Přehled ověřených výroků

Miloš Zeman se na Ústavní soud skutečně obrátil, nepodal ovšem ústavní stížnost, podal návrh na zrušení celého zákona, popř. některých jeho částí. Ve veřejném prostoru tyto formy podání často splývají. Výrok i přes tuto terminologickou nepřesnost hodnotíme jako pravdivý.

Jan Chvojka byl skutečně zpravodajem služebního zákona. Při schvalování této novely prezident Miloš Zeman návrh nepodepsal a vrátil jej zpět Poslanecké sněmovně. Sněmovna nicméně na původním návrhu setrvala a nesouhlas prezidenta přehlasovala. Zákon tak vešel v platnost.

Prezident Zeman poté prohlásil: „Vláda udělala jednu chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zkur..la služební zákon.“

Zeman poté podal ústavní stížnost (pozn.: pro vyhledání je nutné v kolonce „navrhovatel“ zadat „prezident republiky“ a zvolit rozhodnutí Pl.ÚS 21/14) k Ústavnímu soudu. Ten posoudil návrh prezidenta na zrušení služebního zákona, popř. na zrušení dvaceti jednotlivých ustanovení tohoto zákona.

Ústavní soud nakonec vyhověl prezidentovi republiky pouze v návrhu na zrušení ustanovení, které umožňuje vedoucím sedmi ústředních orgánů státní správy oponovat vládě v jejím případném záměru snížit v rámci systematizace počet služebních míst nebo objem prostředků pro platy. Všechny ostatní návrhy byly zamítnuty.

OPRAVA (výrok byl původně hodnocen jako neověřitelný)

Výrok je hodnocen jako pravdivý, Česká republika má skutečně vyslány experty v zemích na vnější hranici EU, které jsou nejvíce dotčeny příchodem migrantů. Jde o Řecko a Itálii. Řecko bylo do zavření tzv. Balkánské trasy vstupní evropskou zemí pro uprchlíky, kteří dále mířili do středu Evropy. Aktuálně proudí lidé spíše do Itálie.

V obou zemích se nacházejí čeští experti, kteří se zde zabývají např. identifikací osob, které mohou žádat o mezinárodně-právní ochranu, zjišťují informace o uprchlících, kontrolují pravost jejich dokumentů, pracují na přesidlování atd.

PŮVODNÍ ODŮVODNĚNÍ

Ministři vnitra zemí Visegrádské čtyřky se na začátku roku 2016 dohodli na společné misi do Makedonie. Přizváni měli být také experti ze Srbska a Slovinska.

Do zahraničí jsou nicméně již od roku 2015 vysílání policisté, kteří pomáhají především s ochranou hranic. V letošním roce odjely do Makedonie již dvě skupiny policistů. První z nich 2. ledna: „Jedná se o první kontingent v tomto roce a již sedmý kontingent vyslaný do Makedonie v rámci bilaterální pomoci. V rámci tohoto kontingentu jsme vyslali do oblasti Gevgelija čtyřicet policistů, z toho třicet dva nováčků a jednoho psovoda se služebním psem,“ uvedl policejní prezident.

„V předešlých letech jsme naše policisty vysílali do zahraničí opakovaně, a to v rámci mezinárodní policejní spolupráce, ať už na základě bilaterálních dohod nebo při působení například v rámci agentury FRONTEX. Je mi ctí, že v souvislosti s migrační krizí můžeme našim zahraničním partnerům pomáhat i nadále. Tuto formu pomoci chápeme jako samozřejmost především v době, kdy naše země není migrační krizí přímo zasažena,“ doplnil policejní prezident genmjr. Tomáš Tuhý.

Druhá skupina policistů pak odjela 9. ledna: „Policisté, kteří odjíždějí do Srbska, budou součástí mezinárodního kontingentu, který pomáhá státům zasažených migrační krizí v rámci bilaterální spolupráce. Jejich primárním úkolem bude zejména ochrana srbsko-rumunsko-bulharské hranice, a tedy dohled nad veřejným pořádkem, provádění bezpečnostních prohlídek a kontrola dopravních prostředků,“ uvedl policejní prezident.

Policisté na misích také pomáhají při registrací uprchlíků.

V rámci toho kontingentu bylo vysláno 15 policistů, z toho 8 nováčků. Kontingent odjel působit do oblasti města Negotin, kde policisté zůstanou do 7. února 2017.

Zahraniční mise českých policistů začaly již v roce 2015, tedy hned v začátcích migrační vlny. Policisté působí v zemích na balkánské cestě.

Doposud se do zahraničních misí podle policejního prezidenta zapojilo přes 400 policistů, kteří působili na 14 misích v Makedonii, Maďarsku, Slovinsku, Srbsku a Řecku.

Chovanec však ve svém výroku mluví o expertech, kteří měli pomáhat se zvládnutím vlny uprchlíků jinak, např. s vyřizováním azylových záležitostí. Tito byli nabídnuti např. Řecku. Zda jsou experti přítomni i v dalších zemích, které mají se zvládáním uprchlíků problémy, se nám nepodařilo dohledat.

