Přehled ověřených výroků

Petr Fiala

Nesnížili jste daně.
Otázky Václava Moravce, 19. června 2016
Nepravda

Petr Fiala kontruje Andreji Babišovi, který naopak tvrdí, že mezi lednem 2014, kdy se stal ministrem financí, a současností se v ČR daně snížily.

Celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

V roce 2013 dosahovala v ČR složená daňová kvóta 34,3 %, v roce 2014 to bylo 33,5 %. Co se týče daňových sazeb, změnila se od roku 2015 pouze DPH, a to zavedením tří (21 %, 15 % a 10 %), místo původních dvou (21 % a 15 %) sazeb, ostatní sazby zůstaly nezměněné, měnily se pouze podmínky vyměření u daně z nemovitostí (od ledna 2016), dvakrát bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na děti (2015, 2016), a zavedeno bylo tzv. školkovné.

Přehled dalších změn menšího rozsahu platných od roku 2015 uvádí finanční správa zde a zde, od roku 2016 pak zde.

OECD výši složené daňové kvóty za rok 2015 ještě nezveřejnila, podle ministerského návrhu rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 11) činila 33 %. Podle těchto čísel zatím složená daňová kvóta klesala a výrok Petra Fialy tedy není pravdivý. V návrhu rozpočtu z roku 2015 se sice počítá s jejím nárůstem zpět na 33,5 % v roce 2016, což ministerstvo ve vyjádření v článku Hospodářských novin vysvětluje tím, že "k nepatrnému zvýšení daňové kvóty by mělo dojí v důsledku zvýšení efektivity výběru daní, a to zejména vlivem elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení. To však neznamená, že se zvýší daňové zatížení obyvatelstva." I v případě takového vývoje by ale byla nižší než před nástupem Sobotkova kabinetu.

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť prezident Zeman zplošťuje syrský problém na 2 strany sporu, i když zde působí řada dalších aktérů. Obecně také popisuje syrskou opozici jako radikálně islamistickou po vzoru an-Núsrá, což neodpovídá realitě. Skupiny, které bojují proti prezidentu Asadovi, jsou výrazně rozmanitější.

Syrský problém je velmi složitý. Jedním z hlavních faktorů je, že se do něj zapojuje velká řádka aktérů a nejde o 2 strany sporu, jak uvádí Zeman. Jako příklad komplikovanosti situace v Sýrii uvádíme grafiku CNN (zdroj grafiky zde), která popisuje základní aktéry a vztahy mezi nimi.

V případě opozice pak nelze tvrdit, že existuje jednotná fronta, která by navíc byla jen radikálně islamistická. V Sýrii v současnosti bojuje proti Asadově vládě několik hlavních uskupení povstalců.

Kromě přímo bojujících stran existuje také politické křídlo opozice Národní koalice syrské revoluce a opozičních sil, které působí v zahraničí a je hlavním partnerem při pokusech o nalezení mírového řešení, jak jsme již dokazovali v roce 2015 zde.

Mezi hlavní opoziční uskupení patří Army of Conquest (Jaish al-Fatah, JaF), jež zahrnuje radikální islamistické skupiny bojující proti Asadovu režimu a Hizballáhu. Sem patří například Jabhat Fateh al-Sham, tedy prezidentem zmiňovaná bývalá an-Núsra.

Další významnou skupinou jsou Syrian Democratic Forces (SDF). Jedná se o uskupení povstaleckých antijihadistických skupin syrských Kurdů, Turkmenů, Arabů a dalších menšin na severu Sýrie. Toto uskupení je v současnosti vůči Asadovu režimu většinou neutrální.

Poslední významnou skupinou je Free Syrian Army (FSA), která je původně uskupením neislámských sil bojujících proti Asadovu režimu. V současnosti je FSA v úpadku, ale jednotlivé části i nadále působí v rámci jiných skupin. Nálepka FSA je aktuálně také používána pro Tureckem podporované jednotky na severu Sýrie.

