Přehled ověřených výroků

Výrok ministra financí je hodnocen jako pravdivý, Babiš korektně popisuje, že pod něj spadající FAÚ je nově parlamentně kontrolován, a to i opozičními poslanci. Korektně také Babiš popisuje skutečnost, že pro návrh ODS, který toto umožnil, sám aktivně hlasoval.

FAÚ je Finanční analytický útvar, který spadá pod Ministerstvo financí, v kompetenci jej má nyní skutečně Andrej Babiš. Jeho parlamentní kontrolu navrhli poslanci ODS, jejich zástupcem pro potřeby legislativního procesu byl předseda strany Petr Fiala.

Novela příslušného zákona (o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) upravuje v § 31 právě parlamentní kontrolu. Uvádí:

"§ 31b(1) Kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru vykonává Poslanecká sněmovna, která
k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“), a vláda.(2) Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze
poslanec Poslanecké sněmovny." Tento orgán je v současné době ustaven a jde o Stálou komisi pro kontrolu Finančního analytického útvaru Ministerstva financí, která má podle zákona skutečně zvolených 7 členů. Jde o poslance napříč politickým spektrem, sedí v ní zástupci opozičních KSČM, TOP 09 a ODS. Občanští demokraté mají dokonce v osobě poslance Beznosky předsedu této komise.

Podle přijatých usnesení z jednotlivých zasedání je zřetelné, že komise se skutečně schází a funguje.

Pokud se podíváme na Babišem deklarovaný souhlas s tímto zákonem, tak během projednávání se o něm v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát. V prvním čtení byl nejprve na stole návrh na zamítnutí návrhu ze strany poslanců Ondráčka (KSČM) a Fichtnera (ANO). Pro toto hlasovalo pouze 36 poslanců (především z KSČM), Babiš nebyl přítomen. Zákon tedy postoupil do dalšího čtení.

V závěrečném třetím čtení pak návrh zákona v hlasování podpořily všechny politické strany vyjma komunistů, pro návrh hlasoval aktivně i Andrej Babiš. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Babiš korektně pojmenovává jak svůj souhlas se zavedením parlamentní kontroly FAÚ, tak i fakt, že součástí této kontroly jsou zástupci opozice.

Premiér hovoří o jednání, které se uskutečnilo 3. května 2016. Kromě předsedů koaličních stran se ho zúčastnil prezident ČLK (Česká lékařská komora) Milan Kubek, předseda LOK-SČL (Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů) Martin Engel a předsedkyně odborového svazu ve zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Ministerstvo zdravotnictví zastupoval sám ministr Svatopluk Němeček a jeho náměstek Tom Phillip. Společně se shodli na navýšení tarifních platů u sester a lékařů o 10 %, a to od 1. ledna 2017.

Sobotka po jednání prohlásil, že "je potřeba zvýšit tarifní platy u sester a lékařů od 1. ledna příštího roku o deset procent. Stát na to musí přispět tím, že se budou valorizovat platby za státní pojištěnce."

Angela Merkelová se na konci srpna letošního roku vypravila do několika zemí Evropské unie. Hlavním důvodem zahraničních cest byla setkání evropských lídrů ve snaze čelit společně Brexitu a připravit se na summit EU, který se uskuteční v září v Bratislavě.

Nejprve se Merkelová sešla s italským premiérem Renzim a francouzským prezidentem Hollandem na italském ostrově Ventonene. O den později, 23. srpna, se setkala s princem Williamem. Další den zamířila do Estonska a následně se vypravila do České republiky a Polska.

Migrace byla tématem zejména cesty do České republiky a Polska, kde se kancléřka setkala s lídry Visegrádské čtyřky. Merkelová již dlouhodobě obhajuje systém přerozdělování uprchlíků na základě kvót a tento postoj zastávala i při jednání s představiteli V4. Země V4 přitom kvóty odmítají.

Občané Libereckého kraje mohou skutečně nahlédnout do relativně transparentní hospodářské politiky zmíněné oblasti.

