Přehled ověřených výroků

Zmíněná citace Roberta Šlachty pochází ze článku Jaroslava Kmenty " Policejní kontakty inženýra Babiše ", který vyšel v časopise Reportér v srpnu 2015. Autor textu popisuje kontakty Babiše s některými policisty, píše také o schůzkách s Robertem Šlachtou.

Jaroslav Kmenta v textu píše:

" Přiznává ale (Babiš - pozn. Demagog.cz) , že se několikrát setkal s jeho nadřízeným Robertem Šlachtou. „Seznámili jsme se v rámci jednoho z případů, kdy jsem byl vydírán,“ říká Babiš a dodává: „Byli jsme v kontaktu v případech, kdy byl ohrožen můj život, což bylo za dobu, co jsem ministrem, asi třikrát. K těm případům mě také vyslýchala policie.“Podle ministra financí se z těchto důvodů setkali naposledy letos na jaře. „Viděli jsme se začátkem května, kdy se řešilo vážné riziko přepadení mého rodinného domu. V předcházejících dvou případech vydírání a vyhrožování mé osobě jsem se na ÚOOZ obrátil prostřednictvím náměstka policejního prezidenta Laubeho. Jistě víte, že ÚOOZ řeší jakékoli násilí vůči ústavním činitelům, proto jsem se na něj prostřednictvím náměstka policejního prezidenta obrátil. Pan ministr vnitra byl o všech případech vždy informován, v jednom případě mne sám informoval o nebezpečí a pana Laubeho a Šlachtu za mnou sám vyslal,“ uvádí v detailnější odpovědi Andrej Babiš.

Robert Šlachta odmítá o svých kontaktech s ministrem financí a předsedou ANO konkrétně hovořit. „Jako ředitel ÚOOZ v nutných případech provádím schůzkovou činnost, kterou stejně jako v případě svých podřízených nijak komentovat nebudu. I já v těchto výjimečných situacích o tom pochopitelně informuji své nadřízené a omezuji se při tom výhradně na důvod schůzky, který se zpravidla týká osobní bezpečnosti osoby, se kterou schůzka probíhá, nikoliv s jakoukoliv nesouvisející kauzou, kterou se útvar zabývá či zabýval,“napsal Šlachta v SMS zprávě."

Šlachta tedy obecně sice popisuje, že se z titulu své funkce schází v nutných případech s různými osobami a popisuje tuto aktivitu jako "schůzkovou činnost", Kalousek ovšem toto tvrzení posouvá, neboť Šlachta jednak explicitně nemluvil o schůzkách s Babišem a navíc Kalousek tato potencionální setkání představuje jako obvyklou činnost, kdy se lidé mezi sebou scházejí. To ze Šlachtova vyjádření nevyplývá.

Zákon, který je nazýván jako tzv. lex Babiš, je v současnosti pojem označující vládní návrh zákona o střetu zájmů.

Návrh zákona předložila vláda Bohuslava Sobotky. Ten původně primárně směřoval k tomu, aby politikové přiznávali své příjmy před vstupem do politiky a při odchodu z ní. V průběhu projednávání byl ovšem upraven pozměňovacími návrhy poslanců Chvojky a Plíška, které přidaly právě diskutované paragrafy stran vlastnictví některých médií/pobírání dotací.

Hnutí ANO tomuto zákonu začalo přezdívat (stejně jako média) lex Babiš z toho důvodu, že zákon je údajné mířen přímo a pouze na Andreje Babiše, který právě média vlastní.

V Senátu byl zákon, po schválení v PSP ČR, projednávaný 19. října 2016. Pro vrácení tohoto zákona do Poslanecké sněmovny hlasovalo 61 senátorů, proti byli tři a pět se zdrželo hlasování. Návrh Senát vrátil s tím, že by se účinnost měla posunout z ledna 2017 na září stejného roku.

Návrh zpřísňující pravidla držení zbraní projednává Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, mezi jehož členy patří i Jiří Pospíšil. Na začátku května publikoval výbor tři dokumenty s pozměňovacími návrhy členů výboru. V těchto dokumentech se nám podařilo vyhledat celkem 15 pozměňovacích návrhů, pod kterými je Jiří Pospíšil podepsán. Jedná se o pozměňovací návrhy číslo 118, 125, 137, 196 a 206 (.pdf, str. 20, 24, 31, 62, 68), dále 389, 412, 427, 450, 541 (.pdf, str. 48, 61, 69, 83, 131) a 587, 605, 708, 719, 754 (.pdf, str. 8, 18, 82, 89, 108).

