Přehled ověřených výroků

Výrok je označen jako pravdivý, protože v koaliční smlouvě v kapitole 11.1 věnované Policii ČR je hned v prvním bodě řečeno:

" Zachováme základní organizační strukturu PČR – policejní prezidium, celorepublikové útvary a 14 krajských policejních ředitelství. V případě neefektivního fungování navrhneme zřízení jedné organizační složky státu (1 OSS) či úpravu současného systému v rámci PČR. "

K této koaliční smlouvě jsou připojeny podpisy všech koaličních partnerů a všech členů jejich poslaneckých klubů.

Podle zákona o Policii České republiky je skutenčně kompetence ke zřizování jednotlivých celorepublikových útvarů v pravomoci policejního prezidenta a ministra vnitra.

Nemůžeme však hodnotit, zda skutečně došlo k porušení koaliční smlouvy či nikoliv. Tato smlouva je psána poněkud stručně a obecně, díky čemuž lze některé její pasáže interpretovat více způsoby a toto zhodnocení je tedy spíše otázkou pro právníky. Z tohoto důvodu se v rámci ověřování výroku věnujeme pouze faktům, která Andreji Babišovi dávají za pravdu.

Výrok ministra financí je hodnocen jako pravdivý, Babiš korektně popisuje, že pod něj spadající FAÚ je nově parlamentně kontrolován, a to i opozičními poslanci. Korektně také Babiš popisuje skutečnost, že pro návrh ODS, který toto umožnil, sám aktivně hlasoval.

FAÚ je Finanční analytický útvar, který spadá pod Ministerstvo financí, v kompetenci jej má nyní skutečně Andrej Babiš. Jeho parlamentní kontrolu navrhli poslanci ODS, jejich zástupcem pro potřeby legislativního procesu byl předseda strany Petr Fiala.

Novela příslušného zákona (o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) upravuje v § 31 právě parlamentní kontrolu. Uvádí:

"§ 31b(1) Kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru vykonává Poslanecká sněmovna, která
k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“), a vláda.(2) Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze
poslanec Poslanecké sněmovny." Tento orgán je v současné době ustaven a jde o Stálou komisi pro kontrolu Finančního analytického útvaru Ministerstva financí, která má podle zákona skutečně zvolených 7 členů. Jde o poslance napříč politickým spektrem, sedí v ní zástupci opozičních KSČM, TOP 09 a ODS. Občanští demokraté mají dokonce v osobě poslance Beznosky předsedu této komise.

Podle přijatých usnesení z jednotlivých zasedání je zřetelné, že komise se skutečně schází a funguje.

Pokud se podíváme na Babišem deklarovaný souhlas s tímto zákonem, tak během projednávání se o něm v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát. V prvním čtení byl nejprve na stole návrh na zamítnutí návrhu ze strany poslanců Ondráčka (KSČM) a Fichtnera (ANO). Pro toto hlasovalo pouze 36 poslanců (především z KSČM), Babiš nebyl přítomen. Zákon tedy postoupil do dalšího čtení.

V závěrečném třetím čtení pak návrh zákona v hlasování podpořily všechny politické strany vyjma komunistů, pro návrh hlasoval aktivně i Andrej Babiš. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Babiš korektně pojmenovává jak svůj souhlas se zavedením parlamentní kontroly FAÚ, tak i fakt, že součástí této kontroly jsou zástupci opozice.

Restrukturalizace finančních úřadů, o které Babiš mluví, se týkala zrušení 23 malých pracovišť v menších obcích. Je pravda, že se o této věci transparentně diskutovalo a Babiš poté od plánů ustoupil. Stranou hodnocení necháváme, zda je na místě tyto dva případy (zrušení 23 poboček úřadu a restrukturalizaci policie) porovnávat.

Ministerstvo financí v červenci 2015 plánovalo, že od 1. 1. 2016 zruší 23 nejmenších územních pracovišť finančních úřadů. V plánu bylo přesunout zaměstnance na jiné pozice a ušetřit za pronájem a provoz budov, ve kterých se malé pobočky nacházejí.

Proti návrhu se postavili někteří poslanci včetně poslanců za ČSSD a premiéra Sobotky, odmítl ho senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Andrej Babiš pak od plánu ustoupil po jednání v koalici a se Svazem měst a obcí, došlo tak pouze k omezení provozu těchto malých poboček.

