Přehled ověřených výroků

Za tradiční košty vína a slivovice bojovali nejen lidovečtí poslanci, ale poslanci takříkajíc napříč celým spektrem. Podle některých obav totiž hrozilo, že na těchto akcích nebude možné nalévat alkohol. Mezi pozměňovacími návrhy se jich sešlo hned několik, které tomuto riziku zabraňují.

Pozměňovací návrh (.pdf) k § 14, který tuto problematiku upravuje, podali poslanci Lukáš Pleticha, Jiří Petrů, Antonín Seďa, Jaroslav Krákora (všichni ČSSD), Ludvík Hovorka (KDU-ČSL), Václav Snopek (KSČM).

Objem tchajwanských investic v České republice ve 27 projektech narůstal od roku 2003. V roce 2011 se jejich celkový objem dostal na 973 mil. USD a zajistil vytvoření skoro 19,5 tisíc pracovních míst.

Tchajwanské investice směřují zejména do oborů: elektronické součástky, zařízení a stroje pro obchod, komunikace a spotřební elektronika. Jedná se většinou o závody, ve kterých jsou z dovážených komponentů vyráběny konečné výrobky.

V roce 2015 se zvýšil export z České republiky na Tchajwan o 35 % (z 3,76 mld. Kč na 5,09 mld. Kč). Zvýšil se také dovoz z Tchajwanu do České republiky, a to z 22,3 mld Kč. na 22,6 mld. Kč.

Japonsko je podle vzájemného obratu pro Českou republiku 17. nejdůležitějším obchodním partnerem (21. nejdůležitějším vývozním a 14. nejdůležitějším dovozním). Stalo se tak druhým největším investorem v České republice. V roce 2016 dosáhla kumulovaná hodnota japonských investic v ČR celkem 3,6 mld. USD.

Japonské firmy v ČR (celkem 229) zaměstnávají 46 tisíc zaměstnanců. Počet japonských firem na území České republiky je čtvrtý nejvyšší ze všech zemí Evropské unie. Z celkového počtu 229 firem se 98 zabývá výrobou a 11 výzkumem a vývojem. Největší japonskou investicí v ČR je projekt automobilek Toyota Motor Corporation a Peugeot Citroën.

Čína je pro Českou republiku čtvrtým největším obchodním partnerem a druhým největším dovozcem. Pro Českou republiku je Čína 18. největším exportním trhem.

Investice Číny v ČR v předchozích letech nepřekračovaly ročně 500 mil. Kč. Agentura CzechInvest pomohla zprostředkovat 12 investičních projektů čínských firem v České republice. Objem těchto investic dosáhl v souhrnné výši přes 2,6 mld. Kč. Tyto projekty by do budoucna měly vytvořit 1,5 tisíce pracovních míst.

Podle podepsaných dohod při příležitosti cesty prezidenta Čínské lidové republiky do ČR by do roku 2020 měla Čína investovat v ČR 136,836 mld. Kč. Z toho 94,95 mld. Kč by mělo být investováno v roce 2016. Dodejme ovšem, že jde o deklarace a není vůbec jisté, že investice v této výši do České republiky přitečou. Prozatím investuje v České republice zejména společnost CEFC a jedná se spíše o akvizice (nákup podílů ve společnostech, nákup nemovitostí) a ne přímo o investice, které by vytvářely nová pracovní místa.

Koaliční partneři skutečně přehlasovali hnutí ANO ve věcech rozpočtu pro vědu i zvýšení plateb za státní pojištěnce. Vyplývá to ze záznamu jednání vlády ze dne 30. května (viz usnesení č. 477 a č. 493).

Vláda na svém jednání rozhodla o finančním navýšení pro vědu a výzkum na příští rok – dostane tak o 3,75 miliardy korun více než letos. Ministerstvo financí přitom navrhovalo, aby k výraznému zvýšení výdajů na tuto oblast nedošlo.

Proti plánům Andreje Babiše bylo taktéž navýšení plateb za sociální pojištěnce. Bylo rozhodnuto o navýšení ve výši 3,6 miliard korun. Plán ministra financí však počítal s přidáním asi 2 miliard korun.

Po hlasování vlády si Andrej Babiš stěžoval na ČSSD i KDU-ČSL, které jej u důležitých bodů jednání přehlasovaly. „Pro mě to bylo dohoda mých koaličních partnerů – 'ty mi schválíš vědu, já ti schválím státní pojištěnce'“, dodal.