Oslovili jsme s žádostí o poskytnutí informací ministerstvo vnitra, do doby publikování výstupu jsme žádnou odpověď nezískali. Výrok tedy prozatím hodnotíme jako neověřitelný, na základě informací MV jej případně doplníme.

Ministerstvo opravdu své dluhopisy nabízelo v tzv. reinvestiční variantě. V takovém případě není výnos dluhopisů pravidelně vyplácen, nýbrž je jednou ročně ke stanovenému datu automaticky reinvestován formou připsání dalších dluhopisů. Celá částka je pak splacena k datu jejich splatnosti.

Hovoří-li europoslanec Niedermayer o „konci“, má patrně na mysli novelu z roku 2012. Ta zabránila do té doby běžné praxi, kdy se úroky z korunových dluhopisů nedanily, neboť byly tak nízké, že po zaokrouhlení směrem dolů nedávaly celé číslo. To však ministerstvo obhajovalo tím, že ztráta pro stát nebude výrazná a jde o krok usnadňující právě výše popsanou reinvestici. Tato argumentace však není předmětem ověřování.

Nehodnotíme-li tedy skutečné pohnutky ministerstva, toto opravdu vydávalo reinvestiční korunové dluhopisy, ze kterých nebyly úroky daněny. Spustila se tak velká vlna vydávání korunových dluhopisů i mezi soukromými subjekty.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože ačkoliv se vláda skutečně zavázala neprodleně zahájit výběrové řízení na provozovatele mýtného systému a jako termín byl později stanoven červenec příštího roku, není jasné, jaký podíl na tomto usnesení měla ČSSD, případně zda tuto podmínku skutečně stanovila.

V srpnu 2015 ČSSD podle tiskových zpráv prosazovala trvání tendru tři roky s tím, že by mělo být co nejkratší. Zároveň ze stejné zprávy vyplývá, že na vládě bylo prosazováno, aby ještě v tomto volebním období bylo vypsáno nové výběrové řízení na provozovatele mýtného systému.

To podporuje i usnesení (.pdf) vlády z 26. srpna 2015, které v bodě 1 hovoří o urychleném zadání na provoz stávajícího mýtného systému na další tři roky a v bodě 3 konkrétně říká:

„... zahájit neprodleně po schválení koncepce uvedené v bodě 2 tohoto usnesení vládou přípravu technologicky neutrálního zadávacího řízení na uzavření smlouvy pro dodávku a provoz mýtného systému pro období po skončení účinnosti smlouvy uvedené v bodě 1 tohoto usnesení.“ Návrh na prodloužení kontraktu (předložený Ťokem) schválila (.pdf) 11. července 2016 vláda. O tom, že by tato vláda měla vypsat nový tendr, informuje i ministr dopravy Dan Ťok. Podle něj chce ministerstvo dopravy novou soutěž vypsat v červenci 2017, tedy stále ještě za volebního období stávající vlády. Zpráva se objevila současně s oznámením o výběru společnosti Kapsch jako provozovatele mýtného systému na další tři roky 29. srpna 2016

Nakolik to byla podmínka ČSSD a nakolik se za tuto skutečnost stavěli její ministři, není možno zjistit. Z veřejně dostupných zdrojů není možno identifikovat žádné vyjádření v tomto směru. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Veřejně přístupné Stanovy ČSSD uvádí v čl. 19 (.pdf, str. 19–20) pouze roli sjezdu ve stranické hierarchii, některé jeho pravomoci vůči jiným orgánům strany a hlavní pole jeho působnosti.

Výrok ministryně Valachové se týká interních stranických pravidel, v tomto případě pravidel Jednacího řádu sjezdu. Tento řád, stejně jako například sjezdový volební řád, strana schvaluje vždy na počátku konání konkrétního sjezdu, jak je vidět například z Usnesení 38. sjezdu 2015 (.pdf), z Usnesení 37. sjezdu z roku 2013 (.pdf) a z usnesení dalších sjezdů, jejichž přehled nabízí ČSSD na svých webových stránkách.

Jedná se o vnitrostranickou normu a o nutnosti zrušení Usnesení sjezdu opět sjezdem psal například Český rozhlas. Jelikož je sjezd nejvyšším stranickým orgánem, jeho rozhodnutí nemohou být měněna jinak, než opět na sjezdu.

Tzv. bohumínské usnesení bylo přijato v dubnu 1995 na sjezdu ČSSD v Bohumíně na návrh brněnského delegáta Petra Wurma. Schváleno bylo 197 z celkového počtu 346 delegátů tehdejšího sjezdu.

Evropská unie v návaznosti na teroristické útoky v Paříži stanovila novou směrnici omezující držení zbraní. Vůči novým podmínkám protestovala nejvíce Česká republika, která i po schválení této směrnice většinou států nezměnila svůj kritický postoj.

