlčany, kde v roce 2020 neuspělo 9 ze 13 studentů.

Na základě výše zmíněných výsledků didaktických testů z češtiny nicméně nelze potvrdit ani vyvrátit, že se na některých školách míra neúspěšnosti vyšplhala na 80 %. Další žáci, kterým se dařilo u testu z češtiny, totiž mohli či nemuseli propadnout u dalších předmětů. Přesná čísla se nám nepodařilo dohledat ani v jiných veřejně dostupných zdrojích. Dodejme, že výroční zprávy za školní rok 2019/2020 nejsou na webech některých škol k dispozici.

Počty žáků ve třídách

Podobná je situace s počty žáků ve třídách. Ačkoliv Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejňuje celkové počty žáků a tříd v daném kraji, nepíše, jaký je nejnižší počet studentů ve třídě. Ani z jiných veřejných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, zda bylo v nějaké třídě méně než 5 studentů.

Aprobovanost učitelů

Ve školství se rozlišuje mezi kvalifikací a aprobací. Kvalifikovaný učitel je ten, který získal vzdělání předepsané v zákoně o pedagogických pracovnících. Termín aprobace česká školská legislativa nezná, ale obecně platí, že aprobovaný je ten učitel, který vyučuje předmět, který vystudoval. Kvalifikovaný učitel ovšem může učit i předměty, které nevystudoval, pak se jedná o učitele neaprobovaného.

Informaci o tom, že by v některé škole Středočeského kraje nebyla jediná hodina odučena aprobovaným učitelem, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo najít. 

Závěr

Ani jedno tvrzení hejtmanky Peckové se nám z veřejných zdrojů nepodařilo ověřit. Výroční zprávy škol ze školního roku 2019/2020 už většinou nejsou veřejně dostupné a ani statistiky CERMATU či ČSÚ neobsahují data, na jejichž základě by bylo možné pravdivost výroku potvrdit či vyvrátit. Výrok Petry Peckové tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Petra Pecková

Včera (pondělí 9. září, pozn. Demagog.cz) jsme právě schvalovali memorandum ve spolupráci s městem Roztoky, kde vznikne gymnázium.
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Pravda
Středočeští zastupitelé 9. září 2024 schválili memorandum, které je prvním krokem k výstavbě Gymnázia v Roztokách.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v kontextu debaty reaguje na poslance Tomáše Helebranta (ANO). Ten mluvil o postupu současného vedení Středočeského kraje v oblasti školství, který byl podle něj nedostatečný (video, čas 15:10). Hejtmanka poukazuje na čerstvé memorandum, které Středočeský kraj uzavřel s městem Roztoky o výstavbě střední školy.

Memoranda o výstavbě středních škol

Zastupitelé Středočeského kraje 9. září 2024 opravdu schválili znění dvou memorand (.pdf.pdf), jejichž cílem je výstavba středních škol v Jesenici a Roztokách. Tyto plány zapadají do iniciativy Středočeského kraje k navýšení kapacit gymnázií – školy se rozšiřují také v Hostivici, Říčanech, Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi či Berouně.

Střední škola v Roztokách

Podle memoranda o společném postupu výstavby základní a všeobecné střední školy (.pdf) se na financování projektu má podílet jak kraj, tak město Roztoky (str. 2-4). Nové třídy by měly otevřít místo odhadem 540 žákům, z toho 240 na středoškolské úrovni. Přijaté memorandum obsahuje zmínky o všeobecné střední škole, na rozdíl od jesenického memoranda ale neuvádí, zda by se mělo jednat právě o gymnázium. V Roztokách v posledních několika měsících probíhala diskuze o tom, jaký typ školy by měl ve městě vzniknout, podle srpnového vyjádření krajského radního Váchy by ale mělo skutečně jít o gymnázium.

