Přehled ověřených výroků

Zdeněk Škromach mluví o aktuální kauze kolem hejtmana Jihomoravského kraje Haška.

Kauzu neexistující tiskové mluvčí poprvé zveřejnila MF Dnes 19. července 2016. Díky zájmu, který tato kauza u médií vyvolala, bývalá mluvčí Denisa Kapitančiková potvrdila Deníku Referendum a MF Dnes, že tiskové oddělení několik let zveřejňovalo tisková prohlášení, pod kterými byla podepsána fiktivní osoba Lucie Proutníková. Tato údajná mluvčí Michala Haška byla však ve skutečnosti lobbistka Jana Mrencová. Kapitančiková si tedy "nevzpomněla najednou" v kontextu předvolebního období, její vyjádření následovalo až po medializaci kauzy Mladou Frontou Dnes.

Rovněž není pravdou, že v současné době pracuje jako tisková mluvčí politického subjektu jdoucího do voleb. Denisa Kapitančiková momentálně pracuje jako tisková mluvčí Odboru kanceláře starosty a vnějších vztahů pro městskou část Brno-střed. Kapitančiková je tedy zaměstnankyní městské části. Přestože starostou této městské části je Martin Landa z hnutí Žít Brno, které se (v koalici s TOP 09) chystá do krajských voleb, Kapitančiková formálně ani fakticky nefunguje jako tisková mluvčí tohoto politického subjektu.

Kauza kolem Haška posléze nabobtnala o další informace, např. že kraj platil za pozitivní PR serverům Parlamentní a Krajské listy nebo také že firmě Jany Mrencové kraj vyplatil za PR služby 3,7 milionu korun.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Kapitančiková jednak nepracuje jako tisková mluvčí pro politický subjekt, který jde do krajských voleb, a není to také tak, že by "si najednou vzpomněla" na okolnosti kolem Haška a tím spustila jeho kauzu. Tu odstartovala média, která průběžně přináší další informace kolem nakládání s veřejnými penězi na PR v rámci Jihomoravského kraje zhruba o 2 týdny dříve, než rozhovory s Kapitančikovou v MF DNES a Deníku referendum vyšly.

Počet migrantů stoupal již od roku 2011 a před novoročním projevem v prosinci 2014, ve kterém Merkelová oznámila vůli pomoci příchozím. Na počty migrantů má vliv mnoho faktorů, proto začátek v „pozvání Německem“ hodnotíme jako nepravdivý.

Otevřenost vůči uprchlíkům projevila Merkelová již ve své novoroční řeči 31. prosince 2014, kdy prohlásila, že Německo pomůže uprchlíkům a přijme je. V následujícím roce pak Evropa čelila doposud nejvyššímu počtu migrantů od druhé světové války.

Za „pozvání“ uprchlíků do Německa je však považováno zejména pozastavení tzv. Dublinského protokolu v srpnu 2015, který upravuje způsob přijímání uprchlíků v EU. Merkelová tak nabídla azyl všem syrským uprchlíkům, nehledě na to, zda již uprchli do Turecka či jiné transitní země.

Angela Merkelová byla za svůj otevřený přístup kritizována. Maďarský miliardář George Soros dokonce veřejně obvinil Merkelovou z toho, že způsobila migrační krizi.

Výrok Pavla Blažka však hodnotíme jako nepravdivý, neboť počet migrantů stoupá již od roku 2011 (.pdf, str. 1).

Zdroj: Eurostat

Tvrzení, že Merkelová způsobila migrační krizi vyvrací také analýza vydaná Člověkem v tísni. Analýza upozorňuje, že výše zmíněné „pozvání“ nemělo na migrační proudy výrazný vliv. Dokazují to statistiky z druhé poloviny roku 2015, tedy po pozastavení Dublinského protokolu.

Zdroj: Eurostat

Na základě výše uvedených informací nelze tvrdit, že migrační krizi způsobilo Německo. Za počátkem krize stojí řada faktorů, zejména krizová situace na Blízkém východě, konflikty v Sýrii a vzestup Islámského státu a s ním spjatá válka.

Doplnění

Na základě podnětů čtenářů doplňujeme, že kromě výše zmíněných faktorů mají důležitou roli i tzv. pull faktory, které migranty přitahují do nové země. Mezi ně patří bezpečnost, dostupnost služeb, přítomnost příbuzných a přátel v cílové zemi, pracovní příležitosti a právě také pocit uprchlíků, že jsou v zemi vítáni. Tento faktor posilují právě veřejná prohlášení politiků o tom, že se uprchlíkům dostane v nové zemi pomoci.

Motivaci uprchlíků se věnuje průzkum iniciativy REACH (.pdf, str. 8), ve kterém většina dotázaných uprchlíků odpověděla, že Německo si za svou cílovou zemi vybrala právě kvůli pocitu, že jsou v zemi vítáni.

