Přehled ověřených výroků

Z rozhodnutí soudu byly opravdu zneplatněny některé funkce členů hnutí Severočeši. Ti pak rovněž podali v Ústeckém kraji kandidátku do krajských voleb. Oldřich Bubeníček tedy říká pravdu.

Spory v tomto uskupení se táhnou přes 2 roky, od doby, kdy se hnutí rozdělilo na dvě křídla. Jedno vzniklo kolem podnikatele Jiřího Zelenky a ve druhém působí Hana Jeníčková. Zelenkovi lidé uspořádali v únoru 2014 valnou hromadu, na které odvolali z vedení přívržence rivalů a naopak jmenovali osoby podle nich samých vhodné.

Soud letos pravomocně rozhodl, že valná hromada proběhla v rozporu se stanovami a zákonem a označil ji, stejně jako všechny navazující kroky, za neplatné. Bohuslav Schwarz tím přišel o funkci předsedy hnutí. Krajský soud pak 6. října 2016 (den před volbami) ještě doplnil rozhodnutí okresního soudu, když za neplatnou označil i volbu místopředsedy hnutí Zelenky.

Místopředsedkyní však zůstala Hana Jeníčková, která byla rovněž zmocněnkyní strany. Proto, když skupina Severočechů kolem Zelenky podala kandidaturu do krajských voleb, měla oprávnění odvolat všechny kandidáty a potopit tak celou jejich kandidátku. Svůj krok zdůvodnila neexistencí nároku Schwarze a Zelenky kandidátku podat.

Předsednictvo, které bylo rozhodnutím soudu z roku 2014 a doplňujícím rozsudkem z roku 2016, tedy skutečně již není představiteli Severočechů, ani jimi nebyli v době podání kandidátky.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, krajský rozpočet jako jedna z částí místních rozpočtů slouží mj. jako zdroj financování zdravotnictví, ale vzhledem k objemu prostředků ze státního rozpočtu a zdravotních pojišťoven nemůže financování zdravotnictví příliš ovlivnit.

Dle dokumentu (.pdf, str. 8) Českého statistického úřadu je zdravotnictví financováno ze 3 hlavních skupin: veřejných zdrojů, soukromých zdrojů a přímých plateb domácností. Veřejné zdroje se skládají z výdajů zdravotních pojišťoven (kterým musí dle zákona o veřejném zdravotním pojištění platit zdravotní pojištění prakticky všechny fyzické osoby) a z výdajů státního rozpočtu a místních rozpočtů, mezi které patří obecní a krajské rozpočty. Soukromé zdroje se skládají z výdajů na soukromé zdravotní pojištění, na neziskové organizace a na závodní preventivní péči. Třetí skupinu zdrojů tvoří výdaje domácností.

Poslední data k výdajům na zdravotnictví lze nalézt k roku 2014. Celkový objem výdajů k roku 2014 na zdravotnictví činil (.pdf, str. 8) dle Českého statistického úřadu asi 350 miliard Kč. Veřejné zdroje tvořily 297 miliard, přičemž převážnou většinou se na financování podílely zdravotní pojišťovny a státní rozpočet (viz rozdělení v tabulce). S ohledem na výše citovanou zprávu (.pdf, str. 8) ČSÚ pak lze říci, že trend je dlouhodobě výrazně podobný. Soukromé zdroje bez přímých plateb domácností pak tvořily necelých 11 miliard a výdaje domácností lehce přes 43 miliard Kč.

Financování veřejného sektoručástka (mld Kč)Zdravotní pojišťovny235Státní rozpočet52Místní rozpočty (obce a kraje) 9

Zdroj: ČSÚ

Nenalezli jsme zdroj informací, na základě kterého bychom mohli ověřit formu jednání obecního úřadu ve Vlčnově s občany obce.

Starosta Vlčnova Jan Pijáček líčí, jak obec řeší požadavky svých občanů na obecním úřadě, a dává Vlčnov za příklad krajskému úřadu. Bohužel se nám tento proces nepodařilo ověřit. Na webových stránkách obce (ani jinde) nejsou žádné zápisy z jednání s občany k nalezení.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Vláda měla ve svém programu schůze dne 24. srpna 2016 projednat návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové o změně zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Tento bod jednání byl přerušen.