Termín příštích voleb do Poslanecké sněmovny ještě nebyl vyhlášen, nicméně v řádném termínu by volby měly proběhnout v listopadu 2017. Státní rozpočet musí být Sněmovně předložen nejpozději tři měsíce před začátkem nového roku, tudíž rozpočet na rok 2018 ještě bude připravovat Sobotkova vláda.

Podle § 8 odstavce (5) 218/2000 Sb. zákona o rozpočtových pravidlech předloží ministerstvo návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna. Poté je nutno předložit rozpočet Poslanecké sněmovně dle § 101 zákona o jednacím řádu Sněmovny č. 90/1995 Sb., a to nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku (tedy na konci září).

Podle článku 17 odstavce (1) Ústavy se „volby do obou komor konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí“. Poslední volby do PS se konaly 25. - 26. 10. 2013 a volební období PS jsou čtyři roky (dle Ústavy čl. 16 odst. 2). Příští volby by se proto měly konat v listopadu 2017.

Podle zákona § 8 odstavce (5) 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna.

Podle Zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (§ 101 č. 90/1995 Sb.) „Vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k takovému návrhu může předložit nejpozději 15 dnů před schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvému čtení zákona.“ Vzhledem k tomu, že rozpočtový rok je shodný s kalendářním (podle § 2 zákona č. 218/2000 Sb.), odpovídá termín konci září.

Schodek státního rozpočtu ve výši 60 miliard je součástí koaliční dohody. Ministerstvo financí navrhuje schodek 48,5 miliard pro rok 2017, nicméně připouští, že se ještě zvýší k 60 miliardám. Hranici 60 miliard žádná ze stran nezpochybňuje. Andrej Babiš prohlásil, že vyšší deficit on ani hnutí ANO nepodpoří.

Bylo schváleno, že platby za státní pojištěnce budou zvýšeny o 3,6 miliardy korun. Vláda se také dohodla na zvýšení platů lékařů a sester od 1. ledna 2017, a to o 10 %. Navýšení ještě nebylo potvrzeno usnesením vlády, podle premiéra Sobotky i ministra financí Babiše se však koalice na tomto kroku již shodla.

Vláda také předložila novelu důchodového zákona, která jí umožní zvyšovat penze bez souhlasu Parlamentu, a to do až do výše 2,7 procenta. Novelu schválila Poslanecká sněmovna i Senát a čeká na podpis prezidenta. Vláda se nyní shoduje na valorizaci v průměru o 200 korun.

Byť má Fiala pravdu, že Babiš nepřipravuje vyrovnaný rozpočet na rok 2017, vnucuje mu to, že se k tomu sám zavázal, že tak učiní. Nicméně Babišovo vyjádření předseda ODS dezinterpretuje, k předložení vyrovnaného rozpočtu se Babiš ve skutečnosti nezavázal, mluvil "pouze" o stavu, kdy bude možné takto sestavený rozpočet předložit.

Andrej Babiš na téma dosažení vyrovnaného státního rozpočtu mluvil v červnu 2014 skutečně v Otázkách Václava Moravce (čas 29:50), kde byl hostem spolu s Miroslavem Kalouskem. Zcela konkrétně uvedl (přikládáme část přepisu pořadu):

"Andrej BABIŠ
My potřebujeme systémové opatření na výběr daní, ano? A my potřebujeme investovat, navyšovat výdaje. A já jsem o tom přesvědčen, že to, co my máme připravené, tak v roce 2017 určitě budeme přebytkový. Ne přebytkový, pardon, budeme v podstatě, se dostaneme do fáze, kdy budeme mít moci mít vyrovnaný rozpočet, pokud skutečně zrealizujeme ty modely, které my chceme. Chorvatský model, protože tady my přicházíme, a to je o těch daních jako. O tom.

Václav MORAVEC
Promiňte, v roce 2017, když budou fungovat všechna ta opatření, tak by mohl být vyrovnaný státní rozpočet?

Andrej BABIŠ
Ale k tomu směřujeme, že budeme každoročně snižovat rozpočet, ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní.

Václav MORAVEC
Takže by mohl být v roce 2017 vyrovnaný státní rozpočet?

Andrej BABIŠ
Ale k tomu směřujeme, já nevím, jestli se to povede, ale takový je cíl."