Komplikovanost současné opozice ukazuje i příklad jednotek, které se účastnily letošního pokusu o osvobození Allepa v srpnu–září 2016. Hlavní síly zde sice byly islamistické, ale podporované byly i jednotkami patřícími k tzv. umírněné opozici.

Složitý vztah k islamistické opozici a její rozmanitost ukazuje přehledně také akademická studie „Syrian oposition guide“ (. pdf) nebo toto shrnutí i méně významných opozičních skupin.

Nabízí se také otázka, zda je možné hovořit o jednotné straně Asada, když ji tvoří tolik nesourodých částí od pravidelné syrské armády a místních milicí přes libanonský Hizballáh až k iráckým a íránským šiítským jednotkám.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý především proto, že v Sýrii neexistuje jen radikálně islamistická opozice vůči Asadovi. Situace je na obou stranách konfliktu mnohem složitější, než jak ji prezident vykresluje.

Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože výši platů agenturních pracovníků oproti zaměstnancům firmy nelze dohledat. Nemůžeme proto určit, zda opravdu sráží průměr nízkými platy a ostatní uchazeči práce tím jsou znevýhodněni.

V § 309 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce se uvádí, že

" Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance." Podle zákona by tedy platový průměr srážet neměli.

Agenturní zaměstnanci jsou ve většině případů využívaní jako záskok, dočasná pracovní síla, Český statistický úřad ve své publikaci (str.8) zmiňuje rostoucí poptávku po takovýchto zaměstnancích a jejich přirozené přelívání do trvalého pracovního poměru.

Podle jedné z takovýchto personálních agentur, zprostředkujících agenturní pracovníky pro firmy, Manpower, je v současnosti 2,4 % aktivní populace zaměstnaná na výše zmíněný úvazek.

Pokud jde o zdravotní pojištění, o kauze z havlíčkobrodské nemocnice informoval havlickobrodskydenik.cz, kde Plodíkové slova potvrzuje mluvčí nemocnice: „Skutečně, naše nemocnice zaznamenává poslední roky nárůst případů, kdy cizinci, kteří jsou zde zaměstnaní přes pracovní agentury, nemají platné zdravotní pojištění. Velice časté je zjištění, že se sice prokáží zdravotní kartou, ale již není krytá pojišťovnou, tedy není platná, což ovšem nemáme šanci zjistit."

Neověřitelné

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) informoval o svém záměru „změny svého týmu“ v dopise svým spolustraníkům z pátku 4. listopadu 2016.

Potřebujeme novou krev. (...) Proto jsem se rozhodl, že obměním svůj tým. A to jak na úrovni vlády, tak ve strukturách strany.

Všichni členové ČSSD tak byli o tomto kroku v dopise informování. Přestože je Sobotka předsedou vlády a podle ústavy může navrhnout k odvolání libovolného člena vlády, dohoda mezi stranami mu toto umožňuje pouze u členů jeho strany. Toto vychází z koaliční smlouvy (.pfd - str. 31, bod 4).

Marksová pro iDNES.cz uvedla, že se o něm dozvěděla zprostředkovaně. Ostatní ministři za ČSSD se nikde nezmiňují, že by o něm nevěděli.

zdroj: Twitter Svatopluka Němečka

Sociální demokraté mají ve vládě 8 ze 17 členů. Podle ČT měl Sobotka společně s dopisem vyzvat Andreje Babiše (ANO) a Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) ke zvážení o změně postů pro zbylých 8 ministrů.

Výrok musíme ohodnotit jako neověřitelný, jelikož žádný ze sociálně demokratických ministrů veřejně neprohlásil, že by o uvažované obměně ministrů nevěděl. Zároveň je to vzhledem k rozeslaném dopisu vysoce nepravděpodobné.

Stejně tak nejsme schopni ověřit, jakým způsobem se Babiš o neinformovanosti některých ministrů dozvěděl.