K dispozici mají oficiální stránky kraje, výroční zprávy sumarizující počiny celého konkrétního roku i jednotlivé lokální věstníky, případně záznamy z jednání místních orgánů.

Právo veřejnosti na dostupnost informací z místa jejich trvalého bydliště, jim přiznává i zákon 128/2000 Sb. o obcích, konkrétně:

§ 16
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,

Obecnou povinnost zveřejňovat informace z oblasti vlastní i přenesené působnosti přikládá všem státním institucím, včetně územních samosprávných celků, zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (především se jedná o § 5).

S ohledem na výše zmíněné předpisy poskytuje Liberecký kraj svým občanům k nahlédnutí interaktivní dokument přehledně mapující příjmy a výdaje kraje v letech 2012-2016. Současně archivuje záznamy týkající se hospodaření až po rok 2002.

Veškerá výběrová řízení, na nichž se kraj podílí, jsou veřejně dostupná. Od roku 2007 zadal Liberecký kraj celkem 440 veřejných zakázek, jejichž celkový objem činí 4 141 413 054 Kč bez DPH.

Zdroj: vsechnyzakazky.cz

Z necelých 70 % se jednalo o zakázky z oblasti stavebnictví a infrastruktury, které tvoří asi polovinu celkových nákladů.

Pavel Svoboda (ČSSD) má pravdu, že většina zakázek, jež zadal kraj jako celek, tedy 53,4 %, je otevřená. Z krajských orgánu jsou zadavateli veřejných zakázek pouze Hasičský záchranný sbor LK a Krajské ředitelství policie LK.

Mimo databázi veřejných zakázek informuje kraj o svých činnostech občany v nepravidelně vycházejícím Věstníku. V něm jsou k dispozici informace o veřejnoprávních smlouvách. Ty společně s vyhlášenými veřejnými zakázkami lze rovněž najít na úřední desce.

Výrok hodnotíme z výše zmíněných důvodů jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Kraj sice zpracovával žádosti o náhradu za škodu způsobenou havárií ve Vrběticích, nicméně žádosti „nezůstaly“ na ministerstvu financí, ale byly vyřešeny ministerstvem vnitra v součinnosti s krajským úřadem.

S ohledem na situaci kolem výbuchu munice ve skladu ve Vrběticích a v následném vypořádání zastával Zlínský kraj roli koordinátora a zprostředkovatele. Všechny žádosti, ať už za obce nebo soukromé či právnické osoby, měly jít přes kraj.

Dle ČTK bylo celkem zasláno k posouzení 136 žádostí, z toho 38 bylo posouzeno krajem jako oprávněných v celkové výši 1,15 milionu korun. Tyto byly předány k proplacení ministerstvu vnitra. Zde byly nakonec uznány jen dvě žádosti (.pdf, s. 2), a to s odkazem na zákon o integrovaném záchranném systému (článek 30). Nárok na náhradu škody tedy vzniká jen v případech, kdy byla škoda zapříčiněna přímou činností složek IZS (např. nabourání plotu nebo rozježdění komunikace), alespoň dle vyjádření ministerstva.

Mimo žádosti o náhradu škody Vláda ČR rozhodla i o mimořádné dotaci 6 milionů korun pro občany obcí v okolí vrbětického skladu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Kraj sice opravdu administroval žádosti o náhradu škody po událostech ve Vrběticích, ale není pravdou, že by o vypořádání rozhodlo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše. O uznání žádostí rozhodlo ministerstvo vnitra Milana Chovance, spolustraníka Petra Navrátila.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to především na základě informací, které nám poskytlo ministerstvo dopravy a které situaci kolem výroku Andreje Babiše vyjasňují.

Zákon o drahách stanovuje povinnost vydání tzv. Prohlášení (.pdf) o dráze celostátní a regionální. Jedná se o dokument, podle kterého platí, že v souladu s § 34b odst. 2 zákona o dráhách kapacitu dráhy na celostátních a regionálních dráhách přiděluje přídělce. Tím je u drah v majetku státu Správce železniční dopravní cesty. Na základě toho SŽDC přiděluje kapacitu dráhy za cenu sjednanou podle platných cenových předpisů.