Vzhledem k tomu, že nebyl publikován dokument s pozměňovacími návrhy číslo 1 až 87 a Jiří Pospíšil hovořil o 16 pozměňovacích návrzích, je pravděpodobné, že zbývající je součástí právě této nepublikované skupiny návrhů. Jako šestnáctý pozměňovací návrh by se mohl považovat také výborem obecně přijatá připomínka (.pdf, str. 6) zavrhující návrh Evropské komise.

Podle zprávy Evropské komise je podle nejnovějších informací k červenci roku 2016 na území Turecka registrováno více než 3,1 milionu migrantů. Nejedná se pouze o migranty ze Sýrie nebo Iráku, ale také o migranty ostatních národností. (pdf str. 2)

Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) počet 2,7 milionů odpovídá pouze uprchlíkům ze Sýrie, kteří jsou v Turecku registrovaní. Celkový počet migrantů všech národností je ale vyšší a proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Tento výčet Andrej Babiš skutečně v červnu 2016 použil. Konkrétně tak učinil 15. června v rozhovoru s Martinem Veselovským v rámci akce DVTV v pražské Lucerně.

Babiš uvedl (čas 1:05 videa): " ČSSD ovládla policii, mají BISku, GIBS, rozvědku."

Dodejme, že tento Babišův výrok (stejně jako celé vystoupení) Demagog.cz ověřoval a vyhodnotil jej jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Babiš naznačuje, že zrušení Finanční policie ministrem Langerem bylo jako bod projednáno v tehdejší koaliční vládě a teprve následně bylo k tomuto přistoupeno. Babiš tak naznačuje, že stejný postup měl být uplatněn i při aktuální reorganizaci policejních složek. Problém je, že vláda, která o zmíněném bodu jednala, nebyla vládou koaliční ale jednobarevným kabinetem ODS a Finanční policie nebyla řešena jako jednotlivá věc, ale jako součást větší strategie boje proti korupci, z níž toto byl jeden z řady bodů.

V prosinci 2006 byla v ČR vláda Mirka Topolánka (první ze dvou), ve které Ivan Langer byl ministrem vnitra a informatiky. Bohuslav Sobotka byl tehdy prvním místopředsedou opoziční ČSSD. Topolánkova vláda nebyla koaliční, byla tvořena poslanci za ODS a nestraníky, a nikdy nezískala důvěru sněmovny.

Na zasedání vlády dne 25. října 2006 bylo přijato usnesení č. 1199, kterým byla schválena Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2006 až 2011. Ta ve svém bodě II. b. " ukládá ministru vnitra a informatiky vytvořit do 31. prosince 2006 podmínky pro personální a technické posílení specializovaných útvarů Policie České republiky odpovědných za boj proti korupci."

V dokumentu Zpráva o plnění úkolů Strategie vlády v boji proti korupci za období let 2006 až 2007 se zrušení Útvaru odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality (neboli Finanční policie) uvádí jako jeden z bodů úspěšného splnění tohoto zadaného úkolu. Zpětně tedy lze říci, že vládní protikorupční strategie na vládě projednávána byla, ne však její konkrétní bod, totiž zrušení finanční policie.

Ve svém odkazu na Sobotku Babiš nejspíš mluví o jeho vystoupení v Otázkách Václava Moravce 3. prosince 2006. Na toto vystoupení upozorňoval již ve svém facebookovém příspěvku z 11. června. Sobotka v tomto vystoupení (v čase 9:57) říká: " pokud pan ministr Langer některé věci, jako třeba reorganizace tajných služeb uvažovaná, nebo zrušení finanční policie, nejprve začne projednávat na úrovni vlády a realizovat, a teprve potom o tom začne jednat s opozicí, ve které nyní je sociální demokracie, tak si myslím, že je to špatně..."