Martin Půta

Nepravda

Starostové pro Liberecký kraj mají založen transparentní účet u Fio banky. Fio banka ovšem nabízí u této služby k dispozici transakce pouze za poslední rok ode dne prohlížení. Z tohoto důvodu není možné ověřit platby až do roku 2011. Nicméně Starostové pro Liberecký kraj oznámili zřízení (pdf., str 1-2) tohoto účtu ve svých novinách v až srpnu 2012. Kromě toho ve zprávě (.pdf) z jednání zastupitelstva Libereckého kraje SLK uvádí založení účtu k 29. květnu 2012, a to pro potřeby krajských voleb. Z tohoto důvodu je nutno hodnotit výrok nepravdou, neboť transparentní účet byl podle výše uvedených vyjádření samotných SLK zřízen až nejdříve v květnu 2012, nikoli v roce 2011.

Nepravda

Prostředky v kategorii Individuálních dotací a darů Odboru kanceláře hejtmana jsou schváleny orgány kraje a uvolňovány průběžně na základě uzavřených smluv. Usnesení zastupitelstva obsahující rozhodnutí o individuálních dotacích jsou v souladu se zákonem zveřejňována na webu JMK, stejně jako unesení rady. O souhrnné informace je také možné požádat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jsou zveřejňovány JMK i smlouvy o poskytnutí dotace nad 50 000 Kč v letech 2015 (zavedení zákonné povinnosti) a 2016 . Zde jsou vždy v sekci Ostatní dotace zveřejněny předmětné smlouvy na individuální dotace v obou zmíněných letech.

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, k informacím se dá dostat i přímo na webu Jihomoravského kraje. Dodejme, že to ovšem není uživatelsky příliš přívětivý postup, neboť občan by musel procházet řadu záznamů.

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem k nadhodnocenému procentu vody, která je do Prahy dodávána z Vysočiny. Ve skutečnosti jde maximálně o 73 %, neboť 27 % dodává vodárna mimo Vysočinu. Zmíněných 73 % dodává vodní nádrž Švihov, která leží na hranicích Kraje Vysočina a Středočeského kraje a která sbírá vodu z obou krajů.

Dle informací na stránkách Pražské vodohospodářské společnosti, a.s. došlo v říjnu roku 2013 k podpisu smlouvy o nákupu vody pro Prahu mezi Pražskou vodohospodářskou společnosti, a.s., Želivskou provozní, a.s a Vodárnou Káraný, a.s. Podle tiskové zprávy magistrátu z října 2013 by měla Praha odebírat 73 % vody z vodní nádrže Švihov a 27 % z vodárny v Káraném.

Hlavní zdroj pitné vody pro Prahu, vodní nádrž Švihov, leží na pomezí Středočeského kraje a Kraje Vysočina. Voda je odsud odváděna tunelem Želivka do vodojemu v Jesenici, odkud je dále rozváděna do Prahy a Středočeského kraje. Začátek tunelu Želivka se nachází na hrázi vodní nádrže Švihov u obce Nesměřice, která se nenachází v Kraji Vysočina, nýbrž ve Středočeském kraji.

Neověřitelné

Za působení Andreje Babiše na Ministerstvu financí ČR opravdu došlo k mnohým personálním změnám a také strukturálním reorganizacím. Zda se však jedná o "decimaci" a největší výměny za posledních 20 let, nehodnotíme.

Podívejme se na souhrn některých významných změn, které se za Babiše na MF odehrály. Andrej Babiš nastoupil do funkce ministra financí 29. ledna 2014. V únoru byli jmenováni mimo jiné náměstci Lukáš Wagenknecht (audit) a Simona Hornochová (daně). K 1. dubnu 2014 byla provedena organizační restrukturalizace a došlo k personálním změnám s cílem „zvýšení efektivity řízení ministerstva a zlepšení práce úřadu“, jak se píše v tiskové zprávě na webu MFCR.

