Přehled ověřených výroků

Žádná vláda územní celistvost Číny skutečně nezpochybnila.

Česká republika nepodporuje a nikdy v minulosti nepodporovala nezávislost žádného územního celku, který si ČLR nárokuje. Sám bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na konci dubna 2014 pro server iDNES.cz uvedl: „Česká republika, ale i Československo vždy uznávaly jednotu Číny. Bylo by ale žádoucí, aby Tibet i další oblasti Číny dostaly větší autonomii.“

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Helena Válková mluví o tom, že v Senátu je málo právníků a dokládá to na těch s titulem JUDr. V počtu takto titulovaných osob má pravdu, ovšem výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť kromě těchto do tohoto orgánu zvoleny další 3 osoby s právnickým vzděláním. Jedním z nich je také Válkové bývalý vládní kolega zastávající post předsedy legislativní rady vlády.

V celé horní komoře českého parlamentu funkci senátora momentálně zastávají dvě osoby s titulem JUDr., a to JUDr. Miroslav Antl a JUDr. Eliška Wagnerová. Právníků je v Senátu celkem 5 - kromě dvou jmenovaných je to Jiří Dienstbier, Václav Láska a Miloš Malý.

Je pravdou, že novelizacezákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání k dnešnímu dni nedorazil do Poslanecké sněmovny a je stále evidován na vládě, nemůžeme však s určitostí říct, že se nachází přímo v Legislativní radě vlády.

Pokud se však podíváme na platné znění s vyznačením navrhovaných změn (.docx), seznáme, že opravdu kalkuluje s modelem čtyřletého středoškolského vzdělání s roční nástavbou. Klíčovým ustanovením je § 5 odst. 1 písm. c, který zakotvuje právě nástavbu jako podmínku pro získání způsobilosti všeobecné sestry, a to pro absolventy středních škol z oboru porodní asistentky (§ 6 odst. 1 písm. c), zdravotnického záchranáře (§ 18 odst. 1 písm. c) nebo praktické sestry (§ 21b odst. 1 písm. a, b). Rovněž je vyškrtnut § 5 odst. 2, který doposud stanovoval všeobecné sestře povinnost odsloužit 3 roky pod odborným dohledem.

Co se týče srovnání s Německem, tento návrh je skutečně krokem k přiblížení se německé úpravě. Tam je v současné době systém vzdělávání sester oproti Česku jednodušší, jak ostatně potvrzuje i mluvčí německé asociace zdravotních sester Johanna Knüppelová. S tím se ztotožňuje i zpráva (eng.) Evropské komise (ač z roku 2000), která detailně popisuje podmínky výkonu povolání zdravotních sester v Německu. Na stranách 5-7 popisuje nutnost absolvování středoškolského vzdělání v této oblasti a následný "trénink" nebo také školení, které se ovšem zdaleka nerovná náročnosti vysoké školy. V podobném smyslu se vyjádřil i místopředseda výboru pro zdravotnictví PSP David Kasal.

Z těchto důvodů je vyjádření Svatopluka Němečka pravdivé ve všech svých částech.

Tvrzení předsedy vlády se zakládá na fakticky správných informacích, a proto jej hodnotíme jako pravdivé.

Zmíněný tábor, který shromažďoval od roku 1942 převážně Romy, se podle projektu Holocaust.cz skutečně stal s nástupem Reinharda Heydricha přestupní stanicí do Osvětimí.

„Celkem prošlo internací v tomto táboře 1 309 osob, z nichž 326 internaci nepřežilo. Další čtvrtina vězňů byla propuštěna nebo utekla. Ostatní vězňové byli transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi.“ (Holocaust.cz)

V Letech bylo internováno 1309 Romů, z čehož přibližně jedna čtvrtina zemřela a druhá utekla či byla propuštěna. Zbylých asi 650 Romů mělo být deportováno do Osvětimi, a to ve dvou vlnách. První 3. prosince 1942 a druhá (vyhlazovací) 16. prosince téhož roku. V druhém hromadném transportu došlo k přesunu 417 Romů.

Celkový počet deportovaných Romů do zmíněného tábora byl kolem 23 tisíc.