Pokud tedy budeme tvrzení Andreje Babiše, že tehdy Bohuslav Sobotka " křičel my chceme o tom diskutovat jako opozice " považovat za parafrázi, lze tuto část jeho tvrzení označit za pravdivou.

Kromě tohoto bodu však Babiš celkově zavádí tvrzením, že Langer předložil zrušení Finanční policie do koaliční vlády a teprve následně se ji jal rozpustit, protože naznačuje, že situace by měla být přenositelná na aktuální situaci. Vychází ovšem z nekorektního popisu stavu roku 2006.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, závěrečný účet Jihomoravského kraje za rok 2015 uvádí u položky Individuální dary a dotace jinou částku. V položce Individuální dary a dotace odboru kanceláře hejtmana najdeme částku 206 milionů (materiál Tabulky č. 1 - č. 25 .xls, list 8, řádek 314). Připočteme-li k této částce i Individuální dary a dotace jiných odborů, dostaneme se na částku 236 milionů.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Margita Balaštíková vykládá proces prosazení krajských investičních pobídek jako jakýsi boj. Šlo o řadové rozhodnutí kraje vypsat pobídku k udělení dotací z financí kraje. Podobnou výzvu může uskutečnit kterýkoli kraj a není k tomu třeba uskutečňovat žádné boje.

Podmínky získání investičních pobídek upravuje zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách. Hlavním organizátorem a koordinátorem státních pobídek je Agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest. Tyto státní pobídky jsou omezeny na 3 oblasti zájmu:

• zpracovatelský průmysl
• technologická centra
• centra strategických služeb

Samotná možnost získat státní pobídku je dále limitovaná velikostí soukromé investice. Minimálně však investice (.pdf, s. 3) musí dosahovat 50 milionů korun pro nemovitosti a 25 milionů korun pro strojní vybavení. Mělo by přitom vzniknout minimálně 20 pracovních míst.

Moravskoslezský kraj se mimo tyto státní pobídky rozhodl začít poskytovat od roku 2016 tzv. regionální investiční pobídky pro malé a střední podniky působící v regionu, které si přejí investovat do svých provozů, ale nedosáhnou na minimální požadavky státních pobídek.

Tyto pobídky mají podpořit firmy plánující zahájit či rozšířit svou podnikatelskou činnost ve zpracovatelském průmyslu a vytvořit nová pracovní místa v regionu. Finance jdou z rozpočtu kraje. Pro rok 2016 je vyčleněných 10 milionů korun.

Výrok ale hodnotíme jako zavádějící. Moravskoslezský kraj tyto „finance“ nabízí z vlastního rozhodnutí z rozpočtu kraje. Považujeme za zavádějící tvrdit, že by šlo o nějaký boj, jak tvrdí paní Balaštíková.

Na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu ČR hodnotíme výrok premiéra Sobotky jako pravdivý.

Jak uvádí veřejná databáze zahraničního obchodu MPO, dle údajů (.xls) za první čtyři měsíce roku 2016 činil export do ČLR 14 336 milionů korun. Import ve stejném období dosahoval částky 140 412 milionů korun.

Jak ukazuje tabulka Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR za leden - duben 2016 (.xls),v současné době tvoří vývoz ČR do ČLR skoro přesně 10 % dovozu.

Senátor Jan Veleba upřesňoval údaje společně s Milanem Plodíkem a oba reagovali na procenta ploch, která uvedl Libor Honzárek. Výrok musíme označit jako nepravdivý, protože podle údajů za rok 2015 je celkové množství produkčních ploch osázených bramborem na území ČR podle ministerstva zemědělství 18 911 ha (resp. 22 681 u všech typů). Podle těchto informací jsou celkové produkční plochy ještě menší, než upřesnil senátor Veleba.

Navíc ovšem nesouhlasí jeho odhad celkového počtu produkčních ploch k osázení brambor z 60. let. Přes významný pokles těchto ploch na asi 200 000 hektarů v průběhu diskutovaného desetiletí, to bylo na konci 60. let stále výrazně více než 110 – 120 tisíc hektarů, které uvedl. Dokládá to studie Českého statistického úřadu "Postavení primárního sektoru v ekonomice ČR", konkrétně pak strany 27 a 28, které se věnují právě osevním plochám zemědělských plodin.