Přehled změn na MF ČR v prvních třech měsících připravil web E15.cz:

"Pod Babišovým vedením se struktura MF zásadně proměnila:

29. ledna - Předseda hnutí ANO Andrej Babiš byl jmenován do funkce vicepremiéra a ministra financí.
1. února - Vedoucím tiskového oddělení a tiskovým mluvčím ministerstva financí (MF) se stal Marek Zeman. Ve funkci nahradil Ondřeje Šrámka.
3. února - MF informovalo, že novými náměstky byli jmenováni Lukáš Wagenknecht (finanční řízení a audit) a Simona Hornochová (daně a cla).
7. února - Novým šéfem legislativního odboru MF se stal Robert Pelikán. Ve funkci nahradil Michala Švorce.
10. února - MF informovalo, že novým ředitelem Finančního analytického útvaru (FAÚ) byl jmenován Libor Kazda. Předchozí ředitel FAÚ Milan Cícer z rodinných důvodů požádal o přeřazení na českobudějovické územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
17. února - Funkce náměstka pro hazard a majetek státu se ujal Ondřej Závodský. Řízením úřadu MF byl pověřen Jiří Nováček. Ministr Babiš zároveň odvolal náměstka Radoslava Bulíře, jenž se přesunul na pozici ředitele odboru pro rozvoj informačních technologií.
26. února - Ministr Babiš odvolal ředitele Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Jana Řeholu. Řízením odboru byl pověřen Karel Blaha, který přišel z úřadu vlády.
Polovina března - Byl odvolán ředitel ministerského Auditního orgánu Václav Štraser, který kontroloval rozdělování evropských dotací.
18. března - Ministr Babiš odvolal ředitele Státní tiskárny cenin Richarda Bulíčka. Řízením podniku byla dočasně pověřena zástupkyně generálního ředitele Olga Dudková.
21. března - V tisku byla zveřejněna informace o odchodu Jana Málka z funkce ředitele kontrolního odboru MF.
24. března - Ministr Babiš odvolal k 1. dubnu náměstka pro finanční trh Radka Urbana.
31. března - Ministerstvo financí informovalo, že generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Miloslav Vaněk odstoupí k 1. dubnu z funkce. Vedením úřadu byl dočasně pověřen náměstek ministra financí Ondřej Závodský.
1. dubna - Ministr Babiš odvolal náměstkyni pro mezinárodní vztahy Evu Anderovou, ředitele odboru Řízení a provoz ICT resortu Luďka Novotného, ředitele odboru Účetnictví a audit Petra Plesnivého a ředitele odboru Bezpečnost a krizové řízení Radomíra Kopa. Na ministerstvu financí skončil také ředitel odboru Hospodaření s majetkem státu Igor Fojtík.
- Řízení sloučené sekce finančního trhu a mezinárodních vztahů se ujal Martin Pros, kterého nominovala na náměstka koaliční ČSSD. Agenda strategických společností a investičních pobídek byla převedena přímo pod ministra Babiše. Odbor Kabinet ministra byl zrušen a místo něj vzniklo samostatné oddělení, které spadá do sekce Kabinet a řízení úřadu.
"

Někteří z nových náměstků však na ministerstvu nevydrželi: po neshodách s Babišem odešel v červnu 2015 Lukáš Wagenknecht, který vedl auditorský tým a dostal se do sporu s Karlou Šlechtovou ohledně pochybení v zakázce na systém monitorující čerpání dotací. (Wageknechtovi byl nabídnut post politického náměstka, ten však odmítl.) Odešel také náměstek pro mezinárodní vztahy Martin Pros (nominován ČSSD), a to poté, co bez Babišova vědomí požádal Českou národní banku o prověření manipulace s pražskou mezibankovní sazbou. (Pros poté přešel na Ministerstvo zahraničních věcí.) Z funkce náměstkyně odešla také Simona Hornochová (na starost měla daně): nepřihlásila se do výběrového řízení, které požadoval nový služební zákon, údajně proto, že jí Babiš oznámil, že už ji jako náměstkyni nechce. Odešel také náměstek pro veřejné rozpočty Jan Gregor, působil na ministerstvu už před Babišovým nástupem a odešel do Evropského účetního dvora.