Řešení „romské otázky“ bylo vedle té židovské rovněž jednou z částí vyhlazovacího procesu nacistického Německa.

Tuto skutečnost potvrzuje Norimberský proces, který plně odkryl hrůznosti, jež byly v táborech páchány. Jednou z nich byly i experimenty s infekčními či smrtelnými nemocemi, např. s tyfem.

„Experimenty se žloutenkou, neštovicemi, tyfem, paratyfem A a B, cholerou a záškrtem zde byly rovněž prováděny.“ (str. 8)

Projekt Holocaust, zaštítěný Institutem Terezínské iniciativy, rovněž dokládá, že v Letech panovala chronická nemocnost v důsledku fatálních hygienických podmínek. Špatná zdravotní situace byla vedením přehlížena do přelomu roku 1942–43, kdy zde vypukla tyfová epidemie, která zasáhla i některé dozorčí. (Andr´oda taboris: tragédie cikánských táborů v Letech a v Hodoníně. Brno: 1995. s. 44)

Výrok Bohuslava Sobotky proto hodnotíme jako pravdivý, přestože do roku 1942 byl tábor v Letech v Písku skutečně pouze pracovně-nápravným.

Zásady pro poskytování účelových dotací z rozpočtu kraje Vysočina v rámci Programu obnovy venkova Vysočiny byly schváleny v prosinci 2010. Tato podpora je určena (článek 6 - příjemci podpory) pro obce do 1500 obyvatel.

Obec smí podat pouze jednu žádost v rámci Programu obnovy venkova Vysočiny (článek 7 odst. 2). Garantovanou výší dotace (článek 8) na jednu žádost je 104 tisíc korun. Maximální výší požadované dotace je 140 tisíc korun.

Kritéria pro poskytnutí dotace jsou popsána v článku 5:

„Dotaci obdrží každá obec, která předloží žádost v souladu se Zásadami. V případě převisupožadovaných podpor nad objemem alokovaných prostředků se může maximální poskytnutá dotace snížit, ne však pod garantovanou výši dle čl. 8 těchto Zásad. U obcí oceněných čestným uznáním v rámci soutěže Vesnice roku 2010 dle protokolu z jednání krajské komisebude dotace poskytnuta v požadované výši.“

Polovinu nákladů na projekt si musí obec hradit sama, druhá polovina je pak právě z dotací. U obcí pod 300 obyvatel musí příjemce dotace uhradit 40 % nákladů projektu. Reálně tak každá obec, která požádá o podporu a splňuje podmínky, získá nejméně 104 tisíc korun.

Informace z krajského úřadu pak pro letošní rok pracují s částkou 110 tisíc.

Házení vajíček na Jiřího Paroubka se odehrávalo v květnu 2009 před volbami do Evropského parlamentu. Ty se uskutečnily 5. a 6. června 2009.

V různých městech České republiky byl během kampaně tehdejší předseda ČSSD cílem lidí, kteří na něj házeli vejce. Původ této záležitosti se odehrál v Kolíně, kde během mítinku strany (podle prohlášení ČSSD po skončení mítinku - tuto záležitost nejsme schopni doložit) byl Jiří Paroubek napaden vejcem ze strany jeho odpůrce. Veřejné komentování této věci eskalovalo v další podobné incidenty v různých městech - např. v Plzni, Písku či Litoměřicích.

Celá tato série napadení Jiřího Paroubka vyvrcholila 27. května v Praze během akce ČSSD na Andělu. Zde byli kandidáti a představitelé strany vystaveni obzvlášť velkému útoku vejci ze strany odpůrců. Předseda Paroubek uvedl, že morální vinu za tyto incidenty nese ODS. Konkrétně jmenoval pro Novinky.cz (video, čas 1:22) Mirka Topolánka, Ivana Langera a Marka Dalíka. ODS své zapojení v této věci odmítla.

Na výše uvedeném videu je také vidět část útoků na ČSSD na pražském Andělu.

TOP 09, které přisuzuje podíl na těchto činech Zdeněk Škromach, v té době ještě ovšem jako strana neexistovala. Ministerstvem vnitra, které má toto v kompetenci, byla strana zaregistrována až 26. června 2009, není tedy možné, aby měla podíl na událostech, které se odehrály o měsíc dříve. V dobových zdrojích také předseda Paroubek přisuzuje údajnou vinu za celou věc ODS.