Závěr

Hejtmanka Petra Pecková má tedy pravdu v tom, že zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo 9. září 2024 memorandum o výstavbě střední školy v Roztokách. Samotné memorandum zmiňuje všeobecnou střední školu, podle vyjádření radního pro oblast vzdělávání by se ale mělo jednat o gymnázium. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petra Pecková

(...) jsme udělali unikátní průzkum mezi osmáky, deváťáky a jejich rodiči (...) – takový průzkum nikdy v České republice nebyl – s Univerzitou Karlovou, s Pedagogickou fakultou a my víme, že středočeské děti chtějí studovat odborné školy s maturitou, ne bez maturity.
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Pravda
Takový průzkum Středočeský kraj spolu s Pedagogickou fakultou UK opravdu zpracoval. Z něj vyplynulo, že 82 % žáků má zájem o studium na oborech s maturitou. 55 % žáků by si při podávání přihlášek jako první volbu vybralo právě maturitní obor na střední odborné škole.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v kontextu výroku zmiňuje plánovanou výstavbu gymnázií ve Středočeském kraji a upozorňuje na potřebu rozšíření středních odborných škol s maturitou. Podle ní chtějí totiž žáci osmých a devátých tříd na takových školách studovat, jak vyplynulo z průzkumu, který Středočeský kraj zpracoval spolu s Univerzitou Karlovou.

Výzkum preferencí o volbě střední školy

Průzkum, o kterém Petra Pecková v debatě mluví, si nechal Středočeský kraj zpracovat ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v červnu minulého roku. Cílem průzkumu bylo zmapovat, na jakou střední školu by chtěli pokračovat žáci 8. a 9. tříd základních škol za předpokladu, že by se nemuseli rozhodovat podle náročnosti přijímacích zkoušek. Do šetření se mohli zapojit i jejich rodiče.

Výsledky průzkumu ukazují, že 82 % žáků ze Středočeského kraje má zájem o studium na oborech s maturitou (.pdf, str. 9). Tomu však neodpovídá nabídka, jelikož ve Středočeském kraji je nejvíce míst na učilištích bez maturitní zkoušky, konkrétně jde o 44 % z celkového počtu. Z výsledků také vyplývá, že rodiče žáků ve Středočeském kraji za ideální vzdělání pro své děti považují střední odborné školy – tuto možnost upřednostnilo hned 42 % respondentů (.pdf, str. 13). Gymnázia považovalo za nejlepší školu 19 % dotázaných rodičů a lycea 14 %.

Výzkumníci se žáků dotazovali také na preferované typy středních škol v případě možnosti podání pěti přihlášek (.pdf, str. 17–18). Z výsledků vyplývá, že i mezi žáky je střední odborná škola nejvíce preferovanou variantou. Jako první volbu uvedlo tento typ školy 55 % žáků, zatímco gymnázium by si jako první volbu vybralo pouze 13 % z nich.

Podobný průzkum jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. Např. Seznam Zprávy v únoru 2022 publikovaly pouze článek, který porovnával zájem o studium konkrétních oborů. Nejednalo se ovšem přímo o průzkum, ale o srovnání dat, která autoři nashromáždili z krajských úřadů a Národního pedagogického institutu.

Závěr

Středočeský kraj skutečně provedl ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy průzkum, který mapoval rozhodování žáků 8. a 9. tříd o volbě střední školy. Z průzkumu vyplynulo, že maturitu chce získat většina žáků ve Středočeském kraji, a to hned 82 %. Více než polovina žáků by si při možnosti podání pěti přihlášek vybrala střední odbornou školu jako první volbu. Žáci posledních dvou ročníků základních škol ve Středočeském kraji tedy skutečně upřednostňují maturitní obory na středních odborných školách. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Petra Pecková

Se podařilo (...) dát půl miliardy do inovací výuky, to znamená do vzdělávacích pomůcek, do strojů a vybavení v odborných školách, v učilištích.
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Pravda
Středočeský kraj poskytl v tomto volebním období školám na inovační projekty zhruba půl miliardy korun.

Finance na inovaci škol i výuky ve Středočeském kraji mají posloužit, jak uvádí hejtmanka Pecková, k modernizaci škol, nákupu strojů a dalšího odborného vybavení. Radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN) zmínil, že jde například o modernizaci počítačových učeben, zřizování robotických pracovišť, nákupů odborného vybavení jako jsou traktory s vybavením pro precizní zemědělství, strojů pro automechaniky nebo vybavení do laboratoří na krajských gymnáziích i dalších školách.