Proběhla debata o tom, zda má být věk pro odchod do důchodu zastropován, popřípadě v jaké výši (65 nebo 67 let). ČR v současnosti tento věk nijak zákonně neupravuje, doba pro odchod do důchodu je tedy proměnlivá.

Ministr financí Babiš tento návrh označil za „populistický“ a zároveň připojil názor, ve kterém tvrdí, že „koalice se nedohodne“.

Později ale k dohodě v koalici došlo. Z tiskové konference (.mp3, čas 4:40) po schůzi vlády ze 31. srpna se dovídáme, že koalice se na zastropování věku odchodu do důchodu na hranici 65 let dohodne. Andrej Babiš má nakonec v plánu tento návrh podpořit.

Oficiálně má vláda tento bod na programu (.pdf, str. 1) k projednání na schůzi, která se bude konat v pondělí 5. září 2016. Tento výrok premiéra Sobotky je tedy pravdivý.

Na základě aktuálního celního sazebníku Spojených států hodnotíme výrok jako pravdivý. Podle tohoto sazebníku můžou celní sazby na dovoz některých typů skleněných výrobků dosáhnout i více než 20 procent.

Sklo a skleněné výrobky najdeme v kapitole 70 sazebníku (.pdf). Na dovoz z České republiky se vztahují sazby ve sloupci 1 - General. Jak je ze sazebníku patrné, určité typy dovozu jsou od cla úplně osvobozeny, jiné se daní v jednotkách procent. Nejvyšší sazby (až 38 %) se vztahují na stolní skleněné výrobky s velmi nízkou jednotkovou cenou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Z provedené analýzy veřejně dostupných mediálních zdrojů za poslední volební období (2012–2016) nelze dohledat žádnou kauzu či skandál týkající se komunistických zastupitelů v Radě Ústeckého kraje.

V minulých volebních obdobích měl Ústecký kraj (KSČM nebyla součástí rady) několik celostátně známých korupčních kauz. Jedna z nich se týkala nakládání s evropskými penězi v Regionálním operačním programu (ROP) Severozápad. V tomto případě již padly i rozsudky (prozatím nepravomocné) nad aktéry.

Druhá velká kauza se týkala nákupu předraženého nemocničního materiálu spadající pod Krajskou zdravotní (zdravotnický holding krajů Ústeckého a Karlovarského).

V tomto volebním období se podobné kauzy v kraji nevyskytly (popř. o nich média neinformovala), tudíž je výrok hodnocen jako pravdivý.

V pátek 27. května jednali na půdě Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ondřej Benešík (předseda tohoto výboru), Karel Schwarzenberg (předseda zahraničního výboru), Jeroným Tejc (předseda ústavně-právního výboru) a další poslanci s americkým vyjednavačem o smlouvě TTIP Shermanem E. Katzem.

Zpráva na webu sněmovny k tomuto jednání uvádí:

" V rámci diskuse na půdě výboru pro evropské záležitosti Sherman E. Katz informoval české poslance o stavu projednávání smlouvy TTIP ve Spojených státech. Přiblížil stanovisko amerických zákonodárců ke smlouvě. Upozornil, že přes veškerou snahu pravděpodobně nedojde k uzavření smlouvy TTIP do konce tohoto kalendářního roku. "

Více informací není prozatím o tomto jednání dostupných, neboť zápis z tohoto jednání není doposud zveřejněn. Výrok i hodnocení bude doplněno na základě tohoto zveřejněného zápisu, popř. na základě dalších dohledaných informací, které v tuto chvíli nejsou dostupné.

Oslovili jsme rovněž s dotazem na průběh jednání předsedy Benešíka a Tejce, jejich případné odpovědi zapracujeme také do tohoto odůvodnění.

Poslanec Vyzula hovoří o hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Bendy, které byly zařazeny (.pdf) pod písmenem K. Podle stenozáznamu se o návrhu skutečně hlasovalo dvakrát. V prvním hlasování číslo 83 bylo přihlášeno 184 poslanců, pro 90, proti 70, návrh tedy nebyl přijat. Předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák však toto hlasování zpochybnil a v novém hlasování číslo 85 již návrh přijat byl. Při druhém hlasování podpořilo zákon 8 poslanců klubu ANO oproti původním 10.