Podle analýzy (.pdf, str. 174) Evropské komise z roku 2015 přispěly exporty EU na třetí trhy (do nečlenských států) k zaměstnanosti v ČR v roce 2011 (nejnovější dostupná data) 885 800 pracovními místy, což přibližně odpovídá 900 tisícům, o kterých hovoří poslankyně Charanzová.

Konkrétní údaj lze najít v řádku A.8 přehledu níže:

Kraje v roce 2015 skutečně získaly 4,4 mld Kč navíc určených na opravu silnic II. a III. tříd. Státní fond dopravní infrastruktury schválil (.pdf) alokaci těchto prostředků v lednu 2015. Miloš Zeman podle ČT vyzval k navýšení těchto prostředků. Server Týden.cz píše, že prezident při návštěvě Plzeňského kraje uvedl, že „by měly kraje dostat více peněz ze Státního fondudopravní infrastruktury (SFDI) na opravy svých silnic druhých a třetích tříd.”Není možné určit vliv, jaký měla prezidentova slova na uvolnění peněžní částky, formálně vzato k takovému kroku pravomoc nemá.

Výrok však hodnotíme jako pravdivý, prezident se v tomto smyslu vyjadřoval a krajům byly přes 4 miliardy uvolněny.

Otázka koridoru se objevila již v květnu tohoto roku na Oderském fóru, informovala o něm i Česká televize. Měl by prodloužit úsek Odry, který je splavný i pro velké lodě, až do moravskoslezské obce Mošnov (viz obrázek). Jak uvádí ČT, je vytvořena již česko-polská skupina, která konkrétní okolnosti projektu diskutuje, na výše zmíněném fóru vystupoval polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby.

Jak ale také uvádí Česká televize, projekt provázejí otazníky, je v poměrně rané fázi a není ve hře jediná varianta.

Během jednání tripartity (viz záznam jednání) 12. září 2016 pak splavnění Odry podpořil šéf ČMKOS Středula, Vladimír Dlouhý za Hospodářskou komoru a ministr zemědělství Jurečka. Tripartita také přijala následující:

"Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR bere na vědomí předložený materiál a:
- zdůrazňuje význam investic pro hospodářský růst;
- vyzývá vládu, aby ke státnímu rozpočtu přistupovala s péčí řádného hospodáře;
- žádá vládu o aktivizaci kroků vedoucích ke splavnění Odry od státní hranice do Ostravy."

Zdroj grafiky: Logistika.ihned.cz.

Vláda České republiky jednala o možném poskytnutí podpory formou "půjčky" 27. července 2016. Tuto možnost zde také přijala. Jak dokládá zápis z jednání (.doc), pro hlasovalo 16 z 16 (bod 50 jednání) přítomných členů vlády. Jednotlivá hlasování na vládě nejsou v zápisu uváděna jmenovitě (toto je normální stav), nicméně lze konstatovat, že žádný ministr za KDU-ČSL nebyl proti nebo se zdržel hlasování.

Jako nepřímé vodítko pro hlasování Bělobrádka, Jurečky a Hermana (členové vlády za KDU-ČSL) mohou být další body jednání, které zápis popisuje. Ten totiž dokládá, že Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka byli jednání přítomni a sami předkládali své body. Konkrétně v zápisu jde o body 4, 22 a 25.

To, že daná problematika spadá do kompetencí ministrů Babiše a Mládka, dokládá usnesení vlády v této věci. To výslovně přiřazuje úkoly právě těmto 2 členům vlády.

Situace ohledně platby advokátu Altnerovi je poněkud složitější. Přinejmenším jmenovaná částka ale více méně odpovídá - jde konkrétně o 18,5 milionu korun jako jistinu ("základ dluhu") a dalších 320 milionů korun jako smluvně ujednanou pokutu za nedodržení smluvní povinnosti. Částky se v médiích liší dle toho, zda započítávají příslušenství, náklady řízení atp.

Pravomocné rozhodnutí ve věci Altner versus Lidový dům padlo 11. dubna 2016, od té doby běžela ČSSD třídenní lhůta na zaplacení dlužné částky. Po 14. dubnu 2016 by pak Altner mohl částku soudně vymáhat. Pro tyto účely si strana vzala také úvěr. Zároveň však místo plnění Altnerovi začala strana postupně plnit jeho věřitelům, domnívaje se, že takto plní rozsudek, z čímž se však zcela neztotožnil obvodní soud pro Prahu 1, který o věci rozhodoval v prvním stupni.