Předně uveďme, že nehodnotíme stav hnutí ANO z pohledu jeho (ne)demokratičnosti. Ověřujeme, zda předseda Babiš skutečně takové hodnocení pro zmíněný list sám provedl.

V rozhovoru pro Financial Times ze dne 19. února 2016 Andrej Babiš řekl: „I could not resign. Are you crazy?” I would have to leave the country. It would be the biggest treason for everybody. I cannot do this. I have to finish it. A lot of people have a hope that I will change things. And I am changing things. The party is connected to my person. The party is me.“

Kromě dalších tezí v textu, kdy Babiš popisuje např. svou motivaci jít do politiky, se k hnutí ANO vyjadřuje fakticky jen v jedné větě - tedy „Strana je propojena s mou osobou. Strana jsem já.“

Věci jako je tuhá stranická disciplína či posvěcování rozhodnutí pro ostatní členy vlády za ANO Babiš v textu nijak nekomentuje. Zde jde ze strany Mládka o čistou fabulaci a rozvíjení teze Andreje Babiše, že „strana je on“, Babiš o tomto sám nemluví.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Babiš ve zmíněném rozhovoru neuvádí to, co mu Mládek přisuzuje.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v případě incidentů s vejci TOP 09 ještě ani neexistovala, tudíž za ně nemůže nést (spolu)odpovědnost. V případě použití červených karet vůči prezidentu šlo o občanské protesty, které TOP 09 neorganizovala.

Házení vajíček na Jiřího Paroubka se odehrávalo v květnu 2009 před volbami do Evropského parlamentu. Ty se uskutečnily 5. a 6. června 2009.

V různých městech České republiky byl během kampaně tehdejší předseda ČSSD cílem lidí, kteří na něj házeli vejce. Původ této záležitosti se odehrál v Kolíně, kde během mítinku strany (podle prohlášení ČSSD po skončení mítinku - tuto záležitost nejsme schopni doložit) byl Jiří Paroubek napaden vejcem ze strany jeho odpůrce. Veřejné komentování této věci eskalovalo v další podobné incidenty v různých městech - např. v Plzni, Písku či Litoměřicích.

Celá tato série napadení Jiřího Paroubka vyvrcholila 27. května v Praze během akce ČSSD na Andělu. Zde byli kandidáti a představitelé strany vystaveni obzvlášť velkému útoku vejci ze strany odpůrců. Předseda Paroubek uvedl, že morální vinu za tyto incidenty nese ODS. Konkrétně jmenoval pro Novinky.cz (video, čas 1:22) Mirka Topolánka, Ivana Langera a Marka Dalíka. ODS své zapojení v této věci odmítla.

Na výše uvedeném videu je také vidět část útoků na ČSSD na pražském Andělu.

TOP 09, které přisuzuje podíl na těchto činech Zdeněk Škromach, v té době ještě ovšem jako strana neexistovala. Ministerstvem vnitra, které má toto v kompetenci, byla strana zaregistrována až 26. června 2009, není tedy možné, aby měla podíl na událostech, které se odehrály o měsíc dříve. V dobových zdrojích také předseda Paroubek přisuzuje údajnou vinu za celou věc ODS.

Co se týká červených vlajek, tak senátor Škromach má zřejmě namysli červené karty proti prezidentu Zemanovi. Ty byly poprvé použity na demonstraci 17. listopadu 2014 na Národní třídě. Akci organizoval Martin Přikryl, v rozhovoru pro Idnes popisuje ze svého pohledu průběh této demonstrace i následnou eskalaci na pražském Albertově, kde dav házel na prezidenta vejce a to za přítomnosti hlav států zemí V4. Celá akce vznikla jako reakce na prezidentovy výroky v rámci návštěvy Čínské lidové republiky a také směrem k punkové skupině Pussy Riot.