Současná hejtmanka kraj vede od listopadu 2020. Středočeský kraj zveřejňuje své investice a finanční nabídky na svých webových stránkách, podle kterých poskytuje finance na takzvané inovace do krajských škol od roku 2021. V prosinci 2023 kraj informoval o tom, že na inovace ve výuce do daného okamžiku vyčlenil celkem 330 milionů korun. Od té doby schválilo vedení kraje dalších 102 milionů v květnu 2024 a 68 milionů v srpnu.

Celkem už tak kraj školám na projekty inovací poskytl v posledním volebním období zhruba půl miliardy korun. Výrok hejtmanky Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Petra Pecková

Když jsme nastoupili, tak kraj neměl žádnou pasportizaci majetku.
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Krajské volby 2024
Pravda
V roce 2020, kdy se Petra Pecková stala hejtmankou, neměl Středočeský kraj hotovou evidenci svých majetků, ačkoli za předchozího vedení kraje se s pasportizací začalo. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) reaguje na dotaz, zda by kraj mohl revidovat své majetky a poskytnout nějaké prostory obcím na budování školek. Proces pasportizace, který Pecková v odpovědi zmiňuje, slouží k zaevidování hmotného i nehmotného majetku do databáze. Výsledný „pasport“ pak obsahuje přehled majetku včetně informací o jeho technickém stavu, a umožňuje tak majiteli efektivnější správu.

Dokumenty dostupné na webu Středočeského kraje ukazují, že v předcházejícím volebním období v letech 20162020 kraj spustil projekt pasportizace všech sportovišť v regionu, včetně obecních i soukromých. První etapa tohoto projektu probíhala od července 2019 do ledna 2020, druhá etapa se zatím neuskutečnila. Některé další materiály z daného období zmiňují plány na provedení pasportizace objektů kvůli lepšímu hospodaření s energiemi (.pdf, str. 184) nebo plány na pasportizaci cyklostezek (.doc, str. 7 z 30). O tom, že by došlo k naplnění těchto plánů, ovšem kraj neinformoval.

Pasportizaci majetku Středočeského kraje se v končícím volebním období věnoval radní pro oblast investic, majetku a veřejných zakázek Libor Lesák (ODS). Na zasedání krajského zastupitelstva v říjnu 2023 Lesák zmiňoval (.pdf, str. 101), že proces pasportizace majetku kraje začal už v roce 2016, kdy byl místopředsedou majetkové komise. Po výměně vládnoucí koalice v roce 2017 se podle něj pasportizaci věnoval nový radní pro majetek Tomáš Beneš (za ANO), který však krátce po svém nástupu do funkce musel ze zdravotních důvodů skončit. Sám Beneš v roce 2018 řekl, se mu projekt proto nepodařilo dotáhnout do konce. Lesák dále upozorňoval, že se poté do konce volebního období na pozici radního pro majetek vystřídali ještě další dva lidé a práce na pasportizaci se výrazně neposunuly (.pdf, str. 101).

Ve výroční zprávě Středočeského kraje za rok 2021 Lesák uvedl, že kraj proces pasportizace opět zahájil právě v roce 2021 (.pdf, str. 46). Podle výroční zprávy za rok 2023 bylo již dokončeno zaevidování majetku v gesci odboru sociálních věcí, zbývá dokončit evidenci majetku odboru školství nebo kultury (.pdf, str. 84, 87). S dokončením procesu Středočeský kraj počítá do konce roku 2024 (.pdf, str. 87).

S pasportizací se ve Středočeském kraji sice začalo již ve volebním období 2016–2020, projekt se tehdy ale nepodařilo dokončit. Při nástupu nové koalice pod vedením Petry Peckové na konci roku 2020 tedy nebyla databáze s evidencí krajského majetku hotová. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petra Pecková

(…) dotačního titulu jak na Ministerstvu financí, tak na Ministerstvu školství a z něj bylo asi do roku 2021 postaveno víc než 11 000 žákovských míst ve Středočeském kraji.
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Pravda
Dotační programy spadající pod MF a MŠMT daly mezi lety 2014 a 2021 vzniknout nejméně 12 tisícům nových žákovských míst ve Středočeském kraji.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) v kontextu debaty popisuje svůj dlouhodobý zájem o problematiku nedostatečných kapacit základních škol ve Středočeském kraji, zejména pak v „suburbanizačním prstenci“ kolem Prahy. Uvádí, že na toto téma již v roce 2012, tehdy jako neuvolněná místostarostka města Mnichovice a studentka Univerzity Karlovy, zpracovala analýzu (.pdf), na jejímž základě měla „spolu se starosty obcí“ iniciovat vznik zmíněných dotačních titulů (video, čas 31:24).