Strana dle očekávání podala dovolání, přičemž Nejvyšší soud z tohoto důvodu odložil vykonatelnost rozhodnutí a není tedy doposud možno částku po ČSSD vymáhat, ačkoli je k její úhradě zavázána. Toto rozhodnutí však u Ústavního soudu advokát Altner dne 15. června 2016 napadl, na rozhodnutí ÚS si tak ještě notně počkáme. V mezidobí strana uhradila věřitelům 50 milionů korun v naději, že se částka na plnění dluhu započte.

Ve zkratce lze tedy říci, že ČSSD v současné chvíli využívá svého posledního opravného prostředku, přičemž legitimně získala odklad vykonatelnosti a nehrozí jí tedy prozatím exekuce. O ústavní stížnosti na tento krok doposud nebylo rozhodnuto, strana tedy jedná v souladu s aktuálním rozhodnutím soudu - je povinna zaplatit, díky odkladu vykonatelnosti (možnosti dluh vymáhat) však nikoli nezbytně okamžitě.

Podle posledních dostupných dat průzkumu OECD týkajícího se podílu výdajů na důchody, Česká republika nikterak výrazně nezaostává za dalšími členskými zeměmi Evropské unie a nachází se spíše ve středním pásmu. Vývoj výše tohoto podílu v jednotlivých zemích je možné vysledovat z dokumentu Pensions at a Glance 2015 (též OECD) v tabulce na straně 179. Novější údaje OECD zatím neposkytuje, ovšem výrazný odklon od dosavadního trendu je vysoce nepravděpodobný, jak značí výhled útvarů Evropské komise na druhém obrázku (či ve zmíněném dokumentu na straně 16).

Výrok je proto nepravdivý.

Kraj se podle dohledaných dokumentů na prostupnost v rámci středního školství snaží. Nepodařilo se však dohledat, zda opravdu nemají přestupy žáků dopad na finanční situaci školy, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Zákon č. 561/2004 Sb., neboli školský zákon tuto "prostupnost" definuje pouze na meziškolní úrovni, a to v § 66 (4):

O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.

V březnu 2016 představil kraj dlouhodobé záměry vzdělávání v Kraji Vysočina. Jedním z jeho bodů je i opatření, která mají podpořit prostupnost a provázanost učebních a studijních oborů, a to v rámci jedné školy. V plánu je i podpora programů majících společný základ pro příbuzné obory v prvním ročníku. V dalších se pak studenti budou specializovat.

"...opuštění učebních oborů po druhém ročníku s relativně uceleným a certifikovaným vzděláním a přestup mezi učebním a studijním oborem s minimálními formálními obtížemi pro žáka včetně využívání nového typu nástavbového studia" (bod číslo 3, Úkol A.4)

První část Běhounkova výroku se tedy jeví jako pravdivá, jelikož je možné jak přestupovat mezi středními školami, tak i napříč obory v rámci jedné střední školy.

Oficiální stránky kraje však neposkytují dostatek materiálu k analýze, zda-li střední školy v kraji přijdou o peníze, když student změní školu. Dostupné informace o rozpočtu regionálního školství jsou z roku 2012, případně 2014.

Pokud jde o ekonomickou zátěž pro školy, ze kterých mohou odcházet žáci na jiné obory, může jít kvůli současnému nastavení financování škol o problém. Reforma regionálního školství, která se řadí mezi priority ministerstva pro období 2016/2017, se vůči obavám z finanční zátěže škol vyjadřuje takto:

"I fakticky nevýznamné změny (z pohledu organizace vzdělávání) v počtech žáků školy mohou mít pro školu zcela zásadní důsledky v oblasti odměňování jejích zaměstnanců." (bod 5)

Reforma proto říká, že řešením státu je transfer finančních prostředků do jednotlivých krajů a škol, současně se změnou některých stanov a předpokladů pro výkon pedagogické činnosti. Nově navrhovaný systém vyměřování platů učitelů ve škole bude určen počtem odučených hodin podle nařízení vlády, které bude stanovovat maximální počty odučených hodin pro jednotlivé obory vzdělání podle počtu žáků ve třídě.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zároveň uvádí příklad:

"Například porovnáme-li dvě stejné školy (stejný počet tříd, stejné obory vzdělání, stejný počet odučených hodin, stejné zařazení učitelů do platových tříd a platových stupňů) s různou naplněností tříd (průměrná naplněnost tříd první bude 25 žáků a druhé 28 žáků), získá druhá škola ve srovnání s první školou více finančních prostředků na nenárokové složky platu učitelů, neboť bude mít větší koeficient naplněnosti tříd."

Z výše zmíněného ovšem není jasné, jestli škola při přestupu studenta na jinou školu o nabyté prostředky přijde a kvůli nedostatku informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.