Přehled ověřených výroků

Nepravda

Při hodnocení vycházíme ze závěrečných účtů Jihomoravského kraje v letech 2009 až 2015. Čerpáme z tabulky Finanční vypořádání dotací, příspěvků a darů z vlastních zdrojů Jihomoravského kraje (nezahrnuje příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným JMK).

Bereme v úvahu pouze položky, kde je příjemcem Statutární město Brno, jednotlivé městské části (sloupec Dotace obcím) nebo příspěvkové organizace zřizované městem (sloupec Příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemi).

Objem peněz, které v těchto letech putovaly z krajského rozpočtu do rozpočtu města Brna, je následující:

RokDotace obcímPříspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemiCelkem2009 1 042 9913 854 3344 897 325 2010 85 293 00023 081 025108 374 025 2011 6 964 95011 036 58618 001 536 2012 3 912 0885 463 8009 375 888 2013 8 592 3039 430 50018 022 803 2014 20 438 4655 410 00025 848 465 2015 2 955 2425 101 0008 056 242 Celkem 20092015129 199 03963 377 245192 576 284

Největší částka byla v roce 2010, kdy město dostalo od kraje 80 milionů „na péči o všestranný rozvoj území statutárního města Brna a na péči o potřeby občanů statutárního města Brna“.

Přestože ještě nemáme údaje za rok 2016, částka se ani neblíží zmíněným třem miliardám. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Neověřitelné

Jakékoli informace o objednávce podsvětí na "popravu" Roberta Šlachty nejsou veřejně dostupné. Jakými informacemi o objednávce podsvětí Babiš disponuje, nevíme. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Veleba

Ze 704 obcí je 340 do 200 obyvatel.
Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016
Pravda

Tento výrok můžeme označit za pravdivý. V Kraji Vysočina opravdu nalezneme přesně 704 obcí (1. 1. 2016).

KrajPočet obcí

Jihočeský

623Jihomoravský672Karlovarský134 Kraj Vysočina704 Královéhradecký

448Liberecký

215Moravskoslezský300Olomoucký401Pardubický451Plzeňský

501 Středočeský1 145 Ústecký

354Zlínský307

V Kraji Vysočina se nachází (.xls) přesně 339 obcí, které mají do 200 obyvatel.

Nepravda

UNHCR odhaduje, že tzv. ekonomičtí migranti tvoří zhruba 40 % příchozích migrantů do Evropy. Ekonomičtí migranti přitom míří do Evropy za lepšími životními a finančními podmínkami, čímž se liší od uprchlíků. Ti se museli vzdát domova kvůli válce a dalším závažným hrozbám a mají podle mezinárodní konvence o uprchlících nárok na azyl. Odhad UNHCR potvrzuje také hnutí Amnesty International, podle kterého má na mezinárodní ochranu nárok 50 - 60 % migrantů.

Vyšší počet uprchlíků než ekonomických migrantů lze vyčísti i ze statistik EU. Ilegální migranti pochází (.pdf, str. 21) zejména ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. V roce 2015 tito imigranti tvořili více než polovinu všech ilegálních imigrantů mířících do Evropy. Syřané přitom měli v roce 2015 až 97% míru uznaných (.pdf, str. 4) žádostí o azyl. Vysokou pravděpodobnost uznání statusu uprchlíka mají i Iráčané (85 %) a Afghánci (67 %).

Jediná zpráva o tom, že ekonomických migrantů je většina, pochází od France Timmermanse, místopředsedy Evropské komise. Timmermans se odvolává na nepublikované statistiky agentury Frontex, podle kterých mají ekonomičtí migranti tvořit 60 %.

Vzhledem k tomu, že však veřejné dohledatelné relevantní statistiky vyvracejí tvrzení Miloše Zemana, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný kvůli značné nekonkrétnosti řady slibů z volebního programu hnutí ANO. Některé z nich jsou natolik obecné, že nelze hodnotit, zda nástroje, které by hnutí používalo v jejich "dosahování", mají kraje vůbec v kompetenci. Jako příklad uveďme slib " Zdravý život pro všechny občany ".

Hnutí ANO ve svém volebním programu pro Ústecký kraj vymezilo 7 tematických bodů – pracovní příležitosti pro všechny, bezpečný kraj bez rizik, rozvoj dopravní infrastruktury, dostupné a kvalitní zdravotnictví a sociální služby, podpora a rozvoj vzdělání, péče o životní prostředí, transparentní financování a efektivní řízení kraje.

Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, neboť spoustu programových bodů nelze z kompetencí krajů, které jsou uvedené v zákoně o krajích č. 129/2000 Sb., vyčíst. Například „NE ekonomickým migrantům“, „ANO lékařské fakultě v Ústeckém kraji“.

Dále program obsahuje prohlášení, jež není možné nijak hodnotit – například „Inkluze ANO, ale s rozumem“, „Využijeme příklady dobré praxe pro řešení problémů v nich“ atd. Je tedy zjevné, že kraj v oblasti může kompetence mít, ovšem "sliby" to jsou natolik vágní, že nelze určit, zda konkrétní nástroje, které by hnutí případně použilo, spadá do kompetence krajů.

Výrok Oldřicha Bubeníčka zmiňuje několik příkladů témat – stavba dálnic, obchvaty na silnicích 1. třídy, řízení policie. Ve svém programu hnutí ANO nezmiňuje stavbu dálnice (pouze přípravu dálničního přivaděče z D8). Téma obchvatů na silnicích první třídy se v programu objevuje (modernizace silnice I/13 včetně obchvatů Teplic a Bíliny). K otázce řízení policie se program hnutí ANO taktéž nezmiňuje. Téma policie nicméně rezonovalo ve volební kampani v podobě billboardů – ty nesly nápisy „Zasloužíme si lepší Česko. Bez politiků, co likvidují nezávislou policii“.

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť samotná vypsaná zakázka neznamená, že by Česká republika takto přijímala 6 tisíc imigrantů. Jde o spíše o vytvoření možnosti reagovat na případný problém, který by mohl nastat v souvislosti s příchodem vysokého počtu lidí žádajícího o mezinárodní ochranu.

Vláda přijala 31.8.2016 usnesení o veřejné zakázce s názvem Generální poskytovatel integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou v letech 2017 - 2019 a ustanovila komisi, která poskytovatele těchto významných služeb vybere.

Tato veřejná zakázka nikterak nepredikuje skutečný počet osob s mezinárodní ochranou (tedy že by ČR přijala do roku 2019 šest tisíc migrantů), ale zároveň může umožnit řešit i případný nárůst žadatelů,” zdůraznila Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra pro Novinky.cz.

Zakázka se týká, jak osob prelokovaných, které přijdou v rámci kvót (pak je jejich integrace placena z evropských peněz), tak osob, které spontánně zažádají o azyl, např. Ukrajinci (pak prostředky na integraci plynou z národního rozpočtu).

Nepravda

Výjezdy podnikatelů do zahraničí, tzv. podnikatelské mise, jsou podporovány Krajskou hospodářskou komorou Zlínského kraje. Za poslední čtyři roky se podnikatelé z kraje vydali do ruské Jaroslavli (srpen 2013), Číny (listopad 2013), Belgie (květen 2015) a Kazachstánu (říjen 2015).

Letos 7.–10. října je naplánována další mise do Jaroslavli. Komora přímo u této cesty uvádí:

„Mise je určena především malým a středním firmám ve Zlínském kraji, které se zabývají výrobou autokomponentů, nebo působí v plastikářském či gumárenském průmyslu. Je však dobrou příležitostí k navázání nových obchodních kontaktů pro firmy z dalších oblastí.“

Delegací se účastnily také firmy, které spadají do definice (definice Czechinvestu) malých a středních. Např. u loňské cesty do Kazachstánu šlo namátkou o společnost Oxalis (101 zaměstnanců), Kliniku reprodukční medicíny Zlín (se zhruba třicítkou zaměstnanců) nebo ELKO EP se 160 zaměstnanci (2014). Je tedy zjevné, že kraj pořádá dále mise podnikatelů do zahraničí, jichž se účastní i malí a střední podnikatelé. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Kraj sice zpracovával žádosti o náhradu za škodu způsobenou havárií ve Vrběticích, nicméně žádosti „nezůstaly“ na ministerstvu financí, ale byly vyřešeny ministerstvem vnitra v součinnosti s krajským úřadem.

S ohledem na situaci kolem výbuchu munice ve skladu ve Vrběticích a v následném vypořádání zastával Zlínský kraj roli koordinátora a zprostředkovatele. Všechny žádosti, ať už za obce nebo soukromé či právnické osoby, měly jít přes kraj.