Lze doložit případ, kdy komunální politik veřejně vystavil Zemanovi červenou kartu. Stalo se tak v Pardubicích v lednu 2015. Jan Němec, místní politik TOP 09, protest proti Zemanovi pořádal. Během návštěv krajů, které prezident podniká, se stává, že z davu mu někteří občané vystavují červené karty. Jak tito, tak i účastníci velké demonstrace v Praze 17. listopadu 2014, mohou být příznivci TOP 09 nebo její členové, ovšem je problematické spojit tuto stranu jako celek s protesty proti Zemanovi. Jak protestující, tak i tuto opoziční partaj, spojuje odpor k politice prezidenta. Ovšem představa, že by nejvyšší představitelé TOP 09 nebo snad strana jako celek nějak asistovala v těchto protestech, je iluzorní.

Podle statistik (.pdf, str. 8) Policie České republiky můžeme vidět, že v období od ledna do srpna 2016 byla největší nehodovost zaznamenána v Praze. Hned po Praze je druhá největší nehodovost ve Středočeském kraji, zatímco Jihočeský kraj se může pyšnit jednou z nejnižších nehodovostí:

KrajPočet nehod

Praha

14 779

Středočeský8 969 Ústecký6 404Moravskoslezský5 892Jihomoravský4 498Olomoucký3 223Královéhradecký3 042 Jihočeský2 817

Vysočina2 682Liberecký2 664Zlínský2 631Pardubický2 402Plzeňský2 212

Karlovarský1 722

Celkový počet nehod

63 937

Počet nehod (.pdf, str.7) za rok 2015 je následující:

Zde můžeme vidět opět, že Praha, co se týče počtu nehod, je na tom "nejlépe", za ní následuje znovu Středočeský kraj. Jihočeský má opět jednu nejnižších.

KrajPočet nehod

Praha

21 462

Středočeský12 463 Ústecký9 707Moravskoslezský8 899Jihomoravský7 056Olomoucký4 738Královéhradecký4 460Vysočina4 114 Jihočeský3 916 Liberecký3 889Zlínský3 680Pardubický3 482Plzeňský3 205

Karlovarský1 996

Celkový počet nehod

93 067

Pokud bychom spočítali nehodovost v krajích na 100 tisíc obyvatel za první pololetí letošního roku, zjistíme, že v počtu nehod vede jednoznačně Praha a za ní následuje Ústecký kraj s 591 nehodami a Středočeský kraj s 490 nehodami.

Kraj Počet obyvatel (.xls, střední stav)

Počet nehod (.pdf, str. 8)

Počet nehod na 100 tisíc obyvatel

Praha

1 270 092

11 332

892Ústecký 822 4824 863 591Středočeský 1 330 0936 516 490

Liberecký439 8591 943442Karlovarský297 5011 250420Královéhradecký551 1822 251408Vysočina 509 2241 936380Olomoucký634 3912 336368Moravskoslezský1 212 2534 367360Pardubický516 2281 758340 Jihočeský 638 135

1 952

306

Jihomoravský1 176 0593 272278Plzeňský577 0491 571272

Pokud bychom nehodovost na 100 000 obyvatel vypočítali pro rok 2015, došli bychom opět ke stejnému závěru.

KrajPočet obyvatel (Zdroj: ČSÚ)

Počet nehod (.pdf, str.7)

Počet nehod na 100 tisíc obyvatel

Praha

1 267 44921 462

1 693Ústecký 822 8269 707

1 180Středočeský 1 326 87612 463

939

Jihočeský 637 8343 916

614 Plzeňský

576 6163 205

556Liberecký439 6393 889

885Královéhradecký551 4214 460

809

Pardubický

516 1493 482

677Vysočina

509 4754 114

807

Jihomoravský1 175 0257 056

600

Olomoucký634 7184 738

746

Zlínský

584 290

3 680

630

Moravskoslezský1 213 3118 899

733

Karlovarský297 8281 996

670

Proto tento výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Co se týká ekonomického výkonu, Česká republika skutečně od roku 2013 dosahuje lepších čísel. Vycházíme z dat Eurostatu za roky 2013-15 a aktuální makroekonomické predikce Ministerstva financí České republiky.

2013201420152016Růst HDP -0,5 2,0 4,2 2,5

Výběr daní se skutečně průběžně od roku 2013 zvyšuje, roste i výběr pojistného.