Na základě tohoto kontextu jsme provedli rešerši dotačních programů, které mohly zmírnit problém nedostatečných kapacit pro žáky z okolí Prahy, zejména tzv. prstence Prahy tvořeného středočeskými okresy Praha-východ a Praha-západ, a umožnit vznik 11 tisíc nových žákovských míst.

Dotační programy Prstenec I a II

Na podporu výstavby škol v okolí Prahy jsou zaměřené například programy Prstenec I a II. Program Prstenec I schválila v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a vyhradila pro něj částku 1,66 miliardy korun. Účastnilo se ho deset škol ze Středočeského kraje a Prahy a pomohl financovat jak budování zcela nových škol, tak přístaveb, a to například v Psárech, Jesenici-Zdiměřicích, Rudné u Prahy či v Čelákovicích. Většina těchto projektů už je dokončena, některé se stále staví (.pdf, str. 64). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) počítá s tím, že ve Středočeském kraji a v Praze vznikne díky programu dohromady téměř 2 700 žákovských míst.

Program Prstenec II schválila v červenci 2021 vláda Andreje Babiše. Nová fáze dotačního programu má za cíl zajistit do roku 2028 zhruba 10 tisíc žákovských míst, na což stát vyhradil 7,4 miliardy korun (.pdf, str. 64–65). Některé nové školy postavené z těchto zdrojů se dle plánů ministerstva otevřou v roce 2025, další projekty jsou v přípravě. Většina z nich se nachází právě ve Středočeském kraji, některé také v Plzeňském kraji.

Další programy MŠMT a Ministerstva financí

S žádostí o upřesnění programů, na které při debatě Petra Pecková poukazovala, jsme se obrátili na tiskového mluvčího hejtmanky. Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Středočeského kraje David Šíma nás ve své odpovědi odkázal na čtyři programy.

Podle jeho odpovědi mluvila hejtmanka Pecková o programu Prstenec I (.pdf, str. 64) a programuRozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky“, které spadají do gesce MŠMT. Dále se dle mluvčího jedná o dva programy Ministerstva financí, konkrétně o podprogram „Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst“ č. 298213 (29821300) a podobný podprogram zaměřený na školy v působnosti obcí č. 298D2280.

U těchto programů, které začaly být vyhlašovány mezi lety 20142019, lze dohledat řadu projektů, které z nich byly po celé republice financovány. Žádný veřejně dostupný zdroj však neshrnuje počet nových žákovských míst, která díky nim do roku 2021 vznikla ve Středočeském kraji. Kontaktovali jsme proto Ministerstvo financí (MF) i příslušná oddělení na MŠMT.

MF pro Demagog.cz uvedlo, že k navýšení kapacit ZŠ byl určen podprogram pro podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst (podprogram č. 298D213), tzv. „školský program MF“. Prostředky z něj se uvolňovaly mezi lety 2014 a 2021. „Za celou dobu trvání podprogramu byla (…) navýšena ve Středočeském kraji kapacita ZŠ o 11 068 nových míst“, uvedl Stefan Fous z tiskového oddělení MF.

Z odpovědi, kterou jsme dostali od MŠMT, vyplývá, že díky jeho dotačním programům vzrostl do roku 2021 počet žákovských míst nejméně o 883. Ve dvou z těchto programů se přitom staví nebo připravují ještě další navýšení kapacit ZŠ.

Závěr

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít počet žákovských míst, která měla do roku 2021vzniknout na základě dotačních titulů zmiňovaných hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou (STAN). Mluvčí hejtmanky na základě dotazu Demagog.cz upozornil na čtyři dotační programy MF a MŠMT, které k tomu měly sloužit.