Babiš tedy neslíbil, že v roce 2017 bude navrhovat státní rozpočet. Uvedl, že pokud se přijmou jím navrhované kroky, tak se dostaneme do situace, kdy bude možné vyrovnaný rozpočet sestavovat. Na přímou otázku, zde bude vyrovnaný rozpočet v roce 2017 uvedl, že neví, jestli se to povede.

Je nepochybně pravdou, že na letošní rok Babiš nenavrhuje vyrovnaný rozpočet, ale počítá se s deficitem 60 miliard korun.

Původně ministerstvo financí plánovalo schodek státního rozpočtu pro rok 2017 na 48,5 mld., nicméně zároveň počítalo s tím, že schodek bude navýšen na 60 mld. Babiš v dalším návrhu skutečně navýšil výdaje ministrů o 12 mld. korun.

Požadavky ministrů jsou však mnohem vyšší. Zatím bylo vyhověno požadavkům ministryně školství a zvýšení platu učitelům. Více peněz požadovalo také ministerstvo obrany, což ministerstvo financí do nového návrhu zahrnulo. Stejně tak byly navýšeny výdaje ministerstvu vnitra či práce a sociálních věcí.

Upozorňujeme však, že požadavky ministrů stále nejsou naplněny. Celkem požadují až o 58 mld. více. Vzhledem k plánovanému schodku je to však nemožné splnit. Babiš navíc prohlásil, že pokud by měl být schodek rozpočtu vyšší než plánovaných 60 mld., ANO nebude pro rozpočet hlasovat.

Podobné ústupky byly patrné již při sestavování rozpočtu na rok 2016. Babiš ustoupil při vyjednávání například ministryni školství Valachové, ministru vnitra Chovancovi, či ministru životního prostředí Brabcovi. Ústupky a navyšování výdajů jednotlivých ministerstev provázelo i sestavování rozpočtu pro rok 2015. Jednalo se například o navýšení financí po vyjednávání s tehdejším ministrem školství Chládkem či ministryní spravedlnosti Válkovou.

V minulosti Babiš např. nevyhověl finančním návrhům ministra zdravotnictví. Němeček nejprve požadoval po vládě navýšení státních plateb za pojištěnce o 10 miliard, v čemž však ustoupil a následně požadoval pouze 5 miliard. Z těchto 5 miliard však vláda schválila pouze 3,6 miliard, o které budou tedy navýšeny státní platby za pojištěnce.

Dohledatelná je také informace o navýšení ministerstvu pro místní rozvoj, které ovšem nereflektovalo zcela požadavky ministryně Šlechtové.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice vychází vstříc svým vládním kolegům navyšováním rozpočtu, často však jde o kompromisní částky, kdy jim "nekývne" na každý jejich požadavek, jak Fiala naznačuje.

Výrok je označen jako pravdivý, protože Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo řekl, že fungování vlády v případě rozložení ÚOOZ by podle něj bylo obtížné. Také dodal, že „pak by to nebyla protikorupční vláda, ale vláda prokorupční. ” Je rovněž pravdou, že ANO v čele s Andrejem Babišem v současné koaliční vládě stále setrvává.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsou dostupná data ke dnu, o kterém ministr Babiš mluví.

Státní rozpočet na rok 2015 byl skutečně koncipován jako schodkový s výší deficitu 100 miliard korun. Zpráva o pokladním plnění za rok 2015 z 5. ledna 2016 ale dokládá, že výsledný schodek dosáhl Babišem uvedených 62,8 miliardy, byl tedy o 37 miliard nižší, než jak byl plánován.

Informace, kterými disponuje Babiš o pátku, nejsou veřejně dostupná. Pátkem myslí vicepremiér den před odvysíláním pořadu, což bylo 17. června. Ministerstvo ale zveřejňuje data o pokladním plnění státního rozpočtu vždy v měsíčním intervalu, nejnovější aktuální data za květen 2016 byla publikována 1. června další můžeme tedy očekávat až 1. července.

Poslední aktuální čísla v podstatě potvrzují slova Babiše, že v loňském roce dosáhl v tuto dobu rozpočet salda a nyní je stále v přebytku (byť v průběhu roku se do deficitu dostane). Konkrétní čísla k polovině měsíce však nejsou dostupná.