Podotýkáme, že motivaci uprchlíků nelze přesně vymezit či kvantifikovat. Veřejná prohlášení německé kancléřky Merkelové tak měla na rozhodování uprchlíků jistý vliv, rozhodně však nelze tvrdit, že migrační krize začala německým pozváním imigrantů do Evropy.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože podle dostupných dat měl Škromach jako poslanec ve volebním období 2006–2010 účast na hlasování v Poslanecké sněmovně necelých 72 %.

Zdeněk Škromach vykonával funkci poslance ve čtyřech po sobě jdoucích volebních obdobích - v letech 1996–2010. Od roku 2010 je senátorem.

Oficiální statistiky, které by mapovaly účast všech poslanců/senátorů na všech jednáních Senátu nebo PS, se do roku 2013 neprováděly. Ty jsou dostupné až nyní, a to pouze pro Poslaneckou sněmovnu. Statistiky, které mapovaly a mapují účast zákonodárců při hlasováních, sestavuje sdružení KohoVolit.eu na základě dat o hlasováních z obou komor parlamentu.

Toto sdružení nabízí data pro Poslaneckou sněmovnu od roku 2006. Můžeme tedy zjistit, že ve volebním období 2006–2010 se poslanec Zdeněk Škromach účastnil přesně 71,8 % hlasování. Tedy jeho neúčast se blížila skoro 30 %, což neodpovídá jeho prohlášení o téměř úplné docházce.

Dodejme, že sdružení KohoVolit.eu na svém webu uvádí, že docházkou zákonodárce se rozumí podíl hlasování na plénu nebo na schůzích výborů, kterých se zákonodárce aktivně účastnil.

Škromach byl do Poslanecké sněmovny zvolen také v roce 2010 a mandát poslance mu zanikl až po jeho výhře v senátním obvodu Hodonín na podzim stejného roku. V mezidobí se při práci poslance účastnil 76 % hlasování, tedy přibližně čtvrtinu jich vynechal.

Jako senátor je již Škromach v účasti na hlasování skutečně na špičce mezi členy horní komory a jeho účast se blíží i 100 %.

Z dílčích dat zpracovaných sdružením KohoVolit.eu vyplývá, že v období od svého zvolení v roce 2010 do srpna 2012 (ukončení měření) se Škromach účastnil 95 % hlasování v Senátu. Zmíněná data lze dohledat prostřednictvím webu Lidovky.cz. Za rok 2015 pak senátor dosáhl 98% účasti na hlasování.

Pokud tedy vyjdeme z dostupný dat, Škromach je coby senátor skutečně velmi pilný stran účasti na hlasování Senátu. V minulosti během jeho poslanecké kariéry tomu tak ovšem nebylo. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, i když se v něm Pijáček dopustil menší chyby.

Rozdíl mezi průměrnou hrubou mzdou Prahy (34 824 Kč) a Zlínského kraje (23 580 Kč) je přibližně o tisíc korun menší, než uvádí Pijáček. Podle výše uvedených údajů Českého statistického úřadu jde přesně o sumu 11 244 korun.

V krajských volbách 2012 STAN spolu s TOP 09 měli ve volebním programu bod (.doc, str. 2) „Transparentnost a veřejné zakázky“. Ten se týkal uveřejňování hospodaření a rozhodnutí. STAN chtěli prosadit např. zveřejňování všech uzavíraných smluv, průběhů výběrových řízení nebo zápisů z rady kraje, o přímých přenosech a jejich archivaci se však nezmiňuje.

Přímé přenosy a archivaci jednání Zastupitelstva města Zlína lze nalézt zde. V sekci„Otevřená radnice“ se nachází veřejné zakázky, smlouvy a hospodaření.

Vzhledem k tomu, že zlínský krajský úřad neposkytuje zápisy z jednání online, se stává tento výrok neověřitelným, protože nelze dohledat, zda skutečně STAN dostáli bodu z volebního programu a navrhovali prosazení těchto transparentních opatření.

Výrok ministra financí je hodnocen jako pravdivý, Babiš korektně popisuje, že pod něj spadající FAÚ je nově parlamentně kontrolován, a to i opozičními poslanci. Korektně také Babiš popisuje skutečnost, že pro návrh ODS, který toto umožnil, sám aktivně hlasoval.

FAÚ je Finanční analytický útvar, který spadá pod Ministerstvo financí, v kompetenci jej má nyní skutečně Andrej Babiš. Jeho parlamentní kontrolu navrhli poslanci ODS, jejich zástupcem pro potřeby legislativního procesu byl předseda strany Petr Fiala.

Novela příslušného zákona (o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) upravuje v § 31 právě parlamentní kontrolu. Uvádí:

"§ 31b(1) Kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru vykonává Poslanecká sněmovna, která
k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“), a vláda.(2) Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze
poslanec Poslanecké sněmovny." Tento orgán je v současné době ustaven a jde o Stálou komisi pro kontrolu Finančního analytického útvaru Ministerstva financí, která má podle zákona skutečně zvolených 7 členů. Jde o poslance napříč politickým spektrem, sedí v ní zástupci opozičních KSČM, TOP 09 a ODS. Občanští demokraté mají dokonce v osobě poslance Beznosky předsedu této komise.