Podrobnější informace o jejich vlivu na kapacitu základního školství ve Středočeském kraji však nejsou veřejně k dispozici. S žádostí o upřesnění jsme se proto obrátili na MF a MŠMT. MF pro Demagog.cz uvedlo, že na základě jednoho z dotačních programů MF byla kapacita ZŠ ve Středočeském kraji mezi lety 2014 a 2021 navýšena o 11 068 míst. Díky dotacím z MŠMT počet míst prozatím vzrostl nejméně o dalších 883. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Magdalena Davis

V Praze-západ (…) není jediné gymnázium.
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Nepravda
V okrese Praha-západ se nachází tři gymnázia, z nichž jedno je veřejné. Jedná se o gymnázium v Hostivicích, které zřizuje Středočeský kraj.

Magdalena Davis, kandidátka Zelených a SEN 21 ve volbách ve Středočeském kraji, uvádí, že se v okrese Praha-západ nenachází žádné gymnázium. To označuje za historický dluh a kvituje, že chce kraj ve spolupráci s městy vybudovat nové střední školy.

Ve zmíněném okrese se nachází tři gymnázia, z nichž jen jedno je veřejné. Jedná se o gymnázium Hostivice, které vzniklo 1. ledna 2011, a jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Škola na svých webových stránkách uvádí, že k jejímu založení došlo kvůli demografickému vývoji a potřebám obyvatel na rozšíření nabídek středních škol.

Jedno soukromé gymnázium je v Dolních Břežanech, kde je možnost studovat od roku 2015. Druhé, bilingvní gymnázium, se nachází v Jesenici.

V okrese Praha-západ se tedy nachází tři gymnázia, jedno z nich je veřejné. Jedná se o gymnázium v Hostivicích, které zřizuje Středočeský kraj. Výrok Magdaleny Davis tak hodnotíme jako nepravdivý.

Petra Pecková

Staví se velké školy svazkové, staví se jich v současné době šest.
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Pravda
Ve Středočeském kraji díky podpoře MŠMT vznikne šest nových svazkových škol. K září 2024 jsou čtyři z nich ve výstavbě a dvě v přípravě.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v debatě mluví o nedostatečné kapacitě základních škol v kraji. Zmiňuje však, že díky dotacím Ministerstva financí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v regionu na ZŠ vznikají nová místa. Jako příklad uvádí výstavbu nových svazkových škol.

Základní školy podle zákona zřizují obce, mohou se také spojit v dobrovolném svazku obcí, který zajišťuje plnění povinné školní docházky pro žáky z členských obcí (.pdf, str. 9). Svazek obcí může zřídit svazkovou školu se sídlem v jedné z nich, ostatní školy pak fungují jako její odloučená pracoviště. Obce tak mezi sebou mohou například sdílet pedagogy a snadněji dosáhnout na dotace.

Výstavba šesti svazkových škol ve Středočeském kraji je součástí podprogramu MŠMT na podporu rozvoje výukových kapacit základního vzdělávání (.docx, str. 4). K 10. září 2024 (tedy ke dni vysílání debaty) byly ve Středočeském kraji ve výstavbě celkem čtyři svazkové školy:

Součástí dotačního titulu MŠMT (.docx, str. 4) je také Svazková škola Český Brod – Doubravčice, jejíž výstavba se zpozdila kvůli neúspěšné stížnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a Svazková škola Povýmolí v Úvalech (Úvaly, Hradešín, Květnice, Dobročovice a Přišimasy), která se zasekla ve fázi výběrového řízení.

