Přehled ověřených výroků

Na základě aktuálního celního sazebníku Spojených států hodnotíme výrok jako pravdivý. Podle tohoto sazebníku můžou celní sazby na dovoz některých typů skleněných výrobků dosáhnout i více než 20 procent.

Sklo a skleněné výrobky najdeme v kapitole 70 sazebníku (.pdf). Na dovoz z České republiky se vztahují sazby ve sloupci 1 - General. Jak je ze sazebníku patrné, určité typy dovozu jsou od cla úplně osvobozeny, jiné se daní v jednotkách procent. Nejvyšší sazby (až 38 %) se vztahují na stolní skleněné výrobky s velmi nízkou jednotkovou cenou.

Přijetí obchodních dohod musí projít řádným legislativním procesem a také Evropský parlament se k tématu regulace pesticidů v minulosti již vyjadřoval. Výrok ale hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni korektně posoudit, zda skutečně jednání o TTIPu nemají na danou problematiku žádný vliv.

O odložení přijetí regulace 31 škodlivých pesticidů informoval jimo jiné v květnu loňského roku deník The Guardian. Odkazoval na uniknuté dokumenty, které hovoří o nátlaku stran připravované smlouvy TTIP na tuto regulaci, konkrétně od firem, kterých by se regulace týkala. V dalším článku ale poznamenává, že sice jejich zdroj z Evropské komise potvrzuje přípravu takových podkladů a jejich pozastavení kvůli zmiňovanému tlaku, ale tyto uniknuté dokumenty nebyly publikovány a mluvčí Evropské komise o nich odmítal prozradit více.

Evropský parlament se skutečně zabýval návrhem týkajícím se používání pesticidu Glyfosátu v dubnu tohoto roku. Návrh Komise byl přijat, ale ze závěrečné zprávy organizace Pesticide Action Network Europe vyplývá, že přijatý dokument byl značně pozměněný oproti původnímu návrhu na omezení používání tohoto pesticidu. Na stránkách Evropské komise je dostupný i celkový přehled dokumentů ohledně pesticiů vyplývajících ze současně platné regulace.

Dokument (.pdf, strana 2) shrnující postavení EU v otázce pesticidů v rámci TTIPu navíc zdůrazňuje, že současně platná regulace a opatření nebudou oslabovat.

Další část výroku se týká obecného přijímání obchodních dohod EU s třetími zeměmi. V tom se poslankyně taktéž nemýlí. Jak se dočteme z dokumentů EU (.pdf, strana 9), obchodní jednání sice probíhají ve jméně Evropské komise, která ale žádá Radu ministrů o souhlas se zahájením jednání, pravidelně informuje Radu i Evropský parlament o průběhu jednání, které klasicky trvá i několik let. V souladu s novou pravomocí vyplývající z Lisabonské smlouvy musí ještě finální podobu textu přijmout a nebo odmítnout právě Evropský parlament.

Pokud by šlo o legislativní návrh, od přijetí Lisabonské smlouvy je posílený i důraz na národy, které se k těmto návrhům můžou vyjádřit a předložit své stanovisko než se návrh posune k prvnímu čtení v Evropském parlamentu a následně v Radě.

Přehled Evropské komise ohledně připravované dohody hovoří jasně - TTIP nezmění ani nezruší žádnou z EU legislativ.

Výrok hodnotíme na základě informací ze světových médií. Ta skutečně informovala o tom, že Evropská unie po nátlaku Spojených státu kvůli smlouvě TTIP shodila legislativu ohledně pesticidů. Za všechny můžeme jmenovat britský Guardian či Independent.

Podle médií měla Evropská komise po nátlaku obchodních představitelů USA odložit návrh na zákaz části chemických látek obsahujících endokrinní disruptory. Vyplývá to i z dokumentu zveřejněného organizací Pesticides Action Network Europe (PAN). Dokument také dále hovoří o bezprecedentní průmyslové lobby v této věci. Dodejme, že zástupci Evropské komise tuto věc popřeli.

Problematika regulace látek obsahujících endokrinní disruptory je v Evropě citlivým tématem. Vyjádřil se k ní například i Evropský parlament nebo Světova zdravotnická organizace (WHO).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni doložit, zda tyto podmínky, jak o nich Konečná mluví, skutečně padly a byly nutností pro další jednání o TTIPu.

Evropská pohraniční agentura Frontex vydala 13. května 2016 zprávu, ve které uvedla, že v dubnu 2016 dorazilo do Řecka méně než 2700 uprchlíků, což představuje pokles o 90% oproti březnu 2016. Jelikož dohoda mezi Tureckem a Evropskou komisí o navracení uprchlíků, kteří neuspějí se žádostí o azyl v Řecku, do Turecka byla uzavřena 20. března 2016, pokles uprchlíků, kteří se do Evropy dostali přes Turecko znatelně poklesl v důsledku této dohody.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Paní europoslankyně ve svém tvrzení zaměňuje počty syrských uprchlíků v Turecku s celkovým počtem všech (ne jenom syrských) uprchlíků v této zemi. Registrovaných syrských uprchlíků je v Turecku podle informací Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opravdu oněch 2,7 milionu (k 19. květnu 2016). Ovšem celkový počet uprchlíků všech národností registrovaných v Turecku je podle zprávy oddělení Evropské komise Humanitarian Aid and Civil Protection 3,1 milionu (k březnu 2016). Tato zpráva také upřesňuje, že zhruba 90% syrských uprchlíků v Turecku žije mimo prostředí uprchlických táborů.