Vedle České republiky se proti směrnici vymezilo i Švédsko, a to v otázce držení loveckých zbraní . Nelze však hovořit o tom, že by českou iniciativu Švédsko ani jiný členský stát jakkoliv podpořili. Naopak se země jako Polsko nebo Lucembursko vyslovilo pro zpřísnění držení zbraní. Výrok Stanislava Polčáka proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle dat OECD jsou čeští učitelé (pokud nerozdělujeme na úroveň, na které učí), mírně starší než je věkový průměr zemí. Nejedná se tedy o jeden z nejstarších učitelských sborů.

V roce 2016 ve své ročence o vzdělání „Education at a glance 2016“ OECD obecně přiznává stárnutí pedagogického sboru napříč nejen členskými zeměmi. O České republice při výčtu nejextrémnějších případů nezmiňuje (. pdf, s.442). Naopak v dokumentu (.pdf, str. 4) komentujícím výsledky za Českou republiku se píše: „Čeští učitelé jsou mírně starší než je průměr zemí napříč OECD. Je zde menší množství učitelů pod 30 let, větší množství učitelů v primárním a sekundárním školství starších 40 let, což odpovídá průměru OECD. Učitelé ve vyšším sekundárním školství jsou starší než ti na základním a nižším sekundárním - a 47 % je starších 50 let. Naopak průměrem OECD na vyšším sekundárním školství je 8 % učitelů pod 30 let a jen 38 % starších 50 let.“

Pokud se podíváme na dostupná data, v posledním šetření TALIS2013 Česká republika skončila s průměrným věkem učitele na druhém stupni školy 44,2 roku, tedy jen lehce přesahuje průměr OECD 44 roků.

Data OECD od roku 2010 (odkdy jsou data zveřejněna) ukazují za všechny úrovně vzdělávání dva trendy - v prvním trendu po počátečním sestupu roste pomalu počet učitelů ve věkové skupině 50 roků a víc, kdy v roce 2014 do této skupiny spadalo 38,4 % učitelů.

Graf 1: Počty učitelů nad 50 let věku v %

Zdroj: OECD

Na druhou stranu je zajímavý trend růstu počtu učitelů, kteří nedosáhli 40 let věku, tato skupina v roce 2014 činila přibližně 30 % z celkového počtu učitelů jak ukazuje tabulka 2.

Tabulka 2: Počty učitelů pod 40 let věku z celkového počtu

Zdroj: OECD

Roste tedy počet učitelů, kteří dosáhli věku 50 a více let, a tedy opravdu pedagogický sbor pomalu stárne, zároveň ale není pravdou, že by náš pedagogický sbor byl jeden z nejstarších, spíše se pohybuje těsně nad věkovým průměrem OECD.

V červnu 2016 podal policejní prezident Tomáš Tuhý trestní oznámení kvůli prohlášení šéfa ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiřího Komárka. Komárek totiž pro Českou televizi uvedl, že Tuhý je podezřelý z úniku informací v souvislosti se stamilionovou hospodářskou kriminalitou.

V červenci 2016 pak Jiří Komárek podal trestní oznámení na ministra vnitra Milana Chovance, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho.

„Podle mého názoru mohli uvedení pánové zneužít svého postavení a funkce k maření důležitého úkolu bezpečnostního sboru s úmyslem poškodit ústavní zřízení ČR,“ uvedl jako odůvodnění žaloby Komárek.

Tzv. Šlachtova zpráva je dokument, který zpracoval bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta společně s bývalými kolegy, včetně Jiřího Komárka. Tento dokument měl dokazovat, že se policejní představitelé snažili prostřednictvím reorganizace zbavit Roberta Šlachty na vedoucím postu. Tento dokument měl podpořit žalobu Jiřího Komárka.

Začátkem ledna 2017 náměstek pražské vrchní státní zástupkyně Adam Bašný uvedl, že žalobci se nebudou zabývat žalobou na ministra vnitra Chovance, policejního prezidenta Tuhého ani jeho náměstka Laubeho. Podle rozhodnutí ve věci nelze spatřovat podezření ze spáchání trestného činu. Adam Bašný také uvedl, že po pečlivém vyhodnocení materiálů, které se měly týkat trestní činnosti spojené s reorganizací policie, bylo rozhodnuto o založení věci.

10. února 2016 v hlasování skutečně podpořily návrh zákona o evidenci tržeb všechny tři vládní strany.

Poslanci ODS a TOP 09 na protest proti ukončení projednávání sál opustili a hlasování se neúčastnili. Zdrželi se komunisté a část klubu Úsvitu, proti hlasovali tři poslanci z Okamurovy SPD.

Rudy Giuliani hovořil o projektu raketového deštníku z pozice neformálního poradce v prezidentské kampani Donalda Trumpa. Zároveň se skutečně spekuluje, že by Giuliani mohl získat některou exekutivní funkci v Trumpově administrativě.

O zavedení jaderného štítu v České republice (a také v dalších státech) mluvil Giuliani například v rozhovoru pro The Washington Post 8. září letošního roku a také přímo pro Českou televizi (v čase 35:20), kde řekl: „Znovu zavedeme jaderný štít pro Polsko i Českou republiku“.