Dle ČTK bylo celkem zasláno k posouzení 136 žádostí, z toho 38 bylo posouzeno krajem jako oprávněných v celkové výši 1,15 milionu korun. Tyto byly předány k proplacení ministerstvu vnitra. Zde byly nakonec uznány jen dvě žádosti (.pdf, s. 2), a to s odkazem na zákon o integrovaném záchranném systému (článek 30). Nárok na náhradu škody tedy vzniká jen v případech, kdy byla škoda zapříčiněna přímou činností složek IZS (např. nabourání plotu nebo rozježdění komunikace), alespoň dle vyjádření ministerstva.

Mimo žádosti o náhradu škody Vláda ČR rozhodla i o mimořádné dotaci 6 milionů korun pro občany obcí v okolí vrbětického skladu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Kraj sice opravdu administroval žádosti o náhradu škody po událostech ve Vrběticích, ale není pravdou, že by o vypořádání rozhodlo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše. O uznání žádostí rozhodlo ministerstvo vnitra Milana Chovance, spolustraníka Petra Navrátila.

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť není možné doložit, zda a jak probíhalo jednání Bezpečnostní rady státu, které je neveřejné. Neexistuje tedy záznam z tohoto jednání, který by byl dostupný a objektivně by doložil, zda toto na jednání padlo či nikoli.

Pod Útvar pro odhalování organizovaného zločinu původně spadal odbor pro násilí, nelegální obchod, obchod lidmi a nelegální migrace, odbor zločineckých struktur, padělání, závažné majetkové trestné činnosti a dále byly jeho součástí odbory pro terorismus a extremismus a kybernetickou kriminalitu. Právě poslední dvě části se v rámci reformy oddělí a budou z nich dvě samostatné sekce nové Národní centrály:

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) si své vyšetřovací odbory ponechá (.pps, str. 14). Jedná se o odbor pro korupci, závažnou hospodářskou trestní činnost, odbor daní a odbor výnosů a praní špinavých peněz.

Šlachtův ÚOOZ v květnu provedl vyšetřování ve vnitřních strukturách policie, zadržel přitom jednoho člověka z protikorupčního útvaru, a to Radka Holuba, který je zatím vazebně stíhán. Je otázkou, zda toto lze považovat za vyšetřování stejného útvaru.

O nové struktuře Národní centrály informovala média i stránky Policie ČR. Zda byla konkrétní změna v ÚOOZ projednávána na bezpečnostní radě jsme nemohli ověřit, neboť jednání je neveřejné a záznam jednání nemá veřejnost dle jednacího řádu (.pdf - čl. 9) k dispozici.

Den po tomto jednání řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek České televizi (čas 3:05):

" My samozřejmě se bavíme o něčem, co jsme pořádně ani neviděli, v podstatě známe jen ten organigram a i z těch dotazů státních zástupců je evidentní, že ani oni přesně nevědí, jak to má probíhat krok po kroku."

Je tedy zřejmé, že nejen Babiš si stěžuje na nedostatek informací. Kde přesně získal vicepremiér Bělobrádek informaci o rozčlenění útvarů, není ovšem jasné, mohlo se tak stát na jednání BRS, ale i jinde.

Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Z veřejně dostupných zdrojů není možné najít žádnou informaci o zmiňovaném garančním fondu Jihomoravského kraje, jenž by měl plnit stejnou či podobnou funkci jako fond, o kterém mluví Pavel Talíř.

Zmíněný garanční fond definuje Pavel Talíř takto: Kraj by ručil za obec, obec by převzala odpovědnost a dala k dispozici stavební parcelu, na které by ta mladá rodina stavěla, jedná se samozřejmě o bytové domy a kraj, aby se obce nezatěžovaly, by ručil, aby byl velký celek pro půjčky, pro banky, aby mohly čerpat peníze.

Jak již bylo řečeno, podobný plán na podporu bydlení v Jihomoravském kraji není možno dohledat. Kromě toho není dostupná ani žádná informace o tom, že by obce v Jihomoravském kraji takovou možnost ručení krajem svým občanům nabízely.

Ani v rozpočtech za roky 2012, 2013, 2014, 2015 a 2016, kde jsou uvedeny fondy, které kraj zřizuje a ke kterým jsou připojeny informace, kvůli čemu je každý z nich zřízen a jaká je tedy jeho funkce, není možno podřadit tento fond pod žádný z nich. Výrok je tedy nepravdivý.