Neověřitelné

Ministr Babiš poměrně korektně vyčísluje, o kolik se zvýšily schodky během vlád zmíněných předchůdců. Je ale složité určit, nakolik za konkrétní zvýšení dluhu může ten který ministr. Stejně tak je obtížné porovnávat růst ekonomiky během jednotlivých vlád, protože každé období bylo ovlivněno faktory, na které nemá vliv ani ministr financí, a dokonce ani vláda jako celek. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí ve vládě Vladimíra Špidly,Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v letech 2002 až 2006. V tomto období se dluh zvýšil z 345 na 802,5 miliardy korun, tedy přibližně o 450 miliard. Ekonomika rostla v průměru o 4,7 %.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka a Petra Nečase, tedy v letech 2007 až 2013 s roční přestávkou v letech 2009–2010, kdy vládl úřednický kabinet Jana Fischera. Státní dluh se v tomto období zvýšil z 802,5 na 1683,3 miliardy, tedy o 880 miliard (pro zjednodušení bereme výši dluhu k poslednímu dni roku předcházejícímu nástupu daného ministra oproti výši k poslednímu dni roku, kdy ve funkci daný ministr skončil). Průměrný růst HDP byl v tomto období 0,9 %.

Růst HDP v jednotlivých letech shrnují i následující tabulky. Z nich je patrné, že během působení Bohuslava Sobotky na ministerstvu financí rostla ekonomika poměrně vysokým tempem. Během funkčních období Miroslava Kalouska se období růstu střídalo s obdobím recese. Aktuální růst, ze kterého těží Andrej Babiš, je relativně vysoký a stabilní (pro rok 2016 počítá ministerstvo s růstem 2,2 %, pro příští rok 2,4 %; průměrný růst v letech 2014–2017 by byl 3,0 %).

Lze tedy říci, že během působení Bohuslava Sobotky v resortu financí ekonomika rostla rychleji než za současného ministra. Ten si však „užívá“ mnohem vyšší průměrný růst než Miroslav Kalousek.

x20012002200320042005200620072008 Růst HDP3.11.63.64.96.46.95.52.7 Státní dluh345.0395.9493.2592.9691.2802.5892.3999.8 Meziroční zvýšení dluhux50.997.399.798.3111.389.8107.5

x2009201020112012201320142015 Růst HDP-4.82.32.0-0.8-0.52.74.5 Státní dluh1,178.21,344.11,499.41,667.61,683.31,663.71,673.0 Meziroční zvýšení dluhu178.4165.8155.3168.315.7-19.79.3 Zdroj: ČSÚ

Nepravda

Zásady územního rozvoje pro Středočeský kraj byly aktualizovány na základě souvisejících staveb na území kraje. První aktualizace ZÚR byla pořízena na návrh oprávněného investora – ŘSD. O vydání této aktualizace ZÚR Středočeského kraje rozhodlo zastupitelstvo usnesením ze dne 27. července 2015.

V této verzi je již zapracovaná trasa, kudy povede výstavba dálnice D3. Stanovisko ministerstva životního prostředí k vlivu na životní prostředí (EIA) bylo vydáno jako souhlasné, nicméně toto stanovisko je neplatné a bude muset být vypracován posudek nový. V seznamu prioritních staveb, které se budou moci stavět bez nového posudku EIA, se totiž nachází pouze úseky Úsilné–Hodějovice a Hodějovice–Třebonín.

Evropská komise upozorňuje, že u staveb, které do tohoto seznamu nepatří, bude nutno vypracovat posudek nový. V současné době probíhá projektová příprava a tvorba dokumentace pro územní rozhodnutí. Žádost o něj bude podána začátkem května 2017. Zahájení prací je naplánováno na rok 2024 a zprovoznění na rok 2028.

Třetí aktualizaci zásad územního rozvoje pro Jihočeský kraj (ZÚR) schválilo zastupitelstvo dne 17. prosince 2015 a nabyla účinnosti 6. ledna 2016. V této aktualizaci je již zahrnuta trasa, kterou povede stavba dálnice D3.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v případě Středočeského kraje je aktualizovaná verze ZÚR, která jasně stanovuje, kudy povede dálnice D3 na území Středočeského kraje.