Závěr

Zmíněný dotační titul MŠMT financuje vznik šesti nových svazkových škol ve Středočeském kraji. Čtyři z nich byly k 10. září 2024 ve výstavbě, další dvě byly teprve ve fázi přípravy. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Petra Pecková

Rozšiřujeme gymnázium v Benešově.
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Neověřitelné
Ve veřejně dostupných zdrojích se nám informace o rozšíření gymnázia v Benešově dohledat nepodařilo. S dotazem jsme se obrátili i na vedení školy, dosud jsme ovšem nedostali odpověď, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zejména ve spojitosti s předpokládaným vývojem počtu žáků začal Středočeský kraj rozšiřovat kapacity místních gymnázií formou přístaveb. V květnu letošního roku zástupci kraje například mluvili o tom, že rozšiřování nebo přípravy na něj probíhají v případě gymnázia v Hostivici, Říčanech, Berouně či Brandýsu nad Labem. Gymnázium v Benešově v daném výčtu nicméně zmíněno nebylo.

Informace o tom, že by mělo dojít k rozšíření kapacity tohoto gymnázia, se nám nepodařilo dohledat na webu školy ani stránkách Středočeského kraje, který je jejím zřizovatelem. S dotazem jsme se proto obrátili jak na vedení gymnázia i na kraj, dosud jsme však nedostali odpověď. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Petra Pecková

Tam jsme dali už téměř 600 milionů (na výstavbu základních škol ze středočeského infrastrukturního fondu, pozn. Demagog.cz).
Krajské a senátní volby 2024, 10. září 2024
Školství, věda, kultura
Krajské volby 2024
Nepravda
Za celou dobu existence fondu poskytl Středočeský kraj základním školám pouze necelých 467 milionů korun. V letošním roce mohou ZŠ v součtu čerpat až 70 milionů Kč, část této sumy ale mohou získat i mateřské školy. Hejtmanka Pecková tedy uvádí nepřesnou částku.

V kontextu výroku mluví Petra Pecková o infrastrukturním fondu Středočeského kraje, který podporuje kromě jiného i projekty z oblasti školství a pomáhá obcím a městům s jejich financováním. Žadatelé se mohou o finanční podporu z fondu hlásit od roku 2017 (.pdf, str. 10–11).

Na výstavbu škol poskytuje fond dotace v rámci dvou programů, jejichž účelem je navýšení nedostatečných vzdělávacích kapacit. První program se zaměřuje na podporu „rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ a o dotace v něm mohou žádat obce (nebo svazky obcí), které na projekt získaly dotace od státu nebo z fondů EU (.pdf, str. 10). Druhý program je určen výhradně na rozvoj základních škol a lze v něm žádat o dotace, pouze pokud projekt není podpořen z jiných veřejných zdrojů.

Informace o výši finanční podpory pro jednotlivé projekty zveřejňuje Středočeský kraj na svých webových stránkách. V přehledech se ovšem nenachází všechny poskytnuté dotace za rok 2023, zároveň dokumenty u některých let uvádějí jen výši „navrhovaných“, ne přímo „poskytnutých“ dotací (.pdf). Částky, které fond na projekty nakonec skutečně vyplatil, mohou být nižší než navržené dotace.

S žádostí o přesná data o poskytnutých dotacích jsme se proto obrátili na tiskové oddělení Středočeského kraje. Tiskový mluvčí David Šíma redakci Demagog.cz poslal přehled, který ukazuje, že v rámci programu „Podpora rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ v letech 2017–2023 získaly základní školy na výstavbu téměř 437 milionů korun. Dalších 30 milionů Kč kraj poskytl z druhého programu určeného jen pro základní školy. Celkově tak základní školy z fondu získaly 467 milionů korun.

V tabulce není uveden rok 2024, protože zájemci mohou podávat žádosti o podporu až do 27. září (.pdf, str. 4). V dotačním programu, který se zaměřuje jen na podporu základních škol, je pro rok 2024 vyčleněno 20 milionů korun (.pdf, str. 2).

V programu, který poskytuje podporu na výstavbu nejen základních, ale i mateřských škol, dosahuje alokace pro rok 2024 50 milionů korun (.pdf, str. 2). ZŠ tak mají možnost využít i tuto částku, ovšem část z této sumy nakonec mohou získat školky.

Závěr

Za celou dobu existence fondu poskytl Středočeský kraj základním školám necelých 467 milionů korun. V letošním roce mohou ZŠ v součtu čerpat až 70 milionů Kč, přičemž část této sumy mohou získat i mateřské školy. Petra Pecková tak u přidělené podpory uvádí nepřesnou částku, a její výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.