Podle tohoto dokumentu platí, že „povinností SŽDC je zajistit při procesu přidělování kapacity dráhy a určení jízdního řádu vlaku nediskriminační přístup dopravců na dráhu s cílem maximálního využití kapacity dráhy.“

Prohlášení o dráze celostátní a regionální pak stanovuje podmínky pro přidělování kapacity dráhy, a to jak obecné přístupové podmínky (.pdf, str. 24) a obecné obchodní podmínky (.pdf, str. 26), tak specifické požadavky na pravidla provozu, drážní vozidla či personál.

Zároveň je výslovně stanoveno, že SŽDC přidělí kapacitu dráhy, pokud jsou splněny vyjmenované podmínky (.pdf, str. 55).

Kvůli nejasnosti, zda lze výrok Andreje Babiše označit jako pravdivý, jsme požádali o stanovisko příslušný orgán, jímž je ministerstvo dopravy. Za něj nám vyčerpávajícím způsobem odpověděl tiskový mluvčí Tomáš Neřold:

„Režim zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících upravuje především nařízení (ES) č. 1370/2007 a následně zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změnách dalších zákonů.

Obecně je řečeno, že závazek veřejné služby by měl vstupovat tam, kde nepostačí fungování tržních sil (čl. 2 písm. e) nařízení) – závazkem veřejné služby je požadavek, který vymezí nebo stanoví příslušný orgán k zajištění veřejné služby v přepravě cestujících v obecném zájmu, který by provozovatel na základě svých obchodních zájmů bez odměny nepřevzal nebo nepřevzal ve stejném rozsahu nebo za stejných podmínek.

Vzhledem k tomu, že MD objednává mezi Prahou a Brnem vlaky, pokračující střídavě na Slovensko a do Rakouska, v hodinovém taktu, a také tomu, že spor mezi ČD a RegioJet se týká několika párů vložených vlaků, u nichž ani MD v Plánu dopravní obsluhy území pro roky 2012 – 2016 nepředpokládalo dlouhodobý režim závazkové dopravy, je zjevné, že se spor týká komerčního vedení vlaků obou dopravců.

MD si je vědomo znění výše uvedeného článku. To znamená, že neuvažujeme o tom, že by s ohledem na ochotu dvou dopravců provozovat vložené vlaky na komerčním základě některou z tras těchto vložených vlaků objednávalo.

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve stávajícím znění pak neobsahuje žádné ustanovení, které by bránilo dopravci vypravit vlaky v komerčním režimu. Jediným regulativem může být pouze vyčerpaná kapacita dopravní cesty. Avšak v případě sporu ČD a RegioJet je zjevné, že alespoň jedna trasa je ze strany SŽDC v návrhu jízdního řádu vytvořena.

Tvrzení pana vícepremiéra Babiše je v zásadě pravdivé. Pokud není vyčerpaná kapacita dopravní cesty, musí být dopravci umožněno, aby na trať vlaky v komerčním režimu vypravil. Přístup na železniční infrastrukturu je v podmínkách ČR otevřen. V daném případě se nejedná o přístup k veřejných službám.“

Státní návštěvu do Spojených států amerických podnikl čínský prezident na konci září, během šestidenní návštěvy zavítal do Seattlu, New Yorku a Washingtonu. Přivítání na americké půdě nedosahovalo takové pompéznosti, jaké se Si Ťin-pching dočkal o měsíc později v Londýně.

Čínský prezident navštívil Spojené království v říjnu loňského roku. Jak celá návštěva vypadala je možné vidět ve fotogaleriích deníků The Guardian a The Independent. Na první pohled je zjevné, že Číňanům se v Londýně dostalo pompéznějšího přivítání, než jakého se dočkali v Praze. Podobně jako v Praze ale vyšlo najevo, že tisícům lidí vítajících čínské prezidenta rozdávala propagační materiály, jako trička a vlajky, čínská ambasáda.