Kalousek mluví o svém působení za vlády Petra Nečase 2010-2013, která fungovala v době těsně po globální ekonomické krizi 2008-2010 a dle svého bilancování se snažila být "rozpočtově zodpovědná". Takže opravdu obecně finanční možnosti vlády mohly být v tu dobu omezené.

V programovém prohlášení vlády (.pdf) se k danému uvádělo:

" Vláda dokončí reformu Policie ČR v moderní bezpečnostní sbor. Podle možností rozpočtu bude pokračovat modernizace základních policejních útvarů a vybavení policistů. Stejně jako zbytek státní správy musí být Policie ČR především vstřícná vůči občanům, hospodárná ve způsobech práce a její služby občanům musí být co nejkvalitnější. "

Stran finanční náročnosti se nesla i odpově ď ministra vnitra Kubiceho v parlamentní rozpravě 2. února 2012:

"Za sebe vás mohu v každém případě ujistit, že není mým cílem negovat pozitivní výsledky reformy Policie ČR a opatření, která zde byla v předchozích letech realizována, ani vytvářet nějakou novou komplexní reformu a vyvolávat nejistotu v celé policii. Naopak je mým cílem dotáhnout již započaté pozitivní procesy, zejména pak provést Policii ČR změněnými vnějšími okolnostmi, které nás nutí provádět dramatické úspory, tak aby nedošlo ke snížení bezpečí obyvatel v této zemi."

Kalousek má pravdu v tom, že reforma se skutečně chystala a nebyla nakonec realizována, a to i z důvodu finanční náročnosti, což vyplývá z vyjádření tehdejšího ministra vnitra. Stejně tak s ohledem na možnosti rozpočtu počítalo i programové prohlášení vlády.

Předseda Senátu Štěch skutečně avizoval, že je připraven prodiskutovat záležitost ohledně svého podpisu pod prohlášením čtyř ústavních činitelů z 18. října. Uvedl to na své oficiální webové stránce i facebookovém profilu.

Reaguje tak na otevřený dopis z 24. října, v němž jej předsedové klubů KDU-ČSL a STAN Jan Horník a Petr Šilar kritizují za signování daného prohlášení a požadují, aby záležitost projednala horní komora.

V dopise předsedové zmíněných klubů protestují proti spolupodepsání prohlášení a tomu, že „všichni čtyři nejvyšší ústavní činitelé neplnili svou povinnost bránit své občany před nátlakem cizí moci“. Vytýkají také ustupování nátlaku a možné nepřízni představitelů jiného státu a obětování hrdosti a sebevědomí vlastních občanů v zájmů údajných obchodních výhod. Domnívají se, že Štěch mohl jakožto předseda Senátu PČR překročit své ústavní postavení, neboť za zahraniční politiku odpovídá moc výkonná, nikoli představitelé komor parlamentu. Štěch podle nich dokument podepsal jménem Senátu, ač se o této věci v horní komoře nedebatovalo.

Svou reakci Štěch zveřejnil 29. října a mimo jiné v jí uvádí, že je ochoten o celé záležitosti diskutovat na plenární schůzi senátu, pokud o to většina senátorů bude stát. Zároveň sděluje, že s předsedou senátorského klubu STAN Janem Horníkem se sejde v úterý 1. listopadu a celou věc si objasní. Odmítá však tvrzení, že by překročil pravomoci předsedy Senátu. „Nikde jsem neuváděl, že v tolik diskutovaném prohlášení ústavních činitelů hovořím jménem všech 81 senátorů. Tak jako každý jiný senátor má i předseda Senátu právo vyjádřit se k něčemu a zveřejnit své stanovisko.“

S prohlášením Štěch souhlasil především proto, jelikož odpovídá dohodě o česko-čínském strategickém partnerství, která byla uzavřena v březnu tohoto roku. „Není mi známo, že by jakýkoliv člen současné vlády toto březnové prohlášení odmítl, nebo zpochybnil. Text prohlášení čtyř ústavních činitelů z 18. 10. se také nijak neodchyluje od oficiální zahraniční politiky České republiky, kterou se řídily české vlády od roku 1993,“ uvedl předseda Senátu na svém facebookovém profilu.