Podle přijatých usnesení z jednotlivých zasedání je zřetelné, že komise se skutečně schází a funguje.

Pokud se podíváme na Babišem deklarovaný souhlas s tímto zákonem, tak během projednávání se o něm v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát. V prvním čtení byl nejprve na stole návrh na zamítnutí návrhu ze strany poslanců Ondráčka (KSČM) a Fichtnera (ANO). Pro toto hlasovalo pouze 36 poslanců (především z KSČM), Babiš nebyl přítomen. Zákon tedy postoupil do dalšího čtení.

V závěrečném třetím čtení pak návrh zákona v hlasování podpořily všechny politické strany vyjma komunistů, pro návrh hlasoval aktivně i Andrej Babiš. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Babiš korektně pojmenovává jak svůj souhlas se zavedením parlamentní kontroly FAÚ, tak i fakt, že součástí této kontroly jsou zástupci opozice.

V posledním mediálním výstupu na adresu své kandidatury Jiří Pospíšil v březnu pro DVTV (od 13:45) uvedl, že pokud se nevygeneruje žádný kandidát podle jím vymezených hodnot, bude o své kandidatuře vážně uvažovat.

Osobnost, kterou by případně podpořil, by musela mít hodnoty, se kterými by se Pospíšil sám ztotožňoval, jde mu zejména o to, aby budoucí prezident spojoval společnost, byl západně orientovaný a měl šanci porazit Miloše Zemana.

Kandidaturu by však zvažoval až tři čtvrtě roku před samotnými volbami. Jednoznačné potvrzení ucházení se o prezidentský post zatím Jiří Pospíšil neposkytl a to ani v dalších veřejných vyjádřeních. Zatím mluvil o tom, že o kandidatuře " vážně uvažuje či přemýšlí " - např. v rozhovoru pro IHNED.cz či interview pro Deník.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, šlo o článek velkého německého deníku Die Welt. Článek byl však ostře kritizovaný internetovým plátkem Thelocal.de, který mimo jiné upozorňuje, že Die Welt neuvádí počet údajných migrantů, kteří jezdí na dovolenou domů; vytýkají mu i velmi nízkou úroveň rešerší relevantních informací. The Local dále vyvrací, že by šlo o „národní fenomén,“ jak uvádí Die Welt. Opírá se přitom o mluvčí federální pracovní agentury, největšího poskytovatele služeb na pracovním trhu v Německu. Ta potvrzuje, že „nějaké případy se vyskytly, ale nejsou dostupné žádné oficiální statistiky či analýzy.

Tak či onak, podle Ženevské úmluvy (.pdf, čl. 1 písm. C) o právním postavení uprchlíků se tato na ně již nebude vztahovat, pokud znova vyhledají ochranu svého domovského státu. Těžko tedy lze hovořit o "dovolené."

Meritem Zemanova výroku je však skutečnost, že taková informace německými médii proběhla, což je pravda.

Tento výrok můžeme označit jako pravdivý.

Na začátku roku žilo (.xls) v Kraji Vysočina 509 475 obyvatel. Po prvním pololetí, tedy k 30. červnu, jich zde žilo 509 155. Rozdíl tedy činí 320 obyvatel.

Byl to opravdu místopředseda Bartošek, kdo se k tématu vyjádřil 25. června 2016 v rozhovoru pro deník Právo o reformě Policie a krizi v koalici těmito slovy:

"Do situace vnášíme zdravý racionální pohled třeba v tom, když říkáme, ať se lidé nepletou navzájem do svých kompetencí a respektují vzájemně svá ministerstva. A na druhou stranu současně říkáme, že každé rozhodnutí s sebou nese zodpovědnost, a když to rozhodnutí bude špatné, nechť se z toho vyvodí osobní zodpovědnost." Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zároveň je nutné připomenout, že ohledně reformy Policie a otázek s ní spojených byla ustanovena poslanecká komise, které je místopředseda Bartošek členem. O jejím smyslu se vyjádřil 1. srpna v pořadu ČT 24 Události, komentáře takto:

"Vyšetřovací komise není ani tak o pocitech jako o důkazech a úkolem vyšetřovací komise je to, aby shromáždila důkazy, posoudila je a aby zjistila, zda policejní reforma proběhla řádně, byla připomínkována, všichni měli možnost se k ní vyjádřit, zda tyto připomínky byly zapracovány a současně zjistit, zda důvodem k této policejní reformě nebyly jiné motivy, než pouze čistě reforma policie a v tento moment my jsme ve fázi, kdy vyšetřujeme, zjišťujeme a celá ta mozaika se nám teprve skládá."