Kvůli této záměně hodnotíme výrok jako zavádějící.

Evropská komise vydala 4. května prohlášení nazvané "Third Report on Progress by Turkey in fulfilling the requirements of its Visa Liberalisation Roadmap." V tom bylo identifikováno sedm podmínek, které musí být zturecké strany splněny, než bude možné přistoupit k bezvízovému styku mezi EU a Tureckem.

Oficiální Q&A k tomuto dokumentu vyjmenovává těchto sedm podmínek (u prvních dvou se jedná v podstatě jen o nesoulad v časových harmonogramech jejich zavedení):

- aktualizace tureckých biometrických pasů

- plná implementace podmínek ohledně znovupřijímání občanl třetích zemí

- implementace evropských doporučení pro boj s korupcí

- povýšení ochrany osobních údajů na úroveň evropských standardů

- zavedení formální spolupráce s Europolem

- nabídka soudní spolupráce členským státům EU

- revize turecké protiteroristické legislativy, především pak zavedení principu proporcionality

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Paní europoslankyně Charanzová srovnává schválené rezoluce EP k zprávám o pokroku v Turecku za rok 2014 a 2015. Text EP ke zprávě z roku 2014 je psán v optimistickém duchu a ve víře, že Turecko je na správné cestě ke splnění podmínek případného vstupu do EU, např: " (EP) vítá, že byl zvolen nejvíce inkluzivní a reprezentativní parlament v turecké historii, který odráží rozmanitost této země; oceňuje pevnost turecké demokracie a demokratický duch tureckých občanů, který se projevil ve velmi vysoké volební účasti."
Tón textu EP ke zprávě z roku 2015 je ale o poznání kritičtější, např.: "s ohledem na pokles úrovně dodržování zásad demokracie a právního státu v Turecku je hluboce znepokojen tím, že celkové tempo reforem se v Turecku v posledních letech výrazně zpomalilo a že v některých klíčových oblastech, jako je nezávislost soudnictví, svoboda shromažďování, svoboda projevu a dodržování lidských práv a zásad právního státu, došlo k opětovnému zhoršení situace."
K zmiňovanýmlidskoprávním problémům v Turecku dodejme, že v roce 2015 Turecko bylo na 149. místě z 180 hodnocených zemí v žebříčku World Press Freedom Index, že opoziční deník Zaman náhle ukončil svou kritiku Edoganovy vlády poté, co v březnu do budovy redakce vtrhal turecká policie, že v Turecku bylo v roce 2015 vězněno 14 novinářů a že shromažďovací právo bylo v roce 2015 soustavně a systematicky potlačováno.

Z důvodu zásadní změny tónu zpráv EP a protože k vyjmenovanému potlačování lidských práv v Turecku skutečně dochází, výrok hodnotíme jako pravdivý.

V březnu 2016 bylo dosaženo dohody mezi Evropskou unií a Tureckem. Podle ní by měla Unie na turecké území vracet každého přistěhovalce, který odsud nelegálně připluje do Řecka. Pak by měly členské země na oplátku přijmout jednoho Syřana přímo z Tureckého území. Jak píše Tomáš Prouza pro server Euroskop.cz, uzavření dohody okamžitě snížilo příliv migrantů z Turecka. I když teda vyjednávání trvalo dlouho, nyní dohoda funguje, což Kateřina Konečná úplně pomíjí. Počty příchozích se snížily až o 90 %.

Již v říjnu 2014 uzavřela EU s Tureckem tzv. readmisní dohodu, tedy dohodu o zpětném přebírání osob, tyto dohody ale nebyly dodržovány a jejich důsledné plnění ze strany Turecka bylo právě jednou z podmínek ve výše zmíněné dohodě, která na oplátku mimo jiné Turkům přinesla příslib uvolňování vízového režimu.

Rada EU a Evropská rada se tématem migrace obecně zabývá a podniká kroky reagující na migrační toky do Evropy minimálně od května 2015, kdy přijala Evropský program pro migraci. Další kroky přehledně shrnuje časová osa. Tento přehled ale zdaleka není vyčerpávající.

Zvyšující se proudy migrantů ale bylo možné zaznamenat již několik let předtím, zejména po tzv. Arabském jaru v roce 2011. Už tehdy spustila Evropská komise iniciativy pro ucelenou evropskou migrační politiku - hovořila zejména o posílení ochrany vnějších hranic a systému Frontex, vytvoření evropské návratové politiky, integraci migrantů v Evropě.

Dalším dokumentem je například sdělení Komise "Otevřená a bezpečná Evropa: cesta k realizaci" z března 2014, který vymezuje politické priority: účinná politika v oblasti migrace a mobility, Schengen, víza a vnější hranice, společný evropský azylový systém v praxi, další posílení globálního přístupu k migraci a mobilitě, "Evropa jako ochránce".

Klíčové kroky a pravomoce evropských orgánů v přistěhovalecké politice shrnuje dokument Evropského parlamentu Fakta a čísla o Evropské unii.

I z tohoto stručného přehledu nicméně vyplývá, že orgány EU se migrační krizí zabývaly průběžně a v průběhu let byla přijímána různá opatření.

KSČM je v Evropském parlamentu součástí frakce GUE/NGL. Její zástupci v rámci debaty 11. května 2016 v EP uvedli, že Turecko skutečně musí splnit všechny podmínky v rámci dohody s EU ohledně vízové liberalizace.

Ve finálním hlasování o zákonu jako celku podpořili předlohu o ochraně zdraví před návykovými látkami všichni přítomní poslanci ČSSD i KDU-ČSL. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.