Původní vládní návrh zákona (.pdf - str. 6) o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek ve svém § 8 písmenu k) uváděl: " Zakazuje se kouřit a zakazuje se používat elektronické cigarety ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb. "

Pozměňovací návrh (.pdf - str. 14) poslance Bendy tento bod rozšířil o " s výjimkou stavebněodděleného prostoru vyhrazeného ke kouření“.

Pokud hnutí ANO po závěrečném hlasování, ve které návrh nepodpořilo, argumentuje prostřednictvím poslance Vyzuly tím, že problémem byl přijatý návrh poslance Bendy, opírá se o nekorektní argumentaci. Tento návrh totiž podpořilo 8 poslanců klubu ANO, bez nichž, jak je viditelné na záznamu z hlasování níže, by tento návrh nemohl být schválen. Celkem pro něj totiž zvedlo ruku 94 poslanců, kvórum pro přijetí bylo 90. Pokud by se klub ANO (jeho přítomní členové) postavili proti tomuto pozměňovacímu návrhu, chyběly by mu pro přijetí 4 hlasy a Vyzulova strana by tak mohla bez této argumentace podpořit zákon ve finálním hlasování. Na záznamu je také viditelné, že jej podpořila drtivá většina poslaneckého klubu ČSSD, má tedy největší podíl na jeho přijetí.

Prověřování jednání firmy Agrotec a jejích zaměstnanců, již opravdu probíhá více než 2 roky. Firma Agrotec figuruje v kauze České pošty, kde se mělo jednat o manipulaci s veřejnými zakázkami. V srpnu 2015 ale policie na základě vyšetřování navrhla obvinit několik fyzických i právnických osob včetně právě Agrotecu.

V dubnu 2016 přišel server aktualne.cz s informací, že státní zástupce Zdeněk Matula bude mít do měsíce sepsanou obžalobu. K obžalobě státním zástupcem došlo 14. 6. 2016 (2 dny po Otázkách Václava Moravce).

Složitě se určuje, zda se tato kauza "šetří velmi zvláštně dlouho" jak řekl ministr Chovanec. Uvádějí se statistiky délky přípravného řízení například Zpráva (.pdf) o činnosti státního zastupitelství za rok 2013. Z ní lze zjistit (str. 36), že přípravné řízení delší než 1 rok se týkalo méně než 2 % případů. Do takových statistik se ale řadí zkrácená přípravná řízení a nediferencují složitost jednotlivých případů a proto je jejich výpovědní hodnota omezená. Dále třeba ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) v roce 2014 měl průměrnou délku řízení 486 dní (.pps).

Existují samozřejmě případy, kdy vyšetřování trvá i delší dobu, například: "Hradečtí kriminalisté oddělení hospodářské kriminality ukončili v těchto dnech velmi náročné vyšetřování případů podvodných půjček, které trvalo bezmála pět let(...)". Dále kauza v níž bylo obžalováno deset vlivných IT manažerů a osm firem, se vyšetřovala od roku 2012 do roku 2015. V kauze Mostecké uhelné společnosti, podala policie návrh na obžalování bývalých manažerů v roce 2016, obviněni byli v roce 2012.

Pod textem„Společného prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky“ jsou podepsáni prezident České republiky Miloš Zeman, předseda Senátu Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček a předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Podle ČTK jej připravilo ministerstvo zahraničních věcí, což je, jak tvrdí ministr zahraničí Zaorálek, u zahraničně-politických témat obvyklé. Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček v rozhovoru pro Seznam Zprávy potvrdil, že tento text byl podepsán. „Ten text vznikl na Ministerstvu zahraničních věcí a stejně tam vzniklo i doporučení, aby svůj podpis připojili čtyři nejvyšší ústavní činitelé...“ (Seznam Zprávy, 0:09)

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože formálně možná k vlastnoručnímu podpisu nedošlo, ale na internetových stránkách jsou pod tímto textem všichni čtyři nejvyšší ústavní činitelé uvedeni a fakticky se k